22. května 2020

Předání darů nemocnicím od KSČM

KSČM včera v krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně předala symbolický šek ve výši 153 tisíc korun pro zdravotníky, kteří byli nasazeni do první linie v boji s pandemií COVID-19, a jeden tisíc roušek k tomu.

21. 5. 2020 Haló noviny - (brom), foto - Marie Pěnčíková

19. května 2020

KSČM varuje před nárůstem fašismu

V předvečer 75. výročí konce druhé světové války vydali ministři zahraničních věcí Bulharska, České republiky, Estonska, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Polska, Rumunska, Slovenska a Spojených států společné prohlášení. Jednalo se o prohlášení zemí, které ještě před třiceti lety po hrůzných zkušenostech s německým fašismem usilovaly o překonání kapitalismu a následků fašismu snahou jít jinou cestou. A to cestou budování sociální spravedlnosti, odstranění ekonomického vykořisťování.

To, co dnes zažíváme v České republice, například v Praze 6, je zneuctěním piety padlých rudoarmějců. Bagatelizování úlohy Rudé armády při osvobození Prahy a posledních bojích s fašistickou soldateskou a zbytky wehrmachtu na území dnešní České republiky, nemá ve světě obdoby. Není snad žádné státní moci, mimo ty kolaborující s myšlenkami autoritářství a fašismem, které by dovolily a připustily hanobení památky svých osvoboditelů z nacistického područí.

Otázkou je, jakou úlohu sehrává česká vláda a ministr zahraničí Petříček, že se snížil k přirovnávání hrůz nacistické okupace k událostem, které souvisejí se studenou válkou. Proč de facto připustil další krok k přenesení viny za rozpoutání druhé světové války dílem téměř rovným z nacistického Německa na Sovětský svaz. Pravice tak může být spokojena. Ti, kteří si přejí tzv. nejen morální, ale i věcné vyrovnání se Sudetoněmeckým landsmanšaftem rovněž.

Fašismus, který nemusí mít a také neměl vždy podobu německého nacismu, existoval před vypuknutím druhé světové války v řadě zemí světa, z nichž některé později patřily k věrným spojencům nacistického Německa.

KSČM je přesvědčena, že ministr zahraničí morálně a politicky devalvoval Českou republiku z polokolonie na kolonii Spojených států amerických. Historická pravda politickými účelovými přirovnáváními nesmí být překrucována. Bude-li překrucována pravda o druhé světové válce, mimo jiné i o tzv. armádě ROA (vlasovců), bude to jen další přiložení polínka k možnému dalšímu válečnému konfliktu, před nímž se otevřou stavidla různým neonacistickým a autoritářským tendencím. Je třeba si vážit vlastenectví, zdravé národní hrdosti a umět rozlišovat.

VV ÚV KSČM, 18. 5. 2020 KSČM

9. května 2020

Cesta za památníčky a památníky

Dne 8. 5. 2020 naše delegace OV KSČM, Česko-ruské společnosti Zlín a Levicového klubu žen Amálie Randýskové Zlín uskutečnila tradiční Cestu za památníčky a památníky z doby druhé světové války po Zlínsku. Položením karafiátů a tichou vzpomínkou jsme uctili památku těch, kteří před 75 léty položili své životy za svobodu národů Československa a vzdali úctu našim osvoboditelům vojákům Rudé armády, vojákům rumunských, vojákům čs. armádního sboru, partyzánům a jejich spolupracovníkům a ve Slavičíně i pilotům amerických padlých v letecké bitvě nad tímto městem a jeho okolí...

Josef Nesvadba, předseda Česko ruské společnosti Zlín

4. května 2020

Mezinárodní kamionová doprava – strategická nutnost.

Prožíváme krizi, která nemá v moderní historii obdobu. Nastaly události, které by před nedávnem většina lidí nepovažovala za možné. Vidíme upřímnou snahu celé společnosti se s riziky současnosti vypořádat a také mnoho příkladů občanské či profesní angažovanosti a obětavosti. V této souvislosti považuji za nutné připomenout skupinu pracovníků, která pro běžného občana zůstává často skryta. Jsou to řidiči kamionů mezinárodní dopravy. Většinu času tráví na cestách, v kabině kamionu. Jsou to jedni z nenápadných hrdinů současné krize. Připomenul bych zde příkladné chování řidičů mezinárodní dopravy, kteří v kritických dobách jezdili do zemí, jako Itálie, Španělsko atd. a po příjezdu zůstávali v kabinách svých vozidel, aby neohrozili nákazou rodinné příslušníky a občany naší země. Velice bych se přimlouval, aby opatření na hranicích brala do úvahy hustotu současné nákladní dopravy. Pokud policista s papírem začne na hranici něco zapisovat, okamžitě vznikají mnohakilometrové fronty kamionů. Pokud řidič čeká mnoho hodin na hranici, rozhodně to nepřispívá k bezpečnosti ani plynulosti zásobování. Také lidsky je to vůči řidičům i policistům necitlivé. Evidenci lze velice efektivně řešit technickými prostředky. Lze skenovat poznávací značky, u každého kamionu je snadno zjistitelné kdo ho řídil. Řidiči mají tachograf, kartu zaznamenávající doby řízení, kamiony mají GPS sledování kvůli bezpečnosti nákladů, každý řidič má mobilní telefon. Žádný kamion nejede jen tak na výlet. Něco odněkud někam převáží, často velice drahý náklad o kterém je evidence, CMR i další. Pokud se dopravní opatření dobře promyslí, je to výhoda pro všechny.

Ukazuje se, že kamionová doprava patří mezi strategické odvětví hospodářství. Jedním z důsledků současné krize bude zvýšený tlak na soběstačnost země. Součástí této soběstačnosti je také zabezpečení dopravní obslužnosti při rozvozu nákladů, potravin, léků a dalších nezbytností do všech koutů naší země. Vidíme, že i v budoucnu můžou být hranice uzavřeny. Poté budeme odkázáni na naše národní dopravní kapacity. Současná situace v dopravě je taková, že naši dopravci jsou vytlačováni z trhu zahraničními dopravci. V klidných dobách to není vnímáno jako podstatný problém a argumentuje se jednotným hospodářským prostorem. Co však nastane pokud v budoucnu našich kamionů bude málo a hranice se opět uzavřou? Pokud nebudou moci najet kamiony z Polska, Rumunska. Pokud řidiči zahraničních národností odjedou do svých domovských zemí? Každému je jasné, že je zde nutnost zachovat vlastní dopravní kapacity a disponovat určitým počtem vozidel provozovaných našimi dopravními firmami.

Doprava je na konci výrobního řetězce. Proto je ze všech odvětví průmyslu nejvíc ohrožena druhotnou platební neschopností. Navíc v ceně, kterou dopravci účtují je velký podíl daní a odvodů státu. Spotřební daň a dph z nafty, platby mýta za dálnice tvoří podstatnou část fakturace. Současně dopravci všechny tyto poplatky a odvody musí zaplatit dopředu a splatnosti u velkých firem objednávající přepravu často bývají i 60 dní. V praxi tedy dopravci na rozjetí každého kamionu musí zainvestovat několik set tisíc korun jen za provoz, než jim přijdou první platby. Pokud se stane, že zákazník nezaplatí, nebo platbu odkládá, je to často zejména pro malé dopravce velice komplikovaná situace.

Stálo by za úvahu vytvoření garančního fondu plateb pro naše dopravce. Tento fond například pomocí kontokorentního financování umožnil dopravcům získat peníze za realizované výkony dříve a zároveň by poskytoval pomoc při řešení pohledávek. Nejedná se o žádnou dotaci. Veškeré vynaložené prostředky, by po zaplacení zákazníkem byly vráceny fondu zpět. Významně by se však snížil finanční tlak na dopravce a odstranilo riziko druhotné platební neschopnosti, která nám může naši národní přepravní kapacitu znatelně zredukovat.

Jan Doleček kandidát do senátu za obvod 78  Zlínsko

1. května 2020

Osvobození Luhačovic – 2. května 1945 – vzpomínka 2020

Již je tomu 75 let od té doby, kdy se k Luhačovicícm blížil proud vojáků Rudé armády od Uherského Brodu. Od Kladné-Žilín pak postupovaly rumunské síly, které bojovaly společně se sovětskými vojáky.

Poslední dubnové dny roku 1945 byly plné napětí, úzkosti a očekávání, neboť v našem okolí se ozývala dělostřelecká palba z okolí stále hrozivěji. Když byla osvobozena Kladná - Žilín, neustupovali Němci z Luhačovic jak se očekávalo, ale k všeobecnému překvapení prchali po bojkovské silnici směrem na Biskupice, kde také ustupovalo vojsko z Polichna, takže Luhačovice byly mimo hlavní bojovou čáru.

