KSČM ve Zlíně Facebook KSČM Zlín Facebook KSČM Twitter KSČM Twitter KSČM Zlín Videa KSČM Volby KSČM 2017 Se zdražováním vody nesouhlasíme! Církevní restituce - švindl

 

 

Listování médii KSČM aktuality KSČM alternativní informace KSČM komentáře KSČM stanoviska KSČM tiskové zprávy KSČM tiskové konference KSČM Krajský výbor Zlín Přihláška do KSČM

 


Válečná historie 20. století
17. května 2016 Cesta za památníky a památníčky odboje a obětí druhé světové války od Krajské rady Č-R společnosti Zlín

 

Cesta za památníky a památníčky odboje a obětí druhé světové války - KSČM Cesta za památníky a památníčky odboje a obětí druhé světové války

 

Jako již tradičně v májových dnech letošního roku uspořádaly OV KSČM Zlín a Česko-Ruská společnost Zlín Cestu za památníky a památníčky odboje a obětí druhé světové války v okrese Zlín.

Učastnili jsme se Pietních aktů k 71. výročí osvobození naší vlasti od fašismu v Prlově, Ploštině, Zlínu, Otrokovicích, Luhačovicích a Žlutavě.

Položili jsme květiny i u některých pomníčků v našem okrese Zlín jako v Biskupicích, Napajedlích, Pohořelicích, Hřivínově Ujezdu, Březnici v obci i u Mohyly v Březnici, Salaši u Zlína.

V dalších dnech bude naše štafeta pokračovat dalšími obcemi kde jsou rozesety pomníčky padlým vlastencům, partyzánům a našim osvoboditelům.

 

 

 

 

 

 

 

Blahopřejný dopis na generální konzulát Ruské federace v Brně

 

Cesta za památníky a památníčky odboje a obětí druhé světové války 2016 KSČM Cesta za památníky a památníčky odboje a obětí druhé světové války 2016 KSČM Cesta za památníky a památníčky odboje a obětí druhé světové války 2016 KSČM Cesta za památníky a památníčky odboje a obětí druhé světové války 2016 KSČM Cesta za památníky a památníčky odboje a obětí druhé světové války 2016 KSČM Cesta za památníky a památníčky odboje a obětí druhé světové války 2016 KSČM
Cesta za památníky a památníčky odboje a obětí druhé světové války 2016 KSČM Cesta za památníky a památníčky odboje a obětí druhé světové války 2016 KSČM Cesta za památníky a památníčky odboje a obětí druhé světové války 2016 KSČM Cesta za památníky a památníčky odboje a obětí druhé světové války 2016 KSČM Cesta za památníky a památníčky odboje a obětí druhé světové války 2016 KSČM Cesta za památníky a památníčky odboje a obětí druhé světové války 2016 KSČM
Cesta za památníky a památníčky odboje a obětí druhé světové války 2016 KSČM Cesta za památníky a památníčky odboje a obětí druhé světové války 2016 KSČM Cesta za památníky a památníčky odboje a obětí druhé světové války 2016 KSČM Cesta za památníky a památníčky odboje a obětí druhé světové války 2016 KSČM Cesta za památníky a památníčky odboje a obětí druhé světové války 2016 KSČM

Josef Nesvadba,

předseda Krajské rady Česko-Ruské společnosti Zlín

 

22. březen 2016 K 77. výročí nacistické okupace Česko-Slovenska v roce 1939

 

Pamětní deska na Petchkově paláci - Pečkárně v Praze.Je nutné odporovat všem, kdo deformují historii

 

Události, které nadlouho poznamenaly historii nejen Čechů a Slováků, ale i dění v Evropě a na celém světě, si v sobotu připomněli občané u někdejší vyšetřovny pražského gestapa Petschkova paláce. Svolavatelem shromáždění byly ÚV a Krajský výbor KSČM Praha. V úterý tomu bylo 77 let, co začala německá nacistická okupace okleštěného Česko-Slovenska.

»Oficiálně je sice považován za den zahájení druhé světové války až den přepadení Polska, tedy 1. září 1939, ale z historických dokumentů je jasné, že 15. březen 1939, den okupace bývalého Československa a následně pak vytvoření protektorátu Čechy a Morava, a 14. března dokonce vznik loutkového klerofašistického tzv. Slovenského štátu, byly nedílnou předehrou pro dosud největší a nejkrvavější vojenský konflikt v lidských dějinách s více než šedesáti miliony mrtvých,« řekl u pamětní desky s nápisem stále platného Fučíkova poselství Lidé, bděte! předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip.

Válka měla své základy a spouštěcí mechanismy ještě v době míru. Stejně i dnes čelíme řadě lží a podrazů jak na osobní, tak mezistátní úrovni, které při svém dalším působení jsou také způsobilé spustit válku, varoval Filip. Domnívá se, že je nutno odporovat všem, kteří se snaží deformovat historická fakta. »Musíme vystupovat proti těm, kdo se při návštěvě Mnichova schází s představiteli válečné propagandy, zejména sudetoněmeckého landsmanšaftu, navštíví budovu, kde byla potupná mnichovská dohoda uzavíraná, a nepromluví nebo dokonce nechce promluvit o nulitě mnichovského diktátu od samého počátku,« uvedl s odkazem na české premiérské návštěvy bavorské metropole - ať to byl Petr Nečas (ODS) či nyní Bohuslav Sobotka (ČSSD). Takový čin je odsouzeníhodný a KSČM takový postup nikdy nepřijme, zdůraznil místopředseda Poslanecké sněmovny.

Výročí počátku protektorátu je varovným mementem pro současnost. I dnes jsme svědky jevů, které připomínají situaci na sklonku 30. let, např. fašistický pochod hlavním městem členského státu EU Rigou či politické bezpráví a pronásledování komunistů na Ukrajině.

 

Solidarita i národní identita

ČR je součástí EU, ale to podle Filipa neznamená, že musíme přijímat jako hotovou věc rozhodnutí, která jsou v rozporu s našimi národními zájmy, a že máme ztratit poslední zbytky vlastní suverenity. Předseda ÚV KSČM zdůraznil, že komunisté jsou internacionalisty, vědí, co je solidarita, umí pomáhat slabým a nebojí se to nahlas říci, proto se nepřikloní k těm, kdož šíří xenofobii a strach. Ovšem také vědí, že je nutno bránit národní identitu a naši tisíciletou kulturu.

