10. dubna 2022

Názor účastníka krajské konference k aktuální politické situaci

Současná politická situace v České republice odpovídá kvalitám aktivní činnosti politických stran ve spektru dění, kdy po výsledku parlamentních voleb v loňském roce, levice zcela propadla (čím asi?) a voliči se přiklonili díky propagandě (ala americké šou) k pravicovým slibům a to ještě netušili co je čeká. Nástup legislativou nastrojené léčky s 5-ti koaličním seskupením, které i dál existuje v samotném parlamentu v rozporu s pravidly např. o existenci poslaneckých klubů s tím že poslanecké kluby sestavují jednotlivé strany v souladu s procentem hlasů a nikoliv koalice SPOLU. Dále pak pak také nedemokratické obsazení vedení poslanecké sněmolvny bez zastoupení opozice a tím ve všech dalších jednání je připuštěna výhoda v rozhodování ke škodě většínové nevolené základně voličů.

Už to že vedení sněmovny bylo svěřeno koalici spolu na místo vítězi voleb s vyšším procentem hlasů je cíleným záměrem dosažení podstatné změny. Tento manévr již v komunálních volbách vyřadil v mnoha obvodech vítěze místních voleb z vedení v daném místě. Argument je jednoznačný, voliči si neváží vize srovnání životních podmínek většinové společnosti, programovou nápravu doslova zločinů pravice od převratu v roce 1989, kdy se nechali obelhat pravicovými a kdovíjak nasměrovanými idejemi zůčastněných stran, kdy jediným cílem bylo zbavit vedoucí úlohy KSČ, levici jako takovou, co nejvíce ji oslabit a zcela zvrátit za významné podpory zahraničních agentur chod dějin v ČSSR. To že pátou kolonou změny politického dění byl prognostický ústav, to snad už pochopil každý, odtud došlo k zásadnímu rozkladu socialistického systému s následky které přetrvávají dodnes.

Velmi nizkou strategickou aktivitou v loňském roce u parlamentních voleb propadla celá levice. To je fakt, který bohužel nenabízí žádnou alternativu, nemá ve své podstatě ani strategii proti úderu, kterým by lidem v ČR mohla otevřít oči a na argumentech prokázala, že k životu potřebujeme něco víc než přežívání ve stínu zbohatlíků, závist k jejich úspěchu a potýkání se s diktátem peněz, které dusí jakoukoliv revolučnost, pokrok, národní hrdost a aktivitu obyvatel ČR. Navozený chaoz do životu skutečně pracujících i popírání zásluhy seniorů na vybudování toho co zn. Czechoslovakia proslavilo, co si mohli strategičtí ekonomové nachystat na rozprodání "šikovnějším" jak z řad těch "u komunistů" za přímé pomoci za větší podíl mafio skupin po roce 1989. V současné době nám (obyvatelům dnes už jen Česka) už mnoho v naší zemi nepatří včetně zašantročeného státního pokladu. Už není naše měna kryta zlatem, jsou to jen papírky, kryté dluhopisy, které způsobí jen další krachy a exekuce a nejen jednotlivcům, ale i ČR.

Komunistická strana Čech a Moravy, je natolik v depresi, bez aktivního programu, že i historická základna nejen že vymírá, ale i sympatizanti nás opouštějí a jdou za labutí písní nepodložených slibů i když ekonomicky se tato republika propadá do dluhů jaké nemají obdoby nejméně za 100 let. KSČM je mimo poslaneckou sněmovnu. Ve vedení není nejen programově záchranný program, pouze snad jen program přežití, dobrovolnost a sebeobětování za ideu strany už můžeme v nostalgii hledat jen u stařečků a babiček. Mladší generace je za své jiné názory šikanována a pracovně diskriminována.

Za 32 let byly vychovány generace v mnoha případech se zdá zcela jinak myslících občanů (dnes už jen) Česka, kterým je zcela "šumafuk" v této zemi hlavně, když mají nějakou práci, nezajímá je ani komunita obyvatel ČR, ani rodného města, obce, čtvrti ba ani spolubydlících v paneláku nebo souseda na vesnici. Chtějí pouze žívočišně prožít dny svého života, mít lepší auto, bydlení, barák či atraktivnější maželku, dětí (to už ani tak moc ne). Každý musí mít "školu" prostě papír o jejim absolvování bez ohledu na její obsah, náplň, přínos (hlavně kolik to bude sypat) či použitelnost v životě a už vůbec přínos pro společnost a stát. Ani si nepřipouštějí, že čím vyšší vzdělání, tím by měli tomuto státu být užitečnější a také mít vyšší výkony. Jdou za každým kdo jim "slíbí" lepší podmínky. Naopak je cílem posadit se co nejvýš a dělat co nejméně, s heslem "když nic neděláš, nic nepokazíš, když nic nepokazíš jsi dobrý pracovník na svém místě" a aparáty bobtnají.

