16. března 2019

Prohlášení KSČM k okupaci ČSR nacistickým Německem a vzniku Protektorátu Čechy a Morava

Výkonný výbor ÚV KSČM vydal včera prohlášení, které přinášíme v plném znění:

Je to přesně 80 let, kdy bylo Československo obsazeno fašistickým Německem a rozděleno na Protektorát Čechy a Morava. Je hned v počátku třeba zdůraznit, i když se dnes dělá vše, aby se skutečná podstata věcí z mysli našich občanů a zejména mladé generace vytěsnila, že způsob obsazení Čech a Moravy německým vojskem byl násilným trestním činem, odporujícím mezinárodnímu právu.

Není potřeba zacházet do podrobného popisu a sledu událostí těchto pohnutých dnů, protože všichni, kdo je chtějí znát tak, jak se skutečně udály a jsou oproštěni od dnešního falšování a účelového zkreslování dějin, je znají. Znají kořeny a samou podstatu těchto událostí. Znají i zrádcovskou úlohu tehdejších představitelů našeho státu, už když se rozhodli přijmout mnichovský diktát západních velmocí a tím rozhodli i o našem dalším osudu. Samotný 15. březen 1939 pak byl pokračováním těchto nezapomenutelných kapitol našich novodobých dějin.

Co znamenala okupace pro naše národy, jsme sami, v té nejkrutější míře, poznali. Odtržení českého pohraničí a následná šestiletá okupace Československé republiky, která si vyžádala 360 tisíc mrtvých občanů a rozpoutání dosud největšího a nejkrvavějšího vojenského konfliktu v lidských dějinách, druhé světové války. Co museli čeští občané vytrpět po dobu okupace, nelze v celé své tragédii vypsat: germanizace školství a kultury, uzavření vysokých škol, poprava studentů, heydrichiáda, stanné právo, popravy, koncentrační tábory, Lidice, Ležáky. Máme v paměti a víme, co byla sekyrárna na Pankráci, Kobyliská střelnice, Malá pevnost Terezín a další místa, která sloužila k deportacím a popravám českých občanů.

V tomto výčtu nemůže být zapomenuto ani skutečné vyhnání deseti tisíců českých občanů a jejich zoufalého útěku z celého obsazovaného pohraničí uskutečněného na základě mnichovského verdiktu. Nebo řádění ordnerů a sudetoněmeckého Freikorpsu vůči našim občanům. Šlo o skutečné vyhnání ze strany radikálních sudetských Němců, i když i v tomto případě se dnes ze strany některých kruhů v sousedním Německu, za servilní pomoci některých našich politiků a sdělovacích prostředků dělá vše, aby se paměť lidí vymazala.

Byla to tragická bilance pro náš národ. Válka proti fašismu byla bojem na život a na smrt. Šlo o další existenci českého národa a další osud všech Slovanů. 195 tisíc našich občanů bylo umučeno v koncentračních táborech, další padli na frontách v zahraničních armádách, v domácím odboji či na popravišti gestapa. Genocidní politika nacismu a fašismu, spáchaná ve prospěch a za podpory mezinárodního kapitálu, zejména na slovanských národech a zvěrstva proti dalším národům byla vedena snahou o ovládnutí celého světa. Hitlerův sen o světovládě a o tažení na východ ale nakonec skončil jeho porážkou a vítězná rudá vlajka zavlála nad Berlínem.

Tyto tragické události vždy varovaly a stále varují a jsou mementem i dnes, kdy opět čelíme selhávání mezinárodního společenství, nástupu fašismu a válečnického štvaní. Nacionalismus, nezodpovědní politici, nerozhodnutí diplomaté, bojechtiví generálové, a to vše opět pod taktovkou světového kapitálu. Ve světě vzrůstá geopolitické napětí mezi světovými velmocemi, opět se uplatňuje právo síly a rozpoutávají se válečné požáry. Světový mír je nebezpečně rozbouřený, řinčí se zbraněmi na Ukrajině, Sýrii, Iráku, hrozí se Severní Koreji, Íránu, zavádějí se sankce proti Rusku, které obkličují a izolují. Mnoho obyvatel je v uprchlických táborech bez potravy, vody, proudu a bez základních podmínek pro život, protože jim byly zničeny jejich vesnice a města. Ztráty životů lidí jsou nedozírné. Už nikdo nepočítá zahynulé, zraněné, vyhnané, vystěhované, zubožené, hladové a přivedené do neštěstí.

V kontextu tohoto mezinárodního vývoje posledních let je možné říci, že celosvětový mír, jako základní předpoklad existence a budoucnosti nejen našeho státu a českého národa, ale i celého lidstva je opět ve vážném ohrožení. KSČM nemá v současnosti větší úkol, než aktivně vystupovat proti přípravám nové velké války, dělat vše pro zachování světového míru, spojit k tomu všechny síly a zabránit opakování válečných hrůz.

15. 3. 2019 VV ÚV KSČM

Haló noviny 16.-17. 3. 2019 a www.kscm.cz 15. 3. 2019

5. března 2019

Protektorát Čechy a Morava

15. března 1939 začalo nejtemnější období české historie

Období takzvaného protektorátu Čechy a Morava bylo jednou z nejtemnějších kapitol české historie. Během okupace zemřelo v odboji sto tisíc lidí. Nacisté také vyvraždili většinu židovského obyvatelstva. Obsazení ČSR 15. března 1939 jako důsledek „Mnichovské dohody - zrady“ západními spojenci (Velká Británie a Francie), kteří obětovali naši republiku Hitlerovi za planý slib neútočení.

Formální hlavou okupovaného Československa, které bylo součástí třetí říše, zůstal sice prezident Emil Hácha, moc měl však v rukou úřadující říšský protektor. Hned na začátku okupace gestapo pozatýkalo činitele sociálních demokratů a komunistů a také německé emigranty.