Na akci promluvil i předseda Historicko-dokumentační komise ÚV ČSBS a vedoucí Památníku Pečkárna Emil Šneberg, který připomněl, jaké hrůzy znamenala nacistická okupace českých zemí, kolik desítek tisíc vlastenců prošlo pražskou vyšetřovnou gestapa. Odmítl jakékoli zlehčování tohoto pro český národ nejtěžšího období: vždyť během šestileté okupace bylo povražděno na 360 000 našich občanů a reálnou se stala hrozba likvidace národa.

K pamětní desce obětí nacistické perzekuce, zejména těch vlastenců, kteří byli v budově Pečkárny mučeni, týráni a zabíjeni, zavěsil Filip v doprovodu předsedkyně pražské organizace KSČM poslankyně Marty Semelové kytici květů. Stejně tak učinili představitelé Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska.

Shromáždění před Petschkových palácem se účastnili také členové vedení ÚV KSČM Petr Šimůnek, Miloslava Vostrá a Jiří Dolejš, poslanci v čele s předsedou klubu Pavlem Kováčikem, první místopředseda ÚV ČSBS Emil Kulfánek, předseda Strany demokratického socialismu Milan Neubert, zástupci vlasteneckých a mírových organizací (např. KČP, LKŽ, občanské iniciativy Ne základnám, SPaS) a široká veřejnost.

Zdroj: Haló noviny 21. března 2016 mh

 

22. březen 2016 K 77. výročí nacistické okupace Česko-Slovenska v roce 1939, projev místopředsedy PS PČR Vojtěcha Filipa

 

Projev místopředsedy PS PČR a předsedy ÚV KSČM Vojtěcha Filipa na shromáždění před Petschkovým palácem v Praze 19. března 2016.Sedmasedmdesáté smutné výročí okupace

 

Projev místopředsedy PS PČR a předsedy ÚV KSČM Vojtěcha Filipa na shromáždění před Petschkovým palácem v Praze. (19. března 2016)

Vážené soudružky a soudruzi, paní a pánové, občané,

sešli jsme se dnes na tomto pietním místě u budovy, za jejímiž zdmi byla nechvalně proslulá vyšetřovna pražského gestapa, kde při výsleších zahynuly po děsivém mučení stovky vlastenců či odtud směřovaly do koncentračních táborů nebo přímo na popraviště, abychom si připomněli události, které na dlouho poznamenaly historii nejen Čechů a Slováků, ale i dění v Evropě a na celém světě.

 

Selhání politických elit

Oficiálně je sice považován za den zahájení druhé světové války až den přepadení Polska, tedy 1. 9. 1939, ale z historických dokumentů je jasné, že 15. březen 1939, den okupace bývalého Česko-Slovenska, a následně pak vytvoření protektorátu Čechy a Morava - 14. března dokonce vznik loutkového klerofašistického tzv. Slovenského štátu, byly nedílnou předehrou pro dosud největší a nekrvavější vojenský konflikt v lidských dějinách s více než 60 miliony mrtvých. Okupací tehdejší již okleštěné ČSR se Hitler a jeho nacističtí pohlaváři zmocnili veškeré vojenské výzbroje bývalé ČSR, rozvinutého československého průmyslu, který pak mohl nacistům sloužit v jejich vražedné politice vůči ostatním národům.

Toto smutné výročí je mementem a nejen u nás je uznávaný fakt, že okupaci ČSR předcházela potupná mnichovská dohoda, o které pozdější britský premiér W. Churchill řekl, že si Velká Británie v Mnichově vybírala mezi ostudou a válkou a vybrala si ostudu i válku. Šlo nejen o ostudu, ale i o selhání mezinárodně politického a bezpečnostního systému vytvořeného v meziválečném období a o krach tzv. politických elit. O tom není pochyb. Válka tedy měla ještě v době míru své základy a spouštěcí mechanismy.

 

Není možné mlčet

Stejně i dnes čelíme řadě lží, nástrah a podrazů jak na osobní, tak mezistátní úrovni, které při svém dalším působení jsou, žel, také způsobilé spustit válku. Protože to víme a jsme poučeni historií, o to více musíme dnes odporovat všem těm, kteří se snaží deformovat historická fakta a překrucovat třeba i jednotlivosti. Musíme trvale vystupovat proti těm, ať jde o kohokoli, kdo se při návštěvě Mnichova schází s představiteli válečné propagandy, zejména sudetoněmeckého landsmanšaftu, navštíví budovu, kde byla potupná mnichovská dohoda uzavírána, a nepromluví nebo dokonce nechce promluvit o nulitě mnichovského diktátu od samého počátku a rázně neodmítne cokoli, co by mělo vést k revizi výsledků bezpodmínečné kapitulace nacistických německých vojsk nebo japonského militarismu.

Není možné mlčet, zejména pokud jde o návštěvu na úrovni předsedy české vlády, ať to byl v minulosti Petr Nečas nebo v současnosti Bohuslav Sobotka. Takový čin je odsouzeníhodný a nemá v české politické praxi žádné místo. KSČM takový postup nikdy nepřijme, protože je v rozporu s těmi nejzákladnějšími národními zájmy občanů České republiky.

Jsme na základě výsledků referenda od roku 2004 součástí EU, ale to neznamená, že musíme přijímat jako hotovou věc rozhodnutí, která jsou v rozporu s našimi národními zájmy, například nesmyslné kvóty na přerozdělování tzv. uprchlíků, že máme ztratit poslední zbytky vlastní suverenity, když ona tzv. sdílená evropská suverenita nás není schopna ochránit od nebezpečí, které hrozí počínaje oblastí vnitřní bezpečnosti, přes ochranu zdraví až po zachování vlastní národní identity, která čelí neustálým útokům nejen záměrně vyvolané migrační vlny, ale i majetkovému ataku církví a znovu tzv. sudetských Němců. Finanční oligarchie si opět usmyslela, že největší zisk bude mít v nastalém chaosu z válečného konfliktu v Evropě, který bude zpoza oceánu kritizovat a vydělávat na obchodu s válkou a jejími lidskými a materiálními oběťmi.