Zbytek vojska, který zůstal v místě, vyčerpal brzy své síly a ustoupil v úterý 1. května po 22. hodině směrem k přehradě. Zde Němci vyhodili most nad přepadovým korytem. Přehrada sama zůstala nepoškozena. Ústup Němců byl nenápadný.

Po 24. hodině střelba již utichla. Ještě za šera, brzy ráno, rumunské jednotky postupovaly luhačovickým údolím z „Ovčírné“ dolů do města, kde je lidé radostně vítali. Upřímné stisky rukou a hlavně horká káva, čaj i před Němci dobře utajená slivovice přišly rumunským vojákům vhod, protože byli promoklí, zablácení a nevyspaní. Život se probudil v ulicích rozjásaných lidmi, kteří odstraňovali barikády, hlavně u kostela a zdobili okna prapory. U hlavní silnice se tísnili dospělí i mládež a vítali rumunské vojáky, přijíždějící na koních, vozech a autech.

Během dopoledne přijel k hotelu Alexandria rumunský generál a velitel rumunských jednotek Eftiniu se svým štábem a se sovětskými důstojníky. Jaké bylo překvapení luhačovických občanů, když všechny pozdravil plynulou češtinou. Generál byl několik roků v Praze na rumunském velvyslanectví a také několikrát v Luhačovicích. Mnozí si proto vysvětlují, že Luhačovice nebyly odstřelovány ani bombardovány, protože je nechtěl generál Eftiniu zničit.

Skutečností zůstalo, že Luhačovice vyvázly bez pohromy a že zůstaly ušetřeny válečných hrůz. Němci, chtějíc co nejvíce postup vojsk zdržet, nakladli v katastru území Ludkovic a Luhačovic mnoho nášlapných min a odhazovali na útěku spoustu bojového materiálu, granáty, pancéřové pěsti atd.

V Luhačovicích bylo odstraněno 144 min, při čemž přišel o život vedoucí správkárny botů Hofman, člen stráže bezpečnosti. Jeho dva pomocníci byli zraněni. Na luhačovickém hřbitově bylo pochováno 5 rumunských vojáků, kteří padli v lesích u Rudic.

Později však byla jejich těla exhumována a odvezena na Brněnský ústřední hřbitov...

ing. Jordák František 28. 4. 2020

28. dubna 2020

Nesmíme zapomenout

Moc vás všechny zdravím.

Ani letos jsem nezapomněla na ty, kteří naši vlasti přinesli svobodu. Díky nim tady jsme, díky nim mluvíme česky, díky nim vlaje česká vlajka nejen při sportovních utkáních, ale i historických okamžicích.

Jak jste si asi všimli, tak jsem projela mnoho míst České republiky, kde jsou tito hrdinové vzpomenuti. Už je to 75 let, a tak jsou nám mnohá jména na pomníčcích velmi vzdálená. Některá jsou bohužel zapomenuta úplně.

Před tímto varoval už Julius Fučík ve své Reportáži psané na oprátce, kde říkal „Jednoho dne bude dnešek minulostí, bude se mluvit o veliké době a o bezejmenných hrdinech, kteří tvořili historii. Chtěl bych, aby se vědělo, že nebylo bezejmenných hrdinů, že byli lidé, kteří měli jméno, svou tvář, své touhy a své naděje, a že proto bolest i nejposlednějšího z nich nebyla menší než prvního, jehož jméno bude zachováno.“

Ano i Ivan Korš, který padl na tomto místě na začátku dubna roku 1945 měl svou tvář a své naděje, několik tisíc kilometrů od své rodiny v SSSR. Jeho touha porazit definitivně nacistické Německo vyhasla s tím, když jeho dívku, do níž se zamiloval v nedalekých Nemochovicích odvlekli nacisti. Z jejich rukou se mu zde na tomto místě podařilo ji vysvobodit, avšak sám ve svých 17 letech za to zaplatil svým životem ...

27. 4. 2020 Kateřina konečná, youtube

23. dubna 2020

Představení kandidáta do Senátu za obvod 78, Zlín.

Zdravím všechny v tomto náročném a těžkém čase. Všichni víme jaká je situace a jsou dnes jistě důležitější a potřebnější úkoly než příprava na Říjnové volby do Senátu a Krajských zastupitelstev. Současná situace však jednoho dne skončí a pak bude na pořadu dne obnova, řešení škod a návrat k normálnímu životu. Bude také čas zamyslet se jak v době krize fungoval stát a státní instituce. Jestli byl pro občany oporou a pomocí. Právě v tomto směru sehrají Říjnové volby důležitou úlohu. Ti kdo budou zvoleni nastaví fungování systému na další období a definují jaké budou vztahy mezi občanem a státem. V současnosti jme svědky stavu, kdy státní instituce zabředly do bahna formalismu, odtažitého postoje k potřebám jednotlivých skupin obyvatel. Situace, kdy bohatne stát, ještě neznamená, že z toho má prospěch také občan, pracující lid, důchodce, rodič na mateřské dovolené a další lidé, kteří poctivě pracují, platí daně a občas se ocitnou v situaci, že sami potřebují podporu státu.

Volby nám všem dají příležitost zamyslet se, jaký stát a kraj chceme, koho má podporovat, komu sloužit a kdo bude zastupovat naše zájmy. V našem Zlínském regionu se potýkáme s řadou problémů, na kterých je nutné neodkladně pracovat. Je to otázka vyhrocené situace ohledně vody, její cenou pro jednotlivé občany a situace ohledně vlastnictví strategické infrastruktury rozvodu vody. Další podstatnou otázkou je situace v bytové výstavbě. Kde jsou časy budování panelákových sídlišť. Posledních 30 let se bytová výstavba ze strany státu zanedbávala, odsouvala. Kde jsou levné státní nájemní byty pro mladé rodiny, pro zaměstnance a pracující? Cena bytové jednotky je v současnosti na takové úrovni, že mladá rodina si byt může dovolit jen za cenu obrovského zadlužení na desítky let. Také problematika dopravní obslužnosti, budování silniční infrastruktury, sociální služby pro důchodce a zdravotnictví je v situaci, která vyžaduje pozornost, rázný přístup a hlavně řešení.

Rád bych Vás seznámil z hlavními body, na které se chci jako senátor soustředit:

V první řadě je snížení zdanění příjmu zaměstnanců. Stát bere pracujícím příliš mnoho. Zaměstnanec na každou stokorunu výdělku, která mu zůstane odvede dvě další státu. Není možné aby si stát bral víc než pracujícímu zůstane. To je principiální věc. Jak si má občan něco našetřit, když mu stát vezme většinu výdělku?

Druhá podstatná věc je situace ohledně exekucí. Z exekučního řízení se stal zvrácený systém, který dávno přestal sledovat uspokojení pohledávky věřitelů. Nakonec splátka pohledávky věřiteli je splatná až na konec řízení a má před ní přednost odměna exekutora, právníka, dph státu atd. Exekuce ničí statisíce rodin, které se dostaly do dluhové pasti. Exekuční řízení je proces, který nemá pro mnohé reálný konec. Systém je nespravedlivý a nesprávný. Proto bude mojí snahou prosadit maximální dobu exekuce na pět let. Pět let může exekutor vymáhat a poté musí být exekuce ukončena.

Třetí zásadní otázka je otázka důchodů. Stát musí garantovat každému kdo odpracuje příslušný počet let důchod. Není možno dovolit toto zpochybňovat. Důchodové spoření je věcí každého občana a nemůže být pilířem na kterém stojí důchod. Když si dnes někdo odloží tisícikorunu co si za ni koupí za třicet let? Inflace v dlouhodobém horizontu úspory znehodnotí. Důchodce, který přispíval během doby kdy byl zaměstnán do průběžného důchodového systému, musí mít jistotu, že podzim života prožije důstojně.

Na závěr bych ještě krátce zmínil pár informací k mojí osobě. Pracuji jako vydavatel a odborný redaktor. Díky mé novinářské profesi jsem měl možnost vidět společenské dění z mnoha různých stran a domnívám se, že dnes jsem schopen vidět svět takový jaký je. Jsem optimista a věřím, že každá situace se dá zvládnout a vždy lze dospět k dobrému řešení. Věřím, že odvaha a dodržování principů je pro život nezbytná. Také věřím, že největší síla je ve společné práci. Žádné stromy nerostou do nebe a sám člověk nikdy nedokáže tolik, jako když komunita spolupracuje a navzájem se podporuje. Proto jsem členem KSČM. Věřím, že lze dosáhnout spravedlivější uspořádání naší společnosti, státu, kraje a že toto je přáním většiny občanů naší země. Pokud podpoříte naši stranu v podzimních volbách do Krajských zastupitelstev a také do Senátu mohou se spolehnout, že jsme vždy s lidmi a pro lidi.

Jan Doleček kandidát na senátora pro obvod 78 Zlín.

11. dubna 2020

Až se probudíme ze zlého snu.

