Projev předsedkyně OV KSČM Dagmar Butnikošarovské na prvomájové oslavě ve Zlíně dne 1. května 2012
Vážené soudružky , vážení soudruzi, milí hosté, dámy a pánové,
Již 122 let se v Českých zemích slaví v tento den Svátek práce jako památka a vzpomínka na stávkující a následně popravené chicagské dělníky. Ne, není to svátek komunistický, je to svátek všech poctivě pracujících celého světa. V historii bylo mnoho snah o jeho zrušení či alespoň změnu obsahu. V letech první republiky se stal 1. máj pro většinu pracujících v Československu symbolem každodenního boje za jejich sociální a ekonomická práva, za jejich spravedlivé požadavky, kam mj. patřily důstojné podmínky pro život, vyšší mzda či lepší pracovní podmínky. V dobách hospodářské krize pak k tomu přibyl především boj proti vysoké nezaměstnanosti, za právo na práci. I přes nepřízeň vládnoucí třídy, přes střelby četníků do demonstrací a hladových pochodů, i přes to vše všichni pracující svůj svátek každoročně slavili a nezapomínali na něj. Nepolevili ani v dobách nacistické okupace alespoň tichou vzpomínkou či vzdorem. V období budování socialismu se Svátek práce přeměnil v oslavu pracujících, kteří si vydobyli takové pracovní, ale i životní podmínky, o kterých se většině pracujících v celém tak zvaném západním mohlo jen zdát. Každý, kdo chtěl pracovat, měl práci. Lidé v továrnách, JZD, ale i službách, obchodu či v úřadech vyprodukovali takový objem prostředků, že stát mohl výrazně přispívat na potraviny, bytovou výstavbu, školy, kulturu, tělovýchovu kvalitně byl zajištěný celý sociální systém včetně zdravotnictví. Pracující se ale v průběhu těchto let odnaučili za svá práva bojovat, byli zvyklí, že vše je samozřejmostí. To se pak projevilo i v listopadu 1989, kdy většina z nich, dělníků, se postavila proti tehdejšímu systému.
Naděje a euforii však brzy vystřídalo rozčarování. Surový a syrový kapitalismus na nás dopadl v celé své hrůzné podobě. Vládnoucí vrstva rozebrala, rozkradla a rozdala skoro celý národní majetek, budovaný předchozími generacemi. Zbavila občany důstojnosti, objevila se nezaměstnanost, do té doby zcela neznámý jev. Zahraniční dluh vylétl z nuly v roce 1989 na zhruba 1,5 biliónů korun v současnosti. Českou republiku ovládl zahraniční kapitál, ocitli jsme se tak v polokoloniálním postavení. V rámci privatizace byl rozkraden majetek za dalších 1,5 biliónů Kč. Kam zmizely tyto peníze? Kdy bude konečně někdo volán k odpovědnosti za vyrabování našeho národního bohatství? Vláda zkouší, co vše náš občan ještě vydrží. Došlo k rapidnímu zhoršení sociální a ekonomické situace většiny obyvatel České republiky, pomalu mizí střední vrstva, která se čím dál víc propadá do chudoby. Pro domácnosti se stalo samozřejmostí zadlužování. Peníze si lidé půjčují nejen na bydlení, nákup automobilů, či dovolenou, ale už i na vlastní přežití. Roste množství exekucí, lidem jsou zabavovány jejich celoživotní úspory, měsíční mzda či střecha nad hlavou, rozšiřuje se armáda bezdomovců. Čím dál častěji lidé řeší svoji bezvýchodnou situací naprosto zoufale – sebevraždou. Vláda Petra Nečase nic nedbá zájmu a vůle většiny obyvatel České republiky a jejich protestů. Více jak 100 000 lidí minulý týden na Václavské náměstí nepřivedl rozmar či dlouhá chvíle, přivedl je tam spravedlivý hněv a nespokojenost s asociální politikou vlády!