 

Nejčernější období naší historie

Ano, v úterý 15. března uplynulo 77 let od sychravého rána, kdy se rozbředlým sněhem valily kolony nacistické armády a obsazovaly zbytek okleštěného Československa. Tentýž den začalo zatýkání a perzekuce občanů. Hitler na Pražském hradě nadiktoval a podepsal výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava k 16. březnu 1939. Připomínám, že šlo o nejčernější období naší historie, šestileté období nacistické okupace, období, v němž bylo povražděno zhruba 360 000 našich občanů a reálnou se stala dokonce hrozba likvidace národa.

I tenkrát samotné okupaci předcházela druhá republika charakterizovaná bleskovou fašizací, hnědnutím a likvidací většiny demokratických práv, vše pod záminkou boje proti extremismu a v zájmu udržení klidu a dobrých vztahů s mocným sousedem... Pochopitelně jako jedno z prvních rozhodnutí pomnichovských představitelů bylo znemožnění činnosti a zákaz komunistické strany, nejdůslednějšího a nejaktivnějšího bojovníka proti fašismu a německé agresi. Ani tenkrát ne náhodou to byla ta část politických sil (české buržoazie), která před Mnichovem nejhlasitěji vykřikovala nacionalistická hesla, kdo se po Mnichovu netajil uspokojením nad tím, jak to dopadlo. A také ne náhodou to byl zástupce SSSR Litvinov, kdo ve Společnosti národů nejhlasitěji protestoval proti německé okupaci.

 

Současné NATO je nástrojem USA

A dnes jsme znovu svědky celé řady jevů, které tehdejší stav připomínají, fašistický pochod v lotyšské Rize, členském státu EU, který nikdo z evropských tzv. odpovědných politiků neodsoudil, trvale se zhoršující situace na Ukrajině, kde najdeme nejvíce politického bezpráví, ať už jde o zákaz KS kandidovat i jen v komunálních volbách, pronásledování komunistů, jejich únosy, vraždy a masová emigrace jak do Ruska, tak k nám. Vidíme vnucování zájmů velmocí jiným, ignorování mezinárodního práva, jednostranné výklady spojeneckých vztahů ve prospěch těch silných, ignorování zájmů zemí tzv. druhého řádu.

Současné NATO, které údajně zajišťuje mír a obranu zájmů všech členů, je evidentně nástrojem podřízení slabších tomu nejsilnějšímu, tedy USA, bez toho, aby bylo schopno řešit vlastní vnitřní spory. Turecko vydírá Evropu, vylévá si vztek na Řecku a snaží se tak o revanš za výsledky v druhé světové válce. Odmítá plnit spojenecké závazky a eskaluje migrační vlnu nejen z války zkoušené Sýrie a Iráku. Vojensky potlačuje kurdské bojovníky namísto toho, aby bojovalo proti teroru tzv. Islámského státu. Tehdy to byli extremisté, nyní jsou to teroristé, kvůli kterým se dál zbrojí a roztáčí se válečná propaganda....

A u nás doma (a nejen u nás) jsme svědky opět zesilujících, čím dál trapnějších a nikdy neutuchajících antikomunistických kampaní. Jako kdysi slouží i dnes nenávistné kampaně a tzv. jednoduchá řešení pouze k tomu, aby zabránily lidem přemýšlet nad opravdovými příčinami ekonomické, společenské a s tím související politické krize a nad skutečnými viníky. K tomu je dál vyvoláván strach, aby nenasytnému nadnárodnímu finančnímu kapitálu umožnil omezit demokratická práva a umlčel také nepohodlné názory většiny.

 

Národní suverenitu musíme bránit

Také proto jsme se dnes sešli na tomto místě, abychom u pamětní desky vzpomněli 15. března 1939, vzdali hold obětem fašistické zvůle a dali najevo, že jejich oběti nejsou zapomenuty, že nebyly marné a že učiníme vše, co je v našich silách, aby ponaučení z tehdejší doby pomohla v našem dnešním boji.

Jsme internacionalisté, víme co je solidarita, umíme pomáhat slabým a bezbranným a nebojíme se to nahlas říci. Nepřikloníme se k těm, kteří šíří xenofobii a strach. Ale také víme, že naši národní identitu, vlastní suverenitu musíme bránit proti těm, kteří nás chtějí vysávat a mají za cíl nás vykořenit, pošlapat naši tisíciletou kulturu, dál zmenšovat hrdost na naše schopnosti, vychovávat si vlastní budoucí generace, které nezapomínají na to, kde je jejich domov, co pro ně znamená rodná řeč, nejen osobní, ale i národní svoboda a státní suverenita. Češi si uměli, umějí a budou umět sami vládnout, jen nesmí připustit, aby ti, kteří nám vnucují své zájmy jako vlastní, vykládali naši historii tak, že obrana národních zájmů je nehodná úcty, protože se dotkla těch, kteří nám naši suverenitu nikdy nepřáli. Bylo jich tenkrát a je jich i dnes, žel, hodně, ale nejen já jsem přesvědčen, že platí ono husitské »nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte«.

Děkuji vám.

Zdroj: HN, Společensko-politický týdeník Naše pravda 21. března 2016 číslo 12

 

20. srpen 2014 K 70. výročí konce 2. světové války - Partyzáni na domácí frontě

 

 

Partyzáni na domácí frontěK 70. výročí konce 2. světové války.

 

(20. srpna 2014) V současné době média připomínají 100. výročí počátku 1. světové války. Česká televize si ono výročí přivlastňuje a představuje nám je v cyklu s důrazem v reklamních upoutávkách „Naše velká válka". Velká válka to opravdu byla, ale to zlo bylo „Naše"?...

 

Je tomu právě 70 let, kdy probíhala jiná, ještě větší - 2. světová válka a boje se zlem, které k nám přinesli němečtí vetřelci, zintenzivňovaly partyzánské osvobozovací oddíly na území východní Moravy. Před přicházející východní frontou do Československa se intenzita bojů stále více stupňovala. Na Slovensku pod Veľkou Fatrou na louce jedné z dolin u Martina letadla vysadila partyzány, kteří osvobodili 21. srpna 1944 obec Sklabiňa. Byla zde vyvěšena československá vlajka a následně bylo vyhlášeno 29. a 30. srpna 1944 celonárodní povstání, Slovenské národní povstání.
Připomeňme si postupně poválečný partyzánský almanach Partyzáni na domácí frontě. Je v něm souhrn písemností, výtisků z tiskárny O. Balatky z Holešova.