Máme tady pandemii. Bezprecedentní situaci kterou nikdo z nás dosud nezažil.

Společnost i jednotlivci se snaží situaci zvládnout, objevují se ty nejlepší příklady nezištné občanské angažovanosti a snahy pomoci ostatním. Jednoho dne však nemoc pomine a my všichni se probudíme do světa, který bude jiný. Spousta občanů a pracujících utrpí během karanténních opatření, nejen zdravotní ale také velké materiální ztráty. Mnozí příjdou o práci, mnozí budou mít menší plat, řadě lidí se výrazně zmenší jejich finanční rezervy. Proto již dnes je potřeba jasně říci, že stav který byl před krizí v otázce zdanění zaměstnanců a exekucí, není nadále možný. Před krizí stát našponoval daně a odvody zaměstnancům, živnostníkům i malým firmám na maximum. Ždímal pracující jako by nebylo žádné zítra. Přišla krize a ukázalo se, že legislativa je nastavena jen na hezké počasí. Ukázalo se, že je nutno přijímat urychleně řadu opatření, aby nedošlo k dominovému zhroucení celých sektorů ekonomiky a velké skupiny pracujících nebyly uvrženy do chudoby.

Přijde čas obnovy ekonomiky a je nutné, aby se radikálně snížily daně a odvody zaměstnanců. Není možno aby pokračoval stav, kdy zaměstnanec na jednu vydělanou stokorunu odvede dvě státu. Stav kdy stát vezme více, než zaměstnanci zůstane. Proto je potřeba navrhnout a maximálním úsilím prosazovat jednoduché principiální pravidlo. Pracujícímu musí z platu zůstat víc než dostane stát.

Existují dva ekonomické modely zdanění. Jedním je zdanění práce a druhý je zdanění spotřeby. Stát si musí jeden zvolit. My jsme v situaci kdy jsme zdaňováni oběma způsoby současně. Současný stav je ten, že je zdaněna jak práce (odvody, daně zaměstnance, daně ze závislá činnosti zaměstnavatele), tak současně je zdaněna spotřeba (DPH, spotřební daně). Navíc si pracující musí řadu věcí připlácet (zubař, administrativní poplatky, důchodové spoření). Nelze nadále tolerovat stav kdy je zdaňováno oběma způsoby současně. Navíc neustále narůstá administrativní zatížení v kombinaci s drakonickými pokutami i při neúmyslné chybě.

S tím úzce souvisí problematika exekucí. Kdy je reálný stav ten, že celkové náklady exekuce mnohonásobně převýší dlužnou částku. Lidé jsou uvrženi do dluhových pastí, bez šance na splacení. Navíc za situace kdy samotný dluh věřiteli, je splatný až jako poslední a má před ním přednost, platba exekutorovi, právníkům, insolvenčním zprávcům atd. zcela v rozporu s principem, že dluhy se mají platit v pořadí v jakém vznikly. Proto je potřeba navrhnout a prosazovat, aby maximální doba exekuce byla pět let. Pět let může exekutor a stát vymáhat a poté musí být exekuce ukončena.

Současná krize ukázala, že v těžkých dobách je a musí být stát garantem pomoci občanům. Nemůžeme dovolit, aby byli podporováni velcí a opomíjeni ostatní. Musíme usilovat o spravedlivé uspořádání společnosti a to lze dosáhnout pouze tak, že se stanoví jednoduché principy. Pracujícím musí zůstat více peněz z jejich práce a nikdo je nesmí beztrestně okrádat schován za nános nepřehledné, pokrytecké a cynické legislativy.

Jan Doleček kandidát do senátu za obvod 78

30. března 2020

LETÁK: 30. výročí KSČM

KSČM byla vytvořena na ustavujícím sjezdu KSČM 31. března 1990.

Slavíme 30 let „práce pro vás, sociálních zápasů za spravedlivou společnost“.

30. března 2020

Válka s koronavirem, volby a chrliči kravin.

Tak jak jste všichni zjistili v době koronavirové pandemie je Česku EU platná jak mrtvému zimník. Byla zalezlá se všemi nejen jejich úředníky, ale i těmi našimi zástupci – osobnostmi které jste si zvolili. Ano jsme ve válce s koronavirem. Reakce tohoto orgánu je stejná jak s našimi spojenci skutečných minulých válečných období. Celý „Západ včetně Evropských spojenců“ nás zradil a prodal, žádnou pomoc Česku – zemičce uprostřed Evropy neposkytl. Celá tato historická událost – pandemie by pro západní politiku byla jen epizodou kdyby na rozdíl od jejich politické strategie nezasáhla v plné síle i jejich území. Kdo že skutečně Česku aktivně pomohl – odmítaní, také postižení a to i přes zjevnou a tupou komedii už 30 let hlásanou intelektuální pravicí, která pro vidinu svého zisku stojí proti lidu této země. Po celých 30 let si vychovává svou novou generaci podporovatelů a výsledek v době pandemie – systém není připraven, vládě chybí mocenské nástroje, armáda, civilní složky branné a zdravotní výchovy. Mechanismy a systémová opatření, rezervy na základě zkušenosti národa precizovaná po zkušenostech 2. světové války. Mnohé limitující profese zpanštěly, legislativa znepřehledněla a stala se předmětem nekonečných a pomalých diskusí, ve výsledku připouštějící i tzv. „jiný právní výklad“ a systém byl rozmělněn na státní a podnikatelské subjekty, kde zisky jsou hlavně na straně podnikatelských subjektů (také však se stupnicí moci oligarchů a skutečně pracujících podnikatelů), avšak bez zodpovědnosti za situaci ve státě, pracující zaměstnance a na vládu - stát, který podle výkladu pravicové politiky odpovídá za všechno, i když právě z tohoto důvodu hospodaření současného státu je řízeno politikou, kde finance z práce občanů v této zemi (po odečtu podstatné částí zisků nadnárodních společností, divident a financí uložených v daňových rájích) jsou dále zkráceny o financování zbytečných meziskovek a politických subjektů, navyšování odměn liknavých státních zaměstnanců bez dostatečného rozdílu jejich praktické důležitosti. Neúměrné odměňování vrcholových pozic a politiků za „práci“ kde její výše zbytečně navyšuje pro občana nedosažitelnou výši průměrné mzdy ve státě, jako kdyby tato novodobá šlechta měla jiné žaludky a životní potřeby než většina národa.

Dříve zástupci lidu na poslanecké, zastupitelské úrovni i přísedící u soudů byli převážně z řad skutečně pracujících s rozhodujícím hlasem při skutečném hlasování přesto, že byl předložen požadovaný politický směr. Je možné konstatovat,že převážná část rozhodnutí byla v zájmu lidu a k ochraně jejich práva na práci, bydlení, vzdělání, byla zajištěna potravinová, surovinová i průmyslová soběstačnost. Byla to doba kdy si stát vážil svých občanů a chránil je.

Vraťme se však k počátku tohoto pojednání. Koronavirová krize má své pozadí, které se odhalí později až skutečný původce či příčiny nebude už možno stíhat.

Pro nás všechny je rozhodující současnost a překonání této pandemie. Sami si vyhodnoťte nastálý chaos a zásadní životní rozvrat pro mnohé z nás. Hospodářská funkce státu je na dlouhé období rozvrácena, životy lidí ohroženy upřednostňovaným byznysem na všech úrovních. Umírají lidé, většinou senioři, pro které není v posledních 30 letech vytvořeno zázemí odpovídající jejich životním zásluhám. Prodloužený věk dožití nemá pro důchodce systémové naplnění, je opovrhováno jejími zkušenostmi, zásluhami za vybudování toho včem současná generace žije. Není dostatečně využíváno jejich zkušeností a pracovního poptenciálu. Umírají v mnoha případech téměř zapomenuti, mnozí dokonce i na ulici jako bezdomovci. Jsou skutečně lehce zranitelní – jsou staří, přesto i tuto současnou situaci zvládají lépe s rozumem a disciplínou.

Současná vláda je sjednocena, dá se říci zmobilizovaná v době této krize, poplatna svému názvu řeší a bojuje s touto koronavirovou zdravotní pandémii ze všech sil, zvláště při nenavazujících legislativních systémových předpisech a krocích od předcházejících popřevratových vlád.

Zapojilo se množství občanských hrdinů, obětavých, bezejmenných hrdinů. Je nutno jim poděkovat z vřelého srdce. Děkujeme. Společně to zvládneme.

Postrádám však do nedávna mnohdy řvoucí opoziční, pravicové politiky, neziskové organizace. Kde jsou zalezlí? Na tuto kampaň jim chlebodárci už asi peníze nedávají a neplatí je?

Po této zkušenosti, doufám že všichni půjdete k volbám ať už podzimním krajským, či senátním a všichni si uvědomte kdo za vás kopal, kdo vám pomohl i když byl odmítnut. Nechte se zastupovat lidmi práce, ale ne tzv. osobnostmi – převážně chrliči kravin. Děkuji za toto úžasné přirovnání.