Následovaly popravy. Mezi prvními popravenými podle směrnice o „zvláštním zacházení“ (to znamená bez soudu) byli v listopadu 1939 studentští funkcionáři po pohřbu Jana Opletala, který se stal další demonstrací proti okupační moci.

Za nacistického protektorátu bylo v zemi popraveno minimálně 8200 lidí, na 70 tisíc českých Židů zemřelo v koncentračních a vyhlazovacích táborech, dalších 3400 lidí zemřelo při nuceném nasazení na práce v Německu. Obětí nacistického teroru se staly i celé vesnice, z těch nejznámějších Lidice a Ležáky. Na Zlínsku Ploština, Prlov, Vařákovy paseky a další oběti.

České země byly v březnu obsazeny, Slovensko vyhlásilo samostatnost, ale okupován byl i někdejší východ republiky – Podkarpatská Rus, kde probíhal masivní nástup maďarských vojsk. Ta přitom měla už od listopadu 1938 jistou autonomii a dokonce vlastní vládu.

Události tak v březnu nabraly rychlý spád. V Bratislavě vyhlásili 14. března „Slovenský štát“, maďarská vojska překročila hranice Podkarpatské Rusi a Maďarsko zaslalo vládě ultimátum požadující okamžité odstoupení tohoto území. Na hranicích Čech a Moravy bylo soustředěno na 200 tisíc německých vojáků a zpravodajské služby již s předstihem varovaly před hrozící okupací.

Jen polovina mladých ví, co byl 15. březen 1939

Jordák Fr.

14. února 2019

Internacionála - Moderní rocková verze čínské francouzštiny

Internationála je píseň, která inspiruje naději mezi všemi těmi, kteří jsou utlačovaní, podmanění a zoufalí. Bez ohledu na to jakým jazykem Internacionála zní, zní vždycky dobře.

23. 11. 2016 youtube.com

https://www.youtube.com/watch?v=PZlD5RXkeuA

11. únor 2019

Pozvánka na Společenský večer s oslavou MDŽ

5. února 2019

České mírové hnutí protestuje proti uznání Juana Guaidó tzv. prozatímním prezidentem Venezuely

České mírové hnutí co nejrozhodněji protestuje proti uznání Juana Guaidó tzv. prozatímním prezidentem Venezuely ze strany vlády České republiky. Česká republika se tímto krokem hanebně připojila k snahám Spojených států amerických a Evropské unie o státní převrat v Bolívarovské republice Venezuela.

Společně se Světovou radou míru České mírové hnutí jednoznačně odsuzuje pokus o svržení legitimní vlády demokraticky zvoleného prezidenta Bolívarovské republiky Venezuela Nicoláse Madura i stupňující se přípravy vojenské agrese proti Venezuele ze strany imperialismu Spojených států amerických.

České mírové hnutí stojí plně na straně venezuelského lidu, bránícího suverenitu své vlasti, demokracii a společenský pokrok představovaný Bolívarovskou revolucí proti pučistickým snahám o státní převrat i proti nebezpečí imperialistické vojenské agrese. Ruce pryč od Venezuely!

Milan Krajča,

předseda Českého mírového hnutí

http://www.mirovehnuti.cz/2019/02/ceske-mirove-hnuti-protestuje-proti-uznani-juana-guaido.html

25. ledna 2019

Světová rada míru odsuzuje pokus o svržení venezuelské vlády

Světová rada míru zásadně a rozhodně odsuzuje pokus o svržení vlády legitimně zvoleného prezidenta Bolívarovské republiky Venezuela Nicolase Madura. Koordinované snahy místní reakční oligarchie, vlády Spojených států amerických, Evropské unie, Organizace amerických států a několika latinoamerických vlád představují jasné úsilí o otevřený zásah do vnitřních záležitostí země. Vývoj kolem samozvaného „prozatímního prezidenta“ – loutky Juana Guaida představuje nebezpečnou eskalaci imperialistických plánů Spojených států amerických, Evropské unie a Severoatlantického paktu NATO v regionu. 

Světová rada míru vyjadřuje svou solidaritu s lidem Venezuely a jeho antiimperialistickými mírumilovnými silami, zvláště pak se svou členskou organizací - Výborem mezinárodní solidarity COSI, v jejich zápase za obranu vlasti a změn ve prospěch drtivé většiny lidu, proti imperialistické intervenci. 

Sekretariát Světové rady míru, 24. leden 2019 (Překlad: České mírové hnutí)

http://www.mirovehnuti.cz/2019/01/svetova-rada-miru-odsuzuje-pokus-o-svrzeni-venezuelske-vlady.html

30. prosince 2018

Setkání u samovaru

Už každoročně pořádá Levicový klub žen za spolupráce s Česko-Ruskou společností a za podpory OV KSČM Zlín Setkání u samovaru.

Stalo se i nyní ve čtvrtek 27. 12. 2018. K dobré pohodě hrála skupina manželů Vařákových. Ženy z levicového klubu připravily občerstvení-chuťovky. Donesly na ochutnání i své cukrářské výrobky k vánocům. Vařil se čaj s rumem, káva. Bylo i dobré pivečko. Dobrá atmosféra byla doplněna různými vtipy. Zpestřením byla tombola a i taneček.

Celý program zahájila s. Maňáková, předsedkyně LKŽ Zlín. Popřála pěkné chvíle zde strávené a hlavně hodně zdraví a vše nejlepší do nového roku. Na ni navázal předseda OV KSČM Zlín. Popřál rovněž zdraví a štěstí do nového roku 2019. Přivítal členy strany, sympatizanty a rovněž členy Klubu seniorů z Kvítkové ulice. Poděkoval ještě jednou všem, kteří dali hlasy naší straně v komunálních volbách. Vyzval přítomné, aby šli k volbám do EP, které se konají v květnu 2019 a kde je nutné posílit levicové hnutí a tedy volit naši stranu.