 

TAJNÁ VOJENSKÁ A CIVILNÍ ORGANIZACE PŘI ŠTÁBU 1. ČSL. PARTYZÁNSKÉ BRIGÁDY JANA ŽIŽKY ...
ZAČÁTKY 1. ČSL. PARTYZÁNSKÉ BRIGÁDY. DOKLADY JAK JSME ZAKLÁDALI 1. ČSL. PARTYZÁNSKOU BRIGÁDU ...
HRST VZPOMÍNEK Z BOJŮ 1. ČSL. PARTYZÁNSKÉ BRIGÁDY J. ŽIŽKY ...
Slovenské povstání dalo základ k brannému odporu v českých zemích...
Z bojů ze Slovenska na Moravu...
Přechod ze Slovenska na Horní Bečvu...
Tragedie Vařákových pasek...
VZNIK A ČINNOST PARTYZÁNSKÝCH SKUPIN V PROSTORU OBCÍ DRŽKOVÁ - KAŠAVA - VLČKOVÁ - PODKOPNÁ LHOTA. ...
Bezpečná základna pro partyzánskou činnost...
První vlaštovky budoucího odboje...
Skupina na Kuželku...
Skupina kpt. R. A. Petra Buďky na Kopné...
O skupině Češkově „Slávek”...
Jak partyzáni pracovali na zvědách - služba zpravodaje „Juráše”...
PARTYZÁNI VE VSACKÝCH A HOSTÝNSKÝCH HORÁCH ...
Odrad st. lt. RA Petra Moskalenka ...
Zneškodnění gestapáka Ed. Fárka ve Val. Meziříčí...
SKUPINA ODBOJE V RADHOŠŤSKÝCH HORÁCH ...
Zapojení na voj. organisaci škpt. v záloze B. Hrazdila-Kaliny ...
Navázání spojení s 1. čsl. partyzánským odradem Jana Žižky ...
Partyzánský oddíl kpt. RA Bělavského ...
Partyzánský odrad pplk. RA Saveljeva „Za rodinu” ...
ÚDERNÁ ROTA 1. ČSL. PARTYZÁNSKÉ BRIGÁDY JANA ŽIŽKY kpt. part. „Jerryho” - Vladimíra Krajčíka ...
Zařazení kpt. partyz. Jerryho do štábu I. čsl. partyz. brigády J. Žižky ...
Černava — tragická smrt kpt. RA I. Stěpanova ...
Předání historického praporu brigádě ...
NA PARTYZÁNY S GERMÁNSKOU LSTÍ ...
PLOŠTINA-Vznik a činnost partyzánského hnutí na Valašsko-Kloboucku, úvod ...
Počátky odboje ...
Vypálení pasek v Prlově a Leskovci ...
PARTYZÁNI VZPOMÍNAJÍ - Vzpomínka na Štiávník ...
Major R. A. Murzin znovu raněn ...
Leták I. čsl. partyzánské brigády Jana Žižky ...
ČEST PADLÝM - SLÁVA ŽIVÝM HRDINŮM
O mjr. R. A. Murzinovi ...
Veřejný projev politického komisaře kpt. R. A. Ivana Stěpanova ...
In memoriam kpt. R. A. Ivana Stěpanova ...
NÁM I BUDOUCÍM ...
Nám ...
i budoucím ...
PŘEHLED AKCÍ ...

 

 

22. červen 2013 Válečná historie 20. století od Jaroslava PEČKY

Válečná historie 20. století

Studie k tomuto tématu za použití odborné literatury - včetně patřičných citátů významných světových politiků, vojáků a historiků v letech 2010 - 2012 zpracoval Jaroslav Peček.
Dotazy a připomínky můžete zaslat na e-mail: jar.pecek zavináč gmail.com

  ST 01. PODKARPADSKÁ RUS jako součást Československé republiky
ST 01. PODKARPADSKÁ RUS jako součást Československé republiky  Jaroslav Peček ST 01. PODKARPADSKÁ RUS jako součást Československé republiky  Jaroslav Peček str. 1/4 ST 01. PODKARPADSKÁ RUS jako součást Československé republiky  Jaroslav Peček str. 2/4 ST 01. PODKARPADSKÁ RUS jako součást Československé republiky  Jaroslav Peček str. 3/4 ST 01. PODKARPADSKÁ RUS jako součást Československé republiky  Jaroslav Peček str. 4/4

  ST 02. 1. ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA iluze a skutečnost
ST 02. 1. ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA iluze a skutečnost Jaroslav Peček ST 02. 1. ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA iluze a skutečnost Jaroslav Peček str. 1/6 ST 02. 1. ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA iluze a skutečnost Jaroslav Peček str. 2/6 ST 02. 1. ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA iluze a skutečnost Jaroslav Peček str. 3/6 ST 02. 1. ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA iluze a skutečnost Jaroslav Peček str. 4/6 ST 02. 1. ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA iluze a skutečnost Jaroslav Peček str. 5/6 ST 02. 1. ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA iluze a skutečnost Jaroslav Peček str. 6/6

  ST 03. 1. ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA politika a národnostní menšiny [str. 0/5]
ST 03. 1. ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA politika a národnostní menšiny Jaroslav Peček str. 0/5 ST 03. 1. ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA politika a národnostní menšiny Jaroslav Peček str. 1/5 ST 03. 1. ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA politika a národnostní menšiny Jaroslav Peček str. 2/5 ST 03. 1. ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA politika a národnostní menšiny Jaroslav Peček str. 3/5 ST 03. 1. ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA politika a národnostní menšiny Jaroslav Peček str. 4/5 ST 03. 1. ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA politika a národnostní menšiny Jaroslav Peček str. 5/5

  ST 04. MĚLI JSME SE BRÁNIT nacistickému Německu? [str. 1/11]
ST 04. MĚLI JSME SE BRÁNIT nacistickému Německu? Jaroslav Peček str. 1/11 ST 04. MĚLI JSME SE BRÁNIT nacistickému Německu? Jaroslav Peček str. 2/11 ST 04. MĚLI JSME SE BRÁNIT nacistickému Německu? Jaroslav Peček str. 3/11 ST 04. MĚLI JSME SE BRÁNIT nacistickému Německu? Jaroslav Peček str. 2/11 ST 04. MĚLI JSME SE BRÁNIT nacistickému Německu? Jaroslav Peček str. 2/11 ST 04. MĚLI JSME SE BRÁNIT nacistickému Německu? Jaroslav Peček str. 2/11 ST 04. MĚLI JSME SE BRÁNIT nacistickému Německu? Jaroslav Peček str. 7/11 ST 04. MĚLI JSME SE BRÁNIT nacistickému Německu? Jaroslav Peček str. 8/11 ST 04. MĚLI JSME SE BRÁNIT nacistickému Německu? Jaroslav Peček str. 9/11 ST 04. MĚLI JSME SE BRÁNIT nacistickému Německu? Jaroslav Peček str. 10/11 ST 04. MĚLI JSME SE BRÁNIT nacistickému Německu? Jaroslav Peček str. 11/11