Ing. Jordák František 29. 3. 2020

14. března 2020

Podporujeme obranu řecko-turecké hranice

To, co se v současné době děje na hranicích Řecka a Turecka, není až takovým překvapením, přestože se jedná o tragédii. Migrační krize v regionu doutnala již delší dobu. Tzv. dohoda EU s tureckou vládou o zadržování migrační vlny na tureckém území, výměnou za finanční kompenzaci, byla jen koupí času, nikoli trvalé řešení krize. To vše bylo poplatné bezpečnostní situaci v regionu. Řešení následků a ne příčin migrace byla a je pouze slepá ulička. K tomu navíc EU vůbec nevyužila čas od první migrační vlny v roce 2015, aby posílila ochranu hranic Schengenu, a tak sklízí výsledky své nečinnosti a neschopnosti vypracovat jednotnou strategii zemí EU proti migračnímu nebezpečí. Ustupuje vyděračům a převaděčům a ohrožuje nejen bezpečnost, ale také sociální a politickou stabilitu v zemích EU. Má také lví podíl na destabilizaci států v oblasti Blízkého a Středního východu, a tedy i primární podíl na kořenech tohoto problému. Domeček z karet se sesypal a EU se stala lehkým soustem vyděračských praktik turecké expanze, které tímto způsobem řeší své jinde neúspěšné geopolitické ambice a stále větší problémy na domácí politické scéně. Jakkoliv je situace na řecko-turecké hranici napjatá a nesporně i humanitárně bolestivá, nelze přehlížet, že to je pouze součást geopolitické hry, která se skrývá za opatření rady.

KSČM podporuje Řecko v jeho situaci. Systémovým řešením je znovunastolení a respektování mezinárodního práva, zastavení agresí a intervencí, obnovení a respektování suverenity zemí a jejich územní celistvosti, opuštění neokoloniálních praktik, nastolení mírových poměrů v těchto zemích, aby se lidé mohli co nejdříve vrátit i se svými rodinami do svých domovů. V opačném případě zůstanou pouze nebezpečnými pěšáky na šachovnici zájmů velkých imperialistických mocností. Dílčí kosmetické kroky, sice potřebné a žádoucí, pouze zmírňují vnější projevy migrační krize, neřeší ovšem její pravou příčinu.

VV ÚV KSČM 13. 3. 2020, kscm.cz

14. března 2020

Občané mimo hru, rozhodování o nás a bez nás!

Na fejsbuku krajské zastupitelky Evy Badinkové ze dne 2. března 2020 se můžeme seznámit s jejím stanoviskem k uvažované výstavbě nové krajské nemocnice ve Zlíně a k projednávání na zastupitelstvu.

Zdravotnictví – Krajská nemocnice T. Bati Zlín

Od prvního hlasování zastupitelů Zlínského kraje ohledně výstavby nové nemocnice T. Bati ve Zlíně – Malenovicích, kdy zastupitelé na svém zasedání v červnu 2019, odmítli na svém zasedání projekt výstavby nové nemocnice, uplynulo více jak půl roku a danou věc se nepodařilo demokratickým způsobem rozhodnout. Myslím tím demokraticky ve prospěch všech občanů Zlínského kraje a ne pouze ve prospěch zájmové skupiny jedinců a subjektů, kteří jsou na projektu výstavby nové KNTB ve Zlíně – Malenovicích pravděpodobně v rámci svých osobních zájmů zainteresovaní.

Tato skutečnost se projevila při konání 24. veřejného zasedání zastupitelstva Zlínského kraje konaného dne 16. prosince 2019. Hejtman Zlínského kraje, zřejmě v rozporu se zákonem č. 129/2000 Sb. v platném znění „Zákonem o krajích“ dodatečně a to bez splnění zákonem stanovených podmínek předložil k projednání a schválení body č. 42 – zahrnující schválení investičního záměru „Nová Krajská Baťova nemocnice“, č. 43, jehož obsahem byl návrh na zrušení povinnosti Rady Zlínského kraje zajistit zpracování studie s názvem „Modernizace a dostavba Krajské nemocnice Tomáše Bati“ a na zrušení schváleného rozpočtového opatření, č. 44, jehož obsahem byl návrh koupě pozemku od právnické osoby pro výstavbu nové nemocnice.

Chtěla bych vás upozornit na skutečnost, že předmětné hlasování dne 16. 12. 2019 proběhlo systémem o nás bez nás, tedy bez účasti občanů Zlínského kraje, bez účasti obcí Zlínského kraje a bez účasti odborné veřejnosti a tedy zřejmě i v rozporu se zákonem. Tuto skutečnost v současné době prověřuje na základě „Dozoru“ Ministerstvo vnitra ČR a to na základě podnětu více jak dvaceti subjektů ze Zlínského kraje.

V této souvislosti, kdy nelze vyloučit, že při projednávání a rozhodování zastupiteli Zlínského kraje dne 16. 12. 2019 byl porušen zákon, zaslalo Ministerstvo vnitra ČR dne 3. února 2020 pod č.j.MV-182169-4/ODK-2019 dopis hejtmanovi Zlínského kraje p. Jiřímu Čunkovi, ve kterém jej kromě jiného žádá za účelem zvážení dalšího postupu Ministerstva vnitra k dané věci podle ust. § 82 Zákona o krajích o písemné vyjádření, kde dle jednotlivých bodů dopisu MV ČR, které jsou uvedeny v předmětné listině a to ve lhůtě do 29. února 2020 (viz příloha dopis MV ČR ze dne 3. února 2020). Odpověď hejtmana na výše uvedený dopis MV ČR byla zveřejněna na stránkách Zlínského kraje. Na další reakci MV ČR jsou určitě zvědaví všichni občané Zlínského kraje a věřím, že o dané věci bude tímto správním orgánem posouzeno a rozhodnuto v souladu se zákonem.

Zákon o krajích č. 129/2000 Sb. v platném znění řeší ve svých obecných ustanoveních kromě jiného v § 1, odst. 4, cituji „ Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů“.

Dle ust. § 12, odst. 2, písm. b, zákona má občan kraje právo vyjadřovat na zasedáních zastupitelstva v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem. Toto právo bylo občanům Zlínského kraje při jednání a rozhodování 24. veřejného zasedání zastupitelstva Zlínského kraje konaného dne 16. 12. 2019 odepřeno a to v plném rozsahu a to způsobem blíže popsaným v dopise MV ČR ze dne 3. 2. 2020, který byl zveřejněn na stránkách Zlínského kraje.

Občané Zlínského kraje se nemohli demokraticky a svobodně vyjádřit k projednávaným bodům jednání ZZK č. 42, 43, 44, což může být považováno za porušení základních práv a svobod dle Listiny. Kladu si otázku, zda svým rozhodnutím dle 16. 12. 2019 pečuje kraj o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, když jim předem nesdělil program projednávaných bodů a zřejmě nezákonným postupem neumožnil jejich veřejnou účast na jednání zastupitelů, čímž zamezil v rozporu se zákonem iniciativě občanů Zlínského kraje tzv. ze zdola. Zřejmě vedení Zlínského kraje názor občanů k projednávaným bodům nezajímá.

Při rozhodování o investicích se Zlínský kraj musí chovat s povinností péče řádného hospodáře a veřejné prostředky musí být vždy pod veřejnou kontrolou, což se v tomto případě nestalo. Tento princip musí být vždy zachován v procesu rozhodování a to i proto, aby pokud možno, nastala při hlasování zastupitelů shoda napříč celým politickým spektrem zastupitelů Zlínského kraje, což by rozhodným způsobem uvítali všichni občané Zlínského kraje a to i proto, že plánované investice do zdravotnictví budou realizovány v časovém horizontu více jak jednoho volebního období.

Dále k věci uvádím, že dle evidence ve veřejném rejstříku (Katastr nemovitostí) pro Zlínský kraj na LV č. 1091 pro obec Zlín, k. ú. Malenovice byly již Zlínským krajem nakoupeny pozemky určené pro výstavbu nové KNTB ve Zlíně – Malenovicích v rozsahu cca 411 250 m2, za tuto výměru Zlínský kraj již zaplatil anebo má zaplatit poměrně vysokou částku peněz, které by mohly být využity způsobem jistě efektivnějším.

Není známo kolik Zlínský kraj již dosud celkově zaplatil za přípravné, závazkové a majetkové vztahy v souvislosti s plánovanou výstavbou nové KNTB a z jakých zdrojů vše platí. Lze předpokládat, že v roce 2019 byly kráceny položky rozpočtu jako jsou např. školství, zdravotnictví, sociální služby, doprava na úkor zvýhodnění výstavby nové KNTB. Dávám ke zvážení, zda při přesunu a čerpání zdrojů Zlínského kraje určených pro pokrytí nákladů na případnou výstavbu nové KNTB nebyla porušena závazná pravidla pro hospodaření s veřejnými prostředky, které v tomto případě nemusely být vždy pod veřejnou kontrolou. Na tuto skutečnost jsem povinna jako občan a zastupitelka Zlínského kraje v rámci svého mandátu informovat občany – voliče Zlínského kraje, jakož i ostatní zastupitele.

