KSČM ve Zlíně Facebook KSČM Zlín Facebook KSČM Twitter KSČM Twitter KSČM Zlín Videa KSČM Volby KSČM 2017 Se zdražováním vody nesouhlasíme! Církevní restituce - švindl

 

 

Listování médii KSČM aktuality KSČM alternativní informace KSČM komentáře KSČM stanoviska KSČM tiskové zprávy KSČM tiskové konference KSČM Krajský výbor Zlín Přihláška do KSČM

 


Přečetli jsme

Domů na: KSČM ve Zlíně

24. února 2017Přečteno nejen na webu
Monitoring tisku a internetových médií

Monitoring tisku a internetových médií 24.2.2017:

DOMÁCÍ ZPRÁVY

Novinky.cz

Děti učí chodit v Klimkovicích robot

Prvního robota na výuku chůze v Česku mají k dispozici Sanatoria Klimkovice. Určen je dětským pacientům s dětskou mozkovou obrnou a obdobnými neurologickými onemocněními nebo po traumatech mozku způsobujících vážné pohybové potíže.

Sobotka sám v čele průmyslu? Resort řídit nebude, křeslo má jen na kšeft, tvrdí opozice

Premiér se nebude s řízením úřadu vůbec obtěžovat, pragmatické řešení, ale i kšeftování s ministerským postem na sjezdu ČSSD za podporu při volbě předsedy. To si myslí špičky politických stran o rozhodnutí Bohuslava Sobotky být až do 12. března v čele ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) místo odvolávaného Jana Mládka.

Zemanovci vyhlížejí Čubu. Vrátí se vůbec?

Zemanovcům (SPO) se lepí smůla na paty. Poté, co loni propadli v senátních volbách a letos jim pro další volby ukázali záda okamurovci, jim hrozí, že přijdou o svůj klub v Senátu (i se senátorem Václavem Homolkou). V horní komoře se totiž proslýchá, že by se mandátu kvůli zdraví mohl vzdát zlínský senátor František Čuba. Tím by klesl počet členů klubu pod zákonem předepsaných pět.

Právo

Posudkoví lékaři budou muset skončit v 70 letech. Hrozí kolaps

Poslanci ve středu schválili pozměňovací návrh poslankyně Radky Maxové (ANO) v novele zákona o státní službě, podle kterého by už od příštího roku nemohli vypracovávat posudky lékaři starší sedmdesáti let.

Strana 1

Česko daruje Makedonii milióny na tatrovky

Česká republika pokračuje v pomoci Makedonii, přes kterou vede tzv. balkánská migrační cesta. Po pěti misích policistů, kteří pomáhají při zvládání přílivu uprchlíků, a po dvacetimiliónovém daru určeném na nákup 25 monitorovacích vozů Škoda Yetti bude v nejbližší době vláda rozhodovat o dalším daru.

Str. 1

Aspoň nebude neustále svolávat porady, vzkázal Babiš

Kšefty, neodpovědnost, slabost. Takovými slovy počastovala včera část opozice premiéra Bohuslava Sobotku, který se z Hradu vrátil s prázdnýma rukama. A premiér si vysloužil i posměch Andreje Babiše. První vicepremiér a lídr ANO poznamenal, že Sobotka převzetím ministerstva průmyslu a obchodu bude aspoň mít konkrétní náplň práce.

Str. 2

Zemanovci vyhlížejí Čubu. Vrátí se vůbec?

Zemanovcům (SPO) se lepí smůla na paty. Poté, co loni propadli v senátních volbách a letos jim pro další volby ukázali záda okamurovci, jim hrozí, že přijdou o svůj klub v Senátu (i se senátorem Václavem Homolkou). V horní komoře se totiž proslýchá, že by se mandátu kvůli zdraví mohl vzdát zlínský senátor František Čuba. Tím by klesl počet členů klubu pod zákonem předepsaných pět.

Strana jako celek přejímá vlastnosti lídra

Rozhovor: ALŽBĚTA KRÁLOVÁ Z INSTITUTU POLITICKÉHO MARKETINGU ŘEKLA PRÁVU:

Politický marketing není manipulací, je to o formě, v jaké kandidát své sdělení podá. Současní čeští politici se zabývají zejména obsahem, ale již neřeší formu. Politický marketing je o tom, jakým způsobem své sdělení předám. Politici jsou dost často zavřeni ve své bublině a sdělení podávají složitým způsobem nebo s použitím cizích termínů, takže občan často nerozumí, co mu chce politik sdělit.

Str. 7, Publicistika, Jiří Vavroň

Šero, smrádek, teploučko

Protestní hnutí a extremistické strany mohou děkovné dopisy adresovat zejména sociálním demokratům, komunistům, občanským demokratům i lidovcům. Speciálně si všimněme postoje ANO. Drželo se zpátky, ale koaličním vetem nešermovalo. Dostalo totiž čerstvou munici do předvolební kampaně.

Str. 7, Publicistika, Lukáš Jelínek

Nové Přerovsko - Týdeník

Prodej století: Přerov se ve velkém zbavuje budov

Přerovská radnice se chce zbavit nepotřebného majetku v rozsahu, jaký nemá obdoby. K prodeji nabídla nejen historické budovy přímo v centru, ale i bývalý Chemoprojekt nebo ubytovnu Chemik. Záměr zbavit se všech zchátralých budov najednou ale u zastupitelů narazil. A například na budovy na náměstí T. G. Masaryka si konšelé nenechali sáhnout.

Str. 1

Olomoucký deník

Koštovi při jeho odvolání může pomoci tajné hlasování

Dny Oto Košty ve funkci hejtmana Olomouckého kraje budou sečteny v pondělí, kdy se sejde krajské zastupitelstvo a ANO navrhne hlasování o jeho odvolání. Alespoň matematicky je to jasné - krajská koalice ANO, ČSSD a ODS je opřena o 30 z 55 hlasů. Bez Košty 29. Zvednout ruku může i někdo z opozice. Jenže kluby nemusejí být jednotné, jak deklarují jejich šéfové, a v tajném hlasování by stranická rebelie prostor mít mohla. Návrh na tuto formu hlasování s největší pravděpodobností padne.

Str. 3

Jihlavský deník

Jsou příliš drahá. Zastupitelé se přou o nákup nových aut

Vozový park určený pro politické vedení krajského města Vysočiny je zastaralý, a potřebuje obnovit. Tato informace zazněla na zasedání zastupitelů. Ti měli schválit tři miliony korun na pořízení tří aut pro vedení Jihlavy.

Ústecký deník

"ODS už nemá na Ústecku žádné skutečné osobnosti"

Svým odchodem z ODS jediný její ústecký poslanec Radim Holeček způsobil tento týden poprask. Někdejší rebel ovšem říká, že má plné zuby dohadů uvnitř partaje. V poslanecké lavici ale svému klubu prý nehodlá způsobovat žádné trable. "To, že jsem opustil ODS, neznamená, že stojím proti ní!" zdůrazňuje Holeček.

Str. 2

Pražský deník

Ministerstvo průmyslu zatím hodlá řídit Sobotka

Prezident Miloš Zeman přijal návrh na odvolání ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD). Resort chce prozatím řídit sám předseda vlády Bohuslav Sobotka. Se jménem kandidáta na nového ministra půjde na Hrad až po sjezdu sociální demokracie, uvedl včera premiér po schůzce s hlavou státu. Podle politologů i proto, aby před sjezdem neoslabil svou pozici konfliktem s prezidentem. Podle předsedy komunistů Vojtěcha Filipa Sobotka svým rozhodnutím sleduje zisk hlasů na sjezdu a křeslem ministra za ně bude platit.

Str. 8

Havířovský deník

Místní politici z komunistů strach nemají

Koalice ČSSD a KSČM v současnosti vede například radnici v Karviné. A podle náměstka karvinského primátora Jana Wolfa (ČSSD) jde o spolupráci bezproblémovou.

Str. 1

echo24.cz

Bohuslav Sobotka, ten katolík z jižní Moravy, zase vypustil džina z lahve

Ze všeho nejdříve se musím vrátit k poslednímu editorialu, v němž jsem necitlivě nezmínil Miroslava Brýdla, dlouholetého starostu Litomyšle, který se tolik zasloužil o urbanistický rozvoj města, kam také přivedl kvalitní moderní architekturu. Jméno pana starosty mělo zaznít, protože samo se nikdy nic neudělá a za prací vždycky stojí konkrétní člověk. Za vším dobrým, ale i zcela nepochopitelným.

Blesk.cz

Šéf Chovancova úřadu proti dezinformacím promluvil. Co říká kritice za cenzuru?

Nepleteme se do politiky, řídíme se zákony a boj s dezinformacemi tvoří jen desetinu naší činnosti. Takový je vzkaz Benedikta Vangeliho, vedoucího Centra proti terorismu a hybridním hrozbám (CTHH), které se nově zaměřuje na informování o záměrně zavádějících zprávách na internetu. Kritici tvrdí, že jde o novodobý cenzurní orgán a nástroj ČSSD. To Vangeli rázně odmítl během čtvrteční debaty se studenty Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

"Facka lidem, nehoráznost." Poslanci osekali registr smluv, je teď k něčemu?

Státní podniky nebudou muset zveřejňovat smlouvy na internetu. Registr smluv se dočkal ve Sněmovně řady výjimek, které strhly kritiku. Europoslanec Pavel Telička (ANO) si stěžuje, že výjimky pro státní podniky jsou "nehorázností a fackou lidem". Bouří se i Piráti a další, podle kterých je registr smluv de facto mrtvý. Co v registru zůstalo a kdo hlasoval pro jeho "vykastrování", jak úpravy nazval Miroslav Kalousek (TOP 09)?

Kalousek pěnil ve Sněmovně: "To je snad jen fór." A na gaye se zas nedostalo

Několik momentů poznamenalo první polovinu čtvrtečního jednání ve Sněmovně. Písemné interpelace na premiéra a ministry zabraly nezvykle jen několik málo minut, poté se však řešilo, čím se poslanci budou zabývat dál. Na řadu se dostal i návrh, který předložili Miroslav Kalousek (TOP 09) a spol. před třemi lety. "To snad je opravdu jenom fór," kroutil hlavou Kalousek. V momentě, kdy se mělo jednat o registrovaných partnerech, si pak KDU-ČSL vzalo přestávku.

Bleskově.cz

Prezident Lékařské komory varuje: Sobotko, zlikviduješ zdravotnictví!

Návrh daňových změn, které představila Sobotkova ČSSD, zvedl ze židle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka. Varuje, že nápady, s kterými chce jít strana do říjnových voleb, mohou částečně zlikvidovat české zdravotnictví.

Aktualně.cz

Marksová: Hádáme se, ale máme výsledky. Další vládu s ANO si umím představit, i s premiérem Babišem

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová si dovede představit, že by sociální demokracie i po volbách nadále vládla s ANO. A to i v případě, že se premiérem stane Andrej Babiš. "My se sice hádáme, ale děláme konkrétní kroky, které jsou kompromisní, určitě jsou však ve prospěch občanů této země. Říct, že nepůjdu do vlády, v níž Babiš bude premiérem, je podle mě prostě chyba," říká místopředsedkyně ČSSD. Nevylučuje ani koalici s komunisty, dodává, ale že by v takové situaci byla velmi opatrná. Podle ní by se KSČM nejprve musela v koaliční smlouvě vzdát některých pasáží ve svém programu. Třeba těch týkajících se odmítání členství v NATO.

Podnikatel.cz

Když Budvar nezpůsobuje bolehlav, ale zatemňuje mozek… Odnesl to registr smluv

Začalo to návrhem na vynětí Budvaru z registru smluv, skončilo to výjimkou pro všechny státní firmy a řadu dalších subjektů.

Ihned.cz

Pro opozici je EET tématem voleb, po nich možná přijdou změny

Elektronická evidence tržeb už půl roku před parlamentními volbami skládá případné budoucí koalice. ODS odmítá jít do vlády se stranou, která nebude mít zrušení EET v předvolebním programu. EET jako politickou zbraň proti sobě používají i strany stávajícího kabinetu.

Berte mě, nebo neberte. Zda bude Stropnický kandidovat na prezidenta, se bude rozhodovat i na sjezdu ANO

Rozhodování ministra obrany Martina Stropnického, zda bude uvažovat o kandidatuře na prezidenta, může ovlivnit víkendový sjezd hnutí ANO. Přesněji řečeno to, zda při volbě místopředsedy hnutí získá dostatečný počet hlasů.

Marksová: Říct před volbami, že nepůjdeme do vlády, kde bude Babiš premiérem, je chyba

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová si dovede představit, že by sociální demokracie i po volbách nadále vládla s ANO. A to i v případě, že se premiérem stane Andrej Babiš.

Hospodářské noviny

Pro opozici je EET tématem voleb, po nich možná přijdou změny

Hned dvakrát ovlivní elektronická evidence tržeb nadcházející podzimní parlamentní volby. Nejprve jako součást předvolebních programů jednotlivých stran, které budou usilovat o její zachování, pozměnění anebo úplné zrušení.

Str. 5

Lidovky.cz

Mám podezření, že může jít o politické trafiky, vysvětlují Piráti ústavní stížnost

Chtěli vědět, jaké odměny dostává vedení společnosti Pražská energetika, v níž sedí několik pražských politiků. Informace ovšem Piráti nedostali. Třebaže má Praha většinový podíl, nejde prý o veřejnou instituci. Opoziční zastupitel Adam Zábranský kvůli tomu podal ústavní stížnost. "Mám podezření, že jde o politické trafiky, proto jsem chtěl vědět, kolik za tuto činnost berou peněz," vysvětluje pro server Lidovky.cz.

Šéf NKÚ ve vedení poslance nechce. 'Zájemců je více než je volných míst,' říká

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miroslav Kala poslancům neuhnul a na volná místa ve vedení NKÚ nenominoval nikoho z nich. Po posledním hlasování ve Sněmovně o doplnění kolegia NKÚ přitom otevřeně mluvil o tom, že ho chtějí k nominaci poslanců dotlačit. Kala si však do vedení úřadu přeje dvě zkušené kolegyně. Nyní je na politicích, jestli Kalův návrh nechají projít.

Lidové noviny

Škrholův masakr našich peněz

Vykostění registru smluv ukazuje na nestabilitu sněmovní většiny i na odpovědnost za opuštěné volební sliby

Str. 11

Idnes.cz

Nemáte povinné ručení? Zaplatíte dvakrát tolik, plánuje stát nové pokuty

Řidiči, kteří neplatí pojištění odpovědnosti z provozu svých vozidel, mohou mít problém. Poslanci totiž chtějí, aby od příštího roku začala Česká kancelář pojistitelů vybírat poplatky od všech, kteří za své registrované auto neplatí povinné ručení. Za každý den bez pojištění zaplatí řidiči až dvakrát víc než za něj, píše páteční MF DNES.

Politici se registru smluv bojí, vykostili ho záměrně, tvrdí expert

Politici chtěli zabránit tomu, aby jim občané při hospodaření s veřejnými prostředky koukali pod ruce. Tak hodnotí v rozhovoru pro iDNES.cz zakladatel projektu Hlídač smluv Michal Bláha novelu zákona o registru smluv, kterou ve čtvrtek Sněmovna schválila. Podle novely nemusí smlouvy zveřejňovat podniky s většinovou účastí státu a obcí. "Účelem skutečně bylo skrýt výdaje státu, o tom není pochyb," tvrdí Bláha.

Ředitel Rozhlasu pro Impuls: Od komerčních rádií se můžeme něčemu přiučit

Komerční rádia nejsou pro veřejnoprávní rozhlas konkurencí, ale mohou přinést inspiraci. Platí to i naopak, uvedl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. V pořadu Kauza dne Rádia Impuls ho vyzpovídal Jaroslav Plesl.

Jsme líní a neschopní, posteskl si Zeman u přebírání ceny s Gašparovičem

Český prezident Miloš Zeman a bývalý slovenský prezident Ivan Gašparovič dnes v Praze převzali Cenu Milana Rastislava Štefánika za zásluhy o založení Slovenského domu. Světové sdružení Slováků toto ocenění udělilo vůbec poprvé. Zeman si postěžoval, že zatímco Slovenský dům v Česku už funguje, ten český na Slovensku ještě není. "Můžeme si za to sami, naší neschopností a leností," dodal.

MF Dnes

Komunisty ve vládě nechceme

Tak, a už je to tady zas. Evropu obchází strašidlo komunismu. Je jako rakovina, která dříme v těle a čeká na chvíli, kdy se organismus oslabí. Pak nastoupí a tělo dorazí. Velice trefně charakterizoval komunisty Julius Fučík: My komunisté jsme ukuti ze zvláštní hmoty. Měl pravdu. Jsou ukuti - formuje je ctižádost v souladu s neschopností tvořit. K moci se dostávají někdy násilím, někdy postupně, vládnou někdy více, někdy méně brutálně, ale nikdy a nikde rozumně. Podívejte se na mapu, podívejte se do historie, jak jim to všude na zeměkouli nefungovalo a nefunguje. Kdykoli, kdekoli. Idea komunismu bývá úspěšná, leč navzdory prolité krvi zůstává neplodná. Není ničím jiným než zástěrkou touhy po moci. Její metoda je vždycky stejná - obalamutit chudé, kterých je vždycky a všude nejvíc, a pomáhá jí k tomu sobectví těch, co chudí nejsou.

Str. 10, Názory

Parlamentní listy

Zlikvidovat mešity a zakázat islám v ČR. Úchylné a imbecilní… Zeptali jsme se politiků, co si myslí o tom, že Slovenka, která zapálila Korán, je ve vězení, a tohle se pak semlelo…

Jak informovala média, na Slovensku dívka Sheila Szmereková (alias Adriana Meleková) zapálila a pomočila muslimskou knihu Korán. Mimo jiné též řekla, že muslimové, kteří se neumějí přizpůsobit, jsou paraziti a nemají tu co pohledávat. A řekla, že kdo se jí postaví, toho "bez problému oddělá". Nyní je ve vazbě a hrozí jí až šestileté vězení za "výrobu extremistických materiálů". I v ČR lidé začali ze solidarity pálit Korán. Co o tom soudí čeští politici?

Cvalín (KSČM): Protikomunistické manifestace mají pouze jeden cíl - zviditelnit organizátory

V sobotu uplyne 69 let od Vítězného února. Na pátek je proto v Praze naplánováno hned několik protikomunistických manifestací. Dokonce i v Senátu.

Valenta (KSČM): I Slováci mají víc zlata než my. Zastavte ožebračování nás všech

Ústní interpelace na premiéra na 55. schůzi sněmovny 23. února 2017:

Nohavová (KSČM): Kvůli zahlcenosti soudů zůstávají děti v diagnostickém ústavu nepřiměřeně dlouho

Projev na 55. schůzi sněmovny 23. února 2017 k Návrhu zákona,kterým se mění některé zákony v souvislosti s problematikou umisťování dětí s nařízenou ústavní výchovou do školských zařízení:

Moje děti na pastvu posílat nebudete! U Jílkové se strhla krutá bitva o to, co budou jíst děti ve školách

"Pokud chcete posílat děti na pastvu, tak prosím, ale rozhodně tam nebudete posílat moje děti!" rozčílil se v pořadu Máte slovo moderátorky Michaely Jílkové ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna. Před kamerami České televize se řešila tzv. pamlsková vyhláška pro české školy. Došlo i na obvinění, že vyhláška podporuje potraviny dovážené ze zahraničí.

Čeká nás drsná kampaň, ve které si to se Zemanem budou chtít mnozí vyřídit velmi tvrdě. Znovuzvolení nemá jisté. Klausův spolupracovník otevřeně promlouvá

ROZHOVOR "Čeká nás drsná kampaň, ve které si to se Zemanem budou chtít mnozí vyřídit bez servítků a velmi tvrdě. Tomu budou odpovídat zvolené metody a prostředky. A natolik Miloše Zemana známe, že on bude umět kontrovat podobně," říká bývalý europoslanec ODS a člen správní rady Institutu Václava Klause Ivo Strejček.

Strašidlo komunismu se nám zase plíží do vlády. Co bolševik naslibuje, to potom zmasakruje. Nic jim nevěřte, píše Jiří Menzel do novin

Režisér Jiří Menzel v dnešní Mladé frontě Dnes varuje před nástupem komunistů k moci.

Poslanci budou schvalovat zavedení otcovské dovolené

Poslanci dnes budou schvalovat zavedení otcovské dovolené. Do závěrečného kola by měli posunout změny ve vzdělávání zdravotních sester, píše ČTK.

Tak silný výrok, to se nezapomene. Europoslankyně Konečná vyčítá Zemanovi jeho slova z nemocnice

ROZHOVOR "Obrovská chyba. Tak silný výrok, že se nezapomene." Europoslankyně Kateřina Konečná v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz připouští, že ji prezident Miloš Zeman zklamal, a další "boty" už nedoporučuje. Přesto v tuto chvíli vidí stále Miloše Zemana jako jedinou silnou osobnost v další prezidentské volbě. Zároveň ale upozorňuje: "Lidé jsou hodně zvyklí volit podle stranických scénářů, zvlášť u strany lidové je to viditelné, že jejich voliči volí pouze jejich kandidáty a velmi často jim to ještě nadiktují při ranní bohoslužbě."

Česká televize

Štít z Konopiště uloupený nacisty našel historik ve Filadelfii. Stát ho chce vrátit

Ministerstvo zahraničních věcí se snaží o navrácení renesančního dekorativního štítu, který za okupace uloupili ze zámku Konopiště nacisté. Historik Ladislav Čepička ho objevil v soukromém muzeu umění ve Filadelfii. Podle dochovaných dokumentů jde o štít ze sbírky, která se po válce nevrátila do Československa kompletní. Zda se ho podaří získat zpět, bude jasné za několik měsíců.

Vojenskou zdravotní pojišťovnu povede bývalý šéf vysokomýtské nemocnice

Ředitelem Vojenské zdravotní pojišťovny bude Josef Diessl, který nyní pracuje jako provozně-technický ředitel krajské společnosti Nemocnice Pardubického kraje. Dříve také vedl vysokomýtskou nemocnici. Ve čtvrtek ho zvolila správní rada.

Český rozhlas

Jiří Dolejš: Komunisté nejsou démoni a lidé to vidí. Dříve kritické strany to nemohou nevnímat

Bohumínské usnesení limitující spolupráci ČSSD a KSČM je podle předsedy sociálních demokratů a premiéra Bohuslava Sobotky překonané. Podle Sobotky nemá smysl se bránit spolupráci s komunisty ani na vládní úrovni. ČSSD zároveň slibuje, že více zdaní lidi s vyššími příjmy, a říká si tak o podporu těch, kdo vydělávají méně. Jak se na boj o levicové voliče a případnou spolupráci s ČSSD dívá samotná KSČM? Interview s Jiřím Dolejšem na ČRo Plus.

E15

Sobotka aneb Příběh muže bez názoru

Kdyby politika byla obor na úrovni matematiky, musel by Bohuslav Sobotka nejspíš uspět. Je to přece tak logické: je osm měsíců před volbami a voliči ČSSD, jak ukázaly krajské volby, utíkají k Andreji Babišovi. Proto zvednu téměř sto padesát let starý prapor sociální demokracie s nápisem "progresivní zdanění", obrátím výrazně zdaňovanou menšinu proti většině, která si o fous polepší, a úspěch se dostaví. Jenže politika je z dobré poloviny psychologie, takže tentokrát tento kalkul nezafunguje. Důvod?

Str. 14, Komentář

České noviny.cz

Únor 1948 připomene pietní akt, shromáždění i odborný seminář

Komunistický převrat, kterým byl zlikvidován demokratický systém v ČSR a nastolen totalitní režim. KSČ rozpoutala kamaň proti tzv. "reakčním rozvratníkům" a uspořádala řadu masových akcí, jimiž zastrašovala veřejnost. K nelegálním krokům patřilo mj. zakládání milicí (později nazvaných Lidové milice). Dne 28. února se na Staroměstském náměstí v Praze konala přehlídka Lidových milicí a jednotek SNB. Na sn. Klement Gottwald přehlíží nastoupené jednotky Lidových milicí na Staroměstském náměstí.

Vynětí podniků z registru smluv prosadili výbor a Bartošek

Státní podniky vyňala Sněmovna z povinnosti zveřejňovat smlouvy v centrálním internetovém registru na návrh hospodářského výboru. Vyřazení některých společností s většinovým podílem státu, krajů nebo obcí ze zákona o registru smluv pak prosadil místopředseda KDU-ČSL a Sněmovny Jan Bartošek. Vyplývá to z podkladů na sněmovním webu.

ZAHRANIČNÍ ZPRÁVY

Novinky.cz

Více než polovina Američanů se za Trumpa stydí, napovídá průzkum

Více než polovina Američanů se stydí za svého prezidenta, pokládá ho za nepoctivého a nevěří, že je schopen řádně vést zemi. Vyplývá to z únorového výzkumu agentury McClatchy-Marist, která se dotazovala více než tisícovky respondentů. Na průzkum upozornil deník The Washington Post.

Trump vybuduje nejlepší jaderný arzenál, kapacita prý zaostává

Kapacita americké jaderné výzbroje zaostává, arzenál USA je třeba vybudovat tak, aby byl "nejlepší ze všech", prohlásil americký prezident Donald Trump. Zároveň obvinil Rusko, že rozmisťováním raket s plochou dráhou letu porušuje odzbrojovací smlouvy. Hodlá o tom hovořit s prezidentem Vladimirem Putinem, jakmile se setkají.

Američtí muslimové se složili na opravu židovského hřbitova poničeného vandaly

Američtí muslimové pomohli shromáždit desítky tisíc dolarů na opravu židovského hřbitova na předměstí St. Louis ve státě Missouri. Více než 170 náhrobků na hřbitově, který na tomto místě stojí více než sto let, poničili o uplynulém víkendu vandalové.

Právo

Italský levý střed páchá harakiri

Italská levice pokračuje v sebevražedné tradici. Tak jako vlády Romana Prodiho (77) neporazila v letech 1998 a 2008 opozice v čele se Silviem Berlusconim (80), ale torpédovali je vlastní členové koalice, tak i vládě Paola Gentiloniho (62) hrozí dříve či později stejný osud.

Str. 14

Idnes.cz

Odtajněno. Kimova bratra zabila smrtící neurotoxická látka VX

Na těle mrtvého bratra severokorejského vůdce Kim Čong-una se našla smrtelně nebezpečná nervová látka VX. Kim Čong-nam byl podle vyšetřovatelů nejspíš otráven 13. února na letišti v malajsijské metropoli Kuala Lumpuru. Podle agentury AFP to v pátek oznámila malajsijská policie.

Erdogan chystá turné v Porýní, jeho špioni slídí v německých školách

Vztahy mezi Ankarou a Berlínem podstupují v těchto dnech těžkou zkoušku. Prezident Recep Tayyip Erdogan se chystá v Porýní agitovat za zavedení prezidentského systému v Turecku, což se řadě německých politiků nelíbí. Ještě větší obavy vzbuzují zprávy o aktivitách turecké rozvědky v Německu.

Čína vojensky dohnala Západ, z papírového tygra je mocný protivník

Čína se raketově vyrovnává Západu ve vojenské technice, obrovský pokrok dosáhla zejména v letectví. Ve své zprávě na to upozorňuje prestižní londýnský Mezinárodní ústav pro strategická studia. Hrozbu podle něj představuje například prodej čínských vojenských systémů do zahraničí.

Ihned.cz

Irácké jednotky dobyly letiště v Mosulu, oznámila irácká státní televize. Bitva trvala čtyři hodiny

Irácké vládní jednotky ve čtvrtek dobyly strategické letiště na jihu města Mosul. Oznámila to irácká státní televize. Podle BBC trvala bitva čtyři hodiny.

Lidovky.cz

'Vzbuď mě v 4:20.' Rusko bojuje proti sebevraždám mladých, i kvůli internetové hře

a předměstí Petrohradu našli před dvěma týdny na ulici těžce raněnou desetiletou dívku. Vypadla z okna. Nešlo však o nehodu. Podle lokálních médií se pokusila spáchat sebevraždu. Za vším je rozšířený fenomén zvaný "modrá velryba", temná hra na sociálních sítích, která vede mladé Rusy i jejich vrstevníky ze zemí střední Asie k tomu, aby si sáhli na život.

Holografická fotka a příjemný materiál. Němci zavádí menší pasy než zbytek EU

V Německu budou mít nové cestovní pasy. Dokumenty jsou menší než předchozí a obsahují nové bezpečnostní prvky. Dosavadní cestovní doklady zůstanou v platnosti.

Česká televize

Vůdce makedonské opozice hlásí dohodu s Albánci. Vláda vznikne údajně v březnu

Vůdce makedonské opoziční sociálnědemokratické strany (SDSM) Zoran Zaev tvrdí, že získal podporu stran albánské menšiny k vytvoření vlády. Podle něj by kabinet mohl být v březnu sestaven. Albánské strany svou rýsující se podporu SDSM potvrdily.