Program tohoto setkání se všem líbil. Také množství účastníků ukázalo na to, že je už oblíbené. Skoro se zaplnil celý zasedací sál. Kromě zábavy si účastníci prodiskutovali i své názory k politické situaci. Všichni se již těší na příští Setkání u samovaru v roce 2019.

Stanislav Remeš, předseda OV KSČM Zlín

Foto - Karel Picek

17. prosince 2018

Vážení spoluobčané, dámy, pánové, sympatizanti naší strany, soudruzi a soudružky okresu Zlín.

Dovoluji si jménem svým a celého Okresního výboru KSČM ve Zlíně vám popřát pohodové prožití svátků vánočních a dále hodně štěstí, zdraví, životního optimismu, pohody v rodinném kruhu a život v míru po celý rok 2019.

Stanislav Remeš, předseda OV KSČM Zlín

12. listopadu 2018

Vzpomínková ceremonie…

V neděli ráno sedím v obývacím pokoji a přemýšlím, jaký si pustím pořad v televizi. Napadlo mne, že si zopakuji francouzštinu a pouštím francouzský kanál TV 5. Dozvídám se, že probíhá vzpomínková ceremonie u příležitosti stého výročí konce 1. světové války. V Paříži.

Prezident Francie Macron přijímá v Elysejském paláci vzácné hosty-prezidenty, premiéry. Mohu jmenovat např. Angelu Merkelovou, ale i našeho Andreje Babiše. A protože prší, vždy je tu doprovod od zřízence s deštníkem až dovnitř paláce. Jaká to zdvořilost. Kolem asi 10.30 hodin odchází všichni k přistaveným autobusům. V předu Macron s manželkou a s Angelou Merkelovou s doprovodem mužů s deštníky. Ostatní jdou už jen tak-bez deštníků. Kolem 11.00 hodin začíná ceremonie. Bijou zvony. Dorazil i prezident Donald Trump a prezident Vladimír Putin. Všichni zaujali svá místa. Vzpomínka se koná na známém místě u Vítězného oblouku u hrobu neznámého vojáka. Macron vzdal hold praporům a pokračoval přehlídkou jednotek. Čtou se jména vojáků, kteří padli za Francii v roce 2017. Je minuta ticha a následuje Marseillaisa. Poté atmosféru dokresluje violoncellista se skladbou od Johanna Sebastiana Bacha. Mladí studenti čtou články vojáků ke dni příměří. V projevu pak prezident Macron hovořil o míru o jeho křehkém postavení ve světě. Zmínil se o číslech obětí, které tato hrozná válka přinesla. Bylo to zase dokresleno autentickými záběry hrůz z bitev této války na velkoplošných obrazovkách.

Všichni státníci mají vážný obličej. Sedí hlavně ti mocní-Macron, Trump, Putin, Merkelová v jedné řadě. Doufám, že se jim tato událost vryje hluboko do paměti. Rozjímat mohou rovněž za tónů skladby Bolero od Maurice Ravela, kterou zahrál Orchestr mladých Evropské unie.

Přejme si, aby se již v budoucnu lidstva nemusely takové sté výročí připomínat i když nás ještě čeká v roce 2045 100. výročí II. nejstrašnější světové války v dějinách a potom už dost. Nebo to by byla apokalypsa. Doufejme, že se tento vzpomínkový akt vryl hluboko do srdcí těch mocných tak, že už budou řešit vše jen u kulatých stolů. A ne násilím a válkami. A ty orchestry mladých budou hrát skladby hlavně pro radost a potěšení. Ne k těmto hrozným vzpomínkám.

KSČM je a bude vždy na straně mírového hnutí. Proto je i nyní proti vysílání misí do světa. Tak jak Francie oplakávala své mrtvé nyní při této ceremonii, tak se tomu už děje i u nás, kdy vzpomínáme padlé v Afghánistánu.

Stanislav Remeš, předseda OV KSČM Zlín

29. října 2018

I ve Zlíně KSČM oslavila 100. výročí

I ve Zlíně OV KSČM Zlín oslavil 100. výročí vzniku Československa. Uspořádal k tomuto výročí setkání členů strany, sympatizantů i veřejnosti v kinosále Průmyslových staveb na ulici Zarámí ve Zlíně. Toto je místo, kde OV KSČM pořádá akce i pro veřejnost. Je to uprostřed města.

Na toto setkání byl pozván odborník, historik a poslanec PhDr. Miroslav Grebeníček Csc. Ten byl nejprve uvítán na sídle OV KSČM Zlín, kde s předsedou OV a některými členy OV prodiskutovali aktuální otázky kolem neúspěchu ve volbách.

Poté jsme se dostavili na  místo setkání. Zde dojeli i soudruzi ze Slavičína, Luhačovic, Otrokovic, Halenkovic, Kroměříže a pochopitelně místní ze Zlína. Dostavili se i mladí sympatizanti. V úvodu této slavnostní chvíle zazpívala Českou hymnu mladá vnučka /16/ předsedy OV. Potom s. Grebeníček nás provedl vznikem a průběhem stoleté historie v projevu trvajícím 45 minut. Všichni přítomní byli velmi spokojeni. Odměnili projev velkým potleskem. Diskuze se potom točila kolem této historie, ale přešla i k současné době a to zase v otázkách kolem voleb do místních zastupitelstev, které neúspěšně proběhly. Názory se určitě promítnou i do zhodnocení voleb OV KSČM Zlín.

Akci považuji za zdařilou. Každému dala určitě mnoho k zamyšlení a připomenula historii našeho státu. Doufám, že příště dojde ještě více zájemců při podobných akcích.

Stanislav Remeš,

předseda OV KSČM Zlín.