Vždyť veřejný zájem vyjadřuje společný zájem skupiny lidí žijících na určitém území, v našem případě území Zlínského kraje, z jehož realizace bude mít skupina užitek a to jak bezprostřední, tak i užitek v budoucnu. Domníváte se, vážení spoluobčané, že jednání a rozhodování vedení Zlínského kraje ve věci výstavby nové KNTB tomu nasvědčuje?

Je tedy otázkou zda:

porušil hejtman Zlínského kraje při jednání KZ dne 16. 12. 2019 v bodech č. 42, 43, 44 zákon, o tom rozhodně zřejmě na návrh nespokojených občanů Zlínského kraje a dalších subjektů MV ČR, případně soud

jsou pod dostatečnou veřejnou kontrolou finance Zlínského kraje, kdy o investici za více jak 8 miliard Kč na svém zasedání dne 16. 12. 2019 pochybným způsobem rozhodli koaliční zastupitelé a přeběhlíci bez vědomí občanů, obcí a odborné veřejnosti

jsou pod dostatečnou veřejnou kontrolou uzavřené závazkové vztahy Zlínského kraje, KNTB v návaznosti na připravovanou výstavbu nové KNTB např. s firmou PENTA, PENTA INVESTMENTS LIMITED, Smart healthcare, s. r. o. a dalšími

dle mého názoru byly porušeny vedením kraje demokratické principy mimo jiného i tím, že před jednáním zastupitelů ZK dne 16. 12. 2019 byly zařazeny dodatečně před koncem jednání body č. 42, 43, 44, které zřejmě úmyslně nebyly uvedeny v pozvánce na jednání zastupitelů ZK. O této skutečnosti a formě musel někdo rozhodnout před vlastním jednáním zastupitelů, byl to snad hejtman nebo Rada kraje nebo koalice?

body č. 42, 43, 44 nebyly v programu ani při zahájení jednání ZZK, o tom, že zde nebyly uvedeny musel někdo dopředu rozhodnout

body č. 42, 43, 44 byly hejtmanem navrženy až v průběhu jednání zastupitelstva a vzápětí byly odhlasovány a bez rozpravy, tento postup musel předem někdo odsouhlasit

k bodům 42, 43, 44 nebyly předem, podotýkám všem zastupitelům ZK předány řádné relevantní materiály k projednávaným bodům, materiály tzv. na stůl neobdrželi všichni zastupitelé

o bodech 42, 43, 44 bylo tedy rozhodováno bez řádných relevantních podkladů, které nebyly řádně předepsaným způsobem a včas předány všem zastupitelům. Tvrzení hejtmana, že o výstavbě nové KNTB bylo již dříve jednáno dostatečně na různých úrovních, nemůže v žádném případě obstát.

Můžeme tedy říci, že zastupitelé ZK rychlostí blesku a zřejmě v rozporu ze zákonem schválili body č. 42, 43, 44 dodatečně předložené hejtmanem dne 16. 12. 2019 a to:

bez toho, že by to bylo v programu jednání schůze

bez toho, že by o tom věděli občané Zlínského kraje

bez toho, že by tom věděla místní samospráva

bez toho, že by o tom věděli členové zastupitelstva ZK mimo vyvolených zastupitelů

bez toho, aby se mohli všichni zastupitelé ZK svobodně a demokraticky k projednávaným věcem vyjadřovat

Nelze tedy vyloučit, že došlo k porušení zákona i jednacího řádu Zlínského kraje, ale především popření základních práv občanů ZK při uplatňování zastupitelské demokracie ve ZK.

Vážení spoluobčané, zastupitelé ZK, odborná veřejnosti, požadujme od vedení ZK vysvětlení, proč konalo tak, jak konalo a v případě, že se prokáže porušení zákona sjednání nápravy, např. I tím, že bude zpracována podrobná srovnávací analýza výstavby nové KNTB ve Zlíně a upraveného generelu revitalizace, dostavby a modernizace stávající KNTB ve Zlíně, která bude kromě jiného řešit samostatně majetko-právní aspekty, ekonomiku, stavební část, zdravotnickou technologii, logistiku, provozní náklady, trendy a výhledy apod. Ve zpracovávané analýze musí být obsaženy nové trendy v medicíně, inovace, nové technologie apod. Analýza musí být vyhotovena tak, aby bylo možné řádně a objektivně posoudit obě varianty řešení.

Vyzývám všechny občany Zlínského kraje, zastupitele ZK i odbornou veřejnost ZK k všeobecné rozpravě k problematice zdravotnictví ve Zlínském kraji, krajských nemocnic ZK, úrovni poskytované zdravotní péče, investicím do zdravotnictví, koncepčním materiálům a strategickým dokumentům schválených již dříve krajem, věci, které se týkají rozvoje zdravotnictví ve ZK a to tak, aby vznikla iniciativa občanů ZK tzv. ze zdola a vedení kraje se konečně dozvědělo, jaké jsou skutečné potřeby občanů ZK z oblasti zdravotnictví.

krajská zastupitelka

Ing. Bc. Eva Badinková

19. ledna 2020

Nepřipustíme zhoršování pracovního práva

Právo na práci je jedno ze základních lidských práv obsažených v lidskoprávních dokumentech vydaných jak na světové úrovni, tak i na úrovni národní v Listině základních práv a svobod.

KSČM vnímá, že zápas o charakter a obsah pracovního práva byl za posledních třicet let vždy velice obtížný a nesmlouvavý.

Koaliční vláda hnutí ANO 2011 a ČSSD se však novelou zákoníku práce, předloženou do Poslanecké sněmovny ČR, vydává zcela opačným směrem, chystá preferenci sdílení jednoho pracovního místa několika zaměstnanci, preferenci krátkodobých pracovních úvazků a přepočet kalendářní dovolené nikoliv podle odpracovaných dnů, ale hodin.

KSČM především záleží, aby se pracovněprávní vztahy nastavené zákoníkem práce 267/2006 Sb., ve vztahu k zaměstnancům nezhoršily. Jde nám o respektování a prosazování trendu zkracování pracovní doby nutné za zachování stejné výše mzdy či platu jako při osmihodinové pracovní době, jde nám o získání základní zákonné pětitýdenní kalendářní dovolené pro zaměstnance, jde nám o posílení úlohy bezpečnosti práce na pracovištích a také o omezení podílu agenturního zaměstnávání na českém trhu práce.

VV ÚV KSČM 17. 1. 2020, kscm.cz

18. ledna 2020

Zrada „taky komunistů“ v roce 1989

V roce 1989 měla tehdejší KSČ téměř 1,7 mil. členskou základnu, kolik z toho bylo skutečných komunistů snad dnes již nelze specifikovat. V době války, v době budování to ještě ano, ale po období čistek byli mnozí skuteční komunisté lidsky smýšlející odstraněni. Idea sociálně spravedlivé společnosti pracujících, spoluobčanů schopných pracovat a pomáhat budovat válkou devastovanou zemi nejen v důsledku válečných události, ale hlavně morálně pokřivenou společnost, kolaboranstvím a charakterem křesťanské výchovy, zvláště na území tehdejšího Československa jako pozůstatku rakousko uherské monarchie v případě rodičů či první republiky s přetrvávajícím kastovnictvím, bezzemků, malozemědělců, velkostatkářů na straně jedné, dělníků zaměstnávaných za téměř otrockou mzdu vlastníky továren, šlechtické rody a kněžské majetky na straně druhé. Ano právě zde se naformovalo to uvědomění skutečně pracujících na právo zlepšit své životní podmínky z podílu na výsledcích své práce, právo na plnohodnotný život se spravedlivou odměnou za práci a rozdělování zisku podle významu a důležitosti vykonávané práce pro společenství lidí v nové Československé republice. Proletářští vůdci byli zatížení zcestnou vírou, že proletariát musí zvítězit nad kapitálem i bez vize dalších kroků. Prožité roky fašistické okupace, zkušenosti z formování poválečného vývoje ve společnosti. Výsledkem byl únor 1948. Hromadný nárůst členské základny a v důsledku toho vzniklá vedoucí úloha KSČ ve společnosti vedla sice k výraznému budovatelskému podílu národa na plnění programu obnovy válkou poničeného hospodářství. Do KSČ jsou v hojném počtu přijímáni kariéristé, bývalí služebníčci kapitálu a církví, vyjímkou nebyli lidé kolaborující s proměnami režimu. Takto mohutná členská základna se v podstatě stala „molochem“, oslabila levicové hnutí a k tomu Národní fronta (30 stran, hnutí a spolků) se stala pátou kolonou skutečné demokracie.