Vláda opakovaně útočí na poslední zbytky sociálních jistot občanů a jejich lidská práva. Hlavním opatřením vlády na potlačení krize jsou masivní nekoncepční škrty na výdajové stránce státního rozpočtu. Vláda na jednu stranu šetří na obyčejných občanech - navýšení sazby DPH, snížení valorizace důchodů, navýšení poplatků ve zdravotnictví, snížení až zrušení porodného, příspěvků na děti, zavedení školného atd., atd., každý známe mnoho dalších příkladů - ale na druhou stranu se chystá dávat desítky miliard korun například církvi. Nemluvě o desítkách miliard korun, o které každoročně přichází Česká republika díky korupci, a dalších více než dvě stě miliardách korun, které v podobě dividend vyvádí z České republiky zahraniční kapitál.
Závažným celospolečenským problémem je nezaměstnanost. Ta na konci února 2012 činila 9,2 % a celkový počet nezaměstnaných dle statistik ministerstva práce a sociálních věcí byl 541 685 osob. Skutečný počet nezaměstnaných se však pohybuje kolem 750 000 osob, protože do počtu uchazečů o zaměstnání nejsou započítávány osoby vyřazené z různých důvodu z evidence a přitom zaměstnání nemají. Podporu v nezaměstnanosti však pobírá pouze zhruba 117 tisíc uchazečů o zaměstnání. Všichni ostatní žijí pouze z nízkých sociálních dávek nebo nepobírají dávky žádné. Jak může někdo lhát, že v odstranění zneužívání sociálních dávek je cesta k vyřešení deficitů veřejných rozpočtů, když tyto dávky tvoří jen 0,5 % HDP? Jedná se jen o účelovou lež reprezentantů současného režimu, která má za cíl stavět chudé proti ještě chudším, občany se středními příjmy proti všem chudším. Nenechme se však oklamat a rozdělit, naše peníze a potřebné zdroje jsou jinde, v kapsách a na kontech zkorumpovaných pravicových politiků, manažerů a bankéřů!
V této souvislosti lze očekávat růst sociálního napětí přelévající se do různých veřejných forem protestů proti politice dnešní pravicové vládní koalice. Tyto nesouhlasy s politikou Nečasovy vlády budou dále vytvářet prostor nejen pro dnešní levicovou opozici, ale i pro iniciativy představující krajně pravicová uskupení.
Pro KSČM z toho vyplývá nutnost zvýšené potřeby vnímat, analyzovat a odpovídajícím způsobem reagovat na všechny druhy protestů nesouhlasu s vládní politikou. Základní podmínkou je obhajoba práv pracujících a sociálně ohrožených skupin. V České republice působí nyní několik desítek, možná i stovek protivládních iniciativ a sdružení. Přitom jednotlivě žádné z nich nemá sílu k prosazení svých záměrů a dosažení obratu k lepšímu v naší zemi. To jim však nebrání v tom, aby si každé hrálo na svém písečku a nespolupracovala spolu navzájem. Jejich téměř společným rysem je, že navenek nevidí alternativu v žádné současné politické straně, zejména v těch parlamentních. Hrozí tak riziko, že občané se díky jejich rétorice mohou upnout k některému z nově vznikajících projektů či k tzv. nezávislým kandidátům a může nastat podobný efekt jako například u zdiskreditovaných Věcí veřejných či Strany zelených.
KSČM spoluiniciovala již na podzim roku 2010 tzv. Spojenectví práce a solidarity (SPaS), které sdružuje na společné platformě občanské a politické organizace, iniciativy, ale i jednotlivce, přesvědčené o tom, že se lidé práce musí znovu chopit iniciativy a získat zpět postavení, které jim ve společnosti právem náleží. Tomuto procesu chce SPaS napomoci tím, že účinně sdružuje své síly, společně hledá akční program a koordinuje akce odporu. KSČM vyjadřuje plnou podporu všem protestním akcím, proti dnešní pravicové vládě a zároveň vyzývá všechny své členy a sympatizanty k účasti na těchto protestních akcích. Distancujeme se však od iniciativ a akcí, které jsou zneužívány uskupeními či osobami tíhnoucími ke krajně pravicovým, neonacistickým ideologiím.
Svůj nesouhlas se současnou vládou můžeme rovněž dát najevo i na podzim tohoto roku, kdy se uskuteční volby do krajských zastupitelstev a 1/3 senátu. Je důležitá účast všech občanů nespokojených se současnou politickou situací a asociálními reformami vlády P. Nečase, všech členů a sympatizantů KSČM. Ukažme této vládě, že nemá naši důvěru. A neumožněme jí v krajích vytvořit vládní koalice.