11. října 2018

Pozvánka na besedu ke 100. výročí vzniku ČSR

Beseda s doc. PhDr. Miroslavem Grebeníčkem, CSc. poslancem PS PČR ke 100. výročí vzniku republiky se uskuteční v pondělí 22. října 2018 od 16.00 hod. v Průmyslových stavbách na ul. Zarámí ve Zlíně.

__________________________________

27. října 2018

Proti proudu času

O 28. říjnu 1918 už toho bylo hodně napsáno a řečeno. Jedni si jej přisvojovali, druzí jej zatracovali. Zaznamenal jsem i názory, že rozbití Rakousko-Uherska bylo dějinným omylem. Mnozí zas prý necítí potřebu připomínat či dokonce oslavovat vznik státu, který už neexistuje.

Sté výročí vzniku samostatné Československé republiky by nás ovšem mělo vést k hlubšímu zamyšlení nejen nad podstatou našich národních dějin, ale i nad proměnlivou veličinou času. Připomínám to proto, že jsme opět svědky účelové či ideologické interpretace mnohých událostí i kontextu celého 20. století.

Jedno je ovšem jisté, zrod samostatného československého státu představuje určitou symboliku pokrokovosti. Představuje vyvrcholení doslova strastiplného zápasu za osvobození z dusivé náruče habsburské monarchie, ze svěrací kazajky národnostního útisku, tmářství a odpudivého panování římskokatolické církve a šlechty.

Mnohé napovídají i poslední slova, která pronesl císař František Josef I. před svým skonem: »Převzal jsem trůn za nejtěžších okolností a předávám jej za okolností ještě těžších«. Jako by umírající mocnář tušil, že se dějiny habsburské monarchie počítají už jen na měsíce.

František Josef I., v Čechách nazývaný »starý Procházka«, nebyl však příliš spokojen ani se svým soukromým životem. Nepodařené a následně formální panovníkovo manželství ukončil anarchista, který císařovnu Alžbětu probodl pilníkem. Mocnářův syn Rudolf zase spáchal sebevraždu, bratr Maxmilián zahynul v Mexiku a synovec František Ferdinand deEste, následník trůnu, podlehl 28. června 1914 smrtícím kulkám v Sarajevu.

Atentát na něj, což je všeobecně známo, posloužil jako rozbuška k 1. světové válce, v níž Rakousko-Uhersko, spolu s Německem a dalšími spojenci, bojovalo proti Dohodovým mocnostem Francii, Velké Británii, Rusku a posléze také Itálii a USA.

Poslední císař rakousko-uherské monarchie Karel I. sice brzy po svém nástupu amnestoval přední české politiky Karla Kramáře a Aloise Rašína odsouzené původně k trestu smrti, avšak jeho snahy uzavřít separátní mír a zachránit habsburskou říši se minuly účinkem.

Americký prezident Woodrow Wilson byl pro skončení války, zároveň však prohlásil, že »všem národům, které až dosud žily pod nepřátelskou a zlovolnou nadvládou, musí být zaručen svobodný život i náboženská a sociální svoboda«.

A ozval se i V. I. Lenin, zakladatel ruské bolševické strany a výrazná osobnost radikálního revolučního hnutí. »Z obrněného auta,« napsala 16. dubna 1917 Pravda, »jedoucího ulicí zdraví soudruh Lenin revoluční ruský proletariát a revoluční ruskou armádu, které chtějí osvobodit Rusko od carského despotismu, ale také zahájit socialistickou revoluci v mezinárodním měřítku.«

V listopadu 1918 dozněly zbraně na bojištích světové války, které se tehdy neříkalo první, jelikož jinou svět zatím neznal. Naděje lidstva se tehdy upíraly především ke dvěma zmíněným mužům. Obdiv a úcta k jednomu z nich se ovšem často spojovaly s odporem a nenávistí k druhému. Stál zde totiž prorok »světa bezpečného pro demokracii« prezident Spojených států W. Wilson a pak hlasatel ještě něčeho mnohem dalekosáhlejšího — dosažení zásadní změny řádu lidské společnosti, jejího přechodu k socialismu, V. I. Lenin.

Autorita a popularita Wilsona a Lenina byla v oněch dnech obrovská. K názorům a představám prezidenta Spojených států zjevně inklinoval T. G. Masaryk. Ten také společně s Edvardem Benešem koncipoval Provolání českého komitétu zahraničního, jehož hlavní tezí bylo odmítnutí Rakouska-Uherska, které »není s to uspokojit státoprávní nároky Čechů a Slováků«. Proto se rozhodli usilovat za podpory Dohodových mocností o utvoření samostatného státu. Argumentovali tím, že se Rakousko-Uhersko za podpory Německa zvrhlo na nástroj německé dobyvačnosti a že vznikl útvar »bez vlastního pozitivního cíle, neschopný vytvořit organický státní celek rovnoprávných a kulturních národů«.

O něco později Masaryk vyzval Wilsona k tomu, aby působil na spojence ve smyslu jistého uznání sovětské vlády, neboť mu šlo o to, aby sovětské Rusko bylo přiměřeně silné a mohlo čelit německé expanzi.

Vlna sympatií k Rusku se pak i v našich podmínkách vzedmula při zprávě o svržení cara a nastolení nové vlády. Ohlas ruské únorové revoluce roku 1917 byl o to větší, že nové uspořádání poměrů v Rusku se stalo »mustrem« i pro uspořádání poměrů u nás.

Tu a tam probleskla i zpráva, v níž se nejen oznamovalo provedení revoluce, svržení cara, ale zároveň se naznačovalo, že by to mohlo být začátkem událostí mnohem důsažnějších. A bylo to právě válečné a poválečné utrpení obyčejných lidí, co přimělo Bohumíra Šmerala vyslovit následující stanovisko: »My vyhlašujeme světovou válku hladu, bídě, nezaměstnanosti, předčasnému umírání, je to válka neméně velká, jak byla světová válka imperialismu, s tím rozdílem, že ona byla největším zločinem, tato je největší ctností dějin a jedinou spásou lidstva«.