Vznik ČSSR v roce 1961, významného partnera v hospodářské politice vývoje státu i v Evropě, uznávanou zemí zcela soběstačnou nejen v průmyslové oblasti, vědeckém rozvoji, ale i zemědělství a potravinovém zajištění všech obyvatel. Ano to byla zásluha skutečných komunistů. To že docházelo i k chybám, ano docházelo, vždyť do vládních pozic vstupovali lidé práce, od strojů a polí. Právě v této době se začali mimo skutečně pracující přidávat první intelektuálové, kteří se pasovali do role vůdců, stávali se z nich politici aparátu, začali přebírat otěže dělnického hnutí a parazitovali z budovatelských úspěchů pracujících.

Rok 1968 se stal zlomový v naplnění cílů neuspokojené západní politiky se snahou opět se pokusit ochromit sociální vývoj východního bloku vzhledem k nespokojenosti s poválečným rozdělením Evropy a proniknout i vojensky jednorázovou operací až na hranice SSSR přes obranné seskupení Varšavské smlouvy a rozvrátit RVHP, která bránila dalšímu rozvoji a tržnímu odbytišti západní ekonomiky. To vše bylo příčinou tzv. okupace vojsky Varšavské smlouvy, 21. 8. 1968 kdy nastartované invazní jednotky Bundeswehru a USA na hranicích NSR byly v předvečer hodiny „H“ tímto obranným manévrem zastaveny v souladu s uzavřenou obrannou smlouvou. Vstup vojsk Varšavské smlouvy bohužel jen oddálil strategický plán a cíle USA o 21 let. Už tehdy jsme se nepoučili, jen dál přešlapovali.

Po roce 1968 nastalo období normalizace, kdy právě kolaborující část členské základny iniciovala čistky s cílem uchopení moci ve straně, výsledkem byl scénář roku 1989 kdy právě tato pátá kolona spolupracovala s tímto projektem „rozvrácení východní Evropy“ a tehdejší komunisté ve vedoucích funkcích (novodobá politická šlechta, která se zpronevěřila myšlenkám socialismu i komunistické dělnické strany) v podstatě zradili občany této země a prodali tuto republiku, vyměnili ji za další kariéru s proměnami režimu. Významnou roli v této šarádě sehrálo i utajené jednání min. předsedy Čalfy s předem vytypovaným Havlem, prognostický ústav a napojení funkcionáři včetně rozštěpených represivních složek státu. Nelze nepřiřadit obdobnou úlohu „chytrolína“ Gorbačova, který z počátku nevědomky rozvrátil komunistickou východní Evropu a naši „aparátčici“ nedokázali najít vlastní cestu bez schválení SSSR.

Kariérní politici a kolaburující členové KSČ masově opouštěli stranu, tehdejší salónní vedení ÚV nezvládlo krizovou situaci, nevyužili nastolené principy za které bojovaly celé generace našich otců. Ti přeběhnuvši, dříve „taky komunistů“ v nových stranách přispěli k rozdělení, podíleli se na rozkradení republiky a nebojí se ještě ani dnes, protože právní řád v této zemi se zákony formulovanými i ještě v době jejího vzniku 1918 společně s novými „matlaninami“, které mohou mít i jiný právní výklad nebo názor, podle momentální „korunové“ situace, nebo snad „ranní stolice autora“, je není schopen, nebo není politická vůle je aktivně a účinně stíhat.

Staří už nemohou a také ani nechtějí, protože stále ještě srovnávají své životní zkušenosti a období svého produktivního života a domnívají se, že se mají lépe a pokrok jejich dětí, vnuků je stále překvapuje i ptoto na ně ani netlačí. Vzdělání a výchova dehonestuje dějiny i charaktery nové generace. Revolučnost je ta tam, „proletáři“ nemají nástupce. Přitom současný životní standard seniorů se zhoršuje a narůstá den ode dne i v důsledku prodlužujícího se dožití.

Současná nástupkyně KSČ – KSČM se stala politickou stranou kde revolučnost zůstala na papíře, není mezi lidmi a jen těžko se za současného životního standardu hledají revoluční myšlenky a cíle pro budování spravedlivé sociální společnosti bez kast a tříd. Moderní společnost lidí, která dává lidem bez rozdílu vše pro naplnění životních potřeb, dává jim poučení i zábavu, sportovního ducha a hlavně budující prestižní tvůrčí společnost s vědeckými základy a respektující náš úkol na této zemi, zajistit její existenci i pro další generace.

Je až překvapivé, že je pořád co rozkrádat, okrádat občany, kteří však mlčí, i když už jen Česka, hlavně z toho co bylo vybudováno do převratu v roce 1989. Je až ostudné s jakým opět kolaborujícím životním stylem dokáže nejen český národ, ale hlavně levicová veřejnost žít. Bohužel, opět se dostáváme do období souboje jednotlivce o místo na slunci a národem kolaborujícím s „demokratickým“ režimem. Nadnárodní hnutí a každý kdo má jen trochu jiný názor si založí jednu nebo více stran, hnutí, spolků, vyslovuje svá moudra a opět i touto cestou okrádá občany tohoto státu v odměnách poslanců či senátorů a jejich poradců, ale obecně nárůstem mandatorních výdajů chodu státního aparátu.

„Lidé, nenechme to tak“!! KSČM je stále stranou s největší členskou základnou, „S lidmi a pro lidi“.

Ing. Jordák František 15. 12. 2019

13. ledna 2020

Stanovisko Okresní konference KSČM ze dne 11. 1. 2020 k situaci ve zdravotnictví ve Zlínském kraji.

Okresní konference KSČM vyjadřuje znepokojení s nátlakovým jednáním hejtmana Zlínského kraje pana Čunka při schvalování projektu nemocnice v Malenovicích. Doporučuje zastupitelům Zlínského kraje usilovat o schválení ucelené koncepce zdravotnictví a zachování kvalitní lékařské péče ve všech zdravotnických zařízeních kraje. Požaduje objektivní a úplnou informovanost veřejnosti o pozitivech či negativech možných variant.

12. ledna 2020

Názorové stanovisko k návrhu aktualizace programu KSČM 2020

Z vystoupení na okresní konferenci OV KSČM Zlín.

Základem současné situace je snižování aktivity tradičních vrstev levicově laděné základny, bez ohledu na pracovní zařazení a postavení.

Dnes kdysi „revoluční senioři“ svým odchodem z pracovních pozic ztratili vliv a nezvládli ani ve svých rodinách nástupnictví a také došlo ke ztrátě motivace, zvláště pak v posledních 10 letech normalizačních opatření, kdy došlo k intelektuálnímu navýšení členské základy. Dále pak v 30 letech popřevratového vývoje, změny životního stylu a přechodu „politické šlechty“ do jiných méně rizikových stran, kariérně příznivějších dochází k útlumu nejen samotné aktivity, potřeby a významu politické práce, dochází v aparátu k „přešlapování“ sice se snahou a povědomím potřeby zachování dělnického charakteru revoluční a pokrokové strany, ale převážně jen v resortu politické strany s opomíjením „programu naplnění potřeb lidské společnosti v každodenním životě“ sociálně spravedlivé společnosti včetně zachování trvale udržitélného rozvoje i pro další generace.

KSČ v r. 1989 a následně KSČM se stala vlastní vinou úřadem bez vlivu kde udržení aparátu je základním kritériem a podíl na „politické moci“ prvkem, který je vodítkem kompromisního programu existence „spektra“ politických stran a hnutí (konkrétně v naší republice), které sice dává pocit „demokratického vývoje“, ale ve skutečnosti jen prohlubuje a tříští společnost a národní uvědomění.

Politické cíle komunistického programu jsou tak převážně na sekretariátu ÚV KSČM, krajských a okresních výborech, ale velmi složitě se dostávají nejen do existující členské základny, ale hlavně ven mezi lidi, počínaje základním vzděláním (demagogické přepisování dějin na základním stupni, včetně uvolnění až demagogické církevní propagace), následně vymýváním mozků na vyšších formách vzdělání a takto připravená generace vstupuje do života společnosti, pracovního poměru, kde současná „digitální zručnost“ oddělila tuto produktivní a podstatnou skupinu občanů od reality života a nutnosti zajistit si podmínky pro život prací a budováním, jako jedinou metodu obživy a rozvoje společnosti včetně splnění naší úlohy v životě. Stejně tak nejsme sto proniknout do generace mimo produktivní věk – mezi seniory, kteří na svůj život podle kritérií současnosti hodně rezignovali a mladé generaci přestali rozumět. Ztratili jakoukoliv oporu a zajištění životních podmínek zvláště při prodlužujícím se dožití. V podstatě dožívají v nejistotě, mnohdy osamoceni a současné předdůchodové ročníky ani neví co je čeká. Přitom se jedná nejméně o 3 až 4 miliony občanů jakéhokoliv politického vyznání, kteří možná z pohodlnosti se ani nebrání.

