Slovo úvodem

Za 40 let budování socialismu dosáhl československý lid významných úspěchů v rozvoji všech odvětví národního hospodářství. Do budování socialismu se zapojili staří i mladí - všichni naplněni snahou vybudovat pro sebe a své potomky lepší, krásnější a sociálně spravedlivější republiku.

Okupace a válečné události zanechaly hluboké stopy. Bylo třeba postavit nové mosty, vyčistit zasypané tunely, opravit rozorané železniční trati a uvést vše do chodu, aby se co nejdříve obnovil normální mírový život.

Po celé republice vyrůstaly jako ze země nové továrny, byty, nemocnice, školy, kulturní zařízení. Zvlášť čilý ruch nastal na Slovensku, kde začala vytoužená industrializace, která odstranila zaostalost a bídu na východním Slovensku, na Oravě a v Pohroní. Z mapy zmizely hladové doliny, lidé měli práci, získali sebevědomí a vzpřímili se. Po několika letech byla celá republika jako jedno rozsáhlé staveniště. Otevřely se brány středních a vysokých škol pro děti z méně majetných rodin. Zlepšila se zdravotní péče státu o rodiny, zanikly takové nemoci jako dětská obrna, TBC a další. Rozvinul se sport, levná rekreace a po práci na konci týdne odjížděly mnohé rodiny do svých chalup a chat odpočívat.

K velkým proměnám došlo na venkově, jakmile tam zvítězila socialistická velkovýroba. Ta odstranila velkou dřinu a přispěla k vyšším výnosům a výdělkům a vesnice se začala pomalu vyrovnávat městu. Některé chyby a přehmaty při kolektivizaci se napravily, přebolely a lidé se věnovali své práci, výstavbě rodinných domů, vesnice zkrásněly a dostaly novou tvář.

Byli jsme na úrovni - hrdí, smělí, sečtělí, vzorně se starající o své rodiny a děti.

17.listopadu 1989 došlo v ČSSR k převratu

Moc ve státě uchopili chartisté a bývalí disidenti. V rámci Občanského fóra organizovali různé mítinky, na kterých květnatě líčili, jak nastane ráj na zemi. Odstraní se "stagnace" a v životní úrovni doženeme Francii za 5 let. (Ovšem jaká stagnace, když se vracející se kapitalismus a jeho reálná ekonomika nedosáhly donedávna ještě ani úrovně roku 1989!) Nikdo z řečníků tehdy ještě neodsuzoval socialismus a o kapitalismu se cudně mlčelo.

Ani občané, kteří cinkali klíči, nechtěli kapitalismus. I Václav Havel v tomto duchu mlžil, když říkal: "Dvacet let tvrdila oficiální propaganda, že chci v naší zemi obnovit kapitalismus, že jsem ve službách světového imperialismu, od něhož přijímám tučné výslužky, že chci být majitelem různých podniků a vykořisťovat v nich lidi. Byly to všechno lži, jak se brzy přesvědčíte." Ano přesvědčili jsme se, kdo vlastně lhal.

Prvním prezidentem po převratu se stal právě Václav Havel. Noviny The New Times přinesly senzační zprávu - USA poskytly svého času 400 000 dolarů (asi 12 mil. Kč) čs. poliltickým skupinám, které podporovaly v roce 1990 zvolení V. Havla prezidentem.

Prezident USA v jednom tajném projevu v roce 1995 řekl, že politika USA ve vztahu k Sovětskému svazu a jeho spojencům, zaměřená na odstranění jedné velmoci světa, je správná. "Ano, vynaložili jsme na to mnoho miliard dolarů, ale ty se nám vracejí zpět."

Zároveň nastolil tyto úkoly: Všemožně usilovat, aby se k moci nedostali komunisté, aby v parlamentním boji byly vytvořeny překážky pro levicové strany. Vytvoření režimů podobných našemu ve státech, které se odtrhly od Ruska. V ČR začala privatizace, která měla urychlit rozvoj národního hospodářství, zvýšit úroveň občanů. Stát si neponechal ziskové giganty ani rozhodující vliv v nich, jak je tomu v mnohých kapitalistických státech na západě. Jenže postsocialistické státy musí provést totální privatizaci, zbavit stát veškerého vlastnictví, aby nic nepřipomínalo socialismus. Dělá to i sociálnědemokratická vláda a důsledně realizuje "doporučení" Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Na to si vzpomeneme při splácení našich zahraničních dluhů a úvěrů. Doufejme, že nám vláda podrobně zúčtuje celý proces privatizace! Doufejme, že se bude zpovídat z chaosu, do kterého uvedla naši zem, do beznaděje více jak 500 000 nezaměstnaných, do stavu, kdy uvnitř společnosti nazrává budoucí sociální konflikt.

Kam jsme došli?

Za uplynulých 15 let získali obyvatelé zkušenosti s tím, jak vznikla, upevňovala se a fungovala společnost, ve které zisk je hlavním cílem veškeré činnosti a bohužel i hlavním měřítkem hodnocení člověka. Reálné výsledky hospodaření a jejich promítnutí do života řadového občana nepotvrdily popřevratové tvrzení, že soukromý vlastník je vždy lepší hospodář než stát, že trh vyřeší vše a že začlenění do EU přinese automaticky zvýšení životní úrovně českých občanů. Každé řešení současných ekonomických problémů, které si bude klást za cíl dlouhodobou udržitelnost mezilidských vztahů, bude muset být, i za existence kapitalistického systému, spojeno s obratem v dosavadní hospodářské politice a se změnami, které státu umožní soustředit zdroje ekonomiky na tvorbu nových zdrojů, uspokojujících potřeby miliónů spotřebitelů.

Celý náš další život a situaci v zemi můžeme do určité míry ovlivnit při nejbližších volbách. Zamysleme se!