Ve své poslední řeči v r.1897 prohlásil jeden z kapitalistickou justicí zavražděných chicagských vůdců, August Spies “Přijde čas, kdy naše mlčení bude výmluvnější než naše hlasy, které dnes uškrtíte”. Ano, i pouhá tichá památka chicagských mučedníků dlouhá léta pomáhala burcovat neprivilegované vrstvy k boji za lepší budoucnost. Dnes však pouhé mlčení nestačí, je nutné, abychom my, následovníci popravených v zápase za sociální spravedlnost a demokracii, promluvili. A hodně nahlas, aby si režiséři antisociálního a antidemokratického tažení proti naprosté většině občanů uvědomili, že si nemohou dovolit všechno. A aby se ukázalo, že odlišný svět, než je svět kapitalismu s jeho pošlapáváním nejzákladnějších lidských práv, je možný a je dokonce nutný!
Pošleme vládu propadliště dějin.
KSČM požaduje okamžitou demisi současné vlády a vyhlášení předčasných voleb do Poslanecké sněmovny PČR v co nejkratším termínu.
Projev člena ÚV KSČM Pavla Žůrka na prvomájové oslavě ve Zlíně dne 1. května 2012
Soudružky a soudruzi, vážení hosté.
Předsedkyně OV ve svém projevu zmínila odborářskou demonstraci 21. dubna v Praze. Nám, jak tu jsme je jasné, o co tam šlo, kdo tam byl a proč tam byl. Náš pan premiér to ovšem chápe po svém. Podle něho to byla demonstrace politická mimo jiné proto, že komunistické Haló noviny několik dní předtím mobilizovaly titulkem „Vystavíme účet vládě.“ Tak to je skvělé, už i pan Nečas, předseda dočasně důvěryhodné vlády čte Haló noviny.
Za pár dní 19. - 20. května bude v Liberci VIII. sjezd KSČM. Jedním ze sjezdových materiálů je dokument „Hlavní úkoly a zaměření práce strany po VIII. sjezdu.“ Proč zmiňuji právě toto? Protože jde o dokument, ze kterého bude vycházet naše další politika a volební programy. Členové strany, ale i občané a voliči potřebují vědět, kam budeme směřovat, čí zájmy budeme hájit a hlavně jak. Preference KSČM jsou nesporné a pro nás zavazující. Jirka Dolejš to řekl stručně a jasně na zasedání ÚV v neděli 22. dubna. Uvědomujme si vážnost doby, brzy můžeme být vtaženi do reálné politiky. Musíme nabídnou stručný a reálný program k řešení krize. A já dodávám - Lidé chtějí důvěryhodnou politiku. Přestaňme diskutovat o tom, jestli je strana málo nebo více revoluční a nehrabejme se pořád v minulosti a vnitřních sporech. To dnes zajímá už jen naše protivníky a tak jim nenahrávejme.
1- konec Nečasovy vlády a nové volby.
2- zastavení církevních restitucí
3- boj proti korupci, přijetí zákona o majetkových přiznáních
4- zákon o obecném referendu a odvolatelnosti politiků
5- hospodářský růst místo nesmyslných škrtů
6- pracovní příležitosti, sociální práva
7- energetická bezpečnost státu
8- zastavení důchodové reformy, zachování průběžného důchodového systému, důchodový věk
9- bezplatná zdravotní péče v souladu s listinou základních práv a svobod
10- pomoc mladým manželstvím a rodinám s dětmi
11- bezplatné studium i na vysokých školách
12- vyloučení jednostranného ideologického ovlivňování a diskriminace
13- ochrana nájemníků, výstavba sociálních bytů
14- spravedlivý daňový systém
15- zrušení stropů sociálního a zdravotního pojištění
16- posílení autority policie a soudnictví, stažení vojáků ze zahraničních misí
Určitě se teď každý z vás zeptá - kde na to vezmete, navíc v době krize, kdy se musí šetřit. Dovolte mi krátký návrat do minulosti do doby Baťova Zlína. V době hospodářské krize se firma Baťa dokázala vypořádat s nebezpečím úpadku odvážným rozhodnutím. Snížila radikálně ceny bot a současně mzdy svým zaměstnancům při zachování sociálních výpomocí, například podnikového stravování. Samozřejmě se tento způsob nedá aplikovat v současných poměrech a v celostátním měřítku, je ale příkladem.
Další příklad opět ze vzpomínek ještě mladého Tomáše Bati. Jeho strýc František Baťa byl malý švec, který vyráběl jen pár párů bot od jarmarku k jarmarku. V zimě trávil celé týdny doma bez práce bez topení a světla aby ušetřil, protože neprodával a neměl odbyt a peníze na kůže. Nebyl dost odvážný k tomu, aby si půjčil a vyráběl do zásoby, než se rozjaří. Dnešní vláda se chová stejně. Místo podpory hospodářství pouze škrtá na úkor občanů.
Takže opět otázka - kde na to vezmeme. V první řadě je třeba zastavit úniky a ucpat díry, kterými utíkají velké peníze. Bez tohoto kroku nejsou žádné další opatření k ničemu. Výběr daní má nedoplatky ve výši 120 miliard korun, přičemž se ví, že nedobytných je z toho 52,9 procenta. Tak přesně to mají finanční úřady spočítané. Navíc jsou úspěšné při vymáhání nedoplatků v řádu 1-10 milionů, ty vyšší jsou zpravidla už dávno nevymahatelné. Mnoho peněz odchází pryč jako zisky zahraničních firem, bank a obchodních řetězců. Veřejné zakázky jsou neprůhledné, předražené a mnohdy zmanipulované. Navrhujeme zveřejnění uzavřených smluv na internetu. Vláda neumí čerpat peníze z evropských fondů. Vláda chce darovat církvím, převážně církvi římskokatolické obrovské majetky, které jí z velké části nikdy vůbec nepatřily. Další prostředky je možné ušetřit ve zdravotnictví sloučením zdravotních pojišťoven, lékovou politikou, zastavením nefunkčních projektů jako elektronických zdravotních knížek apod. Korupce ve státní správě se už snad stala běžnou normou.
Nezastírejme si, že příští nová vláda bude muset provádět reformy, aby se hrozivé zadlužování co nejdříve zastavilo. Dopady těchto reforem ale musí být rozloženy na všechny stejně a hlavně nesmí připustit propad sociálně potřebných do chudoby a beznaděje.
Soudružky a soudruzi, vážení občané. KSČM je stranou, která má na politické scéně svoji stálou pozici, drží se svého programu a proto je pro ostatní pravicové strany stále nebezpečná. Naše nebezpečí ale není v tom, že bychom chtěli obrátit historii a opakovat chyby minulých let. Nebezpeční pro současnou směsici vládnoucích stran, veverek všech druhů, přeběhlíků a uprchlíků jsme tím, že si stále více občanů uvědomuje podvod, který na nich byl pod praporem pravdy a lásky spáchán. Proto se neustále objevují snahy o zákaz nebo alespoň pozastavení činnosti KSČM, trvá informační blokáda a cenzura mlčením.
Letos budou volby do krajů a senátu. Pokud vláda vydrží do konce volebního období, budou volby v roce 2014 do parlamentu a obecních zastupitelstev. Můžeme opět očekávat kampaň slibů a zářivých úsměvů politiků za peníze sponzorů v pozadí. Znovu se z temnot vynoří nové nebo recyklované volební strany a bezúhonní politikové. Věřím, že do té doby občané prohlédnou a obrátí kyvadlo politiky doleva.
Prvomájové oslavy KSČM ve Zlíně započaly tradičně pietním aktem.
Projev Radomíra Rafaji ve Zlíně dne 1. května 2012
Vážení spoluobčané, soudružky, soudruzi, pamětníci, přátelé.
Tak jako každoročně ,scházíme se i dnes u pomníku obětí druhé světové války.Je naší povinností položit věnce a tichou vzpomínkou poděkovat všem padlým hrdinům kteří před 67 lety za naši svobodu položili to nejcennější co člověk má – svoje životy.
Naše město bylo osvobozeno 2. května 1945 a to kolem 17 hodiny.
K jeho osvobození vydal rozkaz sám maršál Malinovský. Přikázal, aby město bylo osvobozeno bez použití kaťuší, dělostřelectva a leteckého bombardování. Upozornil, že toto město má velkou obuvnickou továrnu a po skončení války by mohlo obouvat miliony bosých lidí na celém světě.
Útokem na město byl pověřen generál Umanskij, hrdina Sovětského svazu. Vydal rozkaz vysadit oddíl samopalníků nad Kudlovem. Rychlým úderem pronikli do středu města s cílem zničit velitelský štáb německých okupantů a gestapa.
Tímto rychlým manévrem bylo naše město osvobozeno, bez většího poškození a taky bez větších obětí na civilních životech.
Po vniknutí do prostor budovy dnešního divadla se ve své kanceláři německý velitel sám zastřelil.
Přesto za naši svobodu zaplatilo svým životem 28 sovětských vojáků.Zde taky položil svůj život kapitán Smirnov, který velel pravému křídlu Rudé armády.
Je třeba připomenout významnou úlohu partyzánů pod vedením sovětského velitele majora Murzina. Kroměříž byla osvobozena rumunskou armádou a na vsetínsku se na osvobozování podílely jednotky československé armády.
Tělesné pozůstatky padlých rumunských vojáků byly a jsou uloženy na hřbitově v Loukách.
Tělesné pozůstatky padlých sovětských hrdinů byly dočasně uloženy do společného hrobu s padlými partyzány a vojáky prvního československého armádního sboru v Komenského sadě. Následně byl vystaven památník hrdinů a socha partyzána. Všichni tito hrdinové jsou pochováni zde, kde se právě nacházíme.
Mám dojem, že dnešní mladá generace má zcela pokřivenou představu o tom, jakou roli hrál při porážce nacistického Německa Sovětský svaz a kolik jeho občanů, vojáků i civilistů, přitom zahynulo.
Pravděpodobně neví ani o existenci československého armádního sboru v SSSR, nic jim neříkají jména jako Otakar Jaroš, Ludvík Svoboda, Antonín Sochor, Richard Tesařík, Ján Nálepka či Josef Buršík, bitva u Sokolova, či karpatsko-dukelská operace. Myslím, že památka sovětských vojáků se dnes těší větší úctě než u nás i v Německu.
Je povinností nás všech abychom nedovolili na tyto hrdinské oběti zapomenout.
Rozdáváním Májových novin občanům pak pokračovaly Prvomájové oslavy.
Po projevech předsedkyně OV KSČM a člena ÚV KSČM pokračoval kulturní program provázený Zdeňkem Novotným. Program zpestřily i mažoretky. Přítomným až do poledne vyhrávala Záhorská kapela se svými zpěváky.
 |
| č.196 leden 2012 | č.197 únor 2012 | č.198 březen 2012 | č.199 duben 2012 |
|
Vtip měsíce:
Děda si jde uložit do České spořitelny 100 Kč a ptá se pokladníka:
„A nepřijdu o tu stovku?“ Pokladník na to: „Ale dědo, za ty peníze
vám ručí celá Erste Bank!“ „A co když zkrachuje Erste Bank?“
„Tak vám za ně ručí celá vláda v čele s panem Nečasem!“
„A co když zkrachuje celá vláda?“
„Ale dědo, to by vám snad za tu stovku stálo, ne?“
Ve čtvrtek 27.10.2011 se konala porada předsedů základních organizací KSČM Zlín. Na programu byly zprávy o činnosti ZO KSČM Díly a Fryšták, informace o průběhu výročních členských schůzí, upřesnění zásad výběru členských příspěvků a diskuse o přípravě kulturně společenských akcí v roce 2012.
... více se dozvíte ve Z P R A V O D A J I č. 194
|
Z dopisu čtenáře Haló novin: Od dětství až do nedávné doby jsem byl zapřísáhlý „antikomunista“. Pana Havla jsme si v roce 1989 dali zarámovaného pod stromeček k vánocům … Až kapitalistické tanečky v realitě, kterých jsme svědky a pociťujeme je na vlastní kůži, mi otevřely oči. Protože sleduji i dlouhodobé konzistentní jednání KSČM, už čtyřikrát jsem byl jejím voličem, což by mě před lety spíš museli zabít, než bych něco takového udělal. Už jenom dodávám: dokolečka po vaší straně chtějí nějaké omluvy…, já se nyní omlouvám vám!
Občan z Písku
Ve čtvrtek 29.9.2011 se konala porada předsedů základních organizací KSČM Zlín. Zabývala se problematikou účetnictví v základních organizacích, sjezdovými materiály, které byly předsedům ZO na poradě rozdány a které bude třeba projednat na výročních členských schůzích (VČS) a hodnocením Slavnosti Haló novin ve Zlíně, která se konala 23.září na náměstí Míru. Předsedkyně OV KSČM informovala o jednání výkonného výboru OV, plnění úkolů z minulé okresní konference, stavu příprav VČS a o provedené výměně oken na budově okresního výboru.
... více se dozvíte ve Z P R A V O D A J I č. 193
|
Ve čtvrtek 25.8.2011 se konala porada předsedů základních organizací KSČM Zlín. Po přání předsedy MěV KSČM jubilantům, podali zprávu o činnosti svých základních organizací předsedové ZO Bartošova čtvrť a ZO Veliková. V rámci politické aktuality přednesl s.Remeš návrh na zaslání otevřeného dopisu odsuzujícího účast státní delegace ČR na pohřbu vraha Ctirada Mašína. Předsedkyně OV informovala o činnosti vyšších stranických orgánů. Vyzvala předsedy ZO, aby zkontrolovali seznamy členů svých ZO, doplnili je o vybrané členské příspěvky za jednotlivá čtvrtletí roku 2011 a předali je nejpozději do 5 dnů po výroční členské schůzi (VČS) společně se zápisem z VČS na okresní výbor. Na VČS, které mají proběhnout ve 4.čtvrtletí tr., mají být členskou základnou prodiskutovány návrhy materiálů, které budou projednány a po doplnění připomínek ze základních organizací přijaty na VIII.sjezdu KSČM v květnu příštího roku. Na VČS budou delegováni členové OV KSČM, aby pomohli v základních organizacích při jejich projednávání.
... více se dozvíte ve Z P R A V O D A J I č. 192
|
V červenci a srpnu jsme si užívali letních prázdnin a dovolených i když počasí nám většinou moc nepřálo. Za to se zdá, že nám to na konci srpna a v září všechno bohatě vynahradí.
V těchto letních měsících se konalo i málo stranických akcí. Na samém konci června 30.6. se konala poslední porada předsedů před prázdninami. Na poradě podala předsedkyně Levicového klubu žen (LKŽ) s. Maňáková zprávu o celostátním setkání LKŽ v Kroměříži. Velice kladně hodnotila jeho program, a to jak jeho vysokou odbornou úroveň, o kterou se svými přednáškami zasloužili profesor Jan Keller a s. Exner, tak i jeho kulturní část, na které se podílel i náš s. Zdeněk Novotný. Účastnice setkání položily věnec k domu, kde prezident Ludvík Svoboda po nějakou dobu žil. Za předsedkyni LKŽ byla zvolena s. Suzana Exnerová.
... více se dozvíte ve Z P R A V O D A J I č. 191
|
Ve středu 25.května se konalo zasedání Okresního výboru KSČM Zlín. Jednání byl jako host přítomen místopředseda ÚV KSČM s.Bičík. V úvodu jednání okresní výbor schválil do krajské rady zastupitelů p.Ransdorfa z Otrokovic. Po té podali zprávu o činností komisí okresního výboru jejich předsedové - za komisi kulturní s.Novotný, za komisi ekonomickou s.Podešva, za komise propagační a pro rozšíření členské základny s.Kašpar a za komisi vnitřního života strany s.Goiš. Následovala kontrola realizace závěrů celostátní konference strany v podmínkách OV KSČM Zlín, která stanovila úkoly vyplývající z „Projektu dalšího rozvoje potenciálu členské základny KSČM“. V dalším bodě jednání byla hodnocena práce našich zastupitelů v zastupitelstvech obcí Luhačovice, Biskupce, Otrokovice, Brumov-Bylnice, Zlín, Napajedla, Žlutava, Bratřejov, Podkopná Lhota a Trnava. Dále byl schválen plán práce okresního výboru na 2.pololetí 2011, politicko-organizační zabezpečení konání okresní konference v březnu 2012 a hospodaření OV za leden až duben 2011. Na závěr přijal okresní výbor usnesení v němž se mj. ukládá předsedům ObV, MěV a ZO KSČM zajistit do 30.11.2011 výběr sjezdového příspěvku ve výši 30.-Kč/člena a vyhlašuje mimořádný dobrovolný příspěvek na výměnu oken budovy OV KSČM Zlín.
... více se dozvíte ve Z P R A V O D A J I č. 190
|
Ve čtvrtek 21.4.2011 zasedal Městský výbor KSČM. Zabýval se personálními záležitostmi, připomínkami z členských schůzí základních organizací KSČM, přípravou dubnové porady předsedů POZ pietního setkání na Ploštině a oslavami 1.máje.
Dubnová porada předsedů ZO se konala 28.4.2011:
Předsedové ZO KSČM Lazy a Lhotka u Tečovic na ní podali zprávy o činnosti svých organizací. Dále byli předsedové informováni o činnosti společnosti VDĚČNOST, Česko-Ruské společnosti a Levicového klubu žen. O jednání OV KSČM ze 2.4. referovala s.Butnikošarovská. Dalším bodem jednání bylo placení členských příspěvků. S.Rafaja zhodnotil pietní akt na Ploštině. Na závěr proběhla diskuse k projednávaným bodům.
... více se dozvíte ve Z P R A V O D A J I č. 189
|
Buď práci čest!
... více se dozvíte ve Z P R A V O D A J I č. 188
|
Únorová porada předsedů ZO se konala dne 24.2.2011: V úvodu uctili přítomní minutou ticha památku zemřelého předsedy ZO Zálešná s.Pravdy. Po blahopřání předsedy MěV KSČM Zlín únorovým jubilantům informovala předsedkyně ZO Obeciny o činnosti této ZO. Předsedové byli vyzváni, aby do příští porady upřesnili údaje ve jmenných seznamech týkajících se zasloužilých členů strany svých ZO, zejména přesné datum vstupu do strany. Dále byla podána zpráva o činnosti našich zastupitelů v Zastupitelstvu města Zlína. O jednání 13.zasedání ÚV KSČM informoval člen ÚV s.Žůrek. Upozornil, že materiály z tohoto zasedání byly uveřejněny v Haló novinách a na webových stránkách KSČM www.kscm.cz.
Informace z jednání OV, VV a ZKR ... se dočtěte v novém Z P R A V O D A J I č. 187
|
Lednová porada předsedů ZO se konala dne 27.1.2011: Po blahopřání předsedy MěV KSČM Zlín lednovým jubilantům informovali předsedové základních organizací KSČM Jižní Svahy 6 a Padělky o činnosti těchto ZO.
Předsedkyně OV KSČM s.Butnikošarovská podala zprávu o jednání výkonného výboru OV KSČM, kterého se zúčastnil i poslanec parlamentu ČR s.Koníček a informoval o činnosti poslanců KSČM. Uvedl mimo jiné, že poslanci nedostávají včas materiály k bodům, které mají být projednány na schůzích sněmovny, což jim stěžuje přípravu na jednání a také, že sdělovací prostředky i nadále ignorují pravdivě informovat veřejnost o činnosti KSČM. VV OV KSČM Zlín rovněž projednal zprávu o hospodaření OV za rok 2010. Ta bude předložena poradě předsedů v únoru.
Dále informovala o ... tom se dočtěte v kompletním Z P R A V O D A J I č. 186
|
Prosincová porada předsedů ZO se konala dne 16.12.2010. Jako host byl přítomen člen zastupitelstva města Zlína za KSČM s.František Rábek.
Předsedové základních organizací KSČM Jižní Svahy a Letná 1,2 informovali o činnosti těchto ZO. Poté předseda MěV KSČM Zlín s.Rafaja popřál prosincovým jubilantům, zhodnotil práci zlínské stranické organizace v roce 2010 a seznámil přítomné s plánem kulturně politických akcí MěV KSČM na 1.pololetí 2011. Za s.Vrážela, který ze zdravotních a osobních důvodů již nemůže připravovat vydávání Zpravodaje MěV KSČM, byl navržen s.Žemlička. Spolupráci přislíbila i s.Vodehnalová a i s.Vrážel, pokud mu to zdravotní stav dovolí.
S. Vyroubalová seznámila přítomné s delegováním zástupců za KSČM do komisí při Radě města Zlína na volební období 2010-2014 s tím, že do komisí byli zařazeni i nečlenové strany, kteří kandidovali za KSČM v komunálních volbách.