  ST 05. ATENTÁT NA HEYDRICHA a jeho sporný význam
ST 05. ATENTÁT NA HEYDRICHA a jeho sporný význam, Jaroslav Peček ST 05. ATENTÁT NA HEYDRICHA a jeho sporný význam, Jaroslav Peček str. 1/13 ST 05. ATENTÁT NA HEYDRICHA a jeho sporný význam, Jaroslav Peček str. 2/13 ST 05. ATENTÁT NA HEYDRICHA a jeho sporný význam, Jaroslav Peček str. 3/13 ST 05. ATENTÁT NA HEYDRICHA a jeho sporný význam, Jaroslav Peček str. 4/13 ST 05. ATENTÁT NA HEYDRICHA a jeho sporný význam, Jaroslav Peček str. 5/13 ST 05. ATENTÁT NA HEYDRICHA a jeho sporný význam, Jaroslav Peček str. 6/13 ST 05. ATENTÁT NA HEYDRICHA a jeho sporný význam, Jaroslav Peček str. 7/13 ST 05. ATENTÁT NA HEYDRICHA a jeho sporný význam, Jaroslav Peček str. 8/13 ST 05. ATENTÁT NA HEYDRICHA a jeho sporný význam, Jaroslav Peček str. 9/13 ST 05. ATENTÁT NA HEYDRICHA a jeho sporný význam, Jaroslav Peček str. 10/13 ST 05. ATENTÁT NA HEYDRICHA a jeho sporný význam, Jaroslav Peček str. 11/13 ST 05. ATENTÁT NA HEYDRICHA a jeho sporný význam, Jaroslav Peček str. 12/13 ST 05. ATENTÁT NA HEYDRICHA a jeho sporný význam, Jaroslav Peček str. 13/13

  ST 06. ATENTÁT NA HEYDRICHA omyly a dezinformace
ST 06. ATENTÁT NA HEYDRICHA omyly a dezinformace, Jaroslav Peček ST 06. ATENTÁT NA HEYDRICHA omyly a dezinformace, Jaroslav Peček str. 1/9 ST 06. ATENTÁT NA HEYDRICHA omyly a dezinformace, Jaroslav Peček str. 2/9 ST 06. ATENTÁT NA HEYDRICHA omyly a dezinformace, Jaroslav Peček str. 3/9 ST 06. ATENTÁT NA HEYDRICHA omyly a dezinformace, Jaroslav Peček str. 4/9 ST 06. ATENTÁT NA HEYDRICHA omyly a dezinformace, Jaroslav Peček str. 5/9 ST 06. ATENTÁT NA HEYDRICHA omyly a dezinformace, Jaroslav Peček str. 6/9 ST 06. ATENTÁT NA HEYDRICHA omyly a dezinformace, Jaroslav Peček str. 7/9 ST 06. ATENTÁT NA HEYDRICHA omyly a dezinformace, Jaroslav Peček str. 8/9 ST 06. ATENTÁT NA HEYDRICHA omyly a dezinformace, Jaroslav Peček str. 9/9

  ST 07 PROČ PRÁVĚ LIDICE?
ST 07 PROČ PRÁVĚ LIDICE? Jaroslav Peček ST 07 PROČ PRÁVĚ LIDICE? Jaroslav Peček str. 1/3 ST 07 PROČ PRÁVĚ LIDICE? Jaroslav Peček str. 2/3 ST 07 PROČ PRÁVĚ LIDICE? Jaroslav Peček str. 3/3

  ST 08 POPRAVY V DOBĚ PROTEKTORÁTU
ST 08 POPRAVY V DOBĚ PROTEKTORÁTU, Jaroslav Peček ST 08 POPRAVY V DOBĚ PROTEKTORÁTU, Jaroslav Peček str. 1/4 ST 08 POPRAVY V DOBĚ PROTEKTORÁTU, Jaroslav Peček str. 2/4 ST 08 POPRAVY V DOBĚ PROTEKTORÁTU, Jaroslav Peček str. 3/4 ST 08 POPRAVY V DOBĚ PROTEKTORÁTU, Jaroslav Peček str. 4/4

  ST 09 ODVOLÁNÍ MNICHOVA ZÁPADNÍMI VELMOCEMI
ST 09 ODVOLÁNÍ MNICHOVA ZÁPADNÍMI VELMOCEMI, Jaroslav Peček ST 09 ODVOLÁNÍ MNICHOVA ZÁPADNÍMI VELMOCEMI, Jaroslav Peček str. 1/5 ST 09 ODVOLÁNÍ MNICHOVA ZÁPADNÍMI VELMOCEMI, Jaroslav Peček str. 2/5 ST 09 ODVOLÁNÍ MNICHOVA ZÁPADNÍMI VELMOCEMI, Jaroslav Peček str. 3/5 ST 09 ODVOLÁNÍ MNICHOVA ZÁPADNÍMI VELMOCEMI, Jaroslav Peček str. 4/5 ST 09 ODVOLÁNÍ MNICHOVA ZÁPADNÍMI VELMOCEMI, Jaroslav Peček str. 5/5

  ST 10 NÁŠ ZÁPADNÍ EXILOVÝ ODBOJ a jeho financování
ST 10 NÁŠ ZÁPADNÍ EXILOVÝ ODBOJ a jeho financování, Jaroslav Peček ST 10 NÁŠ ZÁPADNÍ EXILOVÝ ODBOJ a jeho financování, Jaroslav Peček, Jaroslav Peček str. 1/3 ST 10 NÁŠ ZÁPADNÍ EXILOVÝ ODBOJ a jeho financování, Jaroslav Peček, Jaroslav Peček str. 2/3 ST 10 NÁŠ ZÁPADNÍ EXILOVÝ ODBOJ a jeho financování, Jaroslav Peček, Jaroslav Peček str. 3/3

