28. dubna 2020

Nesmíme zapomenout

Moc vás všechny zdravím.

Ani letos jsem nezapomněla na ty, kteří naši vlasti přinesli svobodu. Díky nim tady jsme, díky nim mluvíme česky, díky nim vlaje česká vlajka nejen při sportovních utkáních, ale i historických okamžicích.

Jak jste si asi všimli, tak jsem projela mnoho míst České republiky, kde jsou tito hrdinové vzpomenuti. Už je to 75 let, a tak jsou nám mnohá jména na pomníčcích velmi vzdálená. Některá jsou bohužel zapomenuta úplně.

Před tímto varoval už Julius Fučík ve své Reportáži psané na oprátce, kde říkal „Jednoho dne bude dnešek minulostí, bude se mluvit o veliké době a o bezejmenných hrdinech, kteří tvořili historii. Chtěl bych, aby se vědělo, že nebylo bezejmenných hrdinů, že byli lidé, kteří měli jméno, svou tvář, své touhy a své naděje, a že proto bolest i nejposlednějšího z nich nebyla menší než prvního, jehož jméno bude zachováno.“

Ano i Ivan Korš, který padl na tomto místě na začátku dubna roku 1945 měl svou tvář a své naděje, několik tisíc kilometrů od své rodiny v SSSR. Jeho touha porazit definitivně nacistické Německo vyhasla s tím, když jeho dívku, do níž se zamiloval v nedalekých Nemochovicích odvlekli nacisti. Z jejich rukou se mu zde na tomto místě podařilo ji vysvobodit, avšak sám ve svých 17 letech za to zaplatil svým životem ...

27. 4. 2020 Kateřina konečná, youtube