KSČM jako odpovědná politická síla svou aktivitou, svým programem neprokazuje aktivní vstup do těchto nejvíce ohrožených vrstev obyvatelstva v ČR, nedokáže vstoupit mezi lidi, do běžného života a prosazovaný program se pohybuje v širokém spektru volebních vizí na úrovni stranických aparátů, poslanecké sněmovně, vše poměrně daleko od běžného života občanů, našich sympatizantů a možných voličů.

Základní příčinou jsou sice obsáhlé téze volebních programů, ale jen minimální konkrétní realizace (strategie) v terénu, kontrola plnění na celostátní i krajské úrovni, obsáhlost celorepublikového programu rozšířených o krajské či okresní specifika a jejich aktuální sledování, vyhodnocování, předkládání informací o dosažených výsledcích včetně jmenovitého kdo, kdy naše úsilí „pohřbil“, ať si občan dokáže vyhodnotit kdo pracuje v jeho zájmu a kdo ho už 31 let zneužívá.

Základem je šíření informací a k tomu mohou posloužit i staré formy informačních skříněk, které však musí být projednány (rozuměj jejich umístění v obcích a městech), prosazeny a hlavně zásobovány aktuálními materiály, v předstihu a daném čase. Stejně tak i moderní digitální informace nejen na stranických webových stránkách, aktuální a nezastaralé, ale i na veřejných portálech kvalifikovaně nastolená témata s širokou polemikou a argumentací. Zde se vytváří levicová nálada ve společnosti a jsou přístupné pravdivé argumenty.

O skutečnostech výše uvedených svědčí i současná kampaň, ve které členové KSČM se mají vyjádřit k předloženým návrhům (3 varianty) aktualizace programu KSČM. Už tímto se projevuje nejednotnost vedení a různé proudy. Revoluční strana potřebuje jednoznačný cíl, jasný volební program, jeho kontrolu a téměř „vojenskou disciplínu“ při jeho naplňování. Ano obecně postrádáme existenční motivaci, ale jsme tu proto že máme „ideu“ a v rámci naplňování našeho hesla „S lidmi a pro lidi“ musíme pro to udělat vše dostupné. Vše co zajistí většinové společnosti, občanům ČR lepší životní podmínky a podmínky i pro život našich dětí a dalších generací. To jim musíme nabídnout a za to bojovat, proto jsme tady.

Filozofie „jen přežití“ je naprosto nepřípustná.

Jen vyjímečně (mimo aparáty) byly materiály obsahem se závěry či připomínkami z VČS. Pro stárnoucí členskou základnu „bez urážky“ je to příliš náročný materiál, který bez vize – strategie vývoje stranické práce a úlohy levicově smýšlejícího člena, občana ČR, jeho přesvědčení, potřeby zajištění životních podmínek, kvalifikované marketingové strategie nelze v souvislostech jednotlivých ZO obsáhnout. Proto také i přes dlouhý termín jsou výstupy minimální. Samotná zkušenost z projednávání na VČS – netrpělivost a neochota (zúčastněných) věnovat potřebný čas k projednání.

Z rámcové informace je výsledkem přiklonění se většinově k návrhu předloženém ÚV. I když svým objemem snad naplňuje program KSČM – trend evropských levicových stran, jeho naplnění není zcela reálné bez změny přístupu aparátu a volených zástupců. Vrátit do naší práce disciplínu a plnou odpovědnost.

Ano mnozí nás asi opustí, ale měli bychom dát jasný program především „obyčejným lidem, lidem práce, sympatizantům“. Nebudeme mít největší členskou základnu, ale dáme jasný signál, že jsme stále tady, dáme lidem naději, argumenty, získáme sympatizanty ve jménu našeho nosného hesla „S lidmi a pro lidi“.

Jordák František 11. 1. 2020

17. prosince 2019

Přepisování historie otevírá nebezpečí fašismu

Naše česká společnost je obdobně, jako společnosti řady evropských zemí, přímým svědkem trvalého nárůstu násilí, autoritářství, projevů demagogie, přepisování historických skutečností, nárůstu projevů neonacismu. Tyto projevy se v řadě případů dějí za mlčení, tichého souhlasu či dokonce aktivního přispění oficiálních institucí, veřejnoprávních sdělovacích prostředků a některých politických neziskovek, spolufinancovaných ze zahraničí a zastupujících cizí zájmy. Antikomunismus, protiruská hysterie a neustálé zvyšování vojenského napětí členskými státy NATO při hranicích s Ruskou federací, ale i jinde ve světě, ženou svět na pokraj další světové války.

Komunistická strana Čech a Moravy jednoznačně odsuzuje usnesení nově zvoleného Evropského parlamentu ze dne 19. září 2019 "O významu evropské paměti pro budoucnost Evropy".

Toto usnesení je velice závažným pokusem prolomit konvence stanovené zejména Postupimskou konferencí pro poválečné uspořádání Evropy a světa. Jde o otevřenou snahu vládnoucích elit na pojmech totalitarismu, stalinismu, nacismu, komunismu postavit bezprecedentní rozhodnutí označit „Třetí říši“ a německý fašismus za stejné zlo jako tehdejší Sovětský svaz. Obvinit jej z podílu na rozpoutání druhé světové války, genocidy Židů, slovanských a dalších národů. Smyslem tohoto počínání je pak v předvečer 75. výročí porážky nacismu přehodnotit význam a podíl Sovětského svazu a Rudé armády na porážce nacistického Německa.

KSČM jednoznačně vyzývá Ministerstvo zahraničí České republiky a Vládu České republiky, aby se takovému usnesení a výkladu dějin v evropských institucích postavila a aktivně ho odmítla.

V opačném případě bude vytvářen stále větší prostor pro takové kroky, jakými bylo rozhodnutí Zastupitelstva městské části Praha - Řeporyje o vybudování památníku ROA (Vlasovci), kteří ve skutečnosti kolaborovali s nacistickým Německem. Bude pokračovat snaha o odstranění památníku maršála Koněva v Praze 6, budování dalších památníků Wehrmachtu, jako tomu je v Jizerských horách.

KSČM tyto kroky razantně odsuzuje. Odmítáme zamlčování pravdy o skutečných příčinách rozpoutání 2. světové války a o podílu Rudé armády na porážce německého nacismu, jejím podílu na osvobození Československa a pomoci povstání pražského lidu a konečném osvobození hlavního města. KSČM vyzývá kompetentní orgány a Vládu ČR, aby se případem zabývaly, především z hlediska závazků České republiky vyplývajících z Úmluvy o nepromlčitelnosti válečných zločinů.

ÚV KSČM 14. 12. 2019, kscm.cz, Naše pravda Haló noviny 16. 12. 2019

3. prosince 2019

1989 - 2019 ........rekapitulace po 30 letech ve Veselí nad Moravou

Co přinesla konkrétně lidem ve Veselí nad Moravou sametová revoluce???

Konstatování po 30 letech, kdy OF slibovalo rozkvět, prosperitu a posunutí společnosti do lepších zítřků - holá fakta:

- Železárny – z prosperujícího podniku, který zaměstnával kolem 2000 Veselanů i pracující z celého širokého okolí a zásoboval levným železem ČR + vyvážel do zahraničí, zbylo jen torzo, stačí se projet po otevřené silnici směrem do Zarazic

- Slezan – zrušen

- UP – zrušeny + torzo výroba ložnic

- Svit – zrušen

- OSP – zrušen

- VHS – torzo

- Komunální služby – zrušeny

- Depo a celá železniční stanice, které byly klíčové pro region – měli vlastní jídelnu, kulturní zařízení, ubytovnu a celé zázemí pro pracovníky téměř na nule

- ČSAD – torzo, hlavni budova zrušena

- STS – zrušena

- Státní statek – farma Milokošť – zrušena

- Státní statek – farma Zarazice – zrušena

- Fruta – zrušena

- Prádelna Hutník – zrušena

- Učiliště s internátem Železárny – zrušeno

- Učiliště STS s internátem – zrušeno

- Zahradnictví Zámek – zrušeno

- Výchova učňů pro řemesla – téměř na nule

- Školky – Milokošť, U Křížku, Smetanova, Tyršova, Svit + jesle, Kolllárová + jesle, Hutník + jesle, Zarazice, 24. duben, kde byla výstavba jeslí připravena ve II. fázi = zbyly Milokošť, Tyršova, Hutník, Kollárová, Zarazice, .......3x jesle + 3x MŠ zrušeny

- Školy – ze dvou státních zbyla jedna – Hutník, druhou si přivlastnila církev – Komenského

- Z EŠ se stal hybrid

- Nemocnice – zrušení pohotovostí pro děti, dospělé, zubaře i chirurga dostat se jako nový pacient k zubaři nebo obvodnímu lékaři = nemožné

- Pošta – zrušena pobočka na Hutníku, současný stav = katastrofa, hlavně pro starší občany

Dalo by se pokračovat do detailů – ale to není ani potřeba. Pro celkový obrázek to úplně stačí, snad jen ještě dodatek k bydlení – za 30 let přibyl jeden činžáček na Hutníku a Kovářská.

Kde jsou časy, kdy se budovaly činžáky, na Kollárové, Purkyňově, Svatoplukově, Nádražní, celý střed města, sídliště Lány, Hutník, Chaloupky – kdy lidé dostávali stabilizační byty zdarma, když se zavázali, že budou v podniku pracovat 10 let.... Kde jsou doby, kdy postavit nový dům podporoval stát nevratnou půjčkou 150 000,- kdy celý dům stál 450 000,- Kč.

Kolik Veselanů si to velmi dobře pamatuje, stejně např. jako porodné pro děti, za které šlo pořídit krásný nový kočárek včetně výbavičky a následně rodinné přídavky na všechny děti, bez složitých přepočtů a propočtů...

Nepotřebovali jsme ani Finanční úřad, ani Pracovní úřad, ba ani Sociální úřad. Všechno fungovalo – a světe div se, na stejný počet obyvatel nemusela být ani mnohačetná státní policie s mnohačetnou městskou policií – stačili 4 příslušníci „veřejné bezpečnsoti“ s jedním autem - a byl klid. A že by tenkrát a teď byli lidé více nebo méně „svobodní“???

Ano, teď je tolik svobody, že když leží bezdomovec v parku pod mostem, může se s tou svobodou klidně i zakrýt a nebo si s ní v –20°C zatopit.

Tak HURÁ do dalších 30 let !!!!!!!!!!!

Z mejlu K.Š.

15. listopadu 2019

Prohlášení k 17. listopadu

Občané se u nás po druhé světové válce rozhodli pro systém, který byl budován jako sociálně spravedlivá alternativa kapitalismu, jako socialistická společnost. Lidé tehdy doufali v nový začátek, který zabrání opakování starých hrůz a nespravedlivostí. Komunistická strana Čech a Moravy proto nezapomíná na odkaz 80 let od tragické smrti Jana Opletala, Václava Sedláčka a dalších, na odkaz brutálně potlačených studentských nepokojů 17. listopadu 1939 nacistickou okupační mocí. Tento odkaz, tak jak v naší společnosti a ve světě znovu sílí myšlenky fašismu a neonacismu, nabývá dnes na stále větším významu. Mezinárodní den studentstva vnímáme jak významný den s odkazem pro celý pokrokový Svět.

Také si připomínáme 17. listopad jako den, kdy v naší společnosti započaly hluboké společenské změny, jejichž konečným důsledkem bylo obnovení kapitalistického společenského systému.

Rok 1989 nebyl pouhým mocenským pučem, byl důsledkem dlouhodobě opomíjených a neřešených zásadních rozporů ve společnosti. Samotné události 17. listopadu 1989 vyvolaly živelný výbuch občanské nespokojenosti se zakonzervovanými poměry i zneužíváním moci. Síly, kterým šlo o socialistické řešení krize, byly roztříštěné, a tak v čele změn nakonec stanuly síly zaměřené na restauraci kapitalismu. Požadavky většiny společnosti na demokratizaci veřejného života i zefektivňující změny v národním hospodářství, zachování sociální spravedlnosti, pracovních a sociálních jistot, na zachování socialistického společenského systému se nenaplnily.

Některá tehdejší hesla už dnes znějí jako fráze. Lidem na náměstích neřekli, že je čeká největší majetková změna v dějinách. Pod kontrolu zahraničního kapitálu se dostala rozhodující část národního hospodářství. Více jak milion občanů ČR je na prahu chudoby. Zemi řídí majetková oligarchie, nikoliv však v zájmu jejích obyvatel. Bez referenda byl rozdělen společný stát Čechů a Slováků a vstoupili jsme do agresivně se chovajícího paktu NATO. Soupeřící kapitálové mocenské ekonomické skupiny bojují o politickou moc. Stojí za nimi různé zájmy zahraničního kapitálu. Neštítí se při tomto souboji sáhnout ke změně mocenských poměrů vybočujících z rámce právního řádu České republiky.

Skutečnost, že i v současném období hospodářské konjunktury sílí stále více sociální rozdíly, které zesilují napětí ve společnosti, je využívána stupňujícím se antikomunismem a populismem. Hrozba neonacismu je velice reálná.

Kapitalistický společenský systém nemůže přinést řešení dnešních ekonomických a společenských problémů. Je třeba odmítnout připravovaný další mocenský převrat, postavit se proti hrozbám autoritářství a fašismu, vyvést Českou republiku z postavení polokolonie a zabránit neustálému porušování mezinárodního práva.

Výkonný výbor ÚV KSČM 15. 11. 2019, kscm.cz

29. září 2019

Leták: Mnichovská zrada

Nezapomeňme. V noci z 29. na 30. září 1938 byla zradou Francie, Anglie a Itálie Československu vnucena nacistickým Německem ponižující Mnichovská dohoda. Nastalo nejhorší utrpení našich národů.

Leták ke stažení najdete v příloze.

27. 9. 2019 kscm.cz - Mediální úsek ÚV KSČM, kscm.cz

26. září 2019

Jen krátká poznámka

Jen poznámka pro ty co se chystají slavit výročí listopadového převratu:

Tak sám jsem v roce 1976 nastoupil jako učeň strojní zámečník v odborném učilišti národního podniku Svit Gottwaldov. V té době se tam obuvnickému řemeslu za vydatné péče a podpory podniku učilo ročně stovky mladých lidí pro obuvnická řemesla jako šičky svršků, vysekávačky usní, obuvníci, koželuhové. Měli o svou budoucí práci postaráno. Po vítězném listopadu byl podnik ničen privatizací a učiliště nakonec zrušeno! Po městě obuvi a stojírenství je veta a hotovo a je tu jen blablabla nostalgie po Baťovi a jeho pomníky a ve fabrice dávno výroba skončila a místo dílen jsou prostory používány jako obchodní galerie nebo se v nich prohání vítr a kvalitní boty už u nás nekoupíte nebo jen z dovozu italský, německý nebo asijský šmejd. I to je vizitka 30 let našeho slavného polistopadového režimu... Lidé se mohou jen klanět modlám batismu.

Josef Nesvadba Otrokovice

2. září 2019

Nesouhlasíme s přepisováním historie

Výkonný výbor ÚV KSČM přijal na svém pátečním zasedání stanovisko k mezinárodní politické situaci, které uvádíme v plném znění:

Koncem měsíce srpna a počátkem září si naše společnost připomíná řadu významných historických událostí majících vztah k naší zemi. Zcela jednoznačně jsme však svědky, jak určité politické kruhy (ODS, TOP 09, STAN, KDU-ČSL, Piráti) i řada občanských aktivit (např. Milion chvilek pro demokracii) usilují - samy svými projevy tak i činí - o výrazné přepsání dějin. Je tragické, že nebývale velký prostor těmto názorům dávají sdělovací prostředky: televize, rozhlas. Snaha změnit pohled na základní historické události a přemazat jejich skutečný význam se nese na vlně nenávistného antikomunismu, neustálého srovnávání období nacistické okupace s tzv. „komunismem“ let 1948 až 1989. Nenávist těchto skupin se zaměřuje i na složení současné vládní koalice, osobu prezidenta republiky, a vyhrocuje nenávistí k Ruské federaci, případně Čínské lidové republice. KSČM takové pohledy jednoznačně odmítá jako pseudohistorické, protestuje proti nim. Nesmí docházet k diskriminaci a posuzování lidí v rozporu s Listinou základních práv a svobod, jak dnes činí s oblibou magistrát hlavního města Prahy.

KSČM požaduje zachování pomníku maršála Koněva na náměstí Interbrigád v Praze 6 jako symbolu vyjádření úcty všem, kteří položili své životy za osvobození Prahy, a rovněž jako poděkování Rudé armádě, která zabránila porážce Pražského povstání. Odsuzujeme zakrytí sochy maršála Koněva plachtou, jako řešení, které navrhuje městská část Praha 6.

Připomínáme si i odkaz 75. výročí SNP, kdy povstalo Slovensko a navázalo na představu jednotného státu Čechů a Slováků.

KSČM je přesvědčena, že kola roztočené nenávisti, překreslování pohledů na historické události nijak nepřispějí ke klidu ve společnosti. Plní cíl připravit naši společnost na další tlak požadavků Sudetoněmeckého landsmanšaftu, ještě více upevnit ekonomické a vojenské vazby na velké státy Evropské unie a USA.

To není v zájmu občanů České republiky a KSČM bude vždy tvrdě proti přepisování dějin.

VV ÚV KSČM 30. 8. 2019, kscm.cz, halonoviny.cz