1. května 2020

Osvobození města Zlína Rudou armádou.

V dnešních květnových dnech je tomu právě 75 let od chvil, kdy se naše národy, Češi a Slováci zbavili jha německé fašistické okupace. Stalo se tak po těžké a krvavé válce, největší v dějinách lidstva, ve které zahynulo více jak 55 milionů lidí a desítky milionů bylo těžce raněno a byly způsobeny nedozírné hmotné a duchovní škody národům světa.

Válka skončila vítězstvím spojenců antihitlerovské koalice, Sovětského svazu, Spojených států amerických, Velké Británie, později Francie a dalších menších států. Největší tíhu války a největší oběti přinesl Sovětský svaz, který rovněž největším dílem přispěl k osvobození Československa a také největší části porobené Evropy. Ve válce ztratil víc jak 26 milionů svých občanů a utrpěl nezměrné hospodářské škody. V bojích za osvobození Československa tehdy padlo na 144 tisíc vojáků Rudé armády. Československo přišlo o víc jak 360 tisíc občanů jež byli v době národní poroby a okupace umučeni a zabiti v káznicích a koncentračních táborech nebo padli na frontách druhé světové války. Jim všem je věnována naše vzpomínka a poděkování za jejich oběti, bez nichž by nebylo u nás a ani v Evropě tak dlouhého období míru.

Snahy o novou militarizaci a vyvolání nových válečných konfliktů a kříšení neonacismu ve světě a i u nás vedou k tomu, že i po tři čtvrtě století je nutno připomínat události té druhé světové války, aby nové generace národů pochopily hrůznost válek a i to z čeho a z jakých imperialistických pohnutek tato válka vyvěrala a věnovaly patřičné úsilí boji za mír mezi národy a nenechali se strhnout k další světové válce. Některé události zvláště po pádu socialismu v Evropě by k tomu mohly dát příčinu jako ozbrojené konflikty v bývalé Jugoslávii, Ukrajině a v arabském světě. Stálé požadavky na zbrojení v mnoha zemích zejména paktu NATO vyvolávají oprávněně vážné obavy o osud mírového soužití národů světa. Proto je nutno i nyní připomínat válečné hrůzy a utrpení z dob druhé světové války ...

...

Zlín se dočkal svého osvobození vojsky 2. armádního sboru Rudé armády - jeho 240. divize jíž velel T. F. Umanskij, jednotkami plukovníků Grozněva a Bakajeva.

Zlínský okres se dočkal svobody ve dnech 1. – 6. května 1945 díky vojskům 2. ukrajinského frontu, jeho 40. armády, jejím 2. a 6. armádním sborem, za bojové spoluúčasti jednotek rumunské armády. Severní část okresu osvobodily 1., 3. a 4. brigáda 1. čs. armádního sboru, začleněného do 18. armády 4. ukrajinského frontu. Svým dílem přispěla i 1. čs. partyzánská brigáda J. Žižky, která se svými oddíly zúčastnila i osvobození Zlína, Vizovic a dalších obcí.

Naše svoboda byla draze vykoupena, připomeňme jen slova našeho prezidenta, armádního generála Ludvíka Svobody, který ve své knize: Z Buzuluku až do Prahy napsal: Vzpomeňme, jak lehce jsme o svou svobodu přišli a jak těžce a za jakých obětí jsme ji znovu nabývali!

Věčná sláva padlým hrdinům a obětem druhé světové války!

Věčná sláva našim osvoboditelům vojákům Rudé armády, příslušníkům Československého armádního sboru, partyzánům a dalším odbojovým pracovníkům domácího i zahraničního odboje proti fašismu!

...

Vážení, pro všeobecnou potřebu jsme vydali tento sborník dokumentů k 75. výročí osvobození Zlínska.

Věřím, že jej použijete pro dobro věci a připomenutí dnešního významného výročí. Osvobození města Zlína Rudou armádou.

Josef Nesvadba, předseda krajské rady Česko-ruské společnosti Zlín

Děkuji všem spolupracovníkům za podporu při této práci.

Tiskem vyjde v příštích dnech podle dostupných finančních prostředků, které se nám podaří získat.

Více ve Sborníku k 75. výročí osvobození Zlínska.PDF