A Washingtonská deklarace podepsaná T. G. Masarykem, M. R. Štefánikem a E. Benešem? Celý její text byl koncipován v duchu amerického chápání politiky a veřejného života. Slibovala občanské svobody, odluku církve od státu, občanskou rovnost, vyvlastnění velkostatků, zrušení šlechtických výsad i dalekosáhlé sociální a hospodářské reformy.

Dvacátého osmého října 1918 Rakousko-Uhersko kapitulovalo a Národní výbor vydal první zákon, jenž dostal jméno Zákon ze dne 28. října o zřízení samostatného státu československého. Občané řady měst následně strhávali štíty s dvouhlavými orly a o několik dní později byl povalen i Mariánský sloup v Praze na Staroměstském náměstí, což byl vlastně »pomník české věrnosti Habsburkům«.

Vznik samostatného československého státu byl nepochybně naplněním dávné tužby Čechů, kteří svou samostatnost ztratili na Bílé hoře, i tužeb Slováků, kterým hrozil zánik pod tisíciletým jhem maďarských magnátů. Jak Češi, tak Slováci násilně oddělení po vyvrácení Velkomoravské říše se tedy opět spojili v jednom jediném státě.

Dnes ovšem trosky československé státnosti tonou v mlze, je to zejména pro mladé už stěží proniknutelná mlha mýtů, dezinterpretací a dokonce i drzých lží. V mlze mýtů a polopravd se ztrácí skutečná tvář první i druhé republiky se svými vzepětími národní velikosti Čechů, Moravanů, Slezanů i Slováků a se svými hlubokými poklesky a ostrými sociálními, národnostními a politickými konflikty.

Je v tom neuvěřitelný kus politické vychytralosti, když se na recepcích a pietních aktech dovolávají masarykovské tradice ti, kdo v roce 1992 republiku rozbili a kdo ve výkladu dějin cenzurují a v praxi likvidují dílo milionů našich občanů i politických zakladatelů a obhájců novodobého československého státu. Něco takového by ovšem dějiny neměly odpouštět.

Miroslav GREBENÍČEK, poslanec (KSČM)

Haló noviny 26. 10. 2018

11. března 2019

Oslavy MDŽ ve Zlínském okrese.

Oslavy MDŽ ve Zlínském okrese se konaly na třech místech a to v Otrokovicích, Slavičíně a v samotném Zlíně. V Otrokovicích proběhla oslava od 15.00 hodin ve Společenském domě. Ženám hrála country kapela Jalové hlasy. Ženy obdržely již tradičně červený karafiát, přáníčko a drobné občerstvení. Promluvil k nim a přání pronesl člen OV KSČM Zlín s. Josef Nesvadba.

Ve stejnou dobu začala i oslava v krajském městě Zlíně. Tradičně v restauraci U Barcuchů. K dobré náladě hrála kapela Vega. Zahrála různý žánr ke spokojenosti žen. K tanci i ke zpěvu. Přestávky vyplnil svým uměním hry na harmoniku Ing. Luboš Svoboda. A zpívalo se. Zahájení provedl předseda OV KSČM Zlín s. Stanislav Remeš, který kromě přání pohovořil i k historii tohoto svátku a dále poukázal na volby do EP a vyzval přítomné, aby podpořili naši kandidátku do EP, kde máme v čele ing. Kateřinu Konečnou a kandidátka je výrazně omlazená. A levici je potřeba v EP podpořit. Po projevu předsedy zarecitovala dvě básně vnučka předsedy mladá sedmnáctiletá dívenka Nela Divošová. Kankánem oživily večer tanečnice jinak mažoretky z Fryštáku. Nechyběly jako vždy karafiáty, přáníčka, chlebíčky. Během večera nás navštívila i vedoucí kandidátka do EP s. Ing. Kateřina Konečná. Pohovořila s přítomnými a rozdala upomínkové předměty. Všechny nás svou přítomností potěšila.

Závěr oslav proběhl ve Slavičíně dne 11. 3. 2019. Tradičně v Sokolovně. Ženám zahrála skupina Fr. Vařáka ze Zlína se zpěvačkou Liduškou. O zábavu se postaraly i děti z mateřské školky svým vystoupením. Tradičně ženy zase potěšilo přáníčko, karafiát a drobné občerstvení.

KSČM jako jediná nikdy na tento svátek nezapomenula a je hluboce zakořeněn v jejím programu.

Všem ženám my muži velmi děkujeme za jejich práci a přejeme jen to nejlepší.

Stanislav Remeš, předseda OV KSČM Zlín.

7. března 2019

Přání k Mezinárodnímu dni žen

Ing. Kateřina Konečná, místopředsedkyně ÚV KSČM a poslankyně EP

6. března 2019

8.březen 2019 Mezinárodní den žen.

Vážené paní, maminky, babičky, slečny, soudružky, prostě jedním slovem ženy. Už se k nám pomalu blíží jaro a s ním i váš svátek, svátek vás žen. 8.březen, Mezinárodní den žen.

Dovolte, abych vás pozdravil jménem OV KSČM ve Zlíně a i jménem svým a popřál vám k tomuto svátku hodně zdraví a štěstí ve vašem osobním životě, pohody ve vašich rodinách a hodně úspěchů ve vašem úsilí o život v mírové a lepší společnosti než je tomu dosud. Všem ženám přeji lásku, úctu a podporu v rovnoprávném postavení ve společnosti.