Již kdysi dávno jeden strateg řekl: "mášli nepřítele a nemáš na to ho zničit přímo, zaměř se na jeho děti, jejich výchovu, nauč je uvažovat jinak, vnímání svobody a demokracie včetně lidských práv jim postav tak, že začnou se s pohrdáním dívat na své prarodiče, své rodiče, ale také na své sourozence, protože tito všichni z jejich podhledu omezují jejich růst a možnosti zbohatnutí." A to se bohužel systémově vzdělávacímu systému od roku 1989 vcelku podařilo.

Současná politická situace – je natolik nepřehledná, že hledat pravdu v konání jednotlivých subjektů je téměř nemožné. Ani na území EU neexistuje "arbitr" jehož stanovisko by bylo skutečným a pravdivým kritériem poskytnutých informací o skutečném stavu. Propaganda se živí vzájemným obviňováním, pomluvami, falešnými zprávami i fakty, které jsou postaveny na dezinformační kampaní podle toho kdo si ji zadá.

Ať už se týkalo doznívající pandemie C19, která byla postavena na strachu lidí, na celosvětovém zdravotnickém problému, který nebyl a není vysvětlen pouze interpretovány příčiny jednotlivých pochybení nejen v laboratořích a jejich pokusech i na lidech, což se v určité fázi vymklo kontrole a chaoz ve světovém zdravotnictví nastolil pandemickou situaci s tisící mrtvými, přesto, že léky existovaly, včasnou prevencí i léčbou šlo zachránit tisíce životů, ale společnost už nebyla na tento stav připravována (zlikvidovány sklady CO, organizační složky a výcvik obyvatelstva). Vyvýjené vakciny náhle představené, nebyly řádně testovány a přesto ty dobře informované společnosti na nich vydělali milardy i ve střetu zájmu s přímou vazbou na vedení EU. Různé mutace se pohybují světem bez reálného vyhodnocení, celý problém se upozadil a po letech je zde střet politických struktur Ruska a Ukrajiny kde je bez vyhlášení války skutečný válečný stav i když Rusko agresi popírá a označuje vpád na území Ukrajiny za preventivní vojenskou operaci k ochraně zájmů Ruska i světa kdy na území Ukrajiny narůstá nacistický charakter státního zřízení, jsou ohrožovány Ruskem uznané (Doněcká a Luhanská lidová republika a Krym ) části území po jejich vymezení se z území Ukrajiny, kde hlavním důvodem je ochrana rusky mluvícího obyvatelstva, které se v referendu přihlásilo k Rusku.

Tento konflikt původně označen za speciální vojenskou operaci, přerostl svým rozsahem v regulerní válku i když ji nikdo nevyhlásil. Je to spíš nájezd vojenských jednotek, napadení základen, skladů, laboratoří a dalších cílů, které podle terminologie Ruska ho ohrožují. Hlavním cílem je však zajištění, vytvoření neutrálního náraznikového pásma k ochraně zájmů Ruska v podmínkách rozdělení světa po 2SV, kdy země kolem USA mají jiné plány a cíle. Je odsouzení hodné, že trpí civilní obyvatelstvo, v místě bojů je spousta mrtvých civilistů, zborcených objektů, obrovské ztráty na technice (vrakovaných na území střetů). Vzhledem že jsou ztráty i průběh střetů vykládán odlišně, je podezření ze zpáchání celé řady válečných zločinů na obou stranách a prezident Ukrajiny vyvolává po stále větším nasazení a poskytnutí nejmodernějších bojových zařízení, tanků, letadel, Toto vše vyžaduje po EU i vyzývá USA k nasazení vojenských zařízení do obranných bojů, či odvrácení slabin tohoto boje je reálné nebezpečí že tento konflikt může přerůst ve 3.SV.

Součástí tohoto konfliktu je i exodus válečných uprchlíků, který ve své hlavní vlně ani nebyl z míst válečného konfliktu ale z míst kde se neválčí. Vzhledem k tomu že se jedná o cca 4 mil. obyvatel Ukrajiny, je to uprchlická vlna zatěžující okolní země, kde však vlna humanitární solidarity zatím převažuje následná řešení a opatření s kterými se příjmové zeme budou muset vypořádat.

Velmi nepříjemnou je z pohledu humanitární pomoci běžencům, je stav kdy státy Evropy masivně kromě humanitární pomoci začaly zásobovat Ukrajinu zbraněmi, kde však masivním poskytnutím těžké techniky (tanků) ze strany ČR, tak naše vláda toto nadstandardní rozhodnutí zavedlo ČR do válečného dění s tím, že jsou možná odvetná opatření. Již samá politika evropských sankcí a přihlášení se k nim ovlivnilo zdražení celé řady potravin i technické infrastruktury. Všichni jsme pocítili zdražení nafty a benzínu, skokově narostly ceny potravin i realit. Tento stav výrazně obnažil cenovou rozdílnost oproti např. Německu či Francii kdy reálné mzdy v Česku jsou i 3x nižší než v ostatních státech EU, která tento rozdíl i když prohlašuje rovnocené partnerství nemá ani zájem řešit a zatím vlastně rozvrátila hospodářství Česka a rozprodej či likvidaci průmyslu v ČR.

9. 4. 2022 zlin.kscm.cz - František Jordák