Parlamentní listy

Fico: Země V4 budou na summitu hovořit o rozdílné kvalitě potravin

Země takzvané Visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) se dohodly uspořádat mimořádný summit těchto středoevropských států, který se bude zabývat rozdílným složením potravin dodávaných na pulty obchodů do západní a východní Evropy. Novinářům to dnes řekl slovenský premiér Robert Fico. Podle Fica by visegrádské země měly vyzvat Evropskou komisi, aby připravila opatření, která zmiňovaným praktikám zabrání. Zprávu přinesla ČTK.

7. - 10. února 2017 Přečteno a odposlechnuto nejen na webu

Je za výstupy radních neznalost, či záměr?

Jaká je nyní situace ve Zlínském kraji v nové koalici?

Zatím je nová koalice v takzvaném stodenním hájení a hodnotit v podstatě není z čeho. Podstatné je, že jsme zatím neviděli žádné programové prohlášení a z tohoto pohledu nelze dát koalici jiné hodnocení než negativní. Jednání zastupitelstva probíhá korektně a věcně, avšak především mediální výstupy členů rady působí nesourodě. Někdy musím přemýšlet, zda jsou nepravdivé výroky z nevědomosti, anebo se jedná o záměr. Jako příklad bych uvedl titulek Po šesti letech se sešla Rada Zlínského kraje s Radou města Zlína. Právě takovým jednáním jsme zahájili setkání Rady Zlínského kraje s radami obcí s rozšířenou působností v roce 2015.




Vojtěch Flip, předseda KSČM, v interviewu na ČT 24 vysvětluje proč vyzval rozhádanou koalici k rozpuštění sněmovny

"Předsedovi komunistů Vojtěchu Filipovi došla trpělivost s rozhádanou vládní koalicí a tak opakovaně vyzval k rozpuštění sněmovny...", uvedla na začátku interview moderátorka Světlana Witowská.

Vojtěch Filip odpovídá nejen na to proč vyzval k rozpuštění sněmovny, ale i nadalší otázky mu kladené. Poslanecká sněmovna za tři týdny lednového jednání snížila počet navržených jednacích bodů jen z 297 na 292 pro projednávání na další schůzi sněmovny. PS slouží spíš k osobním útokům jednotlivých politiků sami na sebe, špiní jeden druhého a nic pozitivního z toho neplyne. Místo věcného projednávání tam máme neuvěřitelné vulgarity. Jde o zhrubnutí politické scény. Pohovořil o občanských průkazech, o vytváření "bílých koní?", o NATU, které není schopno uchránit vnější hranice EU, o návrhu zákona k řešení žití občana na úkor jiného nebo skupin - obce aj...




Halonoviny.cz: Připomněli si Marii Majerovou. Má dvojí výročí

Příznivci pokrokového odkazu spisovatelky, novinářky a průkopnice ženského hnutí národní umělkyně Marie Majerové (1882-1967) se sešli v sobotu u domu čp. 18 na náměstí Arnošta z Pardubic v Úvalech, kde je osazena pamětní deska připomínající její zdejší působení. V polovině ledna uplynulo 50 let od spisovatelčina úmrtí a 1. února tomu bylo 135 let, co se v tomto středočeském městě narodila.




Blesk.cz: Ideolog KSČM Skála: Havla neměli věznit, sám by se zesměšnil

Strašně si vážím chytrých lidí. Nemusí mít akademické vzdělání, vážím si každého, kdo něco opravdu umí, ale v rétorice a politice těchto lidí je neuvěřitelně vysoká dávka švindlu a předstírání, neupřímnosti a farizejství, to zaprvé. A zadruhé praktické výsledky této politiky jsou žalostné, říká v rozhovoru Blesku místopředseda ÚV KSČM Josef Skála.




Halonoviny.cz: Prapodivný comeback režiséra Svobody

Jiří Svoboda, který byl v letech 1975–1990 členem KSČ, poté až do roku 1993 předsedou ÚV KSČM, se stal poradcem Andreje Babiše, potažmo hnutí ANO. Dnes se mu vlastně nelíbí nejen KSČ, které byl členem, ale ani KSČM, z níž po svém »geniálním« návrhu na její přejmenování odešel.




Halonoviny.cz: Němečtí průmyslníci mají strach z nástupu protekcionismu v USA

Spojené státy se v roce 2015 staly největší destinací německého vývozu a poprvé od roku 1961 předstihly na této pozici Francii. Za prvních 11 měsíců loňského roku ale německý vývoz do USA klesl o šest procent, uvedla Německá obchodní a průmyslová komora (DIHK).


21-24. září 2016 Přečteno nejen na webu

Na silnice jsou na příští rok pro Zlínský kraj připraveny tři miliardy

LUHAČOVICE - Memorandum o společném zájmu na rozvoji dopravní infrastruktury mezi Českem a Slovenskem podepsali zástupci Zlínského, Olomouckého, Moravskoslezského, Trenčianského a Žilinského kraje. Stalo se tak při příležitosti šestého ročníku mezinárodní dopravní konference s názvem „Střední Morava – křižovatka dopravních a ekonomických zájmů”, která se konala ve čtvrtek 22. září v Luhačovicích.

Vznik memoranda ocenil také první náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček. „Projednávání dopravních staveb bývá velmi složité a memoranda a doprovodné dopisy pomohou při jednáních, protože bohužel je realitou, že většinou jsou slyšet zejména hlasy odpůrců. Pak se velmi těžko nové stavby schvalují,” vysvětlil Tomáš Čoček, který zmínil, že je nezbytné dávat stále najevo důležitost některých staveb a jejich prospěšnost. „Je to důležité i pro rozhodování v Bruselu – evropský úředník si musí být jistý, že region stavbu podporuje a má o ni skutečný zájem,” doplnil. S jeho názorem souhlasí také hejtman Zlínského kraje. „Rozvoj dopravní infrastruktury zbrzdilo rozdělení Československa, ale zejména do toho vstoupilo až křečovité vnímání životního prostředí,” domnívá se hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák a dodává, že právě proto je třeba opakovat společný zájem pěti krajů, které se spojily v prosazování společného zájmu. „My musíme tato prohlášení opakovat a nesmíme polevit, protože ministři se mění a my jim to musíme připomínat,” zdůraznil hejtman.

Při této příležitosti zároveň ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica potvrdil, že na výstavbu silnic jsou pro Zlínský kraj připraveny tři miliardy korun. „Tyto peníze jsou určeny přímo na výstavbu komunikace D55 – obchvat Otrokovic jihovýchod, také na zahájení výstavby komunikace D49 Hulín–Fryšták a částečně i na třetí etapu výstavby komunikace první třídy číslo 35 z Valašského Meziříčí do Lešné,” vyjmenoval plánované práce pro příští rok. Kromě těchto tří miliard na dopravní infrastrukturu Zlínského kraje je také připraveno 790 milionů korun na přechody pro chodce a bezpečnostní prvky. „I v tomto případě se jedná o peníze určené na projekty, které by měly být realizovány v roce 2017,” vysvětlil Zbyněk Hořelica.




Mlčet k nebezpečí nové velké války je zločin

Psát mírové petice a účastnit se mírových shromáždění, působí v dnešní době, kdy se opět řinčí zbraněmi, jako marnost. Ani podpis na petici (jež žádá nepřipustit rozmístění cizích vojsk, základen a zbraní na našem území, nevyslat české vojáky na ruskou hranici a rozhodnout o členství v NATO speciálním referendem) ještě není čin. Ale mlčet k nebezpečí nové velké války je zločin. Z historie víme, že právě mlčící většina svým tichem a nevměšováním se do politiky vždy umožnila, aby se ono ticho před bouří proměnilo, často ze dne na den, v chaos a rykot války. Když válka započne, je už pozdě na lítost a zkoumání svědomí, neboť život se pak valí podle jiných pravidel.


Kdo z nás chce zažít válku? Předpokládám, že nikdo. A přesto většina z nás ignoruje nebezpečí válečného konfliktu v Evropě a zavírá před tou hrozbou oči. Mnozí stále věří, že naše bezpečnost je zaručena tím, že naše republika je členským státem NATO. Politici a jejich média nás o tom vytrvale ujišťují. Slyšeli jste snad od českého ministra obrany přiznání, že NATO je organizací, která slouží zájmům jediné velmoci, tedy USA? Neslyšeli. K tomuto závěru musíme dojít my sami, skládáním informací do celku a kritickým myšlením. Není to tak náročné. Mnohem náročnější ale je přejít od myšlenky ke slovům, vystoupit z anonymního davu a jednat jako člověk odpovědný za sebe, za svou rodinu, za svou obec, za svou zemi a nakonec i za Evropu.

V mnohých zemích už to občané dokázali. V Německu se už před více než rokem utvořila mírová iniciativa Ne naším jménem!, která žádá tamní politiky, aby Rusko přestali vnímat jako vytipovaného nepřítele a jednali s ním realisticky jako s partnerem, který do Evropy historicky patří. Vystoupení z NATO a neutralitu žádají i petenti na Slovensku. Desítky tisíc občanů USA podepsaly petici, v níž žádají kongres, aby přestal financovat »boj s ruskou hrozbou«, ovšem v mainstreamových médiích tyto informace nenajdeme. Ani o této naší petici se v televizním zpravodajství nemluví. Zatím…

Každá správná věc se prosazuje pomalu, celý vývoj lidstva byl vytvářen drobnými krůčky lidí, kteří to nevzdali. Ale jestliže jsme v technice dospěli od vynálezu pazourku až k atomové bombě, musíme tu techniku ohradit etikou a nedovolit »opicím«, které ustrnuly ve vývoji lidského druhu, aby zničily planetu, jejímiž správci a uživateli jsme všichni.

Pokud si přiznáme, že v NATO má Česká republika jen roli jednoho z vazalů, je to první krok k tomu, abychom se z té nebezpečné závislosti pokusili vymanit. Nikdo z nás, českých občanů, pro to nemůže udělat mnoho, ale každý může aspoň připojit své jméno na tuto petici. Není to čin, ale mlčení je zločin!


6.-7. září 2016 Přečteno nejen na webu

Pozdní přiznání bez východisek

Když německá kancléřka A. Merkelová před rokem pozvala do Německa všechny uprchlíky přicházející do Evropy ze zemí rozvracených válkami, okupacemi a podvratnou činností Spojených států a zemí NATO, především z Afghánistánu, Iráku, Libye a Sýrie, našlo to ohlas. Němci museli čelit milionové vlně migrantů volně procházejících napříč Evropskou unií. A rychle zjistili, že ten příval nezvládají.

Angele Merkelové ale trvalo celý rok, než prozřela. V rozhovoru pro Süddeutsche Zeitung si nyní sypala popel na hlavu. Konstatovala, že Německo v minulosti nechalo hraniční státy Evropské unie, aby si s přicházejícími uprchlíky poradily samy, a přiznala, že: »V Německu jsme tento problém příliš dlouho ignorovali a potlačovali jsme nutnost najít panevropské řešení.« Připustila, že nepodporovala iniciativy k ochraně unijních hranic a kajícně dodala: »Tvrdili jsme, že si s problémem poradíme na našich letištích. To ale nefunguje

. . .

Chtělo by to narovnat páteř oficiální české politiky. S lidmi, jako byli J. Zieleniec, C. Svoboda, V. Špidla, M. Topolánek, P. Nečas, K. Schwarzenberg a jako jsou B. Sobotka nebo L. Zaorálek, to ale možné není. Od nich se český občan nedočká ani tak polovičatých přiznání vlastních selhání, jakého byla schopna Angela Merkelová. Krize evropské i české politiky, její neschopnost řešit racionálně a efektivně nová sociální, kulturní i bezpečnostní rizika, je zřejmá. Změna lokajského stylu české politiky je nutná a jednou z podmínek je i výměna neschopných lokajů a všeho schopných kariéristů gumových páteří.




Reakce hejtmana Stanislava Mišáka na interpretaci jeho slov v článku MF DNES

Dne 2. září 2016 MF DNES vydala článek s názvem „Hejtman dostal průměrnou 3”, jejímž autorem je Milan Libiger ze zlínské redakce MF DNES. Před vydáním článku byl hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák požádán o reakci na jeho hodnocení, které vyhověl. Vzhledem k tomu, že se jednalo o dezinterpretaci zaslaného textu, uvádíme jeho plné znění.

Na otázku: „Mezi výtkami bylo i to, že jste složil koalici s komunisty. Udělal byste to znovu?” byla reakce hejtmana Stanislava Mišáka následující:

„Teď je mi vytýkána koalice s komunisty a předtím mi byla vytýkána koalice s ODS. Musím říct, že v obou koalicích zrovna zástupci ODS a komunistů byli činorodí a dobře se s nimi spolupracovalo. Byli spolehliví koaliční partneři. Jaké budou koalice do budoucna, bude o tom, jak rozdají karty lidé. Koalice se uzavírají po volbách. Hodně záleží na tom, jací lidé se potkají a jak se budou schopni dohodnout na prioritách v zájmu kraje. Pro nás je samozřejmě vždycky dobrý koaliční partner ten, který nám nejvíce umožní realizovat volební program.”

Redaktor jeho slova interpretoval následovně:

„Mišák ve spolupráci s KSČM chybu nevidí. Naopak si ji pochvaluje, podobně jako v minulém volebním období velkou koalici s ODS. A šel by do toho klidně znovu.”


O podobě budoucí koalice hejtman Stanislav Mišák redakci nic konkrétního nesdělil, jedná se o zavádějící smyšlené tvrzení redaktora zlínské redakce MF DNES Milana Libigera.

Pro úplnost uvádíme všechny odpovědi hejtmana Zlínského kraje Stanislava Mišáka tak, jak byly zaslány do redakce MF DNES:

 


Agentománie

Média trpí obsesí ze špionů. Zřejmě tím vycházejí vstříc veřejnosti, pro niž filmy s různými agenty – nejslavnější je asi ten s číslem 007 - jsou velmi přitažlivé, a tvůrcům spolehlivě přinášejí tučné zisky.

Není to tak dlouho, kdy u nás hlavním tématem byli tzv. Putinovi agenti. Tedy to jsou všichni, kteří nekopou do ruského prezidenta a dostatečně nezesměšňují celé Rusko. Přetřásalo se to dosti dlouho (a ještě jistě bude) a i český stát zde »přiloží své polínko«, protože k 1. lednu 2017 vznikne v gesci ministerstva vnitra Centrum terorismu a hybridních hrozeb a v rámci něho i jakási buňka monitorující tzv. propagandu cizí moci.




Z Výroční zprávy Bezpečnostní informační služby za rok 2015

Organizovaný zločin

Dysfunkce ve veřejné správě

Dysfunkce výkonu veřejné správy je jedním z hlavních důsledků působení moderního organizovaného zločinu. I v roce 2015 BIS zaznamenala řadu případů dysfunkce na centrální i regionální úrovni.

K dysfunkci ve veřejné správě nejčastěji docházelo proto, že státní úředníci a osoby, které zastávají veřejné funkce, neměli dostatečnou odpovědnost za důsledky vlastních rozhodnutí. V některých případech tato odpovědnost zcela chyběla. Často byly uzavírány nevýhodné smlouvy a veřejné zakázky byly svěřovány firmám s nejasnou vlastnickou strukturou nebo byly zadávány bez výběrového řízení. Výsledkem bylo špatné hospodaření se svěřeným majetkem, kdy však nedocházelo k trestným činům a prokazování míry zavinění bylo velmi obtížné. Odpovědnost konkrétních osob se mnohdy vytrácela během schvalovacího procesu, při kterém se přenášela z jedné osoby na druhou, aniž by byly přesně vymezeny podíl a úloha každé ze zúčastněných osob na výsledném rozhodnutí.

Za dysfunkcí veřejné správy, která vede k poškozování zájmů ČR, případně zájmů EU, však nestála jen nedbalost, ale také záměrné konání některých osob působících ve státní správě nebo samosprávách, které bylo motivováno partikulárními zištnými zájmy. Prosazování těchto zájmů provázel nelegitimní lobbing nebo takové motivování představitelů veřejné správy, které hraničilo s korupcí. K zavazování si úředníků byly využívány nejen finanční odměny, ale i jiné způsoby.

Mezi časté projevy dysfunkce veřejného sektoru patřilo i neúčelné vynakládání veřejných prostředků, které bylo navenek legitimizováno jako naplňování veřejného zájmu. V několika případech byl veřejný zájem, ve smyslu obecné společenské prospěšnosti, použit jako záminka k extenzivnímu výkladu, nebo dokonce k rozmělnění pevně nastavených pravidel pro odpovědné nakládání s veřejnými rozpočty.

Následkem této praxe bylo vyvádění veřejných peněz do soukromých rukou. Důsledkem nebyly pouze nezanedbatelné ekonomické dopady na veřejné rozpočty, ale rovněž oslabování efektivnosti i důvěryhodnosti výkonu veřejné správy. V případě formálního i obsahového dodržení platných norem by k tomuto jevu vůbec nedošlo.


Legislativní změny vedoucí k omezování prostoru pro organizovaný zločin

Poslanecká sněmovna v listopadu 2015 schválila zákon o registru smluv, který je jedním ze zásadních legislativních opatření, která by mohla přispět k efektivnějšímu hospodaření s majetkem státu a obcí a ke snížení míry dalších nežádoucích jevů přispívajících k dysfunkci veřejné správy. Zákon je pozitivním krokem v boji proti modernímu organizovanému zločinu.

Stejně jako v roce 2014 se zpravodajská pozornost i v průběhu roku 2015 zaměřila na novelu zákona o státní službě. V roce 2015 se zájem BIS soustředil na personální stránku věci, tj. na bezpečnostní rizika spojená s postupným obsazováním klíčových vedoucích pozic ve státní správě.

K důležitým tématům roku 2015 patřilo systémové nastavení kontroly hospodaření obcí.

Jednalo se zejména o legislativní mechanismy zaměřené na dlouhodobé dysfunkční projevy, které doprovázejí hospodaření s veřejnými rozpočty na komunální úrovni. V jednotlivých případech se míra neefektivního hospodaření obcí sice jevila z finančního hlediska jako nízká, avšak tato dysfunkce v posledních letech představuje jedno ze zásadních ekonomických rizik pro český stát. Je to dáno jednak tím, že se zvyšuje objem financí, které jsou přerozdělovány směrem od centra dolů, jednak tím, že na centrální úrovni již existují velmi účinné kontrolní mechanismy a sílí veřejná kontrola hospodaření státních orgánů.

BIS v loňském roce upozornila na základní nedostatek zákona o řízení a kontrole veřejných financí, kterým je výjimka z obligatorního zřízení služby interního auditu pro obce s počtem obyvatel menším než 15 tisíc, a to bez ohledu na objem každoročně obhospodařovaného majetku a peněz. Cíl zákona - zavedení moderních kontrolních mechanismů s dopadem na lokální i centrální úroveň veřejné správy – může tato výjimka citelně oslabit.

BIS opakovaně upozornila na případy veřejných zakázek, u nichž následné vyšetřování orgánů činných v trestním řízení, kontrolní činnost NKÚ nebo audity kontrolních orgánů potvrdily neefektivitu, neúčelnost a plýtvání veřejnými prostředky.


. . .

Ochrana ústavnosti a demokratických základů státu

Pravicový extremismus

Na počátku roku 2015 se charakter pravicově extremistické scény nijak zásadně nelišil od předchozích let. Byla atomizovaná a soustředěná primárně sama na sebe a své interní problémy. Přestože již tehdy pravicoví extremisté prezentovali své protimuslimské postoje (např. v souvislosti s lednovými teroristickými útoky ve Francii), nebyli ještě schopni za účelem kooperace přehlížet vzájemné neshody.

S nástupem migrační krize se ale scéna postupně vyvíjela ve dvou směrech.

Prvním byla vzrůstající vzájemná podpora pravicově extremistických subjektů, které dříve z ideových nebo osobních důvodů jakoukoliv spolupráci odmítaly a veškeré své protiuprchlické akce organizovaly na sobě zcela nezávisle. Nicméně s rostoucím zájmem veřejnosti o téma migrace rostla rovněž ochota kooperovat při pořádání protestů proti uprchlíkům. Nejvýraznější protiimigrantská demonstrace proběhla v listopadu před Úřadem vlády, kde se spojili účastníci různých předchozích akcí. Po rozpuštění shromáždění proti části účastníků, kteří odmítli opustit prostor, zasáhla policie.

Druhým byly intenzivnější kontakty či přímo spolupráce extremistů s neextremistickými protiuprchlickými subjekty. Tato spolupráce měla mnoho podob, od pouhé účasti pravicových extremistů na akcích pořádaných protiuprchlickými aktivisty, přes společné organizování demonstrací až po ojedinělé navázání vzájemných přátelských kontaktů.

Přestože došlo k markantnímu nárůstu protimuslimské rétoriky a odpor proti islámu a uprchlíkům se stal hlavním tématem všech pravicově extremistických subjektů, nebyly v této souvislosti páchány závažné fyzické útoky. Zaznamenáno bylo několik přečinů, při nichž například pravicoví extremisté postříkali vepřovou krví obchod s halal potravinami.

Oproti předchozím letům došlo v roce 2015 k razantnímu útlumu protiromských aktivit. Nebyly zorganizovány žádné větší protiromské demonstrace a vztah majority a romské menšiny byl na standardní úrovni.

Část krajní pravice se výrazně prezentovala proruskými postoji, zvláště články na internetu a pořádáním několika akcí, kterými se chtěla mediálně zviditelnit. Prorusky se začaly vyjadřovat i některé subjekty, které tak v předešlých letech nečinily. Zájem pravicových extremistů o situaci na Ukrajině byl minimální. Jejich aktivity v této oblasti byly marginální a nijak neovlivnily podobu české pravicově extremistické scény. Navázané kontakty mezi českými a ukrajinskými pravicovými extremisty byly na úrovni jednotlivců a pro bezpečnost ČR nepředstavovaly riziko.

Dílčí téma pro pravicové extremisty představoval protest proti průjezdu amerického konvoje přes ČR ve dnech 29. března až 1. dubna 2015. Sdělovací prostředky průjezdu věnovaly značný prostor, čehož chtěla využít řada pravicových subjektů. Veřejnost ale jejich aktivity v podstatě ignorovala.

Nadále docházelo k pořádání pravicově extremistických akcí s hudební produkcí. Obecně jejich charakter nebýval většinou otevřeně extremistický. Staly se spíše společenskou událostí a jejich ideová složka ustupovala do pozadí. Populární zůstávaly koncerty v zahraničí, zejména na Slovensku. Zaznamenány byly také koncerty českých kapel v zahraničí.

Spolupráce českých a zahraničních pravicových extremistů (zejména ze SRN, Slovenska, Polska, ale i Rakouska, Itálie či Francie) probíhala dominantně na úrovni jednotlivců. Vzájemné kontakty byly poměrně intenzivní a zejména pro české pravicové extremisty inspirující.

Pro komunikaci a propagaci využívali pravicoví extremisté primárně internet. Stále výraznější roli hrál Facebook, který převážil i nad standardními internetovými stránkami jednotlivých subjektů.


Levicový extremismus

Hlavním mobilizačním faktorem levicových extremistů byla uprchlická krize v Evropě. V rámci podpory imigrantů se angažovali zejména na demonstracích, jejichž cílem bylo blokovat shromáždění odpůrců uprchlíků, a to nejen z pravicově extremistického spektra.

Při těchto protiakcích velmi často docházelo k narušování veřejného pořádku, což si ve většině případů vyžádalo zásah Policie ČR. S postupným nárůstem počtu protiimigračních demonstrací byl zaznamenán nejen nárůst protiakcí, ale také radikality levicových extremistů. V počátcích se primárně jednalo o verbální napadání či provokování ideových odpůrců. Několikrát došlo k házení vajec na řečníky či účastníky protiuprchlických akcí. Ve druhé polovině roku byly do davu odpůrců migrace vhozeny i nebezpečnější předměty.

Militantní antiautoriáři pokračovali v páchání žhářských útoků, jejichž terčem byla vozidla policejních složek (jako představitelů státní represe) a vozidla majitele pražské restaurace Řízkárna (kvůli údajnému vykořisťování jeho zaměstnanců). Většina těchto přímých akcí reagovala na policejní operaci Fénix z 28. dubna 2015, při níž byly zadrženy osoby podezřelé z podílení se na aktivitách Sítě revolučních buněk v roce 2014. Tato policejní akce také mobilizovala umírněné anarchoautonomy, kteří od května do září uspořádali na podporu obviněných řadu solidárních demonstrací a benefičních koncertů.

Příznivci alternativního způsobu života z řad anarchoautonomů se soustředili na téma squattingu. V reakci na vyklizení squatu Cibulka uspořádali několik menších demonstrací na jeho podporu. Bylo zaznamenáno i nové obsazení nepoužívané budovy v Praze. Funkci squatů často nahrazovala různá sociální komunitní centra, která sloužila jako nekomerční prostory pro kulturní akce - přednášky, benefiční koncerty, autorská čtení, ale i akční tréninky a solidární akce, např. na podporu anarchistů zadržených v rámci policejní operace Fénix.

Marxisticko-leninská část levicově extremistické scény stagnovala. Aktivní byla spíše ve virtuálním prostoru, radikalitu projevovala jen prostřednictvím svých článků na internetu. Její zástupci pořádali minimum vlastních akcí a účastnili se shromáždění jiných levicových subjektů.


Nestátní paramilitarismus

V roce 2015 byly zaznamenány snahy o vznik domobran a různých paramilitárních skupin, a to nejen ze strany pravicových extremistů, ale i občanů bez ideologického zaměření. Činnost podobných ozbrojených skupin s sebou nesla jistá skrytá bezpečnostní rizika, v roce 2015 však zatím nepředstavovala přímou reálnou hrozbu pro demokratické zřízení ČR.


. . .




Normální je, aby si lidé ve svých zemích uspořádali své poměry tak, jak jim to vyhovuje

Svět je v pohybu. Prý – četl jsem v jednom článku – je to normální. Ptám se: Je to skutečně normální?

Pokud se tím pohybem míní vlna masové migrace, nemůže si snad nikdo myslet, že je to něco normálního. Normální je, aby si lidé ve svých zemích uspořádali své poměry tak, jak jim to vyhovuje. Jestliže někdo zvenčí podporuje v těchto zemích vznik občanských válek, není to normální. Jestliže v důsledku vojenských intervencí převládne v těchto zemích anarchie a chaos, také to není normální. A jestliže se statisíce lidí dají do pohybu a chtějí se usadit v zemích, které nesou spoluvinu za zničení jejich vlasti, pak to už vůbec není normální.

Příroda je devastována pro co nejvyšší zisky. Do naší generace se dokázala bránit. Bude tomu tak i nadále?

Příroda se nepochybně ubrání. Otázkou je, zda se nebude bránit takovým způsobem, že v ní pak už nezůstane místo pro člověka.




Za prodej v neděli se asi v Polsku půjde do vězení. Hodlá to prosadit Solidarita

Návrh motivovaný spíše nábožensky než sociálně, zřejmě v parlamentu plném bigotních katolíků projde

Až dva roky vězení by mohly v Polsku hrozit za prodej v neděli, pokud parlament přijme příslušný zákon navržený odborovým hnutím Solidarita. Zákaz nedělního prodeje má podle televize TVN 24 postihnout většinu obchodů v zemi, nemá se týkat jen benzínek, pekařství, květinářství či lékáren. Za porušení zákazu bude hrozit v lepším případě pokuta, v horším i vězení.

Návrh byl v pátek předložen parlamentu jako občanská iniciativa, podpořená již 350 000 podpisy. Vyhlásil to předseda odborového svazu Piotr Duda při oslavách výročí vzniku Solidarity.

Současná Solidarita má blízko k vládnoucí konzervativní straně Právo a spravedlnost, která má pohodlnou většinu v obou komorách parlamentu. Podle předsedy Dudy nicméně bude podpisová kampaň pokračovat až do chvíle, kdy zákon podepíše prezident Andrzej Duda.

V Polsku nejde o první pokus o zákaz nedělního prodeje, ale předchozí iniciativy neuspěly, přestože je podporovala vlivná katolická církev. Od roku 2007 v zemi platí zákaz prodeje o dvanácti státních a církevních svátcích.




Již se to blíží

Ano, již se to blíží. Nejen volby v roce 2016, ale také 27. výročí kýmsi nazvané sametové revoluce. Máme, co jsme chtěli, říkají jedni. Druzí jsou spokojeni, protože byli ve správný čas na správném místě s ostrými lokty a bez charakteru. Restituenti také »nefrkají«, majetky byly vráceny i s úroky.

Ovšem opět se zapomnělo na ty, co pomohli vybudovat za socialismu veřejné majetky a stávající udržet. A co my další? Kolik nás je? Asi více než ve výše uvedených dvou skupinách. Jenže nás obkličuje strach. Strach z čeho? »Totalita« není, je přece demokracie, vše si můžeme dovolit, vše si můžeme koupit, všude můžeme cestovat, jen jaksi nám nikdo na tyto »in« záležitosti nechce dát. A to ani vydělat, jen nám je zkrátka nabízí, a světe, div se, i na dluh. Proč ne, viďte.