Také tento rok nás čekají volby a to do Evropského parlamentu. A zde se i na naší kandidátce s názvem KSČM-česká levice společně objeví mezi kandidáty rovněž ženy. Zrovna lídrem kandidátky je ing. Kateřina Konečná, členka KSČM, která již v EP působí a vede si velmi dobře. Rovněž na 6. a 8. místě jsou ženy. Kandidátku máme výrazně omlazenou a je třeba levici v EP posílit. Proto vás žádám o podporu v květnu ve volbách. Dejte podle své úvahy hlas našim ženám na kandidátce a tedy hlas naší straně KSČM na kandidátce s názvem KSČM-česká levice společně. I nyní levice čelí pravicovému tlaku, a proto je třeba ji podpořit. Naše strana vždy hájila zájmy nás obyčejných pracujících lidí a nebude tomu jinak i do budoucna. Naši kandidáti jsou připraveni hájit naše zájmy a náš stát.

Milé ženy, určitě všichni muži vám nyní děkují za vaši práci a za vše co pro ně děláte, ale nejen pro ně, ale i pro rodinu a společnost. Přejí vám jen to nejlepší a já se k nim ještě jednou připojuji.

S pozdravem Stanislav Remeš, předseda OV KSČM Zlín.

2. března 2019

Demonstrace - Ruce pryč od Venezuely!

České mírové hnutí zve za podpory dalších mírových a antiimperialistických organizací na demonstraci proti politické, ekonomické a vojenské agresi Spojených států amerických vůči Bolívarovské republice Venezuela.

Protest se uskuteční ve čtvrtek 7. března 2019 od 17 hodin před budovou Velvyslanectví Spojených států amerických, Tržiště 15, Praha 1 - Malá Strana.

Demonstrace 7. března 2019 od 17 hodin .pdf

 

facebook.com/mirovehnuti

https://www.facebook.com/mirovehnuti/

facebook.com/events/370771120412051

https://www.facebook.com/events/370771120412051/

20. února 2019

Stanovisko VV ÚV KSČM k mezinárodní politické situaci

Mezinárodní politická situace

KSČM má z programových důvodů jiný názor než ostatní politické strany neoliberálního stranického kartelu na priority zahraniční politiky České republiky, má proto stejně odlišný pohled než současná Vláda ČR tvořená hnutím ANO 2011 a ČSSD a zejména ministr zahraničí. Zahraniční politika byla také jedním z bodů, na němž se s vládní koalicí neshodla a proč neusilovala být ani členem této vlády. Nešlo přitom jenom o rozmístění českých vojáků na zahraničních misích.

Považujeme za nepřijatelné prohlášení ministra T. Petříčka v Kyjevě, kde oznámil novinářům, že Ukrajina bojuje proti ruské agresi a proruským povstalcům a v Mariupolu pak podpořil suverenitu a územní celistvost Ukrajiny a připojil se k sankcím proti Rusku. Skandálně se nedovedl však ohradit proti uznání Banderovců jako válečných hrdinů Ukrajinským Parlamentem, přičemž musel dobře vědět, že tato organizace byla mezinárodním Norimberským tribunálem prohlášena za zločineckou. Dokonce neměl ani minimum osobní odvahy, alespoň připomenout blížící se páté výročí masakru v Oděse.

Od ministra zahraniční a české diplomacie se samozřejmě očekává profesionální znalost mezinárodního práva a nikoliv bezduché přejímání pozic jiných států. Jinak ukazujeme, že nejsme suverénním státem, ale česká diplomacie je jen servilním vazalem USA, Francie a SRN.

Vláda České republiky na svém zasedání také schválila návrh přednesený ministrem zahraničních věcí ČR T. Petříčkem, uznat J. Guaidóa prozatímním prezidentem Venezuely. Toto rozhodnutí je v příkrém rozporu s principy mezinárodního práva a Charty OSN. Jedná se o hrubé vměšování do vnitřních záležitostí nezávislé země, člena OSN a žel i zpochybnění ústavního pořádku Venezuely a jejího nedávno legitimně zvoleného prezidenta N. Madura.

Rozhodnutí vlády je navíc v rozporu s jejím programovým prohlášením, kde uvádí, že nejvyšší prioritou je zachování míru, a tedy i záruka dodržování mezinárodního práva, Charty OSN. Česká vláda tak zřejmě záměrně promarnila další možnost chovat se jako skutečně suverénní stát. Cílem KSČM je, aby Česká republika byla suverénní zemí a nikoliv polokolonií. Navíc, toto rozhodnutí se České republice může, žel, vrátit jako bumerang. K opakování let 1938 a 1939 je nakročeno. Pokusy o majdanizaci politické scény v České republice a zpochybňování legitimně zvoleného prezidenta jsou na denním pořádku. Tímto Česká republika přebírá spoluodpovědnost za další vývoj v této zemi, který ani zdaleka nemusí mít mírové vyústění. Zejména, když výzvy Spojených států a jejich satelitů na zorganizování nových prezidentských a parlamentních voleb ve Venezuele, v podmínkách totální diplomatické, ekonomické, finanční a mediální blokády, včetně výhrůžky vojenským řešením, jsou faktem. Pokud by tu byl i loutkový tzv. prezident, jsou takto vyhlášené volby naprosto nedůvěryhodné.

To, o co tady jde, je ovládnutí bohatých ropných zdrojů země, pod vlajkou tzv. demokracie, ochrany lidských práv, které tak dobře známe z jiných, dnes již rozvrácených zemí, např. Libye. KSČM hodnotí dosavadní působení T. Petříčka v čele resortu zahraničních věcí, tak, že je jasně v rozporu s národními zájmy naší země a s naprostou ignorancí jejích historických zkušeností.

15. 2. 2019 VV ÚV KSČM

https://www.kscm.cz/cs/aktualne/stanoviska/mezinarodni-politicka-situace

14. ledna 2019

Společně proti zdražování - 26. 1. 2019 od 14:00 na Václavském náměstí

Máme dost zvyšování nákladů na bydlení!