  ST 11 CELONÁRODNÍ POVSTÁNÍ v Protektorátě
ST 11 CELONÁRODNÍ POVSTÁNÍ v Protektorátě, Jaroslav Peček ST 11 CELONÁRODNÍ POVSTÁNÍ v Protektorátě, Jaroslav Peček str. 1/6 ST 11 CELONÁRODNÍ POVSTÁNÍ v Protektorátě, Jaroslav Peček str. 2/6 ST 11 CELONÁRODNÍ POVSTÁNÍ v Protektorátě, Jaroslav Peček str. 3/6 ST 11 CELONÁRODNÍ POVSTÁNÍ v Protektorátě, Jaroslav Peček str. 4/6 ST 11 CELONÁRODNÍ POVSTÁNÍ v Protektorátě, Jaroslav Peček str. 5/6 ST 11 CELONÁRODNÍ POVSTÁNÍ v Protektorátě, Jaroslav Peček str. 6/6

  ST 12 PROTINACISTICKÝ ODBOJ jako cesta k Únoru 1948
ST 12 PROTINACISTICKÝ ODBOJ jako cesta k Únoru 1948, Jaroslav Peček ST 12 PROTINACISTICKÝ ODBOJ jako cesta k Únoru 1948, Jaroslav Peček str. 1/11 ST 12 PROTINACISTICKÝ ODBOJ jako cesta k Únoru 1948, Jaroslav Peček str. 2/11 ST 12 PROTINACISTICKÝ ODBOJ jako cesta k Únoru 1948, Jaroslav Peček str. 3/11 ST 12 PROTINACISTICKÝ ODBOJ jako cesta k Únoru 1948, Jaroslav Peček str. 4/11 ST 12 PROTINACISTICKÝ ODBOJ jako cesta k Únoru 1948, Jaroslav Peček str. 5/11 ST 12 PROTINACISTICKÝ ODBOJ jako cesta k Únoru 1948, Jaroslav Peček str. 6/11 ST 12 PROTINACISTICKÝ ODBOJ jako cesta k Únoru 1948, Jaroslav Peček str. 7/11 ST 12 PROTINACISTICKÝ ODBOJ jako cesta k Únoru 1948, Jaroslav Peček str. 8/11 ST 12 PROTINACISTICKÝ ODBOJ jako cesta k Únoru 1948, Jaroslav Peček str. 9/11 ST 12 PROTINACISTICKÝ ODBOJ jako cesta k Únoru 1948, Jaroslav Peček str. 10/11 ST 12 PROTINACISTICKÝ ODBOJ jako cesta k Únoru 1948, Jaroslav Peček str. 11/11

  ST 13 RUSKO-POLSKÁ VÁLKA 1918-1921
ST 13 RUSKO-POLSKÁ VÁLKA 1918-1921, Jaroslav Peček ST 13 RUSKO-POLSKÁ VÁLKA 1918-1921, Jaroslav Peček str. 1/3 ST 13 RUSKO-POLSKÁ VÁLKA 1918-1921, Jaroslav Peček str. 2/3 ST 13 RUSKO-POLSKÁ VÁLKA 1918-1921, Jaroslav Peček str. 3/3

  ST 14 RUSKO-NĚMECKÝ PAKT O NEÚTOČENÍ
ST 14 RUSKO-NĚMECKÝ PAKT O NEÚTOČENÍ, Jaroslav Peček ST 14 RUSKO-NĚMECKÝ PAKT O NEÚTOČENÍ, Jaroslav Peček str. 1/6 ST 14 RUSKO-NĚMECKÝ PAKT O NEÚTOČENÍ, Jaroslav Peček str. 2/6 ST 14 RUSKO-NĚMECKÝ PAKT O NEÚTOČENÍ, Jaroslav Peček str. 3/6 ST 14 RUSKO-NĚMECKÝ PAKT O NEÚTOČENÍ, Jaroslav Peček str. 4/6 ST 14 RUSKO-NĚMECKÝ PAKT O NEÚTOČENÍ, Jaroslav Peček str. 5/6 ST 14 RUSKO-NĚMECKÝ PAKT O NEÚTOČENÍ, Jaroslav Peček str. 6/6

  ST 15. NAPADENÍ SSSR - PLÁN BARBAROSSA dějiny válek - píše vítěz [str. 1/5]
ST 15. NAPADENÍ SSSR - PLÁN BARBAROSSA dějiny válek - píše vítěz, Jaroslav Peček str. 1/5 ST 15. NAPADENÍ SSSR - PLÁN BARBAROSSA dějiny válek - píše vítěz, Jaroslav Peček str. 2/5 ST 15. NAPADENÍ SSSR - PLÁN BARBAROSSA dějiny válek - píše vítěz, Jaroslav Peček str. 3/5 ST 15. NAPADENÍ SSSR - PLÁN BARBAROSSA dějiny válek - píše vítěz, Jaroslav Peček str. 4/5 ST 15. NAPADENÍ SSSR - PLÁN BARBAROSSA dějiny válek - píše vítěz, Jaroslav Peček str. 5/5

  ST 16 VARŠAVSKÉ POVSTÁNÍ
ST 16 VARŠAVSKÉ POVSTÁNÍ, Jaroslav Peček ST 16 VARŠAVSKÉ POVSTÁNÍ, Jaroslav Peček str. 1/3 ST 16 VARŠAVSKÉ POVSTÁNÍ, Jaroslav Peček str. 2/3 ST 16 VARŠAVSKÉ POVSTÁNÍ, Jaroslav Peček str. 3/3

  ST 17 DEFINITIVNÍ RUSKO-POLSKÁ HRANICE /na Curzonově linii/
ST 17 DEFINITIVNÍ RUSKO-POLSKÁ HRANICE /na Curzonově linii/, Jaroslav Peček ST 17 DEFINITIVNÍ RUSKO-POLSKÁ HRANICE /na Curzonově linii/, Jaroslav Peček str. 1/5 ST 17 DEFINITIVNÍ RUSKO-POLSKÁ HRANICE /na Curzonově linii/, Jaroslav Peček str. 2/5 ST 17 DEFINITIVNÍ RUSKO-POLSKÁ HRANICE /na Curzonově linii/, Jaroslav Peček str. 3/5 ST 17 DEFINITIVNÍ RUSKO-POLSKÁ HRANICE /na Curzonově linii/, Jaroslav Peček str. 4/5 ST 17 DEFINITIVNÍ RUSKO-POLSKÁ HRANICE /na Curzonově linii/, Jaroslav Peček str. 5/5