Srpen 1968 pohledem komunisty Jiřího Dolejše. Možná budete překvapeni

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR To, že se komunisté v prosinci 1989 omluvili, a to i osmašedesátníkům a lidem vyhozeným v prověrkách, není jen o nějaké účelové rituální omluvě vynucené okolnostmi. To je právě významný prvek sebereflexe. Jinak by tento kritický postoj nepřešel do programové identity KSČM. V té době byl také zrušen diktát normalizačního „Poučení z krizového vývoje“. Mnozí z tehdy postižených lidí pak do KSČM znovu vstoupili. I proto musí být kritická distance od zneužívání moci co nejautentičtější a trvalá. Jak z důvodů solidarity s neoprávněně postiženými, tak i v zájmu civilizační perspektivy, uvádí mimo jiné k výročí 21. srpna 1968 Jiří Dolejš z KSČM.



2. září 2016 Přečteno nejen na webu

Produktivita práce, dotace a důchody v zemědělství v zemích Evropské unie

Srovnávání - komparace má v ekonomice zcela právem významné místo, a to ať již v národním nebo mezinárodním měřítku. Je přece velmi užitečné vědět, jak na tom jsme ve srovnání s jinými. Jistě ne pokaždé, ale velmi často na základě toho vznikají podněty - tak na to a na to je třeba se podívat jak na úrovni národohospodářské, odvětvové, ale i podnikové. Ale i když tomu tak vždy není, získáváme tím přehled a můžeme lépe pochopit, proč v té nebo jiné zemi postupují tak nebo jinak.

Tento příspěvek navazuje na dříve uveřejněný článek (Haló noviny, 2. 8. 2016), kde hlavní pozornost byla věnována dotacím z rozpočtu EU. Dnes si všimneme dvou aspektů této problematiky. Za prvé: jaká je hodnotová struktura produkce odvětví, tj. podíl mezispotřeby, spotřeby fixního kapitálu a z toho plynoucí výsledek - podíl čisté přidané hodnoty (ČPH) na produkci odvětví. Za druhé: jak se jeví s tím související produktivita práce, která je nakonec ukazatelem rozhodujícím.

Struktura produkce vypovídá o mnohém

Většinou se podobné analýzy opírají o výsledky výběrového šetření zemědělských podniků v EU - FADN. Tentokrát jsme vyšli z hodnot absolutních, které jsou samozřejmě mezi jednotlivými zeměmi z důvodů pochopitelných navzájem nesrovnatelné. Ale bez ohledu na velikost zemí, a tím i jeho zemědělství, můžeme srovnávat podílové ukazatele: podíl mezispotřeby a spotřeby fixního kapitálu na hodnotě produkce odvětví, neboť jejich rozsah ovlivňuje tvorbu ekonomického výsledku - čisté přidané hodnoty. Proto jistě rádi pozorujeme, je-li podíl ČPH na hodnotě produkce našeho zemědělství vyšší než v jiných zemích.


Produkce, dotace a důchody v mil. Eur, 2014.

I mezi uvedenými členskými státy EU, se kterými se můžeme navzájem srovnávat především, jsou v tomto směru značné rozdíly. Určitě to není tím, že v některé zemi si počínají daleko lépe než v zemi jiné. Těch důvodů je mnoho a o poznání toho ani usilovat nebudeme. Pro nás je důležité toto: patříme mezi ty členské země, kde podíl především mezispotřeby není zrovna tím nejpříznivějším ukazatelem.

V první tabulce stojí za povšimnutí mimo jiné i toto: velké rozdíly ve srovnání s dalšími zeměmi v podílu spotřebovaného fixního kapitálu mezi Rakouskem a Polskem (26,3 a 7,2 %), který významným způsobem ovlivňuje podíl ČPH.

Mohli bychom říci: jsme na tom docela dobře, neboť náš podíl ČPH je vyšší než v Německu, Rakousku a zejména na Slovensku. Lépe je na tom Polsko a Maďarsko. Ale je tomu tak opravdu? Není, neboť to, co jsme zatím uvedli, je pouze jeden z pohledu na výsledky ekonomiky. Proto ho doplníme o pohled další.


Produktivita jako rozhodující faktor

Výsledky polského a maďarského zemědělství se zatím jevily lépe než výsledky zemědělství našeho. Ale jakmile se ptáme po produktivitě, věci se jeví jinak. Z údajů v tabulce lze odvodit, že produktivita v našem zemědělství je vyšší než v maďarském o 62 % a ve srovnání s polským je více než dvojnásobná. V podílu ČPH jsme na tom byli dokonce lépe než Německo, ale v produktivitě jsme na 55 % jeho úrovně. Na první pohled je zde plno rozporů. Ale po analýze vzájemných vazeb snadno zjistíme, že věci jsou celkem jednoznačné. To, co země ztrácí vyšším podílem mezispotřeby a spotřeby fixního kapitálu na hodnotě produkce odvětví, může nahradit a získat i daleko vyšším objemem produkce na pracovníka.


Produkce, dotace a důchody v mil. Eur, 2014.

Rozdíly mezi členskými zeměmi EU v produktivitě práce, odvozené jak z produkce odvětví, tak i z čisté přidané hodnoty, jsou velké. Na nejvyšší úrovni jsou Belgie, Dánsko a Nizozemsko. Čím se tyto země odlišují od ostatních zemí především? Jiným výrobním zaměřením a s tím související velmi vysokou intenzitou výroby.

To vše o těchto zemích je celkem známo i bez studia statistik. Nás by ale mělo zajímat, zda naše produktivita 8,6 tis. eur je ve skutečnosti, tj. ve smyslu reálných hodnot, srovnatelná s produktivitou německého zemědělství ve výši 15,7 tis. eur na pracovníka. Prezentace výsledků tímto způsobem je běžná. Je tomu tak například ve zprávách o stavu zemědělství ČR, v kapitole o výsledcích hospodaření členských zemí EU - FADN: údaje z eur na koruny byly převedeny podle směnného kurzu.


Jak jsme na tom doopravdy

Diference mezi zeměmi EU jistě existují, určitě ale nejsou tak hluboké, jak je to v druhé tabulce uvedeno. Problém je v tom, že směnný kurs koruny nezohledňuje rozdílnou cenovou hladinu. Ta je ve všech postsocialistických zemích zatím výrazně nižší než v zemích západních. Pro toto tvrzení existuje důvod. Jednoduchý příklad: kupní síla 27 tis. Kč u nás doma je daleko větší než kupní síla 1000 eur například v Německu.

To ovšem nemůžeme soudit podle zboží, které u našich sousedů vidí turista. Jemu totiž zůstává utajeno vše to, co se považuje za neobchodovatelné zboží a služby (platby za bydlení, všechny služby, ve školách, zdravotnictví atd.). Podle statistických pramenů hladina cen spotřebitelského zboží a služeb je v Německu ve srovnání s námi vyšší o polovinu. Podobně to platí i pro jiné západní země. Je to důvod, proč Eurostat údaje o výkonnosti jednotlivých států (HDP na hlavu) uvádí jak v běžných cenách, tak i v paritě kupní síly.

V roce 2014 HDP na obyvatele u nás v běžných cenách činil 14,7 tis. eur, ale podle parity kupní síly to bylo 23,2 tis. eur. Srovnatelná výkonnost je u nás vyšší o 57,8 %, na Slovensku o 51,7 % a v Maďarsku a Polsku dokonce o 74 %. Nebudeme zacházet do podrobností: uvedli jsme údaje o produktivitě tak, jak se to běžně dělá, ale jsme si vědomi, že v tomto případě dochází ke zkreslení v náš neprospěch.

Ale má toto zkreslení nějaké důsledky, dopady? Nemá, ale současně signalizuje - věnujte tomu a tomu větší pozornost. Ale tyto údaje spolu s některými naturálními ukazateli, mezi zeměmi naprosto srovnatelnými, současně svědčí o tom, že v produktivitě práce v zemědělství nepatříme do skupiny nejúspěšnějších zemí. Určitě je o čem uvažovat - od vedení odvětví až po poslední článek podnikové sféry. O podněty není nouze. Ale podnět je jenom myšlenka, které je třeba pomoci na svět.




Agresivní útok na ty nejpotřebnější

Česká společnost zřejmě začíná inklinovat k nahnědlé fašizaci.

Stejně jako Radovan Rybák i já mám nyní před sebou vydání pravicového deníku MF Dnes ze dne 3. srpna 2016, na jehož titulní stránce se palcovými titulky vyjímá nápis Zákon proti zahálce - Stát chce dostat lidi do práce, zpřísní podmínky pro nezaměstnané.

Předně - domnívám se, že ve vyspělých a kulturních společnostech, ke kterým by se ČR chtěla ráda řadit, se ti nejslabší a nejbezbrannější neberou jako terče agresivního a nenávistného ponižování ze strany státní mašinérie, nýbrž stát těmto skupinám lidí vytváří všechny podmínky pro to, aby se i oni mohli stát platnými členy těchto společností. Vyspělé a kulturní společnosti si jsou vědomy toho, že uvedeného stavu lze docílit pouze tím, že těmto slabým a bezbranným bude umožněno zařadit se do života skrz adekvátně ohodnocenou práci s mnoha sociálními benefity, které vylepší jejich životní úroveň natolik, že ze slabých a bezbranných se stanou sebevědomí a dobře zajištění občané.

Ovšem situace, ve které se jako společnost nacházíme tady a teď, mě nutí konstatovat, že amorálnost, odpornost a zvrhlost současného režimu snad ani nemá dno, na které by bylo možno narazit. Ano, čtete dobře - český kapitalismus je něco jako bezedná žumpa.

Opět jenom doplním R. Rybáka - ano, celý tento prohnilý a zvrácený protilidový režim dluží nekonečnou omluvu všem, které za 27 let svého fungování připravil o docela obyčejnou lidskou důstojnost. Místo státem posvěcené šikany a arogantního výsměchu by se měl omluvit a vykompenzovat potřebným veškeré materiální a finanční škody, které jim svým zvrhlým fungováním způsobil. Arogantní teze, že za svou situaci v pracovní oblasti si může každý sám, je nesporným dokladem vrcholné neúcty k sobě navzájem, tak typické pro současné havloidní zřízení.

Aby bylo možné snáze pochopit můj myšlenkový odkaz, dám jeden příklad, který bude ilustrovat, kolik dluží současný režim těm potřebným.

Vezměme si jednoho tři roky nezaměstnaného člověka (ať již to bude absolvent bez praxe nebo člověk starší 50 let). Předpokládejme, že dotyčný člověk přišel nedobrovolně o práci, ve které si měsíčně vydělal částku 15 000 korun čistého. I přes zvýšené vynaložené úsilí se mu, vzhledem k tomu, že patří ke znevýhodněné kategorii občanů na trhu práce + může bydlet ve špatném regionu, během oněch tří let nepodařilo sehnat alespoň srovnatelné pracovní místo. Lépe řečeno - nesehnal práci vůbec.

Nyní si spočítejme, na kolik přišla tohoto občana nedobrovolná nezaměstnanost za ty tři roky.

Pokud by nebyl nedobrovolně nezaměstnaný, předpokládejme, že by i nadále vydělával oněch 15 000 Kč čistého. K částce, kterou mu současný režim dluží, se dopočítáme následujícím způsobem:

15 000 x 36 = 540 000 Kč (vysvětlivky - 15 000 -- částka čisté měsíční mzdy, kterou by za normálních okolností vydělával, 36 - počet měsíců trvání nedobrovolné nezaměstnanosti).

Z uvedeného výpočtu jasně plyne, že současný zlotřilý režim připraví JEDNOHO tři roky nedobrovolně nezaměstnaného občana o celých 540 000 Kč na čistém výdělku. A když je ty tři roky nedobrovolně nezaměstnaných znevýhodněných uchazečů možná tak 250 000? A to jsem u té finanční ztráty kalkuloval jenom ty tři roky. Síla, co? Kdo to těm lidem kdy zaplatí a vykompenzuje? Jak to jde dohromady například s tím, že katolické církvi se v nelegitimních restitucích cpe horem-dolem, ale na občany v ne vlastní vinou zoufalé životní situaci se zvysoka kašle? To jsou pro stát důležitější nějací preláti? Více než skutečně potřební občané, které režim soustavně hanebně okrádá?

Vyjma toho, že tři roky nedobrovolně nezaměstnaný občan u mnou kalkulovaného příjmu navždy ztratí 540 000 Kč čistého příjmu, ještě jej bude stát arogantně ponižovat a vysmívat se mu? Místo plnohodnotného a relevantního zaměstnání mu nabízet jakési dobrovolně povinné šaškování s koštětem s tím, že když na to kývne, tak si o něco málo přilepší k té státní almužně? No není tohle k důslednému řešení? Co když někomu z kompetentních najednou rupne v bedně a usoudí, že místo výsměchu a ponižování bude lepší ty okradené nezaměstnané rovnou fyzicky likvidovat, aby se náhodou nezačali bouřit? Chceme se snad opět dožít plynových komor a spaloven, ve kterých budou hořet protentokrát nezaměstnaní? Ano, vaše asociace je správná - mířím k renesanci doby, kdy hlavním kormidlem evropských dějin 20. století točil nějaký Adolf s knírkem.




Obce chtějí změny zákona o sociálním bydlení

Zákon o sociálním bydlení, který zavádí povinnost zřizovat sociální byty, by se neměl vztahovat na nejmenší obce zhruba do 500 obyvatel. Prosazuje to Sdružení místních samospráv, které sdružuje přes 1100 tuzemských měst a obcí.

Návrh zákona vychází z koncepce sociálního bydlení, kterou se kabinetu podařilo po průtazích schválit loni na podzim. Norma, která dnes končí vnitřní připomínkové řízení, počítá s tím, že všechny obce budou muset mít sociální byty. Povinnost se má dotknout i těch malých s pár desítkami obyvatel.




Dvojrole ofenzivní politiky

Jsou průzkumy a »průzkumy«. Míněny ty, co mapují veřejné mínění. Jedny vyrábějí »lakýrníci na růžovo«. Jiné náladami rovnou manipulují. Metodou, která si kouzelně přezdívá sama – »sebenaplňující proroctví«. Tak výnosných kšeftem je v branži jen máloco. Zvlášť před volbami. Přibývá ovšem i průzkumů, co pravdu nemrzačí. Jako ten o pouhých 18 procentech, na něž se u nás scvrkly sympatie k politice Berlína. Nebo o necelé třetině, na niž se smrskla důvěra v EU. Šetření Pioneer Investments vyšlo před pár dny. Na téma, jak moc se lidé bojí budoucnosti. A z čeho mají největší strach.

Obavy z toho, co je čeká, říká se tu, má sedm z deseti Čechů. »Strach z finanční tísně a chudoby pociťuje velmi silně 62 procent dotázaných.« A ještě víc nejen »ženy a lidé s nižším vzděláním«, ale i »věková skupina 30 až 44 let«. Z uprchlické krize mají strach 62,5 procenta, z terorismu 60,5 procenta, z politicko-ekonomického vývoje v Evropě 56 procent. Z »válečného konfliktu a ztráty svobody 51 procento dotázaných«. »Ztráty zaměstnání se bojí 54 procenta respondentů«…




Zamyšlení nad jedním rozhodnutím

Členové skupiny Ztohoven, kteří vyvěsili obří červené trenýrky nad Pražským hradem a ukradli prezidentskou standartu, kterou následně rozstříhali, nespáchali podle nepravomocného rozsudku trestný čin. Za krádež, poškozování cizí věci a výtržnictví jim přitom původně hrozily až tři roky vězení. Pokud by tedy byli odsouzeni. K tomu však nedošlo. Důvod? Podle soudkyně Šárky Šantorové by totiž mohlo jít o nebezpečný precedent, který by mohl umožnit omezování svobody slova. No, opravdu podivná úvaha.

Svoboda slova je vážná věc, hanobení jednoho ze státních symbolů, v tomto případě prezidentské standarty, místo které členové této pochybné »recesistické skupiny« trenky pověsili, věc druhá. Jisté je, že svoboda jedince končí tam, kde začíná svoboda druhého… Podle mého názoru tady nešlo o princip svobody slova, ale o hulvátské chování, které nemá obdoby. Nemusím souhlasit s názory a postoji pana prezidenta, ale rozhodně se slušný člověk nikdy nesníží k tomu, aby se choval jako hulvát a lump a takto bezostyšně zacházel s cizím majetkem. A už vůbec ne, pokud se jedná o státní symbol… Takový rozsudek je urážkou všech! V tomto ohledu jde tak skutečně o nebezpečný precedent.




Mluvčího IS zlikvidovali Rusové

Mluvčí organizace Islámský stát (IS) abú Muhammad Adnání zahynul při náletu ruských stíhaček. Uvedlo to ruské ministerstvo obrany.

O »mučednické« smrti vysoce postaveného velitele extremistické organizace v severosyrské provincii Aleppo informovala agentura Amak, která je přímo napojená na IS.

Adnání byl podle Moskvy jedním ze čtyřicítky islamistů, které zabily ruské stíhačky Su-34 v provincii Aleppo. Jeho smrt Rusko prověřilo prostřednictvím několika zpravodajských kanálů.

Agentura Amak informovala, že Adnání zahynul během náletu, který pravděpodobně provedly americké stroje. Spojené státy posléze potvrdily, že jimi vedená mezinárodní koalice podnikla letecké údery ve městě Al-Báb v provincii Aleppo, jejichž terčem byl vysoce postavený představitel Islámského státu. Zabití Adnáního ale mluvčí ministerstva obrany Peter Cook nepotvrdil s tím, že výsledky náletů jsou předmětem dalšího vyhodnocování.

Islámský stát zveřejnil v minulosti množství zvukových nahrávek, na kterých Adnání promlouvá ke svým stoupencům a vyzývá je k páchání teroristických útoků. Například letos radikály nabádal k atentátům během postního měsíce ramadánu, a to na Blízkém východě i v západních zemích...




Skandální veto Venezuele v rámci Mercosuru

Působení brazilské vlády prozatímního prezidenta a uchvatitele Michela Temera je zcela skandální mj. i v rámci dočasného předsednictví Mercosuru, které má na triku ministr zahraničních věcí José Serra (PSDB).

Spolu se svými partnery Mauriciem Macrim a Horaciem Cartesem, hlavami pravicových vlád Argentiny a Paraguaye, vede prozatímní brazilská vláda jednu z nejvíce hanebných epizod zahraniční politiky od svého založení. Brazílie si v této chvíli zřejmě uvědomuje geopolitické plány buržoazie spojené s mezinárodními imperialistickými kruhy. Ta si vybrala jako své počáteční cíle Mercosur a Bolívarovskou Venezuelu.

Porušují zakládající dokumenty

Vetem Venezuele, aby nevykonávala předsednictví Mercosuru, pak dvojice Temer a Serra ve spolupráci se zástupci Argentiny a Paraguaye porušují základní dokumenty bloku - smlouvu Asunciónu ze dne 26. března 1991 a protokol o Ouro Preto ze dne 17. prosince 1994. Smlouva z Asunciónu stanovuje ve svém článku 12, že »předsednictví Rady musí být vykonáváno rotací států v abecedním pořadí po dobu šesti měsíců«. Protokol o Ouro Preto, který je komplementární k institucionálním základům Smlouvy z Asunciónu uvádí v článku 5: »předsednictví Rady společného trhu bude rotovat mezi státy v abecedním pořadí po dobu šesti měsíců«.

Venezuela je od července 2012 součástí Mercosuru a vykonává v rámci bloku dočasné předsednictví. V červenci 2014 velmi dobře zorganizovala summit v Caracasu, kde směrnicemi Mercosuru přijala rovnost pohlaví a integrovaný operační plán Mercosur v oblasti mobility (Simercosul), což je mechanismus vytvořený během jednoho z brazilských předsednictví, jehož cílem je zlepšit a rozšířit iniciativy akademické mobility v rámci bloku.

Vztahy s Čínou a Ruskem vadí

Během předchozího předsednictví Venezuely se Mercosur přiblížil dalším blokům - zejména zemím BRICS, a upevňoval vztahy s oběma velmocemi této skupiny mimo Severní a Jižní Ameriku, jako jsou Čína a Rusko.

Hlavním cílem venezuelského předsednictví je podpořit vytvoření doplňkové ekonomické zóny tvořené členskými zeměmi Bolívarovské aliance pro lid naší Ameriky (ALBA), Karibského společenství (CARICOM), Mercosuru a Petrocaribe. Venezuelské předsednictví má za trvalý zájem prosazování rovnosti a spravedlnosti, iniciativy pro rozvoj domorodých komunit a impulsu tzv. pracovníkům Mercosuru, jejímž cílem je urychlit výměnu znalostí a zkušeností, integraci pracovníků a povzbuzovat profesionalizaci a specializaci vědeckého poznání.

To poukazuje na podstatu argumentu Temera a Serry a jejich partnerů, že Venezuela nesplnila všechny požadavky. To ale Nicolás Maduro Moros důrazně odmítá. »Země dodržuje dohody více, než všichni zakládající členové této organi-zace,« prohlásil venezuelský prezident a zároveň zopakoval, že bez ohledu na pozici Brazílie, Argentiny a Paraguaye je Bolívarovská republika Venezuela podporována Uruguayí a na základě dokumentů zastává předsednictví Mercosuru už od 29. července.

Podvodníci Temer a Serra

Škodlivé důsledky podvodníků Temera a Serry a jejich partnerů v novém Trojspolku jsou zaměřené na dva cíle. Jde o vyprazdňování a adaptaci Mercosuru na submisivní zahraniční politickou strategii vůči imperialistickým mocnostem. Otroci imperialismu USA a Evropské unie, podporovatelé Brazilské soc. dem. Strany (PSDB), se brání suverénním integračním mechanismům jako Mercosur, Unasur, CELAC a ALBA, které byly posíleny během progresivních vlád, zjevně v rozporu se zájmy imperialistů.

Tato skutečnost byla během předvolební kampaně v roce 2014 předmětem debaty poté, co se poražený kandidát PSDB Aécio Neves setkal s tehdejším předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem, jenž obhajoval snížení významnosti Mercosuru, aby byl pouhou celní unií.

Dalším cílem je destabilizace a svržení bolívarovské vlády vedené Madurem, a to v plném souladu s americkými intervencionisty.

Pachatelé trestných činů

Serra a jeho pravičáci v Senátu a Evropském parlamentu jsou spojeni s atentátníky a různými pachateli trestných činů, kteří jsou považováni za »politické vězně«. V hrubém rozporu se zásadou nezasahování zahraniční politiky do vnitřních záležitostí jiné země pak předseda brazilské vlády vyžaduje, aby Venezuela přijala příslušné postupy na případnou realizaci referenda, které jsou venezuelskému volebnímu elektorátu vlastní...




Dilma pučisty odvolána!

Brazilský Senát odvolal z funkce levicovou prezidentku Dilmu Rousseffovou. Pro sesazení hlavy státu, účelově obžalované z manipulace s výsledky státního rozpočtu, hlasovala výrazná většina 61 senátorů, proti bylo 20. Prezidentský úřad bude až do konce roku 2018 zastávat viceprezident Michel Temer.

První žena v čele Brazílie byla odvolána na základě obvinění, které popírá. V hlasování ji však podpořili pouze zákonodárci její Strany pracujících (PT), která podle ČTK pádem Rousseffové přišla po 13 letech o vládu nad nejlidnatější zemí Jižní Ameriky. K jejímu sesazení byla potřebná dvoutřetinová většina, tedy 54 hlasů. Mezi těmi, kteří zvažovali podporu Dilmy, ale nakonec se také nechali ovlivnit, byl bohužel i slavný Romário da Souza Fária, bývalý vynikající fotbalista, mistr světa z roku 1994 a stříbrný olympijský medailista ze Soulu 1988, jenž nastřílel nejvíce gólů v historii ze všech brazilských hráčů (pokořil tisícovku). Do Senátu byl zvolen rekordním počtem hlasů v dějinách státu Rio de Janeiro, a to za Brazilskou socialistickou stranu (PSB-RJ).




Když hoří vlastní dům

Do dluhové pasti, která dohnala člověka až k naprosto zoufalému činu, se dostal muž v severních Čechách, konkrétně z Varnsdorfu. Tento týden měl kvůli exekuci přijít o svůj dům, který si v minulosti vlastníma rukama postavil. Své bydlení nechtěl exekutorům předat, rozhodl se ho tedy jednoduše zapálit. Sám se následně pokusil o sebevraždu, psalo se včera v médiích.




Tomu neuvěříte: Schwarzenberg si stěžuje na cenzuru

Ano, neskutečné se stalo skutkem. Na cenzuru, která v našich mainstreamových sdělovacích prostředcích řádí jako černá nemoc a dáví všechno levicové s apetitem vyhladovělého dravce, si nestěžuje takto postižená levice, ale postěžoval si na ni při příležitosti startu kampaně před krajskými a senátními volbami čestný předseda naší nejpravicovější strany TOP 09 Karl zu Schwarzenberg. Ale pochopitelně - natolik ho už známe - nepostěžoval si na ni v tom smyslu, že by levici měl být dán v médiích prostor, který by odpovídal její voličské podpoře, ale stav, který dnes v médiích je, se mu zdá málo nikoliv pro levici, ale pro jeho vlastní stranu. A jestliže tedy dnes vyjadřují média názory TOP 09 zhruba z 95 procent, má tento nejspravedlivější ze spravedlivých zřejmě za to, že by měla vyjadřovat názory TOP 09 z celé stovky procent. Co na tom, že volební preference jeho strany se potácejí kolem deseti procent a měla by tedy - kdyby spravedlnost skutečně promluvila - mít v našich médiích pro své politické názory prostor desetiprocentní.


30.-31. srpna 2016 Přečteno nejen na webu

Zlínský kraj vybuduje nové celokrajské školicí středisko pro specializované činnosti složek Integrovaného záchranného systému

ZLÍNSKÝ KRAJ – Rozšíření vzdělávacího a výcvikového střediska Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje (ZZS ZK) ve Zlíně je předmětem připravovaného projektu, jehož rámec schválila krajská rada. Středisko má být zaměřené na rozvoj specifických dovedností a součinnosti základních složek Integrovaného záchranného systému Zlínského kraje při řešení mimořádných událostí.

„Stávající školicí střediska, kterými disponují krajští zdravotničtí záchranáři, nejsou dostatečně kapacitně vybavená pro proškolení moderních technik a postupů při poskytování přednemocniční neodkladné péče a první pomoci. Je proto třeba tuto nevyhovující situaci řešit," uvedl hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák.

Na jednotlivých oblastech ZZS ZK jsou pro školení a vzdělávání využívány školicí místnosti pro kapacitu 20 až 30 posluchačů. Pro školení specializovaných činností složek Integrovaného záchranného systému tak chybí prostory a zázemí pro větší skupinu osob. Celokrajská školení a nácviky jsou tím pádem realizovány mimo prostory ZZS ZK, a to formou využívání komerčních služeb.

Chystaný projekt počítá s nástavbou stávajícího objektu ZZS ZK na zlínském Peroutkově nábřeží a následným vybudováním velkoprostorové výcvikové a školicí místnosti, dále výcvikové místnosti s počítači, pracovny interních a externích lektorů i depozitáře pro výukové a resuscitační modely.

Celkové náklady byly odborným odhadem stanoveny na 32,150 milionu korun. Projekt bude připravován do 27. výzvy Integrovaného regionální operačního programu. Míra financování programu je 85 % prostředky EU, 5 % státní rozpočet a 10 % vlastní podíl Zlínského kraje. V případě úspěšné realizace projektu se jeho dokončení předpokládá v polovině roku 2018.

Díky dodatku investičního záměru, který nyní také schválila krajská rada, budou do výcvikového střediska na Peroutkově nábřeží pořízeny i dva nejmodernější modely – trenažéry s počítačovým vyhodnocováním, pro nácvik tzv. kardiopulmocerebrální resuscitace (kombinace umělého dýchání a nepřímé masáže srdce). První z nich, realistický celotělový simulátor novorozence, umožní kvalitní výuku medicínských postupů a zásad při záchraně těch nejmenších pacientů. Součástí bude i software umožňující zpětnou vazbu pro zlepšení kvality výuky. Druhý z modelů (dospělý) bude sloužit zejména pro nácvik zvládání komplikací při rozšířené resuscitaci. Nácvik krizových scénářů tak ještě více zkvalitní přednemocniční neodkladnou péči poskytovanou zdravotnickými záchranáři. Pořízení obou modelů přijde na více než 900 tisíc korun.

Zlínský kraj, který je zřizovatelem Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje, v posledních letech postavil několik nových výjezdových základen záchranky na svém území. Po dokončení základny v Suché Lozi (na podzim letošního roku) dojde k úplnému pokrytí území kraje záchrannou službou v požadovaném dojezdovém časovém limitu (20 minut). Kromě výstavby nových výjezdových základen kraj myslí také na modernizaci těch stávajících. V blízké době bude například uskutečněna přístavba garáží na výjezdové základně ve Valašském Meziříčí, díky které zde dojde k rozšíření základny o tři garážová stání i souvisejícího provozního zázemí. Z výběrového řízení již vzešel dodavatel stavby, která by měla být dokončena během první poloviny příštího roku.