Vedle astronomických nájmů a předražených hypoték je dalším nezanedbatelným nákladem na bydlení cena vody, elektřiny a plynu.

Zvyšování těchto nákladů nedopadá na všechny stejně. To co je pro jednoho jenom pár drobných to pro rodinu, která už teď jen tak tak vyjde od výplaty k výplatě, znamená výrazný problém.

V době kdy firmy, které tyto služby poskytují, mají nehorázné zisky, nám toto zdražení připadá jako nechutnost proti které se musíme ozvat.

Nikdo jiný to za nás totiž neudělá.

NENECHME TO TAK! Přijďte na demonstraci proti zvyšování nákladů na bydlení.

KDY: 26. 1. 2019 od 14:00. v horní části Václavského náměstí.

12. 1. 2019 kscm.cz - Mediální úsek ÚV KSČM

https://www.kscm.cz/cs/aktualne/aktuality/spolecne-proti-zdrazovani-26-1-2019-od-1400-na-vaclavskem-namesti

14. ledna 2019

Přijďte vyjádřit svůj názor na zdražování!

Rozhovor Haló novin s Martou Semelovou, předsedkyní Krajského výboru KSČM Praha

Nový rok přinesl další zdražení. Premiér Andrej Babiš prezentuje řadu sociálních opatření, nově platných od 1. ledna 2019, která jsou chvályhodná – například růst průměrných penzí. Jenže zvýšený příjem mnohých domácností bude současně odčerpán na zvýšené výdaje. Co tomu říkáte?

Máte naprostou pravdu. Na jedné straně se přidá pár stovek, na straně druhé o ně hned zase lidé přijdou, respektive přijdou o víc. Vždyť kam se podíváte, tam se zdražuje. Potraviny, hygienické potřeby, léky, náklady na bydlení, prostě věci, bez kterých se člověk neobejde. Zvýšení cen energií, tepla a vody od nového roku bude stát domácnosti další výdaje. Například čtyřčlennou domácnost to přijde na zhruba 1300 korun ročně navíc.

11. 1. 2019 halonoviny.cz - Monika Hoření

http://www.halonoviny.cz/articles/view/49537224

17. prosince 2018

Vyjádření solidarity KSČM francouzskému lidu

KSČM podporuje boj francouzského lidu za lepší životní podmínky a spravedlivé odměňování za práci. V rámci našeho programu chceme, aby v rámci EU měli všichni její občané důstojnou životní úroveň zajištěnou spravedlivým odměňováním za práci. Stejně musí být postaráno o všechny sociální skupiny. Nesmí bohatnout lidé z práce druhých a tyto nechat na hranici bídy. Požadavky hnutí „Žlutých vest“ vnímáme jako oprávněné.

Současně odsuzujeme jakékoliv projevy násilí a poškozování majetku. Nelíbí se nám, že pod znakem EU jsou masakrováni pokojní demonstrující, kterým už nic jiného nezbývá než vyjít do ulic.

My, komunisté, jsme připraveni kdykoli hájit práva občanů proti jakékoliv nespravedlnosti a bezpráví. Důsledně budeme nadále bránit právě ty, kteří jsou nejzranitelnější. Evropské volby budou k tomu příležitostí.

15.12.2018 ÚV KSČM

15. 12. 2018 kscm.cz - aktuality

8. prosince 2018

Posezení u samovaru

17. listopadu 2018

Prohlášení k 17. listopadu

Občané se u nás po druhé světové válce rozhodli pro systém, který byl budován jako sociálně spravedlivá alternativa kapitalismu, jako socialistická společnost. Lidé tehdy doufali v nový začátek, který zabrání opakování starých hrůz a nespravedlivostí. Komunistická strana Čech a Moravy proto nezapomíná na odkaz brutálně potlačených studentských nepokojů 17. listopadu 1939 nacistickou okupační mocí. Tento odkaz, tak jak v naší společnosti a ve světě znovu sílí myšlenky fašismu a neonacismu, nabývá dnes na stále větším významu. Mezinárodní den studenstva vnímáme jak významný den s odkazem pro celý pokrokový svět.

Také si připomínáme 17. listopad jako den, kdy v naší společnosti započaly hluboké společenské změny, jejichž konečným důsledkem bylo obnovení kapitalistického společenského systému.

Rok 1989 nebyl pouhým mocenským pučem, byl důsledkem dlouhodobě opomíjených a neřešených zásadních rozporů ve společnosti. Samotné události 17. listopadu 1989 vyvolaly živelný výbuch občanské nespokojenosti se zakonzervovanými poměry i zneužíváním moci. Síly, kterým šlo o socialistické řešení krize, byly roztříštěné a tak v čele změn nakonec stanuly síly zaměřené na restauraci kapitalismu. Požadavky většiny společnosti na demokratizaci veřejného života i zefektivňující změny v národním hospodářství, zachování sociální spravedlnosti, pracovních a sociálních jistot, na zachování socialistického společenského systému se nenaplnily.

Některá tehdejší hesla už dnes znějí jako fráze. Lidem na náměstích neřekli, že je čeká největší majetková změna v dějinách. Pod kontrolu zahraničního kapitálu se dostala rozhodující část národního hospodářství. Více než milion občanů ČR je na prahu chudoby. Zemi řídí majetková oligarchie, nikoliv však v zájmu jejích obyvatel. Bez referenda byl rozdělen společný stát Čechů a Slováků a vstoupili jsme do agresivně se chovajícího paktu NATO. Soupeřící kapitálové mocenské ekonomické skupiny bojují o politickou moc. Stojí za nimi různé zájmy zahraničního kapitálu. Neštítí se při tomto souboji sáhnout k změně mocenských poměrů vybočujících z rámce právního řádu České republiky.