  ST 18 OPERACE OVERLORD - záchranná brzda Západu.
ST 18 OPERACE OVERLORD - záchranná brzda Západu, Jaroslav Peček ST 18 OPERACE OVERLORD - záchranná brzda Západu, Jaroslav Peček str. 1/5 ST 18 OPERACE OVERLORD - záchranná brzda Západu, Jaroslav Peček str. 2/5 ST 18 OPERACE OVERLORD - záchranná brzda Západu, Jaroslav Peček str. 3/5 ST 18 OPERACE OVERLORD - záchranná brzda Západu, Jaroslav Peček str. 4/5 ST 18 OPERACE OVERLORD - záchranná brzda Západu, Jaroslav Peček str. 5/5

  ST 19 PROČ SPOJENCI NEBOMBARDOVALI NACISTICKÉ KONCENTRAČNÍ TÁBORY?
ST 19 PROČ SPOJENCI NEBOMBARDOVALI NACISTICKÉ KONCENTRAČNÍ TÁBORY? Jaroslav Peček ST 19 PROČ SPOJENCI NEBOMBARDOVALI NACISTICKÉ KONCENTRAČNÍ TÁBORY? Jaroslav Peček str. 1/5 ST 19 PROČ SPOJENCI NEBOMBARDOVALI NACISTICKÉ KONCENTRAČNÍ TÁBORY? Jaroslav Peček str. 2/5 ST 19 PROČ SPOJENCI NEBOMBARDOVALI NACISTICKÉ KONCENTRAČNÍ TÁBORY? Jaroslav Peček str. 3/5 ST 19 PROČ SPOJENCI NEBOMBARDOVALI NACISTICKÉ KONCENTRAČNÍ TÁBORY? Jaroslav Peček str. 4/5 ST 19 PROČ SPOJENCI NEBOMBARDOVALI NACISTICKÉ KONCENTRAČNÍ TÁBORY? Jaroslav Peček str. 5/5

  ST 20 BOMBARDOVÁNÍ NĚMECKA - v závěru války.
ST 20 BOMBARDOVÁNÍ NĚMECKA - v závěru války. Jaroslav Peček ST 20 BOMBARDOVÁNÍ NĚMECKA - v závěru války. Jaroslav Peček str. 1/3 ST 20 BOMBARDOVÁNÍ NĚMECKA - v závěru války. Jaroslav Peček str. 2/3 ST 20 BOMBARDOVÁNÍ NĚMECKA - v závěru války. Jaroslav Peček str. 3/3

  ST 21 HIROŠIMA - zkušební polygon USA
ST 21 HIROŠIMA - zkušební polygon USA, Jaroslav Peček ST 21 HIROŠIMA - zkušební polygon USA, Jaroslav Peček str. 1/4 ST 21 HIROŠIMA - zkušební polygon USA, Jaroslav Peček str. 2/4 ST 21 HIROŠIMA - zkušební polygon USA, Jaroslav Peček str. 3/4 ST 21 HIROŠIMA - zkušební polygon USA, Jaroslav Peček str. 4/4

Zrada Karla Čurdy?

21. února 2014
Člen paravýsadku Out Distance - Karel Čurda vstoupil do všeobecného podvědomí našich občanů jako symbol zrady. Dne 16. června 1942 tedy tři týdny po atentátu na R. Heydricha a vzápětí vyhlášeném druhém stanném právu, dávající nacistům právo likvidovat podezřelé osoby bez řádného soudu, využil Čurda ultimátum K. H. Franka o udělení amnestie. Svojí výpovědí na pražském gestapu spustil novou lavinu zatýkání občanů - tentokráte již těch, kteří se byť sebemenším způsobem na atentátu podíleli. Zrada znamenala rovněž konec nadějí pro aktéry atentátu a další parašutisty, skrývájící se v kostele v Resslově ulici v Praze.
Dočasná euforie a utajovaná radost z likvidace kata českého národa rychle pominula, když se dostavila odvetná opatření ze strany gestapa - která mnohem soudnější lidé v obavách očekávali: prolitou krev, ne-li fyzický konec českého národa!
Co bylo motivem K. Čurdy k tomuto rozporuplnému činu, který se již tehdy setkal jak s odporem, tak i s pochopením?

Po státním pohřbu R. Heydricha v Berlíně 9. června 1942 říšský vůdce A. Hitler téhož dne večer zakončil svoji řeč k protektorátní vládě varovnou výstrahou: "Pokud atentátníci nebudou nalezeni nebo vydáni, nic mi nezabrání, abych nevysídlil z Čech a Moravy několik milionů Čechů, nepřejí-li si klidné soužití", /citát viz: D. Brandejs "Češi pod německým protektorátem" str. 311/.
Kubiš a Gabčík s dalšími pěti spolubojovníky v kryptě kostela již znali podmínky Frankovy amnestie vyhlášené 13. června pro celý český národ: vydejte atentátníky - jinak bude teror pokračovat! Snad až nyní si z hrůzou uvědomili, že svým činem vydali český národ jako rukojmí - do rukou nacistické policejní zvůle...
Historik Sýs ve své knize "Akce Heydrich-příliš mnoho otazníků" na straně 80 a 153 píše-cituji: "Kdyby šlo vše podle Moravcova /londýnského/ plánu, výsadkáři by se zachytili na jedné-dvou adresách -zjistili by kudy oběť jezdí, sami ho odstřelili a uprchli z Prahy - nebo do historie... Kdyby Heydrich zemřel již v zatáčce a s ním zahynuli i mstitelé, Lidice Ležáky a s nimi tisíce dalších nevinných lidí mohlo žít" /konec citátu/.
Kde zůstal Londýnský příkaz: Heydricha zlikvidujte, i když po činu nebudete mít možnost úniku... kde zůstala jejich přísaha: pro plný zdar věci obětovat i své životy...? Jak se s tím vypořádalo jejich svědomí když viděli, že denně desítky a stovky jiných, nevinných, platí svým životem za jejich "hrdinství"...?
Byl to snad osudový zlom, kdy se z hrdiny stává zbabělec, který není schopen - pro úplný zdar věci - obětovat svůj život? Vždyť londýnské instrukce - mimo jiné - jasně říkaly: neutrácet a vyhýbat se ženám! A byly to právě tyto instrukce, které po seskoku a zabydlení vydatně porušovali. Oba měli své milenky a nyní se již umírat nechtělo. Minul Máj - lásky čas - milenky čekaly s otevřenou náručí a Londýn sliboval brzký konec války...