Mimo to kraj významné prostředky investuje také do obměny vozového parku, zdravotnických přístrojů i modernizace komunikačního systému operačního střediska krajských záchranářů.


Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje – významné realizované investice v posledních letech
Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje – významné realizované investice v posledních letech




Král je mrtev, ať žije král

Jste bývalý policista Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) a dnes jako člen parlamentní vyšetřovací komise prověřujete reorganizaci policie, kterou došlo ke sloučení ÚOKFK s Útvarem pro boj s organizovaným zločinem (ÚOOZ). Připomeňte našim čtenářům, jaký na to máte názor, a podělte se s námi o to, k čemu jste se v komisi zatím dopracovali?

Již na počátku avizovaného sloučení obou útvarů jsem řekl, že si umím představit věcnou debatu o vzniku Národního kriminálního úřadu, který by »zastřešoval« všechny policejní útvary s celorepublikovou působností, tedy nejen ÚOOZ+ÚOKFK, ale také Národní protidrogovou centrálu (NPC) a také Úřad služby kriminální policie a vyšetřování (ÚSKV). Předpokládal bych však, že záměr bude s dostatečným časovým předstihem odborně diskutován, a to zejména se státními zástupci, popřípadě dalšími subjekty, které s policií úzce spolupracují, ale také s politiky z příslušného výboru. To se nestalo. To byl také důvod pro vznik zmiňované vyšetřovací komise, které jsem členem. Vzhledem k tomu, že komise nepracuje ve veřejném režimu, jsem vázán mlčenlivostí o všech informacích, které jsem se tam dozvěděl. Na tuto část vám tedy odpovědět nemohu, porušil bych zákon.

Dobře, tedy jinak. Jste s dosavadním průběhem činnosti komise spokojen, a kdy očekáváte výsledky?

Jaký je tedy stav Policie ČR?

Vezmu to odzadu. Výsledky by měly být předloženy do konce října tohoto roku. Informace, které jsem se tam dozvěděl, třeba o fungování policie, pro mě nejsou nové, vím, jak to u policie chodí a jaký je stav Policie ČR.

Jako celek nedobrý a stále se to zhoršuje. Třeba na úseku vyšetřování trestné činnosti se vše zásadně zhoršilo jinou nesmyslnou reorganizací, při které došlo ke sloučení kriminální policie a úřadů vyšetřování. Postupně odešla řada kvalitních vyšetřovatelů, nahradili je nekvalifikovaní vysokoškoláci a i proto dnes stále dokola slyšíte, že garantem celého přípravného řízení je státní zástupce. Ten však umí vyšetřovat ještě hůře než ti učitelé, faráři a umělci, kteří se stali zpracovateli spisu. Záměrně již neříkám vyšetřovateli, protože vyšetřování je řemeslo a tomu je třeba se učit. Pár kvalitních, opravdu kvalitních vyšetřovatelů ještě zůstalo, ale je jich jako šafránu a policie by si je měla hýčkat. Je tomu však naopak. Příkladů bych mohl dát desítky. Obdobně tomu je i na jiných službách, tedy na pořádkové i dopravní.

Kdo sleduje moji práci, ví, že jsem ministra vnitra opakovaně upozorňoval na nedostatky třeba balistické ochrany u Speciální pořádkové jednotky v Praze. Nechci však, aby to vyznělo, že si práce policie nevážím, ba naopak, jen mě velmi mrzí, že vedení policie neumí za své lidi více a lépe bojovat.




Prohlášení KV KSČM Plzeňského kraje ke konání sudetoněmeckého kongresu v Plzni

Komunisté v Plzeňském kraji ostře protestují proti konání Německo – českého komunálního kongresu sudetoněmeckého landsmanšaftu (Sudetendeutsche Landsmannschaft - Bundesverband e.V.), který je plánován na 9. - 11. září 2016 v Plzni.

Považujeme konání takovýchto provokací za „plivnutí do tváře nejen všem pozůstalým” po všem, co příslušníci českého národa byli nuceni před a v průběhu II. světové války prožít. Mnozí se, a to v důsledku rozličných příkoří a útrap, konce největšího válečného konfliktu všech dob bohužel ani nedožili.

Jedná se o pokračující, velice nebezpečný trend posledních let, kdy se po otevření Sudetoněmecké kanceláře v Praze a účasti některých ministrů české vlády na sudetoněmeckých srazech začínají akce landsmanšaftu stále častěji přesouvat na suverénní území našeho státu. Statutární město Plzeň jde bohužel těmto snahám částečně v ústrety, o čemž mj. svědčí i konání obdobné konference v Měšťanské Besedě před několika lety. Ústa představitelů krajské metropole zůstávají, v postoji k tomuto problému, setrvale němá a v podstatě tak osvědčují legitimitu sudetoněmeckých snah.

V boji proti spravedlivému odsunu, slovy prezidenta Zemana německé „páté kolony”, který proběhl podle článku 13 dohody vítězných mocností v Postupimi, dnes aktivně vystupují zejména takoví lidé jako je například čestný předseda TOP 09, současně švýcarský občan Karel Schwarzenberg, místopředseda vlády Pavel Bělobrádek, nebo ministr kultury a předseda Ackermann – Gemeinde Daniel Herman (oba KDU-ČSL).

KV KSČM Plzeňského kraje odsuzuje násilné excesy, které proběhly v souvislosti s odsunem, avšak samotný proces vysídlení považuje za adekvátní a spravedlivý. Je potřebné v této souvislosti konstatovat, že již v roce 1938 volilo až 90% sudetských Němců Henleinovu stranu a posléze přímo či nepřímo napomáhalo při zabírání českého území a podporovalo násilnou germanizaci českého národa, která nabrala postupem doby až genocidní prvky.

Snahu o jakékoliv restaurování tohoto stavu je nutno co nejrozhodněji odmítat, byť tato obnova může být maskovaná sebevíce líbivými slovy a cíli. Přes všechny akceptovatelné deklarace o příhraniční sousedské spolupráci nebo například o rozšiřování kulturních a společenských vztahů, jde příslušníkům SL zejména o získání majetku a subjektivně se lze domnívat, že i o jakýsi revanš.

Z dostupných informací vyplývá, že již v květnu 1991 měl Václav Havel, za pomoci svých věrných, zformulovat, s německým kancléřem Helmutem Kohlem, ústní „pětibodový smluvní balíček“, kde se navrhovalo pro sudetské Němce, možnost návratu, získání státního občanství a na jeho základě i možnost získat prostřednictvím kupónové privatizace půdu a majetek. I když naštěstí k realizaci těchto antivlasteneckých snah nedošlo, kontinuitu cynismu, zlovůle a neúcty ke skutečným obětem válečného konfliktu však dnes pociťujeme, například prostřednictvím sudetoněmeckých kongresů na českém území, znovu!




V. Filip: Zamyšlení nad jedním rozhodnutím

Členové skupiny Ztohoven, kteří vyvěsili obří červené trenýrky nad Pražským hradem a ukradli prezidentskou standartu, kterou následně rozstříhali, nespáchali podle nepravomocného rozsudku trestný čin. Za krádež, poškozování cizí věci a výtržnictví jim přitom původně hrozily až tři roky vězení. Pokud by tedy byli odsouzeni. K tomu však nedošlo. Důvod?

Podle soudkyně Šárky Šantorové by totiž mohlo jít o nebezpečný precedent, který by mohl umožnit omezování svobody slova. No, opravdu podivná úvaha. Svoboda slova je vážná věc, hanobení jednoho ze státních symbolů, v tomto případě prezidentské standarty, místo které členové této pochybné „recesistické skupiny” trenky pověsili, věc druhá. Jisté je, že svoboda jedince končí tam, kde začíná svoboda druhého… Podle mého názoru tady nešlo o princip svobody slova, ale o hulvátské chování, které nemá obdoby.




Vrací se studená válka?

Německá vláda minulou středu schválila novou koncepci civilní ochrany. Kabinet o tom informoval na svých internetových stránkách s tím, že by aktualizovaná koncepce měla zajistit fungování státu a ochranu obyvatel v krizových situacích.

Dosavadní koncepce pocházela z roku 1995 a podle ministra vnitra Thomase de Maiziéra byla zastaralá. »Změnila se bezpečnostní situace i technologické podmínky,« řekl de Maiziére na tiskové konferenci. Podle něj je nynější společnost víc než v minulosti závislá na moderní infrastruktuře, tedy na dodávkách vody, elektřiny či na fungování internetu, a tím i víc zranitelná.

»V případě ohrožení je třeba rychlá a efektivní reakce. K tomu je třeba jasné plánování a existence mechanismů, které je nutné připravit předem. To se děje novou koncepcí civilní obrany,« uvedla vláda v tiskovém prohlášení.

Podle vlády koncepce upravuje způsoby, jak zajistit zachování funkcí státu, jak chránit obyvatelstvo, jak zajistit zásobování základními výrobky a službami a jak podporovat bojové jednotky. Poslední bod například počítá s obnovením branné povinností v případě, že by němečtí vojáci museli bránit hranice Severoatlantické aliance. Odvedenci by měli v tom případě poskytovat armádě podporu v zázemí.

Vytvářet zásoby

Nejvíc pozornosti si u německých médií získalo doporučení obsažené v koncepci, podle něhož by si domácnosti měly vytvářet zásoby potravin a pitné vody pro případ útoku nebo jiné katastrofy. Každý jednotlivec by tak měl mít uskladněno nejméně deset litrů pitné vody, jídlo na deset dní, turistický vařič, léky, svíčky a zápalky.

Některým lidem doporučené zásoby připomínají dobu studené války. Opoziční Levice a Zelení proto koncepci kritizovali, vláda podle nich zbytečně šíří ve společnosti strach.

Koncepce civilní obrany má víc evropských zemí. Rakousko například doporučuje svým občanům, aby měli zásoby jídla na 14 dní, Nizozemsko jim doporučuje vytvoření nouzového zavazadla s pitnou vodou, trvanlivými potravinami, léky a penězi v hotovosti. Finsko radí občanům, aby měli zásoby jídla a pití na týden. Ve Švýcarsku podle tamní koncepce musí mít každý dům o víc než 38 pokojích kryt odolný proti bombám. ČR koncepci civilní obrany nemá.




Fico roztrhal fanatičku Mayovou

Slovenský premiér Robert Fico včera odvážně kritizoval britskou kolegyni Theresu Mayovou za její skandální výroky, kterými obhajovala připravenost použít jaderné zbraně k odstrašení nepřátel.

Z vyjádření Fica také vyplynulo, že Mayová zmínila možnost použití jaderných zbraní, pokud by to bylo nutné, i během své návštěvy v Bratislavě minulý měsíc... »Když někdo říká, ať už je to kdokoli, že můžeme použít atomové zbraně a takto řešit své politické problémy, velmi chybuje,« řekl Fico podle listu Denník N v Banské Bystrici na oslavách výročí Slovenského národního povstání. »Těmto lidem je třeba připomenout, že za 2. světové války se připravovalo vyvražďování celých národů, 50 milionů lidí zahynulo, byla vybombardovaná celá města - Londýn, Drážďany. Chci vyzvat každého k odpovědnosti, pokud jde o silná slova související s používáním zbraní,« prohlásil správně slovenský premiér na rozdíl např. od šéfa ODS Fialy, který si Mayové velmi nebezpečný fanatismus nemohl vynachválit!

Mayová hájila jaderné zbraně před poslanci britského parlamentu, který v červenci schválil obnovu zastarávající flotily ponorek nesoucích jaderné střely Trident. »Nikdy jsem si nebral servítky a budu velmi konkrétní. Zamrazilo mě při návštěvě britské premiérky Theresy Mayové, když na dotaz, zda by byla připravena použít atomovou zbraň, bez jakéhokoliv zaváhání odpověděla, samozřejmě,« uvedl Fico.

Slovenský premiér, který je známý svým kritickým postojem k protiruským sankcím, v projevu rovněž hájil Rusko. »Znepokojení u mě vyvolává opětovné hledání nepřítele.

Opět hledáme někoho, na koho chceme všechno hodit. Nikdy nebudu vnášet antipatii do (vzájemných dvoustranných) slovensko-ruských vztahů. Odmítám vytvářet nového světového nepřítele,« řekl podle ČTK Fico, který minulý týden jednal v Moskvě s ruským prezidentem Vladimírem Putinem (Haló noviny informovaly).




Syrští Kurdové s Turky nebojují

Milice syrských Kurdů YPG včera popřely informace, že by jejich bojovníci směřovali do severosyrských měst Manbidž a Džarábulus, aby posílili jejich obranu proti hrozícímu útoku Turecka a jím podporovaných povstalců.

Zprávy chce podle nich Ankara využít jako zástěrku k rozšíření okupace syrských území. Turecko naopak zcela absurdně obvinilo milice YPG z etnických čistek v severní Sýrii. USA vyzvaly Turecko i kurdsko-arabskou koalici ke zdrženlivosti a koncentraci na boj proti organizaci Islámský stát (IS).

Jenže vysvětlete tohle Ankaře, když turecká armáda včera podnikla několik náletů i na severu Iráku, kde byly podle jejího vyjádření jejich cílem povstalci ze zakázané Strany kurdských pracujících (PKK), podle České televize ultrapravicové, ačkoli v reálu marxistické, čili naopak radikálně levicové... Bezprecedentní porušování jakýchkoli norem mezinárodního práva ze strany Turecka zjevně zatím prochází prakticky jako by se nic nedělo!

Včerejší nálety se uskutečnily v horské oblasti Kandíl, uvedla bez dalších podrobností turecká armáda. Ta zasahuje proti kurdským bojovníkům na severu Iráku a na jihovýchodě své země od loňského léta, kdy skončilo příměří mezi povstalci z PKK a vládou. Střety ovšem zesílily poté, co se Ankara zapojila do konfliktu v Sýrii a v Iráku. Od té doby zemřelo podle ČTK několik tisíc kurdských povstalců a stovky civilistů a vojáků.

PKK bojuje od roku 1984 za autonomní Kurdistán a za legitimní práva Kurdů v Turecku.




Kosovský extremismus

K tvrdým střetům došlo v neděli na jihu Kosova mezi policií a albánskými demonstranty, kteří se snažili zabránit v příjezdu do vesnice Mušutište 150 Srbům. Během zásahu, který si vyžádal zraněné mezi protestujícími i policisty, bylo zadrženo 24 lidí, informovala kosovská a srbská média.

Do Mušutište měli namířeno srbští uprchlíci z této vesnice, kteří se nyní chtějí vrátit. Měli v úmyslu navštívit místní pravoslavný kostel, který je poničený, a podívat se, v jakém stavu jsou jejich nemovitosti.

Desítky rozhořčených místních Albánců ale zablokovaly silnici, aby znemožnily příjezd autobusům se Srby, které zůstaly stát v bezpečné vzdálenosti od obce. Policie se snažila dav rozptýlit nejprve domluvou, nakonec ale byla nucena nasadit příslušníky speciální zásahové jednotky. Demonstranti na ně házeli láhve a kamení, zatímco policisté proti nim zasáhli slzným plynem a obušky.

Srbové nakonec podle ČTK od svého záměru ustoupili, protože se policii nepodařilo zajistit nezbytné bezpečnostní podmínky pro jejich příjezd do vesnice. Ke kritice organizátorů protisrbského protestu v Mušutište se přidal i předseda parlamentu. »Takovéto události mohou zneužít ti, kteří chtějí zastavit konsolidaci kosovského státu a ukázat negativní image našeho státu ve světě,« vykládal pohádky o samozvaném Kosovu Kadri Veseli.


26.-27. srpna 2016 Přečteno na webu

Smutný pomník kapitalismu: rodiče nemají na obědy dětí

Celkem 866 jihomoravských dětí dostane peníze na školní obědy Jihomoravský kraj přerozdělí téměř pět milionů korun z Evropské unie a od vlády na bezplatné školní stravování dětí ohrožené chudobou. Peníze zajistí obědy 866 dětem. Novinářům to řekl hejtman Michal Hašek (ČSSD).

»Je to jeden ze smutných pomníků současného čtvrtstoletého vývoje. Největší bohatství každého státu jsou děti, zejména ty, které úspěšně absolvují všechny stupně vzdělání a zapojí se do ekonomiky. Tady stát musí pomoci, což se mu pochopitelně vrátí, až děti začnou pracovat. Kdyby byly mzdy a důchody v ČR ve středním pásmu Evropské unie, tak by určitě takovéto případy byly mnohem větší výjimkou, než jsou dnes. Je to samozřejmě odraz nízkých mezd, nízkých sociálních dávek, nízkých důchodů… A komu jinému pomoci než těm, kdo nemají dostatek prostředků, a jde o děti. V některých krajích je procentuálně větší problém, v některých relativně menší, ale nemůžeme to dělit podle krajů,« zdůraznil pro Haló noviny stínový ministr práce a sociálních věcí KSČM Miroslav Opálka.




Když nemůžeš Rusy zastavit, přidej se k nim. Ukrajinec už nemá kam chudnout. Tereza Spencerová opět spláchla do záchodu české noviny a předložila jiný obraz

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ Turecko vpadlo do Sýrie a USA s tím nemohou nic dělat, ač se jim to nelíbí. Tak komentuje nejnovější vývoj na Blízkém východě editorka Literárních novin a analytička Tereza Spencerová. V rámci svého pravidelného shrnutí týdenních událostí čtenáře ParlamentníchListů.cz též informuje o dvou návštěvách, kterým česká média nevěnovala pozornost, a samozřejmě se věnuje i návštěvě Angely Merkelové.

Erdogan vstoupil do Sýrie. Sice jen do pohraničí, ale vstoupil. A v tom pohraničí žijí Kurdové, tudíž nás čtenáři zásobují rozhořčenými komentáři, že „Erdogan vtrhl na Kurdy a Amíci ho v tom podporují”. Je tomu tak? Jak celou věc chápat? Na druhou stranu turecký premiér Yildirim dal najevo, že by se s Bašárem Asadem mohlo nechat jednat. Jaký posun. Je to výsledek „rapprochementu” s Ruskem?

Pravdou je, že turecká armáda a letectvo na severu Sýrie útočí na Daeš a současně i na Kurdy – už po prvních hodinách bylo hlášeno na třicet zabitých kurdských civilistů – ale nejsem si až tak jistá, do jaké míry platí, že je „Amíci podporují”. Vždyť Kurdové jsou jedinými přijatelnými americkými spojenci – kromě nich už Západu v Sýrii zbývá vlastně jen Al-Káida a další fanatičtí islamisté. Turecko konstatovalo, že USA o útocích dopředu informovalo, přitom třeba Írán uvedl, že s ním, Ruskem nebo se Sýrií byl útok „předem konzultován”. Wall Street Journal v noci na dnešek informoval, že americké drony Turkům poskytly leteckou podporu, nejspíš ale současně dohlížely na to, aby se nestalo nic nepředvídatelného. Kurdům pak prý Pentagon nařídil držet se západně za Eufratem, jinak ztratí veškerou americkou podporu...

Čili namísto o americké podpoře tureckému útoku bych mluvila spíš o snaze řízeně minimalizovat případné škody a přitom se snažit naštvané Turky uklidňovat určitým appeasementem. Přitom lze považovat za obří diplomatickou facku, že atak na americké spojence Turci zahájili ve chvíli, kdy do Istanbulu přiletěl „napravovat vztahy” z uplynulého postpučového měsíce osobně viceprezident Biden. Ankara tím dala jasně najevo, v jakém „rozpoložení” se aktuálně stále nachází; a když k tomu přičteme turecká varování, že „odejdou z NATO” nebo alespoň „navážou vojenskou spolupráci s Ruskem”, není divu, že se Washington cítí být zahnán do svého druhu kouta a vlastně ani nedutá. Omezuje se na konstatování, že podporuje tu část turecké ofenzívy, která je namířená proti Daeši.




Turecké tanky vpadly do Sýrie

Turecko zahájilo za podpory letectva mezinárodní koalice, vedené USA, ofenzivu - údajně proti radikálům z tzv. Islámského státu (IS) - u pohraničního severosyrského města Džarabulus. Na území Sýrie vjelo na 20 tanků. V oblasti jsou hlášeny tvrdé boje. Ve skutečnosti je ale celá operace namířena proti Kurdům.

Podle tureckých státních médií je cílem ofenzivy vyčistit syrské pohraničí od radikálů z IS, kteří dlouhodobě ostřelují turecké příhraničí a provádějí teroristické útoky po celé zemi. Podle některých je však pravým cílem turecké ofenzivy zabránit tomu, aby kontrolu syrského území při turecké hranici převzali kurdští bojovníci. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavusoglu vyzval syrské kurdské bojovníky, aby se vrátili na východ od řeky Eufrat, jinak prý Turecko »udělá, co je potřeba«. Město Džarabulus, o něž se nyní vedou boje, leží západně od Eufratu. Mluvčí syrských Kurdů z YPG označil ofenzivu Turecka v Sýrii za »do očí bijící agresi«.

Kurdské milice YPG se významně podílejí na boji proti IS na severu a východě Sýrie, kde žijí syrští Kurdové. YPG jsou ozbrojeným křídlem strany syrských Kurdů PYD a udržují kontakty s tureckou Stranou kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara označuje za teroristickou a vede proti ní už léta boj. PKK bojuje od roku 1984 za autonomní Kurdistán a především za práva Kurdů v Turecku.

Další oběti Erdoganových čistek

...

Nové zatykače

...

Policie během měsíce od pokusu o puč v Turecku zadržela více než 40 000 lidí. Polovina z nich byla obviněna a umístěna do vazby. V rámci čistek ve státní správě přišlo o práci na 80 000 zaměstnanců.




Senát vrátil novelu volebního zákona

Novelou volebních zákonů, která má zavést pro politické strany a hnutí limity na volební výdaje, se budou opět zabývat poslanci. Senát jim normu vrátil, chce v ní zpřesnit pravidla podpory kandidujících uskupení. Výši limitů senátoři nezměnili.

...

Další zbytečný úřad má zelenou

Se zřízením zmíněného úřadu počítá novela zákona o politických stranách, kterou horní parlamentní komora bez větší debaty schválila. Hlasovalo pro ni 37 přítomných senátorů, proti nebyl nikdo. Hlasování se zdrželo 25 členů horní komory.

Vznik úřadu, který má mj. od sněmovního kontrolního výboru převzít také kontrolu stranických výročních finančních zpráv, ve sněmovně kritizoval předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip. »Zřídíme zcela zbytečný úřad, který bude shánět budovu a peníze ze státního rozpočtu. Přitom máme v ústavním systému zakotveno, jakým způsobem se kontroluje výroční finanční zpráva ze stránky formální, a máme finanční úřady, které mohou kontrolovat kteroukoliv politickou stranu z pohledu jejich daňového systému,« uvedl. Zřízení a činnost úřadu v prvním roce by mělo stát 19,3 mil. Kč, v dalších letech asi 14,3 mil. Kč.

Předloha počítá s tím, že strany budou moci dostat od jednoho jednotlivce nebo firmy jako dar nejvýše tři miliony korun za rok. Norma stranám naopak vrátí výše státních příspěvků za poslance, senátory a za krajské a pražské zastupitele na úroveň před ekonomickou krizí. Za každého zákonodárce by měly strany brát opět 900 tisíc korun ročně, částka za krajského nebo pražského zastupitele by se vrátila na 250 tisíc korun.

Strany budou muset mít podle předlohy transparentní bankovní účet pro příspěvky ze státního rozpočtu, příjmy z darů a jiných bezúplatných plnění a výdaje na prezentaci strany a hnutí a politického institutu, který budou moci nově zakládat. Úvěry si budou moci brát jen od registrovaných subjektů, zejména od bank.

Předloha nyní zamíří k podpisu prezidentu Miloši Zemanovi.




Devět majdanů bez očekávaného výsledku

Opoziční strany OĽaNO-Nova a SaS se již devět týdnů snaží vábit občany, aby se v hojném počtu zúčastňovali protestů před bydlištěm premiéra Roberta Fica v Bratislavě a jednom jimi vybraném městě na Slovensku.

S každým dalším majdanem se počet účastníků snižuje, a už i média podporující majdan se obávají, že si aktéři budou tleskat sami. Igor Matovič ovšem odhodlaně prohlásil, že i kdyby přišlo jen padesát lidi, i to je úspěch. Již po prvních protestech, kde si účast navýšili o dva až tři tisíce (nyní už jen o 200-300), průzkum varoval, že 53 % občanů rozhodně nepodporuje protest a dalších přes 20 % s výhradami. Slibovali show, které se měli zúčastňovat známí umělci, a to dokonce na mezinárodní úrovni. Pozvali bratry Nedvědovy, ale ti na poslední chvíli účast odmítli, aniž byl zveřejněn důvod. Zastoupila je cikánská kapela. Zatím se kabaretu zúčastnili jen zapomenutí Jozef Pročko, Milan Markovič, Richard Stanke a neúspěšný kandidát na x-té vysoké státní funkce Milan Kňažko s poznámkou, že vystupuje bez nároku na honorář, protože jeho soukromé pevnosti pod bratislavským Slavínem vadí bytový komplex, v němž bydlí premiér v podnájmu.

Zástupci lidu nebo extremisté?




Nechci být politikem od stolu

Co vás motivuje k pokusu o vstup do nejvyšších pater politiky?

Chtěla bych se alespoň minimálně podílet na chodu této země. Své zkušenosti promítnout do praxe a ku prospěchu obyvatel. Nechci být politikem od stolu. Sami víte, kolik takových máme a co za bláboly jsou schopni vytvořit. Tak trochu se odchylujeme od života v právním státě. Tady bych ráda pomohla s legislativou. A kde jinde než právě ve vrcholové politice. Současná vláda příliš nenaslouchá hlasu lidu. V této oblasti je opravdu co zlepšovat.

S jakými prioritami byste chtěla jít do senátních voleb?

Několikráte jsem prezentovala na různých akcích, že pracuji u policie. Jako občanský zaměstnanec vidím věci nejen očima policistů, ale i občanů. Není vždy jednoduché udržet pořádek a bezpečnost v ulicích.

Chtěla bych být nápomocna při tvorbě zákonů, které by občanům zabezpečily klidný život. Nechci, aby naše dívky a ženy byly vystaveny napospas rádoby migrantům a nechci, aby ti tady beztrestně páchali věci, za které by byl každý jiný občan zavřený. Tady je třeba opravdu makat na plný plyn a ne jen občanům slibovat.

V sociální oblasti je také mnoho co zlepšovat. Vždyť dnes se ani nevyplatí chodit do práce. Dáváme tam, kde si to nezaslouží, a bereme těm nejpotřebnějším, což jsou senioři a matky samoživitelky. Potom se nemůžeme divit, že je pracující člověk v téhle společnosti spíše pro smích. To je prostě třeba změnit.


24. srpna 2016 Přečteno na webu

Další vítkovická firma krachuje

Další firma z vítkovického holdingu Jana Světlíka na sebe podala návrh na insolvenci. Společnost Vítkovice Envi, která vyrábí nádrže a zaměstnává 100 lidí, zároveň žádá povolení reorganizace. Má celkové dluhy kolem 155 milionů korun.

Informovala o tom mluvčí společnosti Vítkovice Holding Eva Kijonková s tím, že jde o stoprocentní dceřinou společnost firmy Vítkovice Power Engineering, která o vyhlášení insolvence a reorganizaci požádala už před časem.

Návrh na zahájení insolvenčního řízení spojený s návrhem na reorganizaci v pondělí podalo ke Krajskému soudu Ostrava představenstvo Vítkovice Envi. Firma se zabývá zejména výrobou nádrží pro bioplynové stanice, čistírny odpadních vod a skladování. Má zhruba 130 věřitelů. Z celkových dluhů ve výši 155 mil. Kč firma označila 153 milionů za nezajištěné pohledávky.




Těžkosti spolupráce tajných služeb

Turecká tajná služba zatkla 11. července 2015 belgického občana Ibrahima Bakrauího, který směřoval za Islámským státem (IS) do Sýrie, uvedl web Deutche Welle.

Turci kontaktovali belgický generální konzulát s tím, že zadrženého pošlou do místa trvalého pobytu, tedy do Belgie. Belgické tajné služby obratem požádaly o bližší informace, ale nedostaly je. Jejich žádost se prostě ztratila mezi papíry na konzulátu. A tak se stalo, že za tři týdny Bakrauí v klidu přicestoval na turecké náklady do Amsterodamu a ztratil se v davu. Nikoli nadlouho, za dalších pár měsíců se opásal bombami a vyhodil mezi cestujícími na bruselském letišti do vzduchu.

Takových historek existuje hodně. Prakticky každý z teroristů, kteří útočili ve Francii a v Belgii, se předtím dostal do zorného pole tajných služeb, ale nebyli ani zadrženi, ani soustavně sledováni. Ibrahima Abdeslama, který útočil v pařížské kavárně, vyslýchali Belgičané krátce před teroristickým aktem. Propustili ho a ani neřekli kolegům z jiných tajných služeb, že ho podezřívají. Abdeslam odjel do Nizozemska, kde ho policie zadržela s malým množstvím hašiše. Dala mu pokutu 70 eur a nechala ho být, neměla ho totiž v národní evidenci. Tak terorista odjel do Paříže...