Skutečnost, že i v současném období hospodářské konjunktury sílí stále více sociální rozdíly, které zesilují napětí ve společnosti, je využívána stupňujícím se antikomunismem a populismem. Hrozba neonacismu je velice reálná.

Kapitalistický společenský systém nemůže přinést řešením dnešních ekonomických a společenských problémů. Je třeba odmítnou připravovaný další mocenský převrat, postavit se proti hrozbám autoritářství a fašismu, vyvést Českou republiku z postavení polokolonie a zabránit neustálému porušování mezinárodního práva.

Vedení KSČM, 15. 11. 2018

kscm.cz

26. října 2018

Luhačovice před 100 lety

První léčivý pramen nechal v Luhačovicích na konci osmnáctého století upravit hrabě Ondřej Serenyi a rod Serenyiů stál za rozvojem lázní až do konce devatenáctého století. „V té době ale ještě měly německý charakter a protože to byly hraběcí lázně, jezdili tam lidé hlavně z vyšších vrstev, nejčastěji z Brna a Vídně. S myšlenkou jejich obnovy přišel v roce 1898 brněnský lékař František Veselý. V roce 1902 lázně odkoupil od potomka rodu Serényi Otty a založil akciovou společnost. Z německých lázní se staly lázně moravské a jejich charakter se úplně změnil.

Velká vize MUDr. Veselého a Dušana Jurkoviče.

Luhačovice se stanou přirozeným centrem Moravy, kulturním a společenským střediskem západních Slovanů, jejich ráz má být zcela osobitý. Na rozdíl od kosmopolitních světových lázní mají být slovanské duchem i tvarem, budou vyrůstat z kořenů domova.

V Luhačovicích se z lékařského hlediska sešlo několik příznivých faktorů. Prvním je široká paleta minerálních vod s účinkem zejména na dýchací cesty a pohybové ústrojí, dalším je čistý vzduch bez alergenů, nezatížený průmyslovými zdroji škodlivin a obnovovaný okolním širokým pásem lesů, které zajišťují jeho optimální vlhkost, dále orientace údolí, které tak má ideální oslunění a počasí bez velkých výkyvů. A faktor poslední, snad nejdůležitější – milí lidé, ochotný personál, kvalitní služby. To se hned tak všude nesejde.“

K věhlasu lázní přispívali také umělci a intelektuální elita, která se v Luhačovicích před sto lety scházela, byla důležitou součástí lázeňské společnosti.

Slovácká búda - Už po jejím otevření v roce 1906 se tady scházeli politici, spisovatelé nebo výtvarníci. Byla živým svědkem přátelství mezi Čechy a Slováky. „Kdo nenavštívil búdu, jako by ani nebyl v Luhačovicích.“ Do doby, než v roce 2002 do základů shořela.

Před 100 lety bylo v Luhačovicích otevřeno v Zámečku na kolonádě regionální Muzeum slováckého Zálesí při otevření se uskutečnila krojová slavnost. Iniciátorem založení Muzea slováckého Zálesí a hlavním tvůrcem sbírky byl pozlovický rodák, etnograf Antonín Václavík.

V Luhačovicích, největších moravských lázních.

Před 100 lety na počátku 20. století vládla v módě secese a během letní sezóny si tu dávala dostaveníčko společenská smetánka a umělci, například Leoš Janáček, Dušan Jurkovič, bratři Mrštíkové a Uprkové, Alois Jirásek či Antonín Slavíček.

"Ženy", které si to mohly dovolit, které měly manžela v dobrém postavení, který jejich módu financoval, tak ty jely do lázní reprezentovat své postavení. V lázních vládla v té době přísná etiketa. Dámy se neustále převlékaly a musely mít také slunečník, protože opálené byly v té době venkovanky a ženy, které pracovaly.

Válka skončila roku 1918. Oficiálně Luhačovice jsou 3 roky (1915) vyhlášeny lázeňským místem, 13 let je provoz na dráze Luhačovice - Újezdec u Luhačovic (byl zahájen 12. října 1905).

Bylo to 9 let co akcionáři z vedení lázní odvolali dr. Veselého a spolu s Dušanem Jurkovičem byl nucen nedokončené dílo opustit. Bez Veselého a Jurkoviče by ale Luhačovice nikdy nebyly tím, čím jsou.

Vzájemné konzultace navazující na říjnové události roku 1918 vyústily koncem téhož roku v setkání advokátů z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska v Luhačovicích, jež se stalo základem nové národní podoby či přímo konstituce jednotlivých samospráv svobodné advokacie.

Před 100 lety také probíhal příběh Luhačovické přehrady, její stavba trvala téměř 20 let.

Důvodem byly důsledky povodní z let 1910 v období stavebního rozvoje lázeňských objektů. Stavba slavnostně začala 7. července 1912. Na jaře roku 1930 se přehrada poprvé napustila.

Luhačovice jsou nejen největší moravské lázně, ale také lázně s neopakovatelným geniem loci. Snad nikde jinde se nepodařilo tak harmonicky skloubit divokou přírodu s osobitou lázeňskou architekturou. Hustě zalesněné kopce rámují obraz, mezi nimi údolí přetvořené do rozsáhlého volného parku a v něm originální architektura vycházející z místních tradic. K tomu připočtěte jedny z nejvýznamnějších evropských léčivých pramenů, skvělou péči a pohostinnost zdejších lidí a nebude se vám chtít odsud pryč.

Toto výročí – 100 let založení ČSR nás však jako současníky zavazuje - tradice a vize tohoto kraje rozvíjet a zachovat i architektonické pojetí pro další generace. Zajistit územní rozvoj, státní správu či správu obcí a měst vést v zájmu lidí, naslouchat jejich potřebám a neobnovovat skupinovou i politickou nadřazenost, která do společenství lidí nepatří.

Luhačovice 26. 10. 2018, ing. Jordák František