Zatímco "hrdinové" ukrývající se v kostele měli možnost zastavit hromadné popravy vlastním vydáním se do rukou gestapa - ale neučinili tak, Karel Čurda teror stanného práva zastavil. Ve stejný čas, kdy se pro někoho stal zrádcem, jinými byl chápán jako ten kdo se obětoval, aby vlastní hanbou sejmul z celého národa smrtelné stigma neodvratného údělu - postupného vyhlazování.
Čurdova zrada znamenala smrt pro více než 250 přímých spolupracovníků parašutistů, včetně jejich rodinných příslušníků. Kdyby se tak nestalo, pak by pod záminkou že pachatelé nebyli zjištěni zůstalo v platnosti druhé stanné právo. Znamenalo by to další stovky a možná tisíce nevinných obětí. Čas zde nehrál roli a gestapu tento stav vyhovoval.
Historik Sýs na straně 99. své knihy píše: "Dopadení atentátníků nakonec přineslo jistou - ba skoro značnou úlevu".
Po celém protektorátě se konají manifestace "věrnosti a národní pospolitosti" s říší, vynucené směsicí strachu, ale i pokorné vděčnosti nad ukončeným stanným právem a tím i hromadným vy vyvražďováním. Pocit uvolnění překonal pocit ponížení národního sebevědomí...

Dnes - po více než 70 letech se tříbí jak názory na nutnost či zbytečnost atentátu,tak i názory - původně jednoznačně odsuzující Čurdu jako zrádce.
V obsáhlém článku redaktora R. G. pod titulkem "Atentát - hrdinství i zrada parašutistů" /Zlínské noviny 18. 6. 2005/ jsou uveřejněna slova našeho nejuznávanějšího odborníka na otázky atentátu - Jar. Čvančary: "Karel Čurda s Viliamem Gerikem jsou v černobílém vidění situace posuzováni příliš negativně. Říkat o nich, že byli zrádci je ale sporné. Snažím se vcítit do jejich situace. Za 25 let, co se tématu věnuji, jsem se mimo jiné pokusil nahlédnout i do praktik gestapa. Nevím, jak by se zachovali mnozí z těch, co kritizují činy Čurdy a jiných" /konec citátu/.
O rok později v Deníku ze dne 17. 6. 2006 historik Čvančara znovu zdůrazňuje - cituji: "Je pravda, že oproti Opálkovi nebo Kubišovi - Čurda zklamal. Ale neměli bychom jej po více než 60 letech hodnotit jen jako zrádce a kolaboranta" /konec citátu/.
Deník MF-Dnes ze dne 25. 5. 2012 přináší výpovědi obyvatel Nové Hlíny. Ti se jednoznačně shodují v tom, že bez Čurdovy zrady by byla jejich ves vypálena, stejně jako Lidice, Ležáky, Ploština a jiné.
Psycholog Hubálek píše - cituji: "K podobným kolapsům jsme disponováni všichni. Nesnažme se motivy Čurdova selhání omluvit - ale snažme se, je pochopit“ /citát viz: MF-Dnes 25. 5. 2012/.
Vždy zapřisáhlý zastánce atentátu odsuzující Čurdovu zradu - redaktor MF-Dnes, publicista a komentátor V. Kučera přece jen změnil názor. Stalo se tak v jeho článku s titulkem: "Nikdo z nás není předurčen ke statečnosti" /viz MF-Dnes 22. 8. 2013/. Jeho vnučka, gymnazistka, psala slohovou práci na téma K. Čurda. Na údiv svého dědy mu řekla - cituji: "Popsala jsem okolnosti, do kterých se Čurda dostal. Představ si to: sám, bez spojení, poprvé v tak těžké akci, kolem samí gestapáci a udavači schovaný doma u maminky /v Nové Hlíně/, která na něj hystericky tlačila zprávy o popravách nevinných lidí, všude děs a strach... Napsala jsem - že si nemohu dovolit ho soudit protože nevím, jestli bych se já sama zachovala správně" /konec citátu/.
Redaktor Kučera pokračuje: Osmnáctiletá holka mi dala mravní ránu a velkou lekci. Upřimně řečeno, nikdy předtím mě nenapadlo o sobě takhle přemýšlet. Bože - jak bych se zachoval na Čurdově místě? Mohu si být sám sebou jistý...?

I kdybychom motiv prvního Čurdova selhání vzhledem k uvedeným okolnostem chápali, nelze omluvit jeho další činnost v roli agenta gestapa. V roce 1942 se zdál vítězný postup německých armád zárukou nových politických poměrů v Evropě. Čurda na tuto kartu vsadil... Jako voják ČS. armády pod vojenskou přísahou, který v kritické situaci zradil své druhy v bojové akci nemohl po osvobození očekávat jiný výrok soudu... Byl popraven na Pankráci 29. dubna 1947.
ST 29. Jar. Peček


 









Nabídka
Úvodní stránka
VIII. sjezd KSČM
IX. sjezd KSČM
Prohlášení a stanoviska
Přečetli jsme
Listování médii
Zastupitelé a poslanci
Volby
Program pro budoucnost ČR
Válečná historie
20. století

Minulost a současnost
Ploština žalující
Informujeme
Bratřejov
Brumov - Bylnice
Luhačovicko
Napajedelsko
Otrokovice
Slavičín
Slušovice
Tlumačov
Trnava
Valašské Klobouky
Zlín
Odkazy na videa
Diskusní příspěvky
Kontaktní údaje
Napíšete nám? Děkujeme


Některé odkazy

Zlínský krajský výbor KSČM
KSČM
Haló noviny
Obrys kmen
Haló TV
České mírové hnutí
KSM
KSS TOPOĽČANY
Petice

Petice k lithiu PETICE Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR-Nerostné bohatství České republiky patří, stejně jako voda, všem jejím občanům.
Petice NATO po Varšavě Petice NATO po Varšavě.
Ne cizím armádám a základnám Petice proti cizím armádám a základnám na území ČR.
Petice k daru církvím Petice k zrušení zákona k tzv. cirkevním restitucím.
Petice k majetkům Petice k majetkovým přiznáním.
NE základnám!

Statistika od 14.4. 2005

TOPlist