Dnes křičí a dříve mlčeli či spíš přikyvovali

Zatýkání podezřelých v Turecku po nezdařeném puči jde už do desetitisíců. Jen propuštěných či dokonce zatčených učitelů je údajně šestnáct tisíc. O licenci učit na soukromých školách mělo přijít přes dvacet tisíc lidí. Také vědců se čistka týkala a někteří nesmí ani opustit Turecko. Zatýkáni jsou nejen vojáci, ale i soudci, prokurátoři, pracovníci státních orgánů. Čísla rostou. Čas ukáže, jaká je pravda. Některé české tzv. humanitární organizace již dnes vyjadřují své znepokojení nad budoucností tureckého školství a demokracie v Turecku. Přitom stále ještě není jasné, kam měla země směřovat, kdyby pučisté vyhráli. Tvrzení, že za vším je bývalý spojenec prezidenta Erdogana, duchovní Gülen, dnes žijící ve Spojených státech, není právě důvěryhodné. V kuloárech se hovoří, že Gülen, známý svými vztahy k CIA, má jen odvést pozornost, jaký je skutečný podíl americké zvláštní služby. O tom by ostatně svědčilo zatčení pilotů, kteří, jak už dnes víme, z pokynů amerických poradců sestřelili ruský letoun nad hranicemi se Sýrií, když pro normalizaci vztahů se Erdogan RF omluvil.

V této souvislosti mi jde o něco jiného. Mám otázku, zda si opravdu někteří tzv. pravdoláskaři myslí, že český občan má tak špatnou paměť a není ostražitý, když jde o evidentně dvojí přístup. Někteří se totiž okamžitě začali zamýšlet nad tím, kam Turecko po takovém propouštění bude směřovat, a volat po tom, že jsou porušována lidská práva. Zaktivizoval se i Člověk v tísni, který je v řadě států středoasijského regionu považován za nežádoucí organizaci.




Brabec stáhl kontroverzní návrh

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) stahuje z vládního jednání novelu zákona o vodách, která měla podle kritiků zvednout poplatky za vodu až o 17 procent.

Proti novele v posledních dnech ostře vystoupila KSČM, odboráři, Svaz měst a obcí ČR i provozovatelé vodovodní soustavy. Nakonec se proti postavili i vládní sociální demokraté, kteří dokonce téma zapojili do své předvolební kampaně. Právě to v úterý kritizoval ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Ten prý »zcepeněl«, když inzeráty ČSSD během své dovolené uviděl. Kampaň sociálních demokratů v tisku označil za »pokryteckou a podrazáckou«




Žaloby církví jsou v rozporu se smlouvou uzavřenou se státem

Svaz měst a obcí se obrátí na Českou biskupskou konferenci (ČBK), aby stejnou výzvu, která se týkala žalob na kraje, zveřejnila také ve vztahu k obecnímu majetku.

Novinářům to po úterním jednání s kardinálem Dominikem Dukou řekl předseda Svazu měst a obcí František Lukl. Minimálně bude chtít svaz takové prohlášení ve vztahu k majetku, který na obce přešel před rokem 2006. »Obrátíme se na plénum ČBK, které by se mělo konat v říjnu,« uvedl Lukl. ČBK podle svazu uvedla, že situace mezi majetkem obcí a krajů je odlišná a řešení by mohla napomoci smlouva mezi Českou republikou a Svatým stolcem. »Prodiskutovali jsme tuto záležitost a shodli jsme se na tom, že přechod majetku do vlastnictví krajů samozřejmě šel trochu jinými procesními postupy než do majetku obcí, a tudíž že nelze zcela jednoduše konstatovat stejné závěry, které jsou u krajů, jako u obcí,« řekl Lukl.

Důležité podle něj pro další jednání budou také rozsudky Nejvyššího soudu, které se týkají těchto případů. »Neboť my stále konstatujeme, že neděláme rozdílu mezi majetkem obecním a krajským a budeme velmi rádi, pokud takováto autorita nezpochybnitelným způsobem bude konstatovat, jak to bylo s majetkem obcí právě při schvalování zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, a jak si tuto dohodu vykládá,« řekl Lukl.

Církve se snaží dělat lepšími

»Žaloby jak na kraje, tak na obce jsou v rozporu se smlouvou, kterou církve se státem uzavřely. Teď se církev pouze snaží dělat lepší a napravovat porušování – ze své strany - uzavřené smlouvy,« reagoval pro Haló noviny Vladimír Koníček (KSČM), odborník na církevní problematiku, předseda kontrolního výboru sněmovny.




KSČM jde do krajských voleb s číslem 37

Jednička pro Cibulku, dvojka pro ODS, sedmička pro koalici Okamurovců a bývalých Zemanovců, jedenáctka patří hnutí Občané 2011. Komunisté získali číslo 37, sociální demokraté 12, ANO 30, TOP 09 číslo 32, STAN 47 a KDU-ČSL 24.

To jsou čísla, kterými budou označeny hlasovací lístky volebních uskupení. Pod dohledem médií je v úterý vylosovala Státní volební komise. Strany tato čísla vždy hojně využívají ve volební kampani.

»Pro mě to je druhé nejvyšší číslo, které kdy bylo pro KSČM vylosováno. A věřím, že je to číslo, se kterým můžeme dosáhnout výborného volebního výsledku,« zdůraznil pro Haló noviny předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip. Za výborný výsledek by Filip považoval, kdyby KSČM v některých krajích zvítězila a jinde získala tolik mandátů, aby mohla být součástí »koalice poctivé správy kraje«.


22. a 23. srpna 2016 Přečteno na webu

NATO po varšavském summitu

Pane předsedo, červencový summit NATO skončil, emoce se uklidňují, život se dostává do normálních klidných kolejí, ještě je čas dovolených, oddechu a načerpání nových sil. Přesto se zeptám na váš názor na výsledky summitu. NATO deklaruje spokojenost s průběhem i přijatými závěry. Jak to je?

Než odpovím, nebo lépe - jako úvod své odpovědi použiji dva krátké citáty, které jsem si vypůjčil, a snad se autor nebude na mě hněvat. Za prvé, »zachování a rozšiřování NATO je výsledkem přání Spojených států ponechat díru mezi Ruskem a Evropou, jinak by Brusel a Moskva mohly ohrozit vedení Washingtonu«! A další, »Spojené státy touží po návratu do atmosféry studené války v Evropě, což se rozvíjí okolo NATO, slouží to pouze jejich zájmům a zájmům těch evropských vůdců, kteří jsou buď zkorumpovaní, nebo neschopní«!... můžeme pouze dodat: oboje.




Společný hlas pro mír a spolupráci

Nesmíříme se s kroky české vlády a politiků ve prospěch NATO a války! Zaznělo to v sobotu na 26. setkání více Čechů a Slováků na moravském Pomezí, tentokrát v Dubňanech na Hodonínsku.

Ve sluncem zalitém přírodním areálu si občané a mládež z obou států, jichž se tu sešlo více než jedenáct set, připomněli odkaz 71. výročí osvobození Československa od fašismu a 72. výročí Slovenského národního povstání.




Evropská armáda? Nesmysl, říká KSČM

Aktuální bezpečnostní vývoj podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) ukazuje, že Evropa se dlouhodobě neobejde bez společné evropské armády. KSČM však vznik armády EU odmítá.

Premiér výzvu k založení armády Evropské unie vyslovil v tradičním projevu v pražském Černínském paláci, v úvodu každoroční porady českých velvyslanců. Migrační vlna podle Sobotky ukázala, že EU musí být akceschopnější v bezpečnostních otázkách. »Jsem přesvědčen, že se dlouhodobě neobejdeme bez společné evropské armády,« řekl český premiér. První konkrétní návrhy očekává už na nejbližších jednáních Evropské rady.

Stínové ministryni zahraničí KSČM Kateřině Konečné se však nápad na armádu EU vůbec nelíbí. »Nemůže to fungovat, ničemu to nepomůže, osobně nikdy takový návrh nepodpořím,« řekla Haló novinám Konečná. »My potřebujeme silnější armádu ČR, případně další armády evropských národních států. Evropská armáda by opět byla něčím, co bychom neřídili a jen bychom byli povinni platit, či nedejbože posílat naše vojáky do nebezpečí,« dodala stínová ministryně a europoslankyně.




Nula hodin

Článek analyzuje nový fenomén v oblasti zaměstnávání lidí na tzv. smlouvy na nula hodin.

Smlouva na dobu určitou, neurčitou, o dílo, o provedení práce. To vše charakterizuje současný pracovní svět. Nicméně se v poslední době vynořil nový typ zaměstnávání lidí. Je jím smlouva na nula hodin. Tento typ smlouvy si ve své podstatě vymohly nadnárodní korporace a jimi ovládaný globální kapitál. Tento typ smlouvy mu totiž umožňuje, aby si se zaměstnanci de facto dělal, co se zlíbí.

O co jde ve smlouvě na oněch „nula hodin”? Je to naprosto jednoduché. Nemáte žádnou pracovní dobu od - do. Z toho plyne, že vás zaměstnavatel může do práce povolat, kdy se mu zachce. Představte si jednoduchou situaci. Spíte, je brzy ráno. Řekněme kolem páté hodiny ranní. Pokud nevypínáte telefon, tak vám zazvoní a na druhé straně se ozve váš zaměstnavatel se slovy: Nebudím? Potřebovali bychom Vás co nejdříve mít v práci. Můžete přijít? Vy zcela jistě neodmítnete, takže pronesete: samozřejmě a co nejrychleji vyrazíte do práce. Tento typ smlouvy Vás tedy drží v pasti tzv. prekariátu (slovo je složeno ze slova prekérní – nepředvídatelné a proletariát – dělnictvo) Jste sice zaměstnaní, ale žijete v naprosté nejistotě (oproti například proletariátu před rokem 1989, který měl jistoty). Nemůžete si naplánovat volný čas, dovolenou, prostě žijete ve vzduchoprázdnu. Zdá se Vám, jako by se celý svět spikl proti všem a hlavně proti Vám. V pracovním procesu rovněž nemáte žádnou jistotu. Směny se u smluv na nula hodin často rozepisují jen týden dopředu. Pokud navíc nemáte za týden odpracován určitý počet hodin, tak jste trestáni, protože prostě nemusíte do práce – zaměstnavatel Vás vždy nemusí zavolat. Sotva si vyděláte na zaplacení základních poplatků. Do kategorie „nulových” pracovníků můžeme zařadit například prodavače v nadnárodních řetězcích rychlého občerstvení typu McDonald nebo Costa Coffé, Starbuck Coffé company a mnohé další – supermarkety nevyjímaje.




Josef Skála: Rituály kolem srpna ´68 dnešní garnitura překřikuje svá vlastní fiaska a spoluvinu za intervence a okupace mající na svědomí miliony životů

VÝROČÍ SRPNA 1968 Ruský prezident Vladimir Putin je podle místopředsedy KSČM Josefa Skály větší liberál než většina garnitur ODS a TOP 09. „Líčit Putina jako nového Hitlera a Rusy v Pobaltí jako klon henleinovské chátry není jen nehorázná urážka. Je to i hodokvas debility zralé na svěrací kazajku.” Skála se v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz vrací k výročí událostí roku 1968, hovoří o „nízkých pudech těch, komu jde o posty a prachy”, nebo „parazitním mamonu”. K předlistopadové éře pak zmiňuje: „Víc je třeba čelit lhaní, kterým si myje pracky ‚vítěz studené války'. Socialismus polidštil svět tak jako ještě nikdo. Kapitalismus, zbavený protiváhy, už bude jen čím dál horší.” Podle Skály „šance na lidštější svět leží až za jeho horizontem”.

Výročí 21. srpna si lidé na mnoha místech země připomenou pietními akcemi. Co by mělo, a to nejen na nich, v souvislosti s událostmi roku 1968 především zaznít?

Že lidé, jimž v politice nejde o posty a prachy, si už nesmějí vjet do vlasů tak jako koncem 60. let. A stát se tak nejen hříčkou konfrontace, v níž tahají za drátky velmoci, ale ve finále i nízkých pudů těch, komu jde právě jen o ty posty a prachy. Tehdy to, což se teď zatlouká, začalo honem na „novotnovce” („konzervy” atd. atp.) a vyústilo v prověrky z prahu 70. let. Obojí odskákala i spousta lidí, kteří si to nezasloužili. Mnohdy právě rukama, jež na to měly mizivé morální právo. Většina těch, koho rozdělil střet „o věc,” a ve jménu lidských práv, a ne parazitního mamonu, se do té pasti už naštěstí nehrne. Dnes táhnou za jeden provaz stále víc. A to je skvělá zpráva.




Projev k příležitosti 26. setkání občanů na moravsko–slovenském pomezí v Dubňan.

Projev za jihomoravské mladé komunisty

Je to zhruba 27 let, kdy se vrátil kapitalismus a, kdy všichni kritici komunistické myšlenky a Komunistické strany předpovídali, že českoslovenští komunisté zmizí do několika let z politické scény. Ale dnešní krásná slavnost již 26. v pořadí, která se letos koná v amfiteátru v Dubňanech je důkaz, že slova kritiků byla lichá a, že komunisté mají své místo i na dnešní politické scéně. KSČM má svůj početný klub v Poslanecké sněmovně, podílí se na vládě v 9 krajích, má své starosty, místostarosty a radní v obcích a městech. Tzn., že komunistická myšlenka žije, že komunisté mají volební program, který lidi oslovuje a, že komunisté skutečně pracují v zájmu hesla s lidmi pro lidi.




Jste hloupí, vzkázaly Filipíny do OSN

Filipínský prezident Rodrigo Duterte pohrozil odchodem své země z Organizace spojených národů (OSN) v rozhořčeném výbuchu hněvu proti kritice svého tažení proti drogám, které provázejí už stovky zabitých podezřelých.

»Nechci vás urazit, ale může se stát, že budeme nuceni rozhodnout o vystoupení z OSN,« řekl prezident na nedělní tiskové konferenci. Podělil se s novináři také o záměr přizvat Čínu a africké státy k založení nové světové organizace.


8. července 2016 Článek v Haló novinách 8. července 2016 - Pokyn do Varšavy: Chceme mír!

 

Článek v Haló novinách 8. července 2016 - Pokyn do Varšavy: Chceme mír! Pokyn do Varšavy: Chceme mír!

 

V předvečer varšavského summitu Severoatlantické aliance ve čtvrtek 7. července vyslali čeští občané vzkaz vládě a prezidentovi. Nechtějí navyšovat vojenské rozpočty s cílem vojenské konfrontace s Ruskem.

Jsou přesvědčeni, že ti, co řídí NATO, udržují atmosféru údajného nebezpečí záměrně, aby mohli upevnit své pozice v evropských státech a zvýšili zisky vojensko-průmyslového komplexu.

»Vážení členové české delegace na summitu NATO ve Varšavě! Přestaňte tolerovat chrastění zbraněmi a prosazujte mír. Rusko je součástí Evropy a vyrábět z něj nepřítele je proti zdravému rozumu. Summit NATO ve Varšavě je pro vás příležitostí projevit odvahu a vystoupit z řady.«

Tento veskrze stručný text s dovětkem - ať se to české vládě líbí, nebo ne, i ona je spoluviníkem (nikoli však občané) vytváření atmosféry hrozby války, což je pro NATO dlouhodobě typické - podepsalo prozatím za několik dnů přes 500 Čechů a Češek různých profesí, mezi nimi například spisovatelky a spisovatelé Alena Wagnerová, Lenka Procházková, Jaroslav Bašta a Zdeněk Mahler, režisér Zdeněk Troška, novinář a nositel letošní Krameriovy ceny za nezávislou žurnalistiku Jan Petránek, lékař a bývalý voják AČR Marek Obrtel, cestovatel Miroslav Zikmund, ekonomka Ilona Švihlíková, sociolog a europoslanec za ČSSD Jan Keller, novinář Petr Uhl, lékař Rajko Doleček, hudebník Mikoláš Chadima ad. Sběr podpisů nadále pokračuje. Výzva byla předána na Úřad vlády ČR a do prezidentské kanceláře.

Trefa do černého

»Signatáři výzvy míří do černého. Rusko chce dostat na kolena Velký bratr, co ne a ne spolknout, že ‚americkému století' zvoní hrana. Nás by rád změnil ve svůj živý štít. ‚Zdůvodňuje' to stejně nehoráznou lží, za jakou hrozí tribunál i Blairovi. Českou vládu, která by před tím stáhla chvost, nemine minimálně politické harakiri,« glosoval výzvu místopředseda ÚV KSČM Josef Skála.

Plně se s textem ztotožňuje i komunistický europoslanec Jaromír Kohlíček. »Všechno to vypadá, že je snaha obnovit zisky dodavatelům zbraní, a proto je nutné vyvolávat atmosféru strachu,« je přesvědčen. Spojené státy podle něho neumějí a nechtějí bojovat proti tzv. Islámskému státu, a proto si našly jiného nepřítele – Rusko. Právě blízkost ruských, a také běloruských hranic byla podle něho určující pro volbu místa konání této akce. »Summit se bude snažit rozjet další protiruskou hysterii a bude také snaha posílit vojenskou přítomnost NATO v Černém moři, ačkoli je to proti mezinárodním úmluvám,« řekl našemu listu.

Ani v bunkru nikdo nepřežije

Výzva byla také předmětem čtvrteční tiskové konference občanské iniciativy Ne základnám a dalších mírových organizací. Jejich představitelé jsou nespokojeni s členstvím České republiky v NATO, zvláště pokud se na vstup do NATO nikdo neptal občanů. »NATO a jeho členské země se systematicky dopouštějí mnoha zločinů, včetně válečných,« poznamenala mluvčí iniciativy a Spojenectví Práce a Solidarity Eva Novotná.

»Na summitu jde opravdu o mír,« zdůraznil Karel Růžička z Alternativy zdola. Členské státy by měly postupovat podle článků Washingtonské smlouvy »odspodu«, tj. od článku 1, v němž se jasně zavazují »urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN«. Růžička přišel s doporučením na vytváření demilitarizovaných zón tam, kde je vnímáno nějaké napětí mezi státy, a válečnickou rétoriku řady světových lídrů přičítá tomu, že k moci přišla generace politiků, kteří již nemají zkušenost druhé světové války, a nevědí tudíž, s jakými hrůzami je válečný střet spojen. »Pokud si někdo snad myslí, že přežije v případě jaderné války někde v bunkru, tak to je směšné. Vyhraje ten, kdo bude mít delší kudlu...«

V zájmu mocných

»Je zvláštní, že vládní strany ČSSD, KDU-ČSL a ANO nemají ve svých volebních programech ani slovo o NATO,« poznamenal Václav Novotný z Ne základnám. »S jakým mandátem tedy vládní činitelé do Varšavy odjíždějí?« položil řečnickou otázku.

Václav Novotný ukazuje dokument »NATO ve světě nejistot«, který na tiskovce komentoval.

Deficit demokracie, který je patrný nejen v rámci Evropské unie, ale zřejmě i v české politice, a nedostatek zásadních informací směrem k občanům se podle Jana Korála z Opozice proti novému světovému řádu projevuje tím, že lidé se i ve volbách rozhodují neinformovaně, a tedy v mnoha ohledech chybně. Poukázal například na to, že média ve své většině zamlčela schůzku bilderbergské skupiny konané před několika týdny v Drážďanech, jíž se účastnil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Tam podle něho byla stanovena linie dalšího vývoje – v zájmu mocných, především zbrojních a dalších korporací. »NATO jedná nedemokraticky, ve jménu těch, kteří řídí současný svět,« domnívá se Korál, který také upozornil, že stále mediálně omílaný argument »agresor Rusko« je uměle vytvořený. »Rusko bylo takto označeno po převratu na Ukrajině, a poté, co se obyvatelé Krymu rozhodli v referendu. Rusko bylo vmanipulováno do toho, jak nyní postupuje,« uvedl. Určitým optimismem, že občané nejsou zcela slepí a hluší, je podle Korála bonmot, který se šíří po sociálních sítích: »Rusko je agresorem, protože si dovolilo mít své hranice tak blízko k základnám NATO…«

Ve Varšavě se kromě summitu vojenské aliance konají demonstrace odporu proti NATO a mírové shromáždění. Účastní se jich mj. Milan Krajča z Českého mírového hnutí.

(mh), 8. 7. 2016

Článek z Haló noviny

 

8. července 2016 Článek z Haló novin 8. července 2016 - Merkelová a spol. už útočí na Moskvu

 

Merkelová a spol. už útočí na Moskvu. Článek v Haló novinách 8. července 2016 Merkelová a spol. už útočí na Moskvu

 

Rusko kvůli svému chování během konfliktu na východní Ukrajině ztratilo důvěru členských zemí Severoatlantické aliance. V prohlášení před začátkem summitu útočného vojenského paktu NATO ve Varšavě to v Bundestagu uvedla kancléřka Angela Merkelová.

Rusko »svými slovy a činy« během konfliktu na východní Ukrajině zpochybnilo základní princip neporušitelnosti hranic, uvedla kancléřka. Chování Moskvy v uplynulých letech proto silně znepokojilo nejen východní členy NATO. Že se v tomto smyslu i v nedávné minulosti právě NATO chovalo nesrovnatelně skandálněji (viz případ Kosova) už pochopitelně kancléřka nepřipomněla...

NATO musí být na území svých východních členů přítomno již nyní, horlila za to o to halasněji. Je paradox, že NATO bude dnes a zítra jednat na národním stadionu ve Varšavě, po které byl pojmenován vojenský pakt zemí bývalého východního bloku, jenž vznikl (v roce 1955) v reakci na založení právě NATO (1949).

Odstrašování, které kancléřka označila za svou povahou »nanejvýš defenzivní koncept«, a dialog nejsou podle ní protiklady, ale patří prý nerozlučně jedno k druhému. »Jsme zajedno, že trvalé bezpečnosti v Evropě lze dosáhnout jen s Ruskem, nikoli proti němu,« uvedla rovněž lavírující Merkelová.

Na nejnovějším summitu by aliance měla schválit vyslání čtyř mezinárodních praporů na své východní hranice, s čím ovšem nesouhlasí nejen Rusko, které to právem považuje za provokaci, ale i řada představitelů západních mocností. Například německý vicenkancléř Sigmar Gabriel. Ten na rozdíl od kancléřky NATO vyzval, aby v politice vůči Rusku nepřistupovalo k dalšímu zbrojení. Musíme se (podle něj) sami sebe ptát, zda bude světu opravdu lépe, když budou obě strany pokračovat v manévrech u hranic, budou zbrojit a budou si navzájem vyhrožovat? řekl deníku Passauer Neue Presse.

Podle vicekancléře by aliance měla zahájit iniciativu za omezení zbraní v Evropě. Gabriel uvedl, že stejnou politiku už prosazoval na počátku 70. let tehdejší německý kancléř Willy Brandt. Právě snahy o zastavení eskalace studené války podle Gabriela otevřely cestu ke sjednocení Německa v roce 1990.

Vojáci paktu NATO budou působit v Polsku a fašizujícím Pobaltí - v Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Velení praporů by se měli ujmout kromě Britů, Američanů a Kanaďanů právě i Němci. Povedou prapor o síle několika set vojáků v Litvě.

Schůzka s Ruskem

Velvyslanci zemí paktu NATO se navzdory tomu ve středu 13. července v Bruselu sejdou se svým ruským protějškem Alexandrem Gruškem. O setkání Rady NATO-Rusko informoval v prohlášení generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Ten přitom po schůzce s polským prezidentem Andrzejem Dudou na Moskvu útočil stejně nevybíravě a zkresleně jako Merkelová. Duda pochopitelně nezůstal stranou.

Podle Stoltenberga se středeční »diskuse« soustředí na ukrajinskou krizi a na plnou realizaci mírových dohod z Minsku. Debatovat by se mělo také o vojenských aktivitách s cílem dosáhnout větší průhlednosti a snížení možných rizik a také o bezpečnostní situaci v Afghánistánu.

Jak setkání Rady bude probíhat (a zda vůbec), je ale zatím ve hvězdách. NATO totiž potvrdí na summitu ve Varšavě největší posílení svých (dle svých slov obranných, ve skutečnosti útočných) schopností v Evropě od konce studené války. Dva roky od předcházejícího vrcholného jednání ve Walesu tak vrcholí změny, kterými NATO kontraproduktivně reaguje na údajné zhoršení bezpečnostní situace v Evropě.

NATO se ovšem zároveň schází v době, kdy britské rozhodnutí vystoupit z EU znamená otazník nad další budoucností evropské integrace. Na postavení Británie jako významné »spojenecké« země v alianci se prý zatím nic nemění.

Aktuální stav

Ztrojnásobeny až na přibližně 40 000 lidí jsou alianční síly rychlé reakce. Jejich součástí se stalo tzv. hrotové uskupení označované zkratkou VJTF, jehož asi 5000 vojáků má být schopno přispět na pomoc ohrožené členské zemi velice svižně. Aliance zřizuje předsunuté sklady materiálu a ustavila na východě několik nových velitelských a koordinačních prvků. Varšavské jednání tak má odsouhlasit i kroky, které už jdou nad rámec dohody z Walesu. Také v Rumunsku by měla z rozhodnutí summitu vzniknout »páteř« podobného praporu přímo na základě rumunské jednotky. Stejně jako v Pobaltí se také u Černého moře zintenzivnilo letecké a námořní hlídkování a výcvik.

Generální tajemník NATO Stoltenberg chce i tentokrát šéfy států a vlád členských zemí upozornit na potřebu zvyšování tzv. obranných výdajů. Nedávno poznamenal, že obrázek je stále smíšený, neboť se sice podařilo ukončit dlouhodobý trend škrtů, doporučovaná dvě procenta HDP však na obranu v NATO stále vynakládá jen málokdo.

Dalším z deklarovaných cílů summitu je zlepšení spolupráce mezi NATO a EU, například při zvládání migrační krize, ale také v otázkách, jako jsou kybernetické či hybridní hrozby. Kyberprostor má být ve Varšavě označen za operační prostředí na stejné úrovni jako moře, vzduch či země.

K operaci Sophia

Prezidenti a premiéři by se měli dohodnout také na podobě alianční spolupráce s loděmi Unie, které ve Středozemním moři pracují v rámci operace Sophia zaměřené na boj s pašeráky lidí a nekontrolovanou migrací. Migrací a terorismem se budou lídři aliance zabývat také v bodech souvisejících s druhým významným tématem summitu, kterým je tzv. šíření stability.

NATO předpokládá poskytnutí svých radarových letounů AWACS pro potřeby mezinárodní koalice bojující proti teroristické organizaci Islámský stát v Sýrii a Iráku. Debatovat se bude o rozšíření výcviku iráckých sil v Jordánsku a jeho možném přesunutí přímo na irácké území. Aliance cvičí zpravodajské důstojníky a speciální síly v Tunisku a zvažuje, jak pomoci s budováním bezpečnostních a obranných kapacit v Libyi.

Významnou částí summitu bude debata o dalším pokračování současné největší alianční okupační operace Rozhodná podpora v Afghánistánu. Pokračovat by měla i po roce 2016 a NATO chce finančně podporovat afghánské síly do roku 2020.

Lídři zemí NATO včetně amerického prezidenta Baracka Obamy, německé kancléřky Angely Merkelové či českého prezidenta Miloše Zemana by měli mimochodem dnes večeřet ve stejném sále varšavského prezidentského paláce, ve kterém byl v roce 1955 podepsán vznik Varšavské smlouvy...

Uznán bude virtuální svět

Na summitu bude také virtuální počítačový svět uznán za plnohodnotné bojiště, stejně důležité jako souš, moře, vzduch a kosmos. I na novém virtuálním válečném poli má

aliance jednoho hlavního nepřítele - Rusko. V analýze před varšavským summitem NATO o tom na svém webu píše polská televize TVN 24.

Možný konflikt v kyberprostoru má být jednou z nejdůležitějších otázek summitu, i když bezpochyby zůstane ve stínu záležitostí, jako je vytváření sil rychlé reakce nebo rozmístění západních jednotek na východním křídle NATO. Problém spočívá v tom, že bez odborných znalostí je těžké vůbec pochopit koncepci virtuálního boje a s tím spjatá ohrožení.

Virtuální počítačový svět je momentálně hlavní scénou, kde se NATO a Rusko střetávají. Ruští hackeři mají prý ustavičně zkoumat a chystat terén pro útok na slabá místa civilní a vojenské infrastruktury aliančních států. Jejich západní kolegové dělají přesně totéž. V této válce je těžké někoho přistihnout při činu a odhalit sepětí útočníků s vládou, a tak jen vzácně zazní veřejná obvinění jedné ze dvou stran. Výzvědné služby raději neprozrazují protivníkovi, co vědí a co jsou schopny odhalit...

»Rusové jsou výjimečně schopní. Pokud si jich všimneš, pak si nejspíše přáli, abys je viděl, anebo je jim to jedno,« řekl agentuře Bloomberg Mike Buratowski z firmy pro počítačovou bezpečnost Fidelis Cybersecurity, pracující mj. pro americkou vládu.

Američané jsou přesvědčeni, že Rusko je na virtuálním bojišti vážnější soupeř než Čína, kterou Washington pravidelně kárá za virtuální špionáž. Během jiného slyšení v Kongresu ředitel Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Michael Rogers upozornil, že Rusové mají velký arzenál kybernetických hrozeb, ale zatím je nepoužili. »Z hlediska rozsahu akcí nejvíce mluvíme o Číně, ale z hlediska potenciálu bychom určitě ukázali na Rusko,« prohlásil.

Loňský průnik do systémů francouzské televize TV5 podle agentury Bloomberg podnikla stejná skupina, která napadla varšavskou burzu v roce 2014. Hackeři podle ČTK způsobili škody za miliony eur. A Západ z toho účelově viní Rusko. Již dříve proto zaznělo, že virtuální útok na jeden ze států NATO může vést ke spuštění článku pět a ke společné obraně, stejně jako v případě tradičního napadení.

Roman JANOUCH

8. 7. 2016

Článek z Haló noviny

 

8. července 2016 Falešná vlajka terorismu - běžný rys vládnutí - článek z deníku Haló noviny

 

Falešná vlajka terorismu - běžný rys vládnutí. Článek v Haló novinách 8. července 2016 Falešná vlajka terorismu - běžný rys vládnutí

 

Jak po celé Francii pokračují stávky a demonstrace, stát se uchýlil ke staré technice třídního útlaku – terorismu, napsal irský novinář žijící v Paříži Gearóid Ó Calmáin.

I když fotbalové ME přitáhlo do francouzského hlavního města tisíce příznivců, napětí ve společnosti zůstává vysoké, jak dělníci pokračují v pouličních protestech proti vládou navrženým reformám zákoníku práce. Celý francouzský národ je v pohybu. Fronty zoufalých dělníků, seřazených na nástupištích a marně čekajících na vlaky, jejichž provoz ostře narušila stávka Francouzské národní železniční společnosti (SNCF). Ač bylo právě ve stávce jen 8,5 % železničních dělníků, práci zastavila většina strojvůdců SNCF. Stávky a protesty sílí po celé zemi, s popeláři, kteří se zapojili do pranice. V reakci na dělnické mobilizace se vládní instituce uchýlily k represi a terorismu, aby v této třídní válce získaly vrch.

Kamera zachytila zakuklené výtržníky, jak železnými tyčemi rozbíjejí výkladní skříně během nedávné demonstrace proti škrtům starobních důchodů. Když se jeden z demonstrantů pokusil výtržníka zastavit, okamžitě se k němu přidal druhý, jenž jasně vykazoval vojenský výcvik, a napadl demonstranta smrtícími kopy. Mezitím policisté, kteří byli přítomní na scéně, prostě přihlíželi. Bylo jasné, že tito dva výtržníci jsou policejní agenti provokatéři. Incident odsoudil v televizi předák koalice Front de Gauche (Levá fronta) Jean-Luc Mélanchon. Jeho prohlášení ostře naznačují, že zločinná činnost policie je zinscenovaná ministerstvem vnitra, jež vede Bernard Cazaneuve. Použití agentů provokatérů státem k poskytnutí záminky pro třídní útlak je stará technika vládnoucí třídy. Její použití tady ukazuje, že terorismus pod falešnou vlajkou - teroristické útoky vedené státními úřady, s vinou hozenou na označené nepřátele, ať už skutečné či fiktivní - je běžným rysem současného vládnutí. Tento fakt by měli mít na mysli ti, kteří tvrdí, že západní »demokracie« se nezabývají teroristickými činy proti vlastním občanům.

Stávka francouzských popelářů poskytuje příhodný kontext k rozšíření naší analýzy na hranice francouzského imperialismu.

Neokoloniální agrese

V listopadu 2004 běloruští žoldáci, placení francouzskou tajnou službou (DGSE), provedli pumový útok na francouzskou vojenskou základnu v Bouaké v Pobřeží Slonoviny. Zabili devět francouzských vojáků a jednoho amerického občana a přes dalších 40 příslušníků vojenského personálu zranili. Paříž obvinila z útoku prezidenta Laurenta Gbagbu, kterého se Francouzi pokoušeli sesadit pomocí teroristické vzpoury na severu země. Francouzská armáda okamžitě zničila veškeré letecké síly Pobřeží Slonoviny a francouzské tanky vjely do metropole Abidjanu, kde obklíčily prezidentský palác a obsadily letiště. Když statisíce tamních občanů vyšly do ulic, aby pokojně protestovaly proti tomuto aktu neokoloniální agrese, francouzské jednotky zahájily palbu na protestující a nejméně 56 lidí zabily. O incidentu agentury informovaly spoře. Některé zúčastněné vojáky později za jejich zločiny vyznamenal francouzský prezident Jacques Chirac.

Po útoku na francouzskou vojenskou základnu byla těla nacpána do pytlů a okamžitě dopravena zpět do Francie. V rozporu se standardním postupem nebyla povedena žádná pitva a rodinám nebylo dovoleno vidět těla v rakvích. Jedna rodina dokonce pochovala špatné tělo a musela je exhumovat k opětovnému pohřbení. Několik soudců Nejvyššího soudu na případ rezignovalo, když vláda odmítla spolupracovat při vyšetřování. Všechny důkazy ukazují na falešnou vlajku. Několik vyšších vojenských a soudních příslušníků to potvrdilo. Média to nepopřela, ale hromadně to zmírnila a rychle zapomněla. To dokazuje trestuhodné pohrdání francouzské vládní elity africkými i francouzskými občany.

Je nepravděpodobné, že francouzská vláda bude kdy obžalována z velezrady a zločinů proti lidskosti v Pobřeží Slonoviny. Jen málo Evropanů se stará o to, co jejich vlády dělají ve »třetím světě«. Dvojí metr je v západním povědomí hluboce zakořeněný.

Předstíraná korektnost

Rasismus a egocentrismus prostupují také mnoho dělnických organizací. Ryzí proletářský internacionalismus byl příliš dlouho nahrazován předstíranou maloburžoazní mentalitou politické korektnosti s levičáckým a »protirasistickým« davovým skandováním, západní imperialismus spíše podporujícím než k němu odmítavým.

Každý večer za soumraku dorazí černí muži do snobských francouzských čtvrtí sbírat odpadky od téže buržoazie, která vykrádá zdroje jejich zemí; je to ponížení, o němž se i sebemenší zmínce vznešené kruhy zdaleka vyhýbají. Aby došlo ke skutečné změně, dělníci ze států severní polokoule se musí spojit, organizovat a bratřit s těmi na jižní polokouli. Musí pochopit, že stejná třída, která vede válku s francouzskými dělníky, stejné společnosti, které usilují o větší zisky v Evropě na úkor života lidí, jsou spoluviníky na genocidě a zločinech proti lidskosti na jižní polokouli. Musí vidět spojnici mezi terorismem a třídní válkou. Masové povědomí o tomto faktu odrazí všechny pokusy oligarchických států o potlačení třídního boje dělnické třídy za emancipaci terorismem.

Překlad Vladimír Sedláček

7. 7. 2016

Článek z Haló noviny

 

27. června 2016 Článek Lýdie Grecké - Spustili bratislavský majdan - v HN 27. června 2016

 

Bratislavský hrad Spustili bratislavský majdan

 

Rčení Za vším hledej ženu ustoupilo a nyní platí Za vším hledej americkou politiku. Před týdnem na avizovaném protestu pod okny bytu slovenského premiéra to bylo znovu potvrzeno. Organizátoři rozdávali svolaným účastníkům známé červené karty a podle trnavského »obyčejného« milionáře Matoviče, vůdce čtyřčlenné strany OĽaNO, jich bylo rozdáno 5000. Jeho kolegové odhadli přítomnost protestujících kolem 3000.

Počty nejsou tak důležité, psali lidé na sociálních sítích. Až bude čas, vyjdou odpůrci Igora Matoviče do ulic a bude jich o mnoho více... K zamyšlení je jiná okolnost. Bez jediného ekonomického nebo právního důkazu opozice manipuluje lidmi, jen na základě svých nenávistných dojmů a pocitů, varují slovenští politologové. Aniž by si to někteří uvědomili, provolávají slávu »hrdinovi«, který se nezákonně vloupal do bankovních účtů a zneužil je mediálně na politické účely! Suterénem nazval protest premiér.

Větší nebezpečí než Kotleba

Trnavský milionář v černém tričku s nápisem »Fico je zloděj«, přivezl i centrálu své strany - karavan, a vyložil rakev před tribunou, na které ho podpořili jeho věrní. Daniel Lipšic, přímý účastník kyjevského majdanu; Richard Sulík, volbami frustrovaný politik, a další spojenci. V televizi TA3 známý politolog Michal Horský přímo varoval, že tito politici s jejich základnami čtyř (OĽaNO), osm (Sme rodina) a asi 90 členů (SaS), jsou větším nebezpečím než hnědý Kotleba.

... celý článek v Haló noviny

 

17. června 2016 Článek - Ideopolicie proti ideodiverzi - v HN 16. června 2016

 

Jiří Maštálka poslanec EP KSČM Ideopolicie proti ideodiverzi

 

Poznámka k novému týmu české policie proti »ruské propagandě«

»Především daný tým vzniká na základě doporučení ze zahraničí, kde již podobné týmy vznikly – a rad Velkého bratra je třeba si vážit. Za druhé, v politické elitě panuje nejistota, pokud jde o budoucnost. A je třeba stmelit zemi, což se nejlépe děje, když existuje jasný obraz nebezpečného nepřítele. K tomu se nějaké ministerstvo pravdy a ideopolicie hodí,« uvedl profesor Oskar Krejčí, připomínaje George Orwella, na konto vznikající zvláštní skupiny ministerstva vnitra, která má »sledovat manipulace prokremelských médií i aktivity na internetu či sociálních sítích« (M. Chovanec). A to v rámci »zamezení vlivu informační války ze strany Ruska«. Tento nový specializovaný tým se tedy měl zabývat ničím jiným než ideologickou diverzí (což byl svého času vysmívaný kus žargonu studené války) a podle českého ministerstva vnitra má »naučit úředníky lépe sdílet informace a rychleji upozorňovat na rizika, která mohou cílené dezinformace přinášet«.

Je zapotřebí nepřítele. Vnějšího i vnitřního. Nepřítel je přínosný a tedy dobrý: jako důvod pro sypání peněz, pro klasifikaci a třídění obyvatel na spolehlivé a nespolehlivé. A koneckonců pro opodstatnění své moci. A brzy bude možné tázat se (nejprve) státních úředníků na jejich poměr k nepříteli státem určenému a ideologicky potíranému. Následně pak kádrovat a vylučovat z houfu těch poslušných a spolehlivých. Do doby, než se třeba objeví úplně jiný nepřítel. Ale i to George Orwell předpověděl, neboť jeho futurologická vize z románu »1984« se vůbec netýkala stalinistického Sovětského svazu, jak se svého času tvrdilo.

Bude nepochybně zajímavé sledovat, jací odborníci v ideodiverzním týmu zasednou a hlavně jaké budou jejich výstupy a doporučení státním úředníkům. Jakým způsobem budou rozlišovat pravdu od manipulace, ale též jaké následky pro ně třeba bude mít, když se fatálně zmýlí. Asi žádné. Meteorologové také nejsou postihováni za mylné předpovědi. Tím nechci říct, že zřízení ideopolicie při českém ministerstvu nemá význam. Má. Obávám se ale, že pouze jako výstražný projev porušení zásad právního státu.

Jiří MAŠTÁLKA,

poslanec Evropského parlamentu za KSČM

 

17. června 2016 Článek - Vlastenci v Českém rozhlasu - v HN 16. června 2016

 

Jaromír Kohlíček poslanec EP KSČM Vlastenci v Českém rozhlasu

 

V roce 1942, tedy v době nejkrutějších bojů druhé světové války, byla zahájena diskuse o tom, kdo je a kdo není spojenec, a zároveň o uznání československé zahraniční vlády vedené dr. Benešem, nejdříve SSSR a poté i ostatními spojenci. Winston Churchill přišel s myšlenkou vyřešit národnostní problém ve střední Evropě odsunem německého obyvatelstva z Československa, Polska, Maďarska a Jugoslávie. Přes počáteční odpor, a to zejména SSSR a komunistů, byla tato myšlenka vtělena i do postupimských ujednání.

V této souvislosti jsem byl překvapen odpornou protičeskou propagandou Radiožurnálu dne 10. června 2016. Od brzkého rána se v půlhodinových intervalech nestyděli takzvaní moderátoři zbaběle pomlouvat svoji vlast. Slyšel jsem, že někdejší českoslovenští Němci byli zbaveni československého občanství a vyhnáni z Československa a byly jich celé tři miliony. Neočekávám, že by se Rada Českého rozhlasu někdy zabývala tímto souborem lží, ale pro naše čtenáře bude vhodné uvést vše na pravou míru.

Tak tedy po vzniku protektorátu Čechy a Morava získali občané německé národnosti tzv. říšské občanství (německé). I řada Čechů, snaživě podlézajících protektorátní moci, toto občanství získala. Jak mezi Čechy, tak mezi Němci byli ale vždy antifašisté, a řada z nich se zapojila do odporu proti nacistickému režimu (v době okupace se říkalo proti třetí říši). Začátkem třicátých let, při sčítaní lidu v Československu, o které se nejrůznější pseudohistorikové opírají, označily i statisíce Židů jako svou národnost národnost německou.

Na konci války přicházeli do českých zemí z východu utečenci před frontou. Takzvaní národní hosté byli ubytováni, kde se dalo, ve volných bytech, školách, tělocvičnách a dostávali »německé potravinové lístky«, tedy daleko větší, než dostávali Češi. V té době již v českých zemích chyběla prakticky celá židovská menšina a i místo desítek tisíc německých mužů v okrajových částech bývalého Československa byly pouze kenotafy (tedy náhrobky v upomínku těch, kteří jsou pohřbeni někde jinde). Další desítky tisíc mužů byly v německé armádě v různých místech Evropy nebo v zajetí.

Je tady naprosto nesmyslné tvrzení o třech milionech Němců v Československu v roce 1945 a skutečný historik by jistě nic takového netvrdil. Zato moderátor Českého rozhlasu je schopen říci i daleko větší hlouposti, a to naprosto vážně.

Útěk před frontou, mnohdy motivovaný strachem z pomsty, organizovali mimo jiné i místní velitelé nacistické strany. Jedním z takových případů je tzv. Vrchlabská vyhláška ze 7. května 1945, která vyzývala německé obyvatele, aby přišli i se svými zavazadly na nádraží a odjeli do Německa, v rámci zachování celistvosti národa.

Na základě postupimských ujednání měli být občané Německa a kolaboranti vysídleni a zbaveni majetku. Podobný osud měl stihnout i československé Maďary. Zákony známé jako tzv. Benešovy dekrety tato ujednání zmírňují a umožňují, aby v Československu nadále zůstali, po znovuzískání československého občanství ti, kteří se neprovinili v době ohrožení republiky proti státu. Dále umožnily tyto zákony, aby zde zůstali němečtí občané pracující v určitých odvětvích pro zajištění průmyslové výroby, například výroby skla.

Musím se přiznat, že protičeské štvaní Českého rozhlasu dne 10. června přesáhlo všechny meze, snad ani Sudetoněmecký landsmanšaft by takto veřejně nevystupoval. Je tedy namístě otázka, co dělá Rada Českého rozhlasu?

Vyzývám i své kolegy v Poslanecké sněmovně, aby se touto situací zabývali. Je nejvyšší čas jasně stanovit meze drzé protičeské propagandy, kterou v našich médiích s velkou chutí šíří ti, kteří jsou z určitých revanšistických kruhů dobře podplaceni. Výročí odsunu se už nesmí nikde stát dnem zuřivé protičeské nacistické propagandy.

Jaromír KOHLÍČEK,

poslanec Evropského parlamentu za KSČM

 

13. června 2016 Kroky budou účinnější, čím víc se opřou i o hlas a společnou vůli samotných havířů

 

Tunel »Tunel« musí zaplatit viníci

 

To, co se děje s OKD, je skandální nehoráznost už roky. Havíři jsou ti poslední, kdo si podobné zacházení zaslouží. Kdo kdy s nimi sjel dolů do šachty – já tu šanci měl poprvé už jako mladý kluk – ví, jak těžká i riskantní práce to je.

OKD bývaly prosperujícím podnikem. Jen ale do chvíle, než se jich chopil »konkrétní vlastník«, hlavní to hrdina furiantských slibů po listopadu 1989. Spadly mu do klína za hubičku. Včetně 40 000 havířských bytů. Miliard, jež z tak lukrativního balíku stačil vyždímat za pár let, bylo několikrát víc, než kolik za něj zaplatil. Teď prý nemá ani na havířské mzdy – a byty, které havířům slíbil převést za pořizovací cenu, jim pronajímá za »tržní nájemné«.

Je to »tunel« jako řemen. Manko, co po něm zůstalo, by rád »znárodnil«. Havíře nelze vydat napospas. Svou roli musí splnit stát. Půjčka, o jejíž výši se dohadují ministři průmyslu a financí, však samu podstatu stejně nevyřeší.

A ve finále tak půjde – podobně jako už tolikrát – o to, kdo to děsivé manko zaplatí. Bakala a všichni ostatní, po kom tu zůstalo, nejsou žádné »socky«. Sedí na pohádkových majetcích. Včetně několika luxusních butiků v pražské Pařížské ulici, k nimž si pomohla Bakalova manželka.

»Tunelování« podniků, patřících ještě nedávno nám všem, už nesmí dopadnout na bedra milionů těch, kdo s ním nemají nic společného. Tím důležitější je trvat na dvou zásadách. Předně - stát musí pomáhat přímo ohroženým havířům, a ne žádnému z privátních vykuků. Vše, co do toho vloží z veřejných financí, musí zároveň vymáhat zpět i s úroky od těch, kdo OKD zpustošili. A neváhat tvrdě uplatnit všechny paragrafy, včetně těch z trestního zákoníku.

Právě o tom se chci poradit přímo s havíři. Setkáme se ve Frýdku-Místku už v pondělí. KSČM stojí na jejich straně od samého počátku. Je i iniciátorem toho, aby se situací v OKD zabývala jedna z nejbližších schůzí Poslanecké sněmovny. Kroky, které budeme prosazovat, budou o to účinnější, čím víc se opřou i o hlas a společnou vůli samotných havířů. O tom chci s nimi hovořit z očí od očí.

Zdroj: Haló noviny 11. 6. 2016,

Josef SKÁLA, místopředseda ÚV KSČM

 

13. června 2016 Válka policajtů i válka o policii!

 

Označení policie ČR Válka policajtů i válka o policii!

 

Napětí kolem reformy policie v pátek vygradovalo a přerostlo ve vládní krizi. Šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta rezignoval, policejní prezident Tomáš Tuhý žádá bezodkladné svolání Bezpečnostní rady státu. Že uvnitř bezpečnostních složek zuří válka, ukazuje i to, že olomoučtí žalobci chtějí Tuhého povolat k výslechu!

Kvůli reorganizaci celostátních policejních útvarů Šlachta včera rezignoval. Přijetí rezignace na policejním prezidiu zabralo prý pouhých 15 minut, nikdo ho zjevně nezdržoval. Ve funkci Šlachta skončí k 30. červnu. Místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) Šlachtu vyzval, aby věc ještě zvážil. Konec Šlachty znepokojil i předsedu Senátu Milana Štěcha (ČSSD) a politiky vládního ANO. Šlachta má také podporu KSČM. Podle předsedy sněmovního klubu KSČM Pavla Kováčika se situace již vyhrotila nadmíru a je zřejmé, že policejní prezident chybuje. »Myslím, že by pan prezident Tuhý měl odstoupit,« řekl včera Kováčik. Stínový ministr vnitra KSČM Zdeněk Maršíček zdůraznil, že i z čistě odborného hlediska je navrhované slučování útvarů nesmysl. »Není to šťastné řešení. To fungovat nemůže,« řekl Haló novinám Maršíček. Šlachtově kroku se proto nediví. »Myslím, že tlaky na ÚOOZ byly již obrovské, a že souvisely s tím, že tento útvar dosáhl řady úspěchů. Bojím se, že nyní bude citelně oslaben,« řekl Maršíček.

Vzápětí po oznámení Šlachtovy rezignace v pátek přišla další nečekaná zpráva. Olomoucké vrchní státní zastupitelství oznámilo, že si kvůli plánu na sloučení protikorupční policie a ÚOOZ pozvou příští týden policejního prezidenta Tomáše Tuhého a jeho náměstka Zdeňka Laubeho k výslechu. Podle nich existuje podezření, že důvodem plánů na odstavení Šlachty je snaha dosáhnout na informace ze živých kauz.

Tuhý poté označil postup žalobců za snahu jednoho orgánu státní moci účelově ovlivnit nezávislé rozhodování jiného orgánu. »Zjevné zvůli« se prý policie může bránit pouze tak, že se obrátí na bezpečnostní radu státu, o jejíž svolání požádal prostřednictvím ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) premiéra. Ten večer vyhověl. Chovanec uvedl, že olomoučtí žalobci vyvíjeli telefonicky nátlak na Tuhého, aby změnil své rozhodnutí ohledně reorganizace, což je podle Chovance »skandální«. Šéf olomouckých vrchních žalobců Ivo Ištvan označil ministrova slova za nesmysl.

Pnutí se přeneslo i do vládní koalice. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš řekl, že vztahy v kabinetu se prý zhoršily, a že doufá, že kvůli sporu nepadne vláda. Premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) napsal v otevřeném dopise, že změny v policii podléhají politické odpovědnosti vládních stran a ANO odpovědnost za reformu odmítá nést. Sobotka by podle něj měl neprodleně ujistit veřejnost, že změny se vůbec neuskuteční.

Premiér reagoval odmítavě. Koaliční vláda podle něj nemůže fungovat na základě ultimát. ANO se podle Sobotky snaží policii politizovat a destabilizovat. Lidovci stojí spíše na straně ČSSD a Tuhého.

Chovanec, který musí spuštění reorganizace schválit, bude o vývoji v pondělí jednat s Tuhým i s prezidentem Milošem Zemanem. Prezident se prý nechce vměšovat do hádek mezi Sobotkou a Babišem, nicméně vzkázal, že předčasné volby nepreferuje a očekává dohodu.

Kauza štěpí i justici. Pochybnosti ohledně reorganizace má Unie státních zástupců, která se obává dopadů na aktuálně vyšetřované trestní věci. Naopak podle Unie obhájců ČR jde o změny »ryze organizační«.

Zdroj: Haló noviny 11. 6. 2016, (ste)

 

27. května 2016 Rozhovor s hostem IX. sjezdu KSČM Dmitrijem Novikovem, místopředsedou ÚV Komunistické strany Ruské federace

 

Rozhovor Haló novin s Dmitrijem Novikovem, místopředsedou ÚV KPRF, poslancem Státní dumy. Znárodnění by zvýšilo možnosti ruského státu

 

Rozhovor Haló novin s Dmitrijem Novikovem, místopředsedou ÚV KPRF, poslancem Státní dumy

Minulý čtvrtek zahájili Američané provoz základny PRO v Rumunsku, o den později zahájili stavbu obdobné základny v Polsku. Co to znamená pro Rusko?

Nejen pro Rusko, ale pro celou Evropu to znamená snížení úrovně bezpečnosti. NATO zvyšuje vojenskou sílu a přesunuje ji blíže k Rusku, aby si vytvořilo politické možnosti nátlaku. Používá také ekonomický tlak prostřednictvím různých sankcí. Má to mnoho podob, například snahu o uzavření dohody TTIP, která by znamenala snížení konkurenceschopnosti Evropy vůči USA a v celkovém kontextu zhorší mezinárodní situaci. Rumunská základna pro všechny znamená návrat do 80. let minulého století. V závěru tohoto období došlo v důsledku horečného zbrojení k ústupu Sovětského svazu a poté Ruska před západním kapitálem a západním imperialismem, byla ukončena činnost Varšavské smlouvy. Americký imperialismus se nyní opět snaží potvrdit svou nadvládu, vybudování základny v Rumunsku představuje jen další tah v tomto směru.

Takže nové kolo horečného zbrojení?

Rozhodně. Ale je tu rozdíl. Jestliže přes všechny negativní důsledky a hrozby zajišťovalo zbrojení v druhé polovině minulého století rovnost dvou systémů, a s ní i mír, dnes mají USA a jejich spojenci větší možnosti pro růst vojenského potenciálu než další země včetně Ruska. My musíme pro svou bezpečnost přijímat řadu rozhodnutí, což děláme, byla podniknuta řada kroků, ale samozřejmě na úkor řešení dalších problémů, což se musí projevit na rozvoji země.

Jak se dnes žije prostým lidem v Rusku?

Situace se v Ruské federaci komplikuje. Krize je cítit ve všech zemích světa, v Rusku pak poměrně ostře. Ruské orgány přišly v poslední době s celou řadou iniciativ, které mohou zkomplikovat postavení občanů. Je to návrh na zvýšení penzijního věku, také snaha zamezit zvyšování platů a to od konce krize, ovšem kdo bude určovat, že krize skončila, se neví. Na stole se ocitl i návrh na zvláštní daň, kterou by platili ti, kdo nepracují. V tisku se to prezentuje jako zákon proti příživnictví. V dobách SSSR byl zákon, který obsahoval sankce proti lidem, kteří bez náležitého důvodu nepracovali. Ale SSSR se potýkal s deficitem pracovních sil a neexistovala nezaměstnanost. Každý mohl pracovat, získat pracovní místo. Dnes nelze vinit lidi, kteří nemohou sehnat práci, protože prostě není a už vůbec je nelze trestat ještě nějakou zvláštní daní. V Rusku je dnes více regionů, kde není dostatek práce, lidé se tam nacházejí ve složitých podmínkách. V mnoha malých městech se uzavírají podniky a tím lidé přicházejí o poslední pracovní příležitosti. Vláda v tomto staví problém z noh na hlavu. Místo zabezpečení práce, rozšíření ekonomického potenciálu, podpory při zakládání nových průmyslových a zemědělských podniků jsou obviňovány oběti, prý si lidé jsou sami vinni tím, že nepracují a budou platit daň. Kde na ní vezmou?

To říkám jen čerstvé příklady. Za poslední roky proběhly různé reformy, kvůli nim se lidem například zkomplikoval přístup ke vzdělání, snížily se možnosti získat kvalitní bezplatnou lékařskou péči. Lidem se žije čím dál hůře, to ukazuje například stále rostoucí zadluženost obyvatelstva. Lidé si stále více půjčují, aby zabezpečili své rodiny, jejich běžný život. Když pak nemohou půjčky vrátit, jsou vystaveni tlaku, který někteří nevydrží. V Rusku roste počet sebevražd. Nicméně to nebylo na překážku, aby největší ruská banka – Sberbank – zvýšila zisky. Takže velkokapitál i v podmínkách krize bohatne.

Jak reaguje Komunistická strana Ruské federace?

Letos se budou konat parlamentní volby, připravili jsme poměrně radikální program, který vychází z ekonomického fóra, které jsme uskutečnili, stejně jako všeruský sjezd pracovních kolektivů. Volební program jsme soustředili do deseti bodů, v nichž krok za krokem objasňujeme, kam by se měl stát podle našeho názoru ubírat, co bychom dělali v případě, že bychom převzali moc. Na prvořadé považujeme zajištění nezávislosti ruské finanční soustavy, její vyvedení z kontroly finančního systému USA, ze závislosti federálního rezervního systému na dolaru. V této souvislosti považujeme za nutné vrátit klíčové banky do vlastnictví státu, nacionalizovat je a tím dosáhnout reálné finanční nezávislosti Ruska. S tím je spojen i návrh na vrácení klíčových průmyslových odvětví do vlastnictví státu, například těžbu surovin, energetiku, dopravu. Tím se dosáhne, že zisky dosahované v těchto odvětvích nepůjdou do kapes oligarchů, ale do státní pokladny. Získané prostředky bude možné použít v zájmu celé země, investovat je do modernizace ekonomiky a vytvoření nových pracovních míst. Finance se dají použít i k vytvoření a zajištění sociálních programů, především na vzdělání a lékařskou péči. Bude také možné zajistit určité prognózy a plánování rozvoje celého ekonomického komplexu Ruska. Náš volební program jsme dovedli až ke konkrétním výpočtům a zjistili jsme, že nacionalizace přinese do státního rozpočtu značné prostředky. Dále žádáme novou industrializaci, za posledních téměř třicet let byla v Rusku zavřena řada průmyslových podniků. Je třeba je obnovit na novém technologickém základu. Proto jsme ostře proti reformám, které se v naší zemi týkají vědy. Před několika lety začala reforma Akademie věd. My ji nazýváme bouráním akademie. Všechny prostředky, které dříve šly přímo vědcům, se dnes dostávají do zvláštních struktur, kde sedí úředníci, kteří je rozdělují a přitom nemají potřebné zkušenosti a kvalifikaci. Rozhodují o tom, jakými projekty se má akademie zabývat a jakými ne. Je končena činnost celé řady akademických institutů, což není nazýváno ukončením činnosti, ale spojením institutů. Ze tří čtyř institutů se vytvoří jeden, čímž se ušetří pracovníci, ale současně je krácen program výzkumné činnosti. Domníváme se, že všechny tyto experimenty je třeba ukončit a vrátit se k práci na obnově industriální základny. Když nám oponenti říkají, že na takový program musí být finance, odpovídáme ano, musí. Současná vláda, i na rozdíl od námi krajně neoblíbeného Jelcina, nemůže říci, že v Rusku nejsou peníze. V 90. letech byly příjmy státního rozpočtu skutečně malé, ale dnes se dosahuje dobrých příjmů, v této chvíli více než 30 trilionů rublů bylo posláno do USA, byly koupeny americké dluhopisy pod záminkou, že jde o »polštář bezpečnosti«. Jde o zcela zvláštní situaci, peníze by byly, ale nespotřebovávají se na potřeby země, na ekonomický a sociální rozvoj Ruska. Občanům přitom navrhují utahovat opasky. To je nenormální situace, žádáme návrat prostředků, které nyní fakticky pomáhají americké ekonomice. Jejich návrat bude mít kumulativní efekt. Investice do nového průmyslového podniku se vrátí vyšší zaměstnaností, větším příjmem z daní jak zaměstnanců, tak podniků. Je nutná také reforma daňového systému, který nerozlišuje majetkové poměry. Všichni platí daně ve výši 13 %, ať se jedná například o knihovníka a malým platem, či boháče. To považujeme za hluboce nespravedlivé. Nemá to co dělat se socialismem či kapitalismem. Řada zemí ve světě vyznává diferencovanou daňovou soustavu, bohatí mají prostředky, aby platili třeba polovinu příjmů na daních. Byl by to další významný zdroj státních příjmů.

Zdroj: Haló noviny 20. 5. 2016, (jo)

 

27. května 2016 Rozhovor s hostem IX. sjezdu KSČM Petrem Symoněnkem, předsedou Komunistické strany Ukrajiny

 

Rozhovor s účastníkem IX. sjezdu KSČM Petrem Symoněnkem, předsedou Komunistické strany Ukrajiny. Kyjev na východě používá i fosforové bomby

Rozhovor Haló novin s Petrem Symoněnkem, předsedou Komunistické strany Ukrajiny (KPU)

Jak je to dnes s KS Ukrajiny? Je po bezprecedentních atacích Kyjeva v ilegalitě, nebo v exilu, jaký je vlastně současný stav?

Odpovídající tomu, cose na Ukrajině děje... To, co bývá často v Evropě nepochopeno, je fakt, že na Ukrajině se k moci dostali fašisté. Evropa dokonce byla tomuto vývoji nápomocná, i když ohrožuje evropský mír. Očividným se jeví i fakt, že Ukrajina se stala místem geopolitického boje USA proti Rusku. Ty ukrajinské síly, které podporují USA v tomto boji, byly Washingtonem dlouhodobě připravovány mj. pěti miliardami dolarů pro rozličné nevládní organizace. Formovala se fakticky pátá kolona. Státním převratem se do popředí dostaly neofašistické síly podporované kompradorským kapitálem. Nyní ho vede prezident Petro Porošenko, který je zamíchán do aféry s panamskými papíry. Sám Porošenko přiznal, že tam má 500 milionů dolarů.

V parlamentu obsadili rozhodující pozice neofašisté, titíž, kteří provedli stání převrat a vedli válku jako členové dobrovolnických praporů s obyvatelstvem východní Ukrajiny. Nyní se začleňují do nově formované policie, fakticky ovládají regiony. Je to součást snahy Kyjeva ovládnout a rozprášit kriticky myslící občany.

Komunistickou stranu si současní vládci v Kyjevě vybrali jako hlavního vnitřního nepřítele, přičemž Rusko považují za hlavního vnějšího nepřítele.

Narážíte na to, že se uskutečnilo několik pokusů o zákaz KPU. Když fašisté rozpoutali občanskou válku na východě země, obvinili nás z podpory separatismu. To byla základna, z níž vedli akce směřující k zákazu KPU. Ovšem první pokus se nepodařil. Přijali tedy zákon o »očištění se od komunismu«. Tento zákon nám zakazuje nazývat se komunisty a používat příslušnou symboliku jako srp a kladivo, rudá vlajka či rudá hvězda. Nyní probíhá jednání odvolacího soudu, soud první instance pozastavil činnost naší strany. Odvolací soud se stále protahuje, protože Benátská komise na konci loňského roku nazvala zákon, na jehož základě prvoinstanční soud rozhodl, nedemokratickým. Kyjevská moc se ale všemožně snaží o zákaz, takže soud stále svolává nová zasedání a protahuje se.

Vám při oněch soudních tahanicích hodně pomáhá KSČM prostřednictvím Čestmíra Kubáta...

Ano, chci poděkovat KSČM za pomoc, kterou nám i v právních otázkách poskytuje, a za tu publikační činnost, kterou KSČM vyvíjí. Stále bojujeme. Do okamžiku, kdy odvolací soud rozhodne, není KPU zakázána. A chtěl bych zdůraznit, že bojujeme pod názvem Komunistická strana Ukrajiny. V otázkách mezinárodního práva nám pomáhá i strana Evropské levice. Aktivně pracuje také frakce GUE/NGL. Ovšem solidaritu projevují levicové organizace z celého světa, například z Brazílie.

Solidarita nám pomáhá i při informování o situaci na Ukrajině. Já osobně v příštím měsíci vystoupím před výborem OSN pro práva člověka v Ženevě. Také jsem kromě Bruselu dostal možnost vystoupit na tiskové konferenci i v Bundestagu.

Někteří odborníci varují, že konflikt na východní Ukrajině se může rozrůst v širší válku. Takové nebezpečí tu skutečně je?

Především musím říci, že na Donbasu stále zuří občanská válka, za níž je odpovědný současný kyjevský režim. Režim se chtěl upevnit, jiný důvod vyvolání války neexistoval. Kyjev ztratil Krym, protože vyprovokoval občany Ukrajiny, kteří žili na Krymu, k ostrému obratu a opuštění ne Ukrajiny, ale kyjevské fašistické moci. Válka na Donbasu se měla stát pokračováním politiky nového Kyjeva, když rozhodl, že integrace bude směřovat k Evropské unii a nesouhlas východní Ukrajiny, která preferovala osvědčenou spolupráci s Ruskem a dalšími postsovětskými státy, bruselský směr narušoval.

My komunisté jsme navrhli, ať se lidé ke směru integrace země vyjádří v referendu, přičemž jsme předpokládali, že před referendem bude uskutečněna široká diskuse včetně pozvání odborníků ze zahraničí - jak z EU, tak z Východu, aby každý občan měl možnost být co nejúplněji o problematice informován. Pro uskutečnění referenda se podpisem petice vyjádřily při našich akcích více než čtyři miliony lidí. Ovšem jak Janukovyč, tak i současní vládci referendum odmítli.

Kyjevského Majdanu se pak zúčastnili lidé ze západu Ukrajiny, kteří mají teritoriálně blíže k evropským státům. Donbas mlčel, na Majdanu nebyl. Až po převratu Donbas promluvil. Odpovědí byla válka... Nyní situace došla tak daleko, že obyvatelé Donbasu se nejspíš dobrovolně do ukrajinského svazku nevrátí. Z druhé strany - Kyjev nebude plnit Minské dohody, to je zcela jasné. Rád bych se mýlil, ale jsem přesvědčen, že oficiální Kyjev dohody z Minsku nezajímají.

Má ale celá situace za takového stavu nějaké řešení?

Cestou k řešení problému je velice široká autonomie Donbasu, Kyjev musí ustoupit a vzít na vědomí samostatné zastupitelské orgány na Donbasu, samostatnou ekonomickou politiku tohoto území a svrchovanost z hlediska práva. To všechno si musí rozhodovat Donbas sám. Jinak se bude opakovat osud, jako když Kyjev ztratil Krym, tak ztratí i Donbas.

Předvídali jsme federalizaci Ukrajiny už v roce 2011, neviděli jsme jiné východisko pro zachování celistvosti země. Válka by nevznikla, kdyby se odpovědně rozhodovalo o budoucnosti. Lidé na Donbasu prolili krev, mnozí museli prchnout. Po zkušenostech se nehrnou do náruče Kyjeva. Navíc se ekonomická situace v celé zemi prudce zhoršuje a tím i životní úroveň obyvatel. Kyjevská moc plní vše, co požaduje Mezinárodní měnový fond. Zvyšují se komunální tarify, klesají mzdy a penze, znehodnocuje se, prudkým tempem, měna. I to výrazně přispívá ke zdražování základních životních potřeb. To ještě důrazněji ukazuje na fakt, že východiskem je jedině plnění Minských dohod, přičemž Donbas musí získat co nejširší autonomii, a to celý Donbas, ta část, kde vládnou povstalci, i ta část, která je stále pod vládou Kyjeva.

Problém Donbasu je o to složitější, že část tamních obyvatel chce zůstat v nějakém svazku s Ukrajinou, část žádá samostatné vládnutí a část by se nejraději připojila k Moskvě. Mohou se vůbec domluvit?

Mohou, a velmi jednoduše. Vidí, že politika Kyjeva k nim není upřímná, že jde o faleš. Stálá střelba i při existenci příměří, neplacení sociálních dávek na východní Ukrajinu, používání fosforových bomb Kyjevem, to všechno občané Ukrajiny žijící v Donbasu prožívají, je to jejich zkušenost. Já pocházím z východu, mám tam mnoho známých, takže vím, o čem mluvím. Občany Kyjev nepřímo nazývá teroristy, když stá le hovoří o válce jako o protiteroristické operaci...

Nemyslím si, že by se Donbas připojil k Rusku, mám ale vážnou obavu, že scénář z východní Ukrajiny se zopakuje v Podněstří. Budou na to tlačit USA a některé evropské státy, půjde o stále nové pokusy destabilizovat situaci na hranici s Ruskem. Ukrajina i Moldavsko jsou využívány jako protiruští pěšáci. Takže není v zájmu Washingtonu dospět k nějakému řešení. Rozpoutá konflikty a nevítězí-li v nich, tak je zmrazí. Na Donbasu žije na pět milionů lidí, kteří jsou oběťmi tohoto zmrazení, jenže to autory geopolitické hry vůbec nezajímá!

Zdroj: Haló noviny 20. 5. 2016, (pe)

 

24. května 2016 Kandidát KSČM do Senátu za Pardubice se připojuje k výzvě Vojtěcha Filipa pro rezignaci ministra kultury Hermana

 

Ostudný ministře Hermane, odstupte!

Československo odsun n e z p ů s o b i l o a nemá za něj o d p o v ě d n o s t. Dostalo se mu naopak uznání za jeho humánní provedení. Jakékoliv nároky ohledně odsunu by tedy německá vláda měla předložit USA, Velké Británii a Rusku.

»Může se stát, že mé dekrety vydané z rozhodnutí vítězných mocností druhé světové války, budou odstupem času revanšisty prohlašovány za neplatné. Může se stát, že se najdou ,čeští vlastenci´, kteří se budou sudetským Němcům za jejich odsun omlouvat a že budou nakloněni otázce jejich návratu. Nenechte se oklamat a jejich návratu nedopusťte. Hitlerové odchází, avšak snaha o ovládnutí Evropy Německem zůstává,« prohlásil mj. v květnu 1947 československý prezident Edvard Beneš. Jak dále uvedl, nesmíme zapomínat, že jeho dekrety se týkaly i potrestání vlastizrádců, že mají trvalou platnost. »Potrestejte všechny případné vlastizrádce, ať je to kdokoliv a v kterékoliv době,« dodal Beneš.

Bohužel, po impulsu Václava Havla k omluvě sudetských Němců za údajné vyhnání se k této iniciativě připojovali postupně další čeští politici. Vyvrcholením této nestoudnosti byla delegace ministra kultury Hermana české vlády na víkendový sněm sudetských Němců a jeho oslovení milí krajané!

Zejména mladší generace se těžko v poválečných historických událostech orientuje. Málokdo totiž ví, že základ k odsunu tzv. sudetských Němců položil Neville Chamberlain. Navrhl, aby po válce byly odsunuty do Německa německé menšiny z Československa a Polska, aby se vyřešil tento problém jednou provždy, tak jak se stalo mezi Řeckem a Tureckem. Anglická konzervativní strana přijala tuto myšlenku a provedla ji. Britská vláda přesvědčila USA a SSSR o výhodách tohoto řešení a výsledkem byl Protokol Postupimské konference z 2. srpna 1945. Odsun byl proveden na jeho základě. Připravila jej Mezispoje-necká komise v Německu. Němci byli odsunuti do americké a sovětské zóny, podle přesného plánu v roce 1946. Československo odsun nezpůsobilo a nemá za něj odpovědnost. Dostalo se mu naopak uznání za jeho humánní provedení. Jakékoliv nároky ohledně odsunu by tedy německá vláda měla předložit USA, Velké Británii a Rusku. Není ovšem tak naivní, a tak periodicky vznáší nároky na Českou republiku, ale pouze prohlášeními politiků, nikoli úřední cestou. Předpokládá zřejmě, že Češi si nechají cokoliv namluvit a budou jednat proti vlastním zájmům.

Němci zatím nemají žádné nároky z vysídlení, poněvadž Německo je vázáno smlouvou mezi ním a spojenci z 26. května 1952, doplněnou v Paříži 23. října 1954. Podle kapitoly 6 článku 3 Německo neuplatní námitky proti spojeneckým státům ani jednotlivcům vzhledem k použití německého majetku, který převzali spojenci či jednotlivci jako reparace nebo jako následek války.

Podle kapitoly 8 článku 1 němečtí příslušníci neuplatní žádné nároky proti spojencům a jejich občanům a takové nároky nebudou projednávány německými soudy. Podle článku 3 téže kapitoly Německo, nebo jeho příslušníci, neuplatní žádné nároky proti spojencům a jejich příslušníkům, které vznikly z jejich činů nebo opomenutím mezi 5. červnem 1945 a nabytím platnosti této smlouvy 5. května 1955.

Jak je patrné z uvedené smlouvy, veškerý majetek německé vlády a jednotlivých Němců na území Československa přešel do vlastnictví Československa a jeho občanů jako splátka na reparace za škody způsobené Němci. Československé nároky za škody způsobené Němci vysoko přesahují zmíněný německý majetek. Německo nikdy nezaplatilo Československu jakoukoliv náhradu a je dlužníkem České republiky, nikoliv naopak.

Ještě se vrátím k Hermanovi. Českým novinářům o své účasti na 67. sudetoněmeckém sjezdu mj. řekl, že kdyby nebylo komunistů, kteří mají zastydlou mentalitu v minulosti, tak ke sbratřování se sudetskými Němci došlo jistě dříve, uvedl bez jakékoliv známky studu ministr kultury. Ministrovu účast na sjezdu ostře kritizovala KSČM. Předseda jejího ústředního výboru Vojtěch Filip vyzval Hermana k rezignaci a já se k tomu připojuji!

Pavel STUDNIČKA, kandidát

KSČM do Senátu ve volebním obvodu č. 43 - Pardubice

Zdroj: Haló noviny 20. května 2016

 

24. května 2016 K vyslání ministra kultury Česka na sudetoněmecký sraz

 

O co jde dnes sudetským Němcům?

Je to nepochybně historický a politický průlom: česká vláda poprvé vyslala svého zástupce na sudetoněmecký sraz. Jakkoli vůbec nemám v úmyslu zmírňovat kritiku, která se snesla na hlavu tohoto vládního zástupce, takto ministra kultury Daniela Hermana, chci zdůraznit, že šlo o vládní iniciativu podpořenou premiérem Sobotkou, tedy nikoli o jakýsi svévolný skutek jednoho z ministrů. Herman však jel do Norimberku rád, ostatně jen svou účastí potvrdil to, co platí po desetiletí: česká katolická církev patřila a patří ke spolehlivým partnerům sudetských Němců, sdružených v Sudetoněmeckém landsmanšaftu, a svým způsobem vrací to, co do ní landsmanšaft před listopadem 1989 investoval. Účast člena české vlády na sudetoněmeckém srazu prý přispěje k dalšímu pokroku ve smiřování mezi sudetskými Němci a Čechy, aspoň vedení landsmanšaftu to tvrdí. Ale copak jsou česko-německé vztahy špatné? Rád bych připomněl skutečnost, na kterou se čím dál více zapomíná a jejímž prizmatem však nutno vidět právě vztah Čechů k sudetským Němcům: Byli to sudetští Němci, jejich velká většina, kdo rozbili svého času Československou republiku a otevřeli tak cestu nacistické okupaci, na níž se s entuziasmem podíleli. Museli-li po válce opět z velké většiny z Československa odejít, nebylo to na základě rozhodnutí československé vlády a prezidenta Beneše (ono by to ani nebylo možné), ale rozhodnutím hlavních mocností protihitlerovské koalice, které - po tom, co se v Evropě odehrálo - oprávněně spatřovaly v německých menšinách potenciální hrozbu a vyhověly jejich dříve úpěnlivému volání Heim ins Reich!

Po válce založili Henleinovi pohrobci, opět velkou většinou bývalí aktivní nacisté, Sudetoněmecký landsmanšaft a co mohli, torpédovali pozitivní vývoj československo(západo)německých vztahů. A podobně jako sudetoněmečtí bossové počátkem 70. let brojili proti první smlouvě o normalizaci vztahů mezi ČSSR a NSR, jejich pokračovatelé hlasovali v roce 2004 v Evropském parlamentu proti přijetí České republiky do EU!

Co lze tedy spatřovat za jejich náhle rozevřenou náručí a rozesmátými obličeji, vyvolávajícími až šokující devótnost české vlády? Nepochybně změnu politické taktiky. Sudetští Němci jsou v tom mistři, navíc dobře znají národ český a mají s ním bohaté zkušenosti. Současné počínání landsmanšaftu nelze také vyjímat z celkové politiky Svazu vyhnanců (BdV), jehož je součástí; z politiky, která odráží jak evropské integrační procesy, tak generační výměnu. Nový předseda BdV Bernd Fabritius prohlásil, že v 21. století »nejde primárně o materiální vyrovnání, nýbrž o rehabilitaci nespravedlivých individuálních osudů«. Co si však pod tím představit, pokud jde o reálné cíle takové politiky? Tažení proti prezidentským dekretům z roku 1945 v jiném, »evropském« hávu?

Jiří MAŠTÁLKA, poslanec

Evropského parlamentu za KSČM

Zdroj: Haló noviny 20. května 2016

 

22. května 2016 K Terezínské tryzně 15. května 2016

 

Co řekl předseda Senátu Milan Štěch a co ministr Herman?

Pro vlastence jsou a navždy zůstanou v paměti pietní místa – nacisty vypálené osady a obce s hroby vyvražděných, umučených, upálených obyvatel. Názvy - Lidice, Ležáky, Javoříčko, Prlov, Ploština a mnohé další jsou stálými symboly národního odporu a protifašistického odboje. S úctou vzpomínáme tisíce českých obětí nelidského a brutálního běsnění německých nacistů.

K nezapomenutelným a posvátným místům patří Národní hřbitov v Památníku Terezín. Již tradičně se letos konala Terezínská tryzna s účastí několika tisíc hostů z mnoha blízkých i vzdálených koutů České republiky. Přicházejí uctít památku obětí umučených a popravených v Malé pevnosti, utýraných vězňů z koncentračního tábora v Litoměřicích nebo obyvatel židovského ghetta.

Na rozsáhlém pietním území je 2386 jednotlivých hrobů a další tisíce mužů, žen i dětí - oběti zrůdného, hitlerovského fašismu - jsou společně pohřbeny v několika pylonech.

S hlavním projevem vystoupil předseda Senátu Parlamentu České republiky Milan Štěch (ČSSD). Pro některé z přítomných, které mainstream servilně řadí mezi politickou elitu, byl obsah jeho sdělení nepříjemným překvapením, alespoň podle následně vyvolaného poplašného povyku. Pro všechny ostatní občany, seriózní historiky a zejména pro pamětníky měly vyslovené myšlenky o příčinách vzniku poválečných excesů smysl. Obsah projevu byl přísně objektivní, jasně a hlavně – pravdivě formulovaný. Je snad něco nepravdivého na sdělení, že: »...v posledních letech se občas objevuje snaha některých lidí dávat vedle sebe zločiny nacistické okupace a odsun sudetských Němců...«, nebo není snad pravda, že »...obětí okupace bylo nesrovnatelně víc, než tech, kteří zemřeli během odsunu...«?

Nestačí snad údaj o 360 000 českých obětí německé okupace? Nestačí vám, páni, kteří považujete projev senátora za nevhodný, údaje o šesti milinech vyvražděných Židů, 20 milionech Rusů, 10 milionech zavražděných, zmasakrovaných a upálených vlastenců z mnoha dalších zemí?

Senátor Štěch pokračoval: »Samozřejmě, že za žádných okolností neschvaluji samostatný lynč ani samozvané mstitele, ty koneckonců neschvalovala ani tehdejší československá reprezentace. ... Německá armáda utopila dobrou vůli v krvi ... kdyby se alespoň těch několik posledních dnů války chovali jinak, nejspíš by i jiným způsobem probíhal i odsun.«

Vy, kteří odsuzujete upřímně pronesená slova Milana Štěcha, připomeňte si jen jeden z mnohých německých zločinů v posledních dnech války, připomeňte si den 5. května 1945 s vyvražděním mužů Javoříčka na Olomoucku s následným vypálením této osady.

Snad právě proto senátor říká, že »Nacisté nebyli schopni v květnu 1945 překročit svůj stín a chovat se jako lidé. Tím, bohužel, v očích Čechů ještě více pošpinili celý svůj národ jako celek...« Není snad pravdou, že »...zločiny během odsunu byly dílem konkrétních jednotlivců, zato nacistické zločiny během okupace byly součástí oficiální a promyšlené politické kampaně německého státu. Na konci této politiky čekaly náš národ koncentrační tábory nebo otrocké práce někde na okupovaném Východě, dokonce možné úplné vyhlazení...«? Vždyť projev zastupujícího říšského protektora R. Heydricha v Černínském paláci v Praze dne 2. října 1941 byl precizně vypracovaným projektem o »konečném řešení české otázky«.

Senátor Štěch před závěrem svého projevu dodává: »...každý seriózní člověk, který chce válečnou a poválečnou dobu hodnotit, musí tyto věci vzít v potaz. Musí vzít v potaz Terezín i další vyhlazovací tábory. Samozřejmě platí známý princip příčiny a následku, to znamená, že přece všechny známé excesy nemohou být stavěny do jedné řady s nacistickými zločiny, protože to byli Němci, kdo vyvolali válku, kdo rozpoutali tu hrůzu, nikdo jiný. To oni zřídili koncentrační tábory.« Alespoň tato pravda zatím nepřekroucená snad ještě platí.

Ve stejném čase jako v Terezíně, ale na jiném místě, zazněl jiný projev. Přednesl jej ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Převzal sice záštitu nad pietní akcí Terezínská tryzna, ale dal přednost před uctěním památky tisíců nevinných obětí svým »milým krajanům«. Jeho projevu v Norimberku na sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu tleskalo nadšeně asi 1000 potomků sudetských Němců – henleinovců pod taktovkou spokojeného Berndta Posselta.

I když byli již dříve - Herman, Bělobrádek, Marksová i mnozí jiní novodobí čeští kolaboranti nějakým způsobem účastníky sudeťáckých srazů - nikdy, až do dnešní doby, žádná česká vláda nevyslala oficiálního delegáta. Již velmi dlouho zástupci obou stran čekali na podobného premiéra, jakým je právě teď Bohuslav Sobotka. Před ním dosud žádný předseda české vlády v sobě nenašel tolik surovosti vůči obětem, aby některého z ministrů vlády pověřil k vystoupení na sudetoněmeckém srazu.

Mezi návštěvníky sjezdu se objevili již v sobotu i další z českých politiků, mimo jiné i bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček (ČSSD), poslanec Daniel Korte (TOP 09) nebo náměstek místopředsedy vlády pro vědu a inovace Arnošt Marks, manžel ministryně práce a sociálních věcí (oba ČSSD).

Miloš Zeman před mnoha roky označil Henleinovu sudetoněmeckou stranu jako pátou kolonu v českém pohraničí předválečného Československa. Tehdy se »přičinili« významnou měrou o rozbití našeho státu. Adolf Hitler je odměnil medailemi.

Říká se, že historie se občas opakuje, třeba i v poněkud jiné podobě. Doufejme, že nová současná pátá kolona, nyní již tolerovaná vládou českého státu, nestihne do příštích parlamentních voleb v roce 2017 předložit a uzákonit návrh na zrušení platnosti dekretů prezidenta Edvarda Beneše. To je hlavní motto sudeťáků i když našim důvěřivým, naivním i zbožným lidem falešně podávají ruce k odpuštění a usmíření.

Josef LIŠKA, předseda

Vlasteneckého sdružení antifašistů na Moravě

Zdroj: Haló noviny 20. května 2016

 

24. listopadu 2015 Před 120 lety se narodil Ludvík Svoboda

 

Ludvíka Svobodu uctily i gripeny

Na výraz úcty svému někdejšímu vrchnímu veliteli, prezidentu ČSSR v letech 1968-1975 a legendárnímu bojovníku ve dvou světových válkách armádnímu generálu Ludvíku Svobodovi (1895-1979) přeletěly dva letouny Armády ČR nad hlavami účastníků slavnostního setkání u příležitosti výročí Svobodova narození. Pětadvacátého listopadu tomu bude 120 let.

Sobotní akci, jež se uskutečnila v rodné obci Ludvíka Svobody, Hroznatíně na Třebíčsku, připravily Společnost Ludvíka Svobody (SLS), Klub českého pohraničí (KČP), Kraj Vysočina, Klub českých turistů z Trnavy a obec Hroznatín, která v tomto roce slaví 650 let od založení a na svého rodáka je patřičně hrdá. Hroznatínská náves před rodným domem, na níž byl v březnu 2013 vyzdvižen Svobodův pamětní kámen, se zcela zaplnila lidmi, kteří si Svobodovy statečnosti, vlastenectví, rozhodnosti, uvážlivosti a skromnosti váží.

»Není to tak dávno, co jsem se rozčílil, když jsem se dozvěděl, že Ludvík Svoboda patří mezi pochybné hrdiny,« odmítl předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička dehonestující tvrzení o hrdinovi dvou světových válek, přetrvávající v některých médiích či u některých veřejně činných osob. Vodička doložil, že Ludvík Svoboda se choval vždy statečně. Připomněl, jak si ve svých pamětech dovolil samostatně myslet, když např. vyzdvihl Zborov v našich dějinách. Bez prvního odboje a v jeho rámci bez čs. legií by samostatný stát nikdo nevyhlásil, psal Svoboda v době, kdy se to příliš nenosilo. »Po Listopadu se objevili noví kádrovači, kteří špiní i Ludvíka Svobodu,« poznamenal rezolutně s tím, že hrdinovi-vlastenci nesahají ani po kotníky.

Odsuzují projevy falšování dějin

Ve stejném duchu navázal Milan Richter, předseda Národní rady KČP. KČP chápe Svobodův odkaz coby odkaz nejlepších synů národa. Svoboda stál v rozhodujících situacích vždy na straně lidu. »Nikdy nezapomeňte, jak lehce jsme svobodu ztratili a jak těžce a za cenu velikého úsilí a velikých obětí našeho a zejména sovětského lidu jsme ji dobývali zpět!« připomněl známý Svobodův citát z knihy Z Buzuluku do Prahy a zdůraznil, že KČP odsuzuje všechny projevy falšování dějin.

Vyzdvihl Svobodovy vlastnosti. V době, kdy mu nebylo umožněno být vojákem, pracoval skromně v JZD Hroznatín. Jako hlava státu stmeloval oba národy někdejšího Československa.

Předseda Národní rady KČP poděkoval všem, kdož mají podíl na instalaci pamětního kamene ve Svobodově rodišti: starostce Janě Uchytilové, místním zastupitelům a senátorům, OV KSČM v Kraji Vysočina, které se na věci finančně podílely, jmenovitě Miloslavu Wasserbauerovi a mistru kameníkovi jenž odvedl vynikající práci. Svobodově dceři, profesorce Zoe Klusákové Svobodové, jejímu vnukovi Miroslavu Klusákovi a předsedovi SLS Ludvíku Engelovi předal za udržování historické pravdy o bojové cestě příslušníků 1. čs. armádního sboru medaile KČP.

Jak mnozí řečníci zdůraznili, úcta by měla patřit též Zoe Klusákové, jež brzy dovrší devadesáti let života. Její osud byl také trudný, neboť se musela v době protektorátu skrývat se svou matkou Irenou u dobrých lidí, aby je nechytilo gestapo. Další rodinní příslušníci neměli takové štěstí. Svobodův syn Miroslav byl coby mladistvý popraven Němci v koncentračním táboře, kde zahynuli i další příbuzní.

Ve Svidníku nezapomněli

Že byl Svoboda skutečným svorníkem mezi Čechy a Slováky, doložil primátor Svidníku Ján Holodňák.

Jméno Ludvíka Svobody je v tomto slovenském městě nezpochybnitelné, bývalý prezident je tam čestným občanem. »Přinesl do našeho regionu svobodu, mír a také rozvoj. Pomáhal budovat nemocnici, školy, z nichž mnohé nesou Svobodovo jméno,« řekl primátor. Ve Svidníku stojí socha Ludvíka Svobody, jediná v bývalém Československu. »My Svidničtí máme Ludvíka Svobodu velmi rádi,« neskrýval upřímné sympatie.

Ludvík Svoboda je vzorem čestného člověka a vojáka. Takto o něm promluvil generálmajor Jaroslav Kocián, zástupce náčelníka Generálního štábu AČR. Připomněl, že 6. října 1944, kdy naše jednotky vstoupily poprvé na čs. území, se právě velitel Svoboda skláněl nad čs. praporem, který byl po těžkých bojích s fašisty dovezen až do Prahy. »Pro vojáky AČR je Ludvík Svoboda vzorem velitele, který se staral o vojáky a s vojáky žil.«

Shromáždění pozdravil i generální konzul Ruské federace v Brně Alexandr Nikolajevič Budajev, který podtrhl, že v Rusku si vkladu L. Svobody ke vzniku čs. armádního sboru a všech válečných veteránů vysoce cení. Na závěr Miroslav Klusák přečetl úryvek ze Svobodova projevu na varšavském kongresu pořádaném po 2. světové válce. Svoboda poznal válečné hrůzy, viděl rozervaná lidská těla a vyhaslé oči padlých… Válku nenávidí ze všeho nejvíce, a přesto by zase šel do boje, kdyby agresor přepadl jeho vlast… Není žádná válka, za niž by nikdo nebyl odpovědný, proto - »Bojujte v bitvě ze všech nejslavnější, za trvalý mír a přátelství mezi národy!«. Neobyčejně aktuální slova…

Věnce a kytice k pamětnímu kameni položili také vojáci z Vojenské akademie ve Vyškově, členové sdružení Vojáci proti válce, Slovanský výbor ČR, Národní archiv ČR, Marta Semelová a Josef Zahradníček jménem poslaneckého klubu KSČM za doprovodu předsedy MěV ve Žďáru nad Sázavou Kamila Vejvody a mnozí další, kteří ctí odkaz člověka, jenž šel do dvou světových válek na zteč za svoji vlast. Chyběl však věnec prezidentské kanceláře.

Zdroj: Haló noviny 23. listopadu 2015, (mh)

 

21. září 2015 Přečetli jsme ve slovenském tisku

 

Slovenské Hospodářské noviny ve středu 16. září 2015 přinesly analýzu Oskara Krejčího k současné utečenecké krizi. O tom kde vidí důvody zavřených hranic a jak vyřešit utečeneckou krizi.

 

Nemecká kríza Európskej únie

Bratislava – Rozhodnutie Berlína obmedziť vstup do Spolkovej republiky je zatiaľ najvýraznejší krok späť na ceste k zjednotenej Európe za celú históriu únie. Hranicu, ktorá sa vďaka schengenským dohodám stala skôr informáciou na mape než prekážkou oddeľujúcou dva štáty, znova obsadzujú najrôznejší kontrolóri. Vlaky z Rakúska do Nemecka sa zastavili, automobily sú kontrolované, zelená hranica stráca svoju prívetivú farbu. A okamžite sa vyrojili otázky, čo týmto rozhodnutím Berlín sleduje. Či nejde napríklad o nátlak na krajiny skupiny V4, ktoré odmietajú kvóty. Či sa Berlín a Viedeň nesnažia otočiť prúd migrantov na územie Slovenska a Česka, a tým ich vlády prinútiť k väčšej kooperácii.

Zo štatistík do televízií

Možné to je. Ale pravdepodobnejšia odpoveď na otázku, čo Berlín uzatváraním hraníc sleduje, znie – nič premyslené. Zatiaľ ide najmä o prekážku na jednej z migračných trás, a to na takzvanej balkánskej ceste. Rozhodnutie Berlína je predovšetkým ochrannou reakciou na chaos, ktorý sám svojou politikou do značnej miery spôsobil. Politikou, ktorá už viac než dva roky dvíha vlnu migrantov z oblasti, pre ktorú sa pomaly vžíva skratka MENA, teda zo štátov Blízkeho východu a severnej Afriky. Tieto chyby sa dajú rozdeliť do troch skupín: problém s oneskorenou a nevhodnou reakciou, pomýlené chápanie európskych hodnôt a v neposlednom rade falošné poňatie príčin migrácie.

Migračná vlna do Európy z oblasti MENA sa podľa dostupných údajov agentúry začala dvíhať už pred viac než dvomi rokmi. Frontex, teda Európska agentúra pre riadenie operatívnej spolupráce na vonkajších hraniciach členských štátov EÚ, zaznamenal tento nástup migračnej vlny a vo svojej prognóze na začiatku tohto roka odhalil, že tento rok by malo do Európskej únie prísť 500-tisíc až jeden milión utečencov. S nástupom migračnej vlny rástol aj počet mŕtvych, ktorí na tejto ceste za šťastím zahynuli. Podľa Medzinárodnej organizácie pre migráciu zomrelo v rokoch 2000 až 2014 pri pokuse dostať sa do Európy 22 400 ľudí. Únijní politici však zareagovali až tento rok na jar, keď sa migračná tragédia premiestnila zo štatistík aj na televízne obrazovky. A zareagovali chybne – predovšetkým vinou Nemecka.

Nemecké chyby

Chyba bola a stále je v predstave prerozdelenia migrantov pomocou kvót, poňatých v absolútnych hodnotách: prijmete tisíc utečencov zo súčasných 30-tisíc. Čo však s tými migrantmi, ktorí prídu zajtra? Kvóty majú matematicko-politický zmysel len vtedy, keď sú chápané ako relatívna hodnota z neznámeho počtu utečencov: prijmete päť percent migrujúcich do Európy. Idea kvót však obsahuje ešte jeden problém, na ktorý od začiatku upozorňujú predstavitelia štátov Vyšehradskej štvorky. Ubytovanie akéhokoľvek množstva migrantov na území Slovenska či Česka väčšine z nich nezoberie chuť, aj tak zamieria do Nemecka alebo Švédska, či Francúzska.

Ďalšiu chybu Nemecko urobilo verejným oznámením, že je ochotné a schopné prijať tento rok takmer milión utečencov. Tým fakticky Berlín vyzval súčasných migrantov, aby zamierili do tejto krajiny zasľúbenej. A zvýšil význam balkánskej cesty. Migrácia tak dostala dôležitý stimul, ktorý sa rozhodnutie Berlína o kontrole hraníc snaží obmedziť.

Povzbudenie pre radikálov

Od jari kladie Nemecko pri zdôvodňovaní svojej politiky dôraz na európske hodnoty. K nemu sa pripojilo aj Francúzsko a niektoré ďalšie štáty. Tieto hodnoty nie sú voči migrantom nijako špecifikované, v podstate sa apeluje na to poňatie ľudských práv, ktoré je zakotvené v únijných dokumentoch. Na solidaritu vnútri Európskej únie, na ľudskosť a na charitu. Tento apel je natoľko abstraktný, že koliduje s praktickou politikou a nutne vyvoláva nové tragédie. Nejde len o to, že podnecuje súčasnú migračnú vlnu. Chudoba vo svete nie je riešiteľná sociálnou migráciou do štátov s vyššou životnou úrovňou. Aj keď únia prijme milión sociálnych migrantov, podľa FAO, teda Organizácie pre výživu a poľnohospodárstvo, dostatok potravín na „aktívny a zdravý život“ nemá 795 miliónov ľudí. Takisto politická migrácia je v dôsledku destabilizácie štátov v oblasti MENA na takej úrovni, že Európska únia ju už nedokáže zvládnuť. Navyše obrazy osobných tragédií migrujúcich rodín posilňujú emotívne vnímanie celého problému a ďalej štepia európsku spoločnosť, pôvodne určite nezamýšľaným spôsobom. Dá sa predpokladať, že súčasný postup Berlína a Bruselu pri nepraktickom zdôrazňovaní ľudskosti posilní vplyv radikálne pravicových skupín a ideológií.

Nezvládnutá arabská jar

Základný problém nemeckej reakcie na migračnú krízu je však inde. Je v zlom chápaní príčin migračných problémov. Tie skutočné a hlavné nie sú totiž na nemeckej či schengenskej hranici. Nie sú ani na hranici Európy. Sú tam, kde vojna vyháňa ľudí z ich domovov.

Nemecko patrí medzi štáty, ktoré nesú vlnu za destabilizáciu v celej oblasti MENA formou podpory nezvládnutej, takzvanej arabskej jari. Kým si Západ, predovšetkým USA, Francúzsko a Veľká Británia, nepriznajú, že pri bombardovaní Líbye a podpore ozbrojenej protivládnej opozície v Sýrii urobili chybu, vlnu migrácie nebude možné zablokovať inak než násilím.

Uzatváranie hraníc je len jemným prejavom tejto skutočnosti. Na zastavenie prívalovej vlny na balkánskej ceste je nevyhnutné prestať živiť vojnu proti vláde v Damašku. Veď len v Turecku, Libanone a Jordánsku sú približne tri milióny sýrskych utečencov, ktorí svoj neradostný status ochotne vymenia za nádej v Európskej únii. Väčšina z nich by sa však určite rada vrátila domov, keď sa skončí vojna. Rekonštrukcia oblasti MENA, nie vojna – to je riešenie migračnej krízy.

 

18. srpna 2015 Článek Miloslava Ransdorfa, poslance EP, v týdeníku Naše pravda 31/2015

 

Osobní práva v propadlišti dějin aneb USA opět o krok před Evropou

Před časem jsem jednomu čtenáři Parlamentních listů odpovídal na dotaz o americkém zákonu PATRIOT Act, který výrazně zasahuje do osobních práv Američanů. Odpověděl jsem jen zběžně s tím, že obšírněji odpovím později. A zapomněl jsem na to. Dnes se tedy s omluvou k tématu vracím:

Po útocích 11. září 2001 přišel ve Sněmovně reprezentantů republikán Jim Sensenbrenner s projektem PATRIOT Act pod číslem H.R.5162. Text byl schválen 24. 10. 2001 ve Sněmovně reprezentantů poměrem 357 ku 66 a další den zákon prošel v Senátu poměrem 98 ku jedné. Marně si lámu hlavu, jak důkladně stačili senátoři za čtyřiadvacet hodin prostudovat zákon, který se skládá z deseti oddílů a čítá 342 stran.

Název PATRIOT Act (Vlastenecký zákon) je ve skutečnosti zjednodušující zkratka. Původní název zněl Providing Appropriate Tools Required to Intercept and Obstruct Terrorísm Act of 2001 (Poskytnutí náležitých nástrojů požadovaných pro překazení a zabránění teroristického aktu z roku 2001). Při projednávání zákona přibyla ještě zkratka USA (Uniting and Strengthening America, tedy Sjednocení a posílení Ameriky). Věc projednal 107. kongres Spojených států s účinností od 26. října 2001. Proč jsem si na tento obsáhlý zákon vzpomněl? Protože byl opět, už poněkolikáté, prolongován.

Přijetím rozsáhlého a komplikovaného zákona PATRIOT Act získaly úřady možnost odposlouchávat telefony, sledovat elektronickou poštu, finanční záznamy, obchodní dokumentaci, pozorovat, jak kdo užívá internet, co si kdo čte a půjčuje v knihovnách, provádět domovní prohlídky, konfiskovat majetek občanů i institucí, uvěznit preventivně imigranty, špehovat každého Američana i cizince, a to bez soudního rozhodnutí. Pro usnadnění práce policie a služeb proti teroristům měla být, a už je vytvořená gigantická databáze DNA občanů (kdo by odmítnul poskytnout příslušný vzorek, dostane pokutu až 200 000 USD nebo bude potrestán vězením v trvání jednoho roku). Podniky, které nebudou respektovat dohodu s klienty o důvěrnosti informací a své klienty, oznámí policii, dostanou v případném soudním sporu s klientem imunitu. Atakdále atakdále. Všechny body tohoto zákona nelze postihnout v novinovém článku.

Zákon PATRIOT Act měl vypršet v roce 2011, ale Obama 26. 5. 2011 prolongoval tři jeho klíčová opatření. Týkaly se odposlechů, obchodních záznamů a sledování »osamělých vlků« (potenciálních záškodníků, kteří se nedali přiřadit k žádné teroristické organizaci).

Kvůli chybějícím souhlasu Kongresu měla platnost části PATRIOT Actu skončit 1. 6. 2015. Jenže tím, že prošel USA Freedom Act (2. 6. 2015), byly klíčové partie zákona obnoveny a prodlouženy do roku 2019. Aspoň že prošel pozměňovací návrh týkající se NSA (National Security Agency špiclovala i spojence včetně Angely Merkelové). NSA kvůli tomuto pozměňovacímu zákonu už nesmí shromažďovat plošně data z telefonních rozhovorů. Data schraňují komunikační společnosti a NSA od nich může získat informace, týkající se cílených osob, jen na základě rozhodnutí Federálního soudu.

Samozřejmě byla podána řada žalob. V soudních rozhodnutích zaznělo, že nároky zákona PATRIOT Act jsou neústavní a že protiřečí zejména Čtvrtému ústavnímu dodatku z Bill of Rights. I takové jsou dnešní Spojené státy.

Jaký je rozdíl v přístupu Bushe a Obamy k PATRIOT Act? Vůbec žádný. Když se blížilo datum, kdy měla uplynout platnost klíčových ustanovení PATRIOT Act, prezidentův tým i američtí zákonodárci hekticky pracovali na jejich opětovném prodloužení. Obama tlačil 2. 6. 2015 na Senát, aby podstatně neměnil text, který prošel ve Sněmovně reprezentantů. Kde je, pane prezidente, ta vaše změna, které můžeme věřit?

Lidé jsou právem vyděšeni

A proč o tom všem píšu? Inu proto, že USA nás v mnoha věcech předbíhá. Myslím si a obávám se, že manipulace s uměle vyvolanou vlnou uprchlíků bude záminkou pro útok na občanská a lidská práva v Evropské unii. Lidé jsou právem vyděšeni a jejich nejistota a pocit ohrožení se může stát spouštěcím mechanismem.

Německý autor Thomas Darnstädt nedávno napsal zajímavou knihu o tom, jak teror a strach o vlastní bezpečnost povedou ke konci našich svobod, jak bezpečnostní rizika prorazí rámec práva a právního státu. Název jeho práce Der globale Polizeistaat (Globální policejní stát) nezní moc povzbudivě.

Ti, kteří vládnou, budou chtít využít uprchlické krize ke špiclování a kontrolování celé společnosti. Stejně tak se řecká krize a krize eurozóny mohou stát záminkou k útokům na sociální stát. Evropská unie se pyšní tím, že je prostorem práv a svobod. Jenže jak dlouho ještě...

Možná, že text evropské verze PATRIOT Actu je už hotov. Nemáme začít brát futuristický film V jako Vendeta jako studijní materiál pro naše budoucí osudy?

Zdroj: Naše pravda — společensko-politický týdeník Haló novin. 17. srpna 2015

 

18. srpna 2015 Článek Stanislava Mackovíka, poslance PČR, v týdeníku Naše pravda 31/2015

 

Příčiny a důsledky bezohledné zahraniční politiky Západu

Současná obrovská migrační vlna je důsledkem bezohledné zahraniční politiky Západu. Euroatlantické vazby mezi USA a EU jsou prostředkem prosazování zájmů USA po celém světě. V zájmu Bílého domu je vedena řada válečných konfliktů, jejichž pravou podstatu musí mainstreamová média zakrývat. Vliv médií je proto účelově podporován, což je dáno skutečností, že média jsou nástrojem, kterým je možné efektivně manipulovat veřejné mínění.

Ve světě, kde mají média velkou váhu, se neřeší ty věci, které jsou důležité, ale ty, o kterých televize a noviny říkají, že mají být důležité. Proto jsou agresivní války a násilné změny vlád, které realizují USA a jejich vazalové v NATO, v médiích prezentovány jako humanitární akce nebo jako podpora demokratických sil v dané zemi. Scénáře pro porušování mezinárodního práva jsou už několik let stejné. Nejprve barevná revoluce, ekonomická blokáda, to vše s podporou »domácích« nevládních organizací, jejichž hlavní aktéři se jezdí školit především do USA. Pak následuje mnohdy přímá vojenská angažovanost ve prospěch právě výše zmíněných nevládních struktur. Výsledkem tohoto letitého »snažení« je velký nárůst uprchlíků ze zemí, kde je nový režim ještě horší než ten předchozí - popřípadě daný stát po západní »pomoci« rovnou ovládají teroristé. Nedávno byl zveřejněn údaj, že v roce 2014 ztratila světová ekonomika vlivem válek 14,4 bilionů dolarů. To je asi 13,4 procenta světového hrubého produktu. Bohužel - válka je velký byznys, a proto nejsou prostředky na potřebné. Migrace je výsledkem konfliktů.

Ve statistikách Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) je uvedeno, že koncem loňského roku bylo ve světě 59,5 milionů běženců. Od konce druhé světové války je to až astronomické číslo. Na takový počet běženců nejsou v dostatečné míře připraveny prostředky.

Pokud jde o řešení problematiky migrantů v ČR, současná vládní garnitura musí řešit jak umístění uprchlíků v azylovém procesu, tak i zachycené imigranty, kteří o azyl v ČR nemají zájem. Je evidentní, že se jedná o problém, který je nový a na naše poměry ekonomicky, logisticky a bezpečnostně náročný. V důsledku dlouhodobé nekoncepční politiky vlád po roce 1989 došlo ke snížení kapacit zařízení, která lze využít pro případné momentální umístění uprchlíků. Tristní je personální situace v bezpečnostních složkách a naší armádě, které mají za sebou opakovanou personální redukci a finanční podhodnocení. Tento stát nemá žádnou vlastní dlouhodobou koncepci zdravotnictví, armády, policie. To se zákonitě musí projevit v tom, že nový problém kolem uprchlíků se řeší ze dne na den.

Migrační vlna nezačala včera

Není tomu tak dávno, kdy se přijímala preventivní bezpečnostní opatření například na našich letištích, která měla zabránit přenosu infekčních chorob u cestujících v letecké dopravě. Současný problém běženců je proto velkou neznámou a představuje do určité míry větší riziko, neboť migrace nepodléhá prakticky žádným pravidlům a zavedeným postupům. Tím spíše, pokud jde o migraci ilegální, která neprochází turniketem v letištní hale.

Zároveň si musíme uvědomit, že migrační vlna nezačala včera, - ale byla nastartována před třemi až čtyřmi lety. Reakce EU a tím pádem i naší vlády je opožděná. Činí se kroky až na řešení důsledků a promarnil se čas, kdy bylo možně se lépe připravit a zabránit některým nežádoucím jevům. Mezinárodní organizace pro migraci ve svých zprávách uvádí, že v letech 2000 až 2014 zahynulo při pokusu dostat se do Evropy 22,4 tisíce lidí. Jen v minulém roce zemřelo 3,5 tisíce lidí. Tato čísla zůstávala dlouhou dobu pro média tabu. Stejný nezájem tato čísla vyvolala u mnoha politiků v EU. Jisté je, že kdyby se jednalo o mrtvé u ruských nebo čínských hranic, pak by zpravodajství byla jen a jen o nich. Určitě by se celá řada manažerů pravicové politiky prezentovala jako zastánci lidských práv. Za této situace tomu však tak není.

USA, EU a jejich chrabré NATO nechávají problém z místa vzniku exportovat do zahraničí. Jsou sice schopny do zájmových lokalit posílat různá úkolová bojová uskupení - nejsou ale schopny zabránit humanitární katastrofě v daných lokalitách a těžkopádně dokážou zajistit bezpečnost na moři a v neposlední řadě na vlastních hranicích. Například většina ilegálních, migrantů ze Sýrie přichází z Turecka, tedy členské země NATO.

Aby to nebylo jednoduché, USA to vše ze zámoří sledují a ještě mají odvahu kritizovat EU za porušování lidských práv ve vztahu k migrantům. Skutečnost je taková, že pokud by v nedávné minulosti dopadlo méně bomb na Irák, Sýrii, Libyi a další státy, bylo by méně utonulých a méně těch, kteří se snaží dostat tunelem do Francie nebo naskakují na kamiony.

Tupé kvóty

Za tupou reakci na současný stav je možné pokládat tzv. kvóty uprchlíků, které mají státy EU přijímat. Podle KSČM je rozhodnutí této záležitosti na jednotlivých členských státech. Také Česká republika by se měla aktivně, ale suverénně, rozhodnout s přihlédnutím k domácím podmínkám.

Navíc nikdo srozumitelně neřekl, zda se kvóty týkají všech běženců, nebo jen těch legalizovaných. Podle některých agentur by v roce 2015 mělo do Evropské unie proniknout půl milionu až jeden milion nelegálních běženců. Na takový počet žádné kvóty stačit nebudou. Pochybuji, že naše vláda má dostatek prostředků na jejich začlenění, když není schopna umožnit řádné začlenění stovek tisíc vlastních občanů. Není schopna a snad ani ochotna měnit tradici předchozích vlád, kdy se u nás desetiprocentní nezaměstnanost považuje za výhodu tržního systému a podle stejných dogmat je prý chudoba lepší než fronta na mandarinky. Případná nadměrná pozitivní diskriminace běženců ze strany vlády povede k nárůstu xenofobie, mezikulturních konfliktů a nárůstu popularity pravicových nacionalistických subjektů. Jenom řízená imigrace může vést k demografickému, kulturnímu a sociálně-ekonomickému obohacení domácí společnosti. To musí být hlavním důležitým úkolem současné vlády ČR.

Za systémové řešení problému ze strany vlády se nedá považovat případná »privatizace« migračního procesu, kdy po vyčerpání kapacit státem vlastněných ubytovacích zařízení se bude platit za pronájem bytů ve vlastnictví ne zrovna sociálně vnímavého magnáta.

KSČM i nadále bude požadovat exaktně jasné stanovisko vlády k této problematice. Využijeme všech možností - včetně interpelací na premiéra a jednotlivé ministry tak, aby byla opatření jimi činěná v kontextu situace a neprohlubovala problémy našich občanů, a naší ekonomiky.

Zdroj: Naše pravda — společensko-politický týdeník Haló novin. 17. srpna 2015

 

21. března 2015 Článek Luboše Dvořáka k průzkumu ústupových tras

 

Průzkum ústupových tras je nutný!

Že cesta amerických boys z cvičení v pobaltských státech přes Polsko a ČR až na základny v Německu po vlastní ose, včetně obrněné techniky, a to po několika trasách zároveň, nemá žádné dopravní ani logistické odůvodnění, a je tedy jen demonstrací síly, která má dále zvyšovat napětí v Evropě, je evidentní a přiznávají to i sami Američané.

Že souhlas vlády s tímto »kvazi přesunem« je minimálně na samé hraně legálnosti (ne-li za hranou), je také vcelku jasné. Základním předpokladem »přesunu vojsk«, aby bylo možno hovořit o přesunu vojsk a vztáhnout to tak na tento pobyt cizích jednotek na území státu, je co nejkratší (nejvýhodnější) trasa přesunu, co nejmenší narušení běžného života občanů, co nejkratší čas.

Ani jeden z těchto předpokladů v tomto případě splněn není. Trasa není nejkratší ani nejvýhodnější, neboť taková může být z »logiky věci jen jedna«. Tím, že přesun bude po třech trasách, je zřejmé, že tento požadavek naplněn není. Co nejmenší narušení se obvykle zabezpečuje přesunem po železnici a v době nejmenšího provozu, tedy zejména v noci. Ani tento předpoklad pochopitelně naplněn není. No, a do třetice, přesun, aby mohl být nazýván přesunem, se obvykle koná v nejkratším možném čase, čili bez zbytečného přerušování. Naše republika má na šíř maximálně cca 500 kilometrů, takže pokud by šlo skutečně o přesun, šlo by jej uskutečnit i při jízdě v koloně průměrnou rychlostí padesát kilometrů za hodinu, i s povinnými přestávkami, za cca patnáct hodin. Není tedy žádný faktický důvod, aby u nás vojska »přespávala« — tedy »pobývala« a přesun trval tři dny.

To, co jsem uvedl výše, ví ale každý výkonný praporčík bývalé ČSLA a ví to jistě i generální štáb včetně jeho náčelníka, a měla by to proto vědět i vláda. Ostatně, že cílem »přesunu« není přesun, ale demonstrace síly, přiznávají i dle vyjádření pana premiéra a ministra obrany všichni. Použití ustanovení o povolení »přesunu«, přestože jde jednoznačně o účelový o krátkodobý pobyt cizích vojsk, pouze rozhodnutím vlády, a nikoliv rozhodnutím parlamentu, je tedy zjevně zneužitím těchto ustanovení.

Máme tu znovu »pobyt cizích vojsk«, zatím krátkodobý, ale co se povedlo jednou, dá se opakovat. Nebudou nám takhle příštích několik let jen na základě rozhodnutí vlády jezdit američtí vojáci tam a zpátky? Nu, a co právní důsledky? Budou se na »American boys« vztahovat české zákony? Asi těžko, takže chudáci ti, kteří by se s nimi náhodou srazili, budou žalovat v USA.

Důvodů proti tomuto »kvazi přesunu« bych našel ještě spousty, ale vidím i jeden důvod pro. Před více než dvěma sty lety hnal Kutuzov k Atlantiku Napoleona. Před sedmdesáti lety hnala po stejné ose Rudá armáda hitlerovce. Pokud se USA tak mohutně snaží napodobit tyto předchůdce a vyprovokovat ruského medvěda, je dobře, aby si předem prozkoumaly ústupové trasy, aby pak, neztrácely zbytečně čas blouděním ve spleti našich nepříliš kvalitních okresek.

Ti, co se nepoučí z historie, jsou odsouzeni k opakování stejných chyb. Je pravděpodobné, že pokud ruského medvěda vyprovokují, povalí se dřív nebo později v patách těch, kteří se té nepředloženosti dopustí, k břehům Atlantiku, stejně jako před těmi dvěma sty a sedmdesáti lety. Ale, proboha, to opravdu Evropa chce?

Zdroj: Haló noviny sobota 21. března 2015

 

20. března 2015 Seznamte se direktivou Allana Dulese z r. 1945

 

„Porovnejte se skutečností - děláme to dobře ??” Jordák Fr.

Direktiva Allana Dullese...

...bývalého ředitele CIA a šéfa politické rozvědky USA, takzvaná Americká doktrína boje proti SSSR (a dále potažmo proti všem Slovanům), vypracovaná už v roce 1945, která předznamenala začátek studené války a »jede« se podle ní dodnes. Píše se v ní následující:

»Válka končí, vše se nějak uspořádá, ale my použijeme všechno, co máme, veškeré zlato, celou materiální moc na obelhávání a ohlupování lidí. Lidský mozek, lidské vědomí jsou přizpůsobivé změnám.

Pokud do něj zasejeme chaos, nepozorovaně lidem zaměníme jejich hodnoty za falešné a donutíme je těmto hodnotám věřit. Jak? Najdeme stejně smýšlející lidi, spojence a pomocníky v samotném Rusku. Krok za krokem rozehrajeme svým rozsahem grandiózní tragédii záhuby nejvzpurnějšího (zde si pan Dulles nevidí do huby — potřeboval by zrcadlo) národa na zemi. Definitivně a nezvratně uhasíme jeho sebevědomí. V literatuře, v divadle a ve filmu budeme zobrazovat všechny, kteří budou do lidského vědomí vštěpovat kult sexu; násilí, sadismu a zrady, zkrátka veškerou mravní zpustlost.

Ve státní správě vyvoláme chaos a zmatek. Nenápadně, ale aktivně a ustavičně budeme podporovat panovačnost úředníků, korupci a bezzásadovost. Poctivost a smysl pro pořádek budou zesměšňovány a jakoby nikomu nepotřebné, prohlásí se za přežitek minulosti. Hrubost a drzost, lež a podvod, alkoholismus a narkomanie, zrada, nacionalismus a vyvraždování národů — to všechno budeme pěstovat v lidském vědomí.

Jen málo, velmi málo lidí bude tušit, co se děje. Ale my je zesměšníme, najdeme způsob, jak je obelhat a prohlásit je za vyvrhele společnosti.

Budeme vytrhávat jejich duchovní kořeny, vulgarizovat a ničit základy národní morálky. Takovým způsobem podlomíme jejich pokolení za pokolením, zaměříme se na děti a mládež, kterou začneme demoralizovat, rozvracet a rozkládat. Takto budeme postupovat.«

Z knihy »Tajemná síla slova« od Valerije SINELNIKOVA, 2008

Zdroj: Naše pravda — společensko-politická příloha Haló novin. 9. března 2015

 



Starší